Pěťour maloúborný

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{{ Taxobox | barva = lightgreen | jméno = Pěťour malokvětý | obrázek = Kaal knopkruid plant Galinsoga parviflora.jpg | popis obrázku = Pěťour maloúborný | šířka obrázku = 258px | říše = [[rostliny]] (''Plantae'') | podříše = [[cévnaté rostliny]] (''Tracheobionta'') | oddělení = [[krytosemenné|rostliny krytosemenné]] (''Magnoliophyta'') | třída = [[vyšší dvouděložné|vyšší dvouděložné rostliny]] (''Rosopsida'') | řád = [[hvězdnicotvaré]] (''Asterales'') | čeleď = [[hvězdnicovité]] (''Asteraceae'') | rod = [[pěťour]] (''Galinsoga'') | druh = '''pěťour maloúborný''' | binomické jméno = Galinsoga parviflora | druh popsal = [[Antonio José Cavanilles| Cav.]], 1796 }} [[File: Galinsoga parviflora bluete.jpeg |thumb|upright=1.4|Úbory z blízka]] '''Pěťour maloúborný''' (''Galinsoga parviflora'') je [[jednoletá rostlina|jednoletá]] [[bylina (rostlina)|bylina]] z [[Čeleď|čeledi]] [[hvězdnicovité]], je známa také pod názvem '''pěťour malokvětý'''. == Popis == [[Lodyha]] je zelená, bývá vysoká až 50 cm, lysá a široce větvená. [[List]]y jsou vstřícné, celistvé, [[řapík]]até, nejhořejší téměř přisedlé, nepravidelně slabě pilovitě zubaté. [[Zákrov]] je oblý. [[Úbor]]y má drobné 3 až 5 mm v průměru, jsou sestaveny v chudých [[vidlan]]ech. [[Květ]]y v terči jsou pravidelné, [[oboupohlavnost|obojaké]]. Paprskovité okrajové květy jsou souměrné, samičí s malou jazykovitou bílou [[koruna (botanika)|korunkou]], většinou pětičetné. [[plod (botanika)|Plodem]] jsou dvoutvaré černé [[nažka|nažky]]. Z terčovitých květů jsou vejčité, chlupaté, se stříbřitým [[chmýr]]em, z paprskovitých květů jsou zploštělé se zakrnělým chmýřím. Kvete od května až do prvního zámrazu. Jedna rostlina může na příznivém stanovišti vyprodukovat až 300 000 nažek. == Přírodní prostředí == Roste na polích v [[okopaniny|okopaninách]], na zahradních záhonech, [[vinice|vinicích]], rumištích, [[kompost]]ech. Preferuje hlinité až písčité, středně vlhké, živinami bohaté, kypré [[Půda (pedologie)|půdy]]. Potřebuje mnoho vláhy a proto s oblibou roste na zavlažovaných pozemcích. V suchých létech nebo v suchých oblastech se vyskytuje méně. Největšího rozvoje dosahuje v druhé polovině léta, za příznivých podmínek má několik [[generace|generací]] za sezonu. Je to [[Nitrofilní rostliny|nitrofilní]] a [[Světlomilné rostliny|světlomilný]] druh. == Rozmnožování == Rozmnožuje se převážně semeny, ale i jeho vytržená nebo polehlá lodyha za vlhka úspěšně zakoření. Výkyvy v teplotě i v množství vody zvyšují [[klíčení|klíčivost]]. Nažky si podrží klíčivost dvě i více let, klíči na světle, z okrajových květů klíčí lépe než z terče. Po každém zkypření půdy se dostanou na povrch další semena. Již za tři týdny po vyklíčení může za příznivých okolností rostlina vykvést. Nažky dozrávají ještě několik dnů po vytržení byliny. == Rozšíření == Je to v dnešní době skoro [[Kosmopolitismus|kosmopolitní]] rostlina, rozšířená nejvíce v mírném a subtropickém pásmu.<ref name ="Květena ČR">{{Citace sborníku | příjmení = Slavík | jméno = Bohumil | autor = | odkaz na autora = | titul = Galinsoga Ruiz et Pavón | odkaz na titul = | příjmení sestavitele = Slavík | jméno sestavitele = Bohumil | sestavitel = | příjmení sestavitele2 = Štěpánková | jméno sestavitele2 = Jitka | sestavitel2 = | sborník = Květena České republiky, vol.7 | odkaz na sborník = | vydavatel = Academia | místo = Praha | rok vydání = 2004 | isbn = | url = | kapitola = | strany = 331-336 | jazyk = česky }}</ref> Pochází z [[Jižní Amerika|Jižní Ameriky]] a postupně byla zavlečena člověkem do různých částí světa s odpovídajícím klimatem. Do [[Evropa|Evropy]] byl dovezen jako [[exotika|exotická]] bylina okolo roku 1790. Dnešní evropské rostliny pravděpodobně pocházejí z [[exemplář]]e pěstovaného v pařížské [[botanická zahrada|botanické zahradě]]. V 19. a 20. století byl prakticky [[zavlečený druh|zavlečen]] do celého světa a roste ve všech oblastech, kde se pěstují kulturní rostliny. Stejně byl jako plevel do různých částí světa zavlečen i podobný druh [[pěťour srstnatý]] (''Galinsoga quadriradiata''), který roste také i v ČR. == Využití == Je to úporný [[plevel]], jeho hlavním rysem je veliká škodlivost při zaplevelování zemědělské nebo zahradnické půdy. [[Kořen]]ový systém má bohatý, i když mělký, a odebírá plodinám mnoho živin a vláhy. Svým rychlým růstem užitkové rostliny také zastiňuje. Má však vysoký obsah [[bílkovina|bílkovin]] a málo hrubých vláken, proto může sloužit jako vydatná šťavnatá [[píce]] pro užitková zvířata až do prvých mrazů, které ho zničí. Pěťour malokvětý se také používá v lidové [[lékařství]]. Obsahuje bílkoviny, [[flavonoid]]y, trochu [[silice]], [[pryskyřice|pryskyřičné látky]], [[saponin]]y, [[vitamín C]] a další látky. Sbírá se kvetoucí [[nať]] (Herba galinsogae) která se suší. Podává se ve formě [[tinktura|tinktur]], [[odvar]]ů, [[zábal]]ů i [[koupel]]í proti [[lupénka|lupénce]], [[ekzém]]u, na [[bércový vřed|bércové vředy]] i na špatně se hojící rány. Droga zpevňuje dásně postižené [[paradentóza|paradentózou]], zvyšuje [[laktace|laktaci]], působí [[desinfekce|desinfekčně]], snižuje [[horečka|horečku]] a [[krevní tlak]].<ref> [http://botanika.wendys.cz/kytky/K459.php botanika.wendys] </ref> == Taxonomie == === Synonyma === Zde jsou synonyma podle<ref name="Květena ČR" /> *''Galinsoga quinqueradiata'' Ruiz et Pavón *''Wiborgia acmella'' Roth *''Wiborgia parviflora'' (Cav.) Kunth V druhotném evropském areálu je proměnlivost poměrně malá.<ref name="Květena ČR" />. Flóra Severní Ameriky rozlišuje 2 variety<ref name="Flóra Severní Ameriky"> {{Citace elektronické monografie | příjmení = | jméno = | titul = Flóra Severní Ameriky | url = http://www.efloras.org/florataxon.aspx?flora_id=1&taxon_id=200023969 | datum vydání = | datum aktualizace = | datum přístupu = 2010-02-01 | vydavatel = | místo = | jazyk = anglicky }}</ref>: *''Galinsoga parviflora'' Cav. var. ''parviflora'' *''Galinsoga parviflora'' Cav. var. ''semicalva'' A. Gray === Reference === <references/> === Literatura === * Dr. Miloš Deyl, Plevele polí a zahrad, Nakladatelství čsl. akademie věd, Praha, 1956 == Externí odkazy == * [http://www.kvetenacr.cz/detail.asp?IDdetail=342 www.kvetenacr.cz] {{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Plevele]] [[Kategorie: Hvězdnicovité]]

Návrat na stránku „Pěťour maloúborný“.