Pching-jao

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

[[Soubor:PingYaoCity.jpg|thumb|230px|Půvabnou věž ozvláštňují prohnutá nároží střech. Dnešní podobu má [[zvonice]] od rekonstrukce z roku 1688.]] '''Pching-jao''' ([[Čínština|čínsky]]: [[Pinyin|pchin-jin]] Píngyáo, [[Čínské znaky|znaky]] {{Cizojazyčně|zh|平遥}}) je staré [[Čína|čínské]] město dynastií [[Dynastie Ming|Ming]] a [[Dynastie Čching|Čching]] (14. – 20. století), centrum stejnojmenného [[Čínské okresy|okresu]]. Je příkladem dobře zachované, typicky čínské architektury. Město je obklopeno mohutnými obrannými hradbami a jeho jádro ukazuje vývoj architektonických stylů a územního plánování za posledních 500 let. Obzvláště zajímavé jsou budovy spojené s bankovnictvím. Pching-jao bylo totiž v průběhu 19. a 20. století bankovním centrem proslulým po celé zemi. V roce 1986 určila [[Čínská lidová republika]] Pching-jao jedním z čínských kulturních a historických měst. A v roce 1997 bylo město zahrnuto do [[Světové dědictví|světového kulturního dědictví]] [[UNESCO]]. == Hradby == [[Soubor:PingYaoCityWall.jpg|thumb|left|200px|Říká se, že tato 12 metrů vysoká zeď má tvar želvy.]]Impozantní hradby města byly postaveny v roce 1370. Mají půdorys čtverce, dosahují asi 12 metrů výšky a 5 metrů šířky, obvod měří více než 6 kilometrů. Stěny mají šest bran, severní a jižní strana každá jednu bránu a západní a východní strana každá po dvou branách. Kromě čtyř věží v rozích je zde i 72 strážních věží a více než 3000 [[cimbuří]]. Říká se, že tvar městských hradeb má připomínat obrys želvy. Její hlava leží u jižní brány, čtyři nohy u východní a západní brány a ocas u té severní. Díky této podobě má Pching-jao přezdívku „Želví město“. Roku 2004 se část jižní zdi zhroutila, ale byla opět zrekonstruována. Zbytek městských hradeb je dosud neporušený a je považovaný za jednu z nejvíce zachovalých památek tohoto rozsahu. == Historie města == Okolí Pching-jaa je osídleno lidmi již od neolitických časů. Během čínské dynastie Čou, za panování krále Süana, bylo město opevněno první hliněnou hradbou. Se zaváděním systémů [[prefekt]]ur, kolem roku 220 před n.l., se Pching-jao stává správním sídlem a v této roli po mnoho let pokračuje. V roce 1370, během dynastie Ming, bylo město velmi rozšířeno. Byla postavena obrovská obranná zeď a také se velmi změnilo vnitřní uspořádání města. Od té doby se město stalo významným centrem bankovnictví, řemesel i sídlem mandarína, který spravoval provincii. A obzvláště se z města stalo jedno z vedoucích obchodních měst v severní Číně. Když však dynastie Čching nesplatila půjčky, nechala banky bez prostředků a odstoupila, začalo Pching-jao upadat. Přesunen státních financí do Šanghaje a Hongkongu město téměř upadlo v zapomnění a zastavil se jeho rozvoj. A díky tomu se nakonec uchoval jeho osobitý ráz. == Poloha a hospodářství == Město Pchig-jao se nachází v čínské provincii [[Šen-si]], asi 715 km jihozápadně od [[Peking]]u a 80 km od hlavního města provincie Tchaj-jüan. Leží na východním břehu řeky [[Fen-che|Fen]]. Ekonomiku města zahrnuje převážně zemědělství, region je známý pro své hovězí maso. Dalšími produkty z oblasti jsou obilí, bavlna a typické lakované zboží. == Město dnes == [[Soubor:Pingyao street.jpg|thumb|230px|Ulice Pching-jao]] Pching-jao se stalo populární turistickou atrakcí. Hradby města uzavírají plochu 2,25 km², která zahrnuje šest velkých chrámových komplexů. Ulice města jsou uspořádány symetricky a přímočaře a lemuje je bezpočet tradičních čínských budov a rodinných sídel, včetně soudních dvorů a více než 3000 starobylých obchodů. Ty se díky pozdějšímu poklesu postavení města na rozdíl od jiných čínských měst dochovaly a ukazují nám, jaký byl kulturní, sociální, ekonomický a náboženský vývoj v průběhu jednoho z nejvíce klíčových období čínské historie. Z vrcholu velké městské zdi máme pohled z ptačí perspektivy na kompletní staré město, postavené před téměř třemi tisíci lety. Jako populární turistické město má Pching-jao na svou celkem malou rozlohu velké množství hotelů. Můžeme zde navštívit mimo jiné rozsáhlé muzeum čínského bankovnictví Ž'-šen-čchang, muzeum typického nábytku nebo muzeum Tchien-ťi-siang Po-wu-kuan, které pečuje o nevelkou sbírku místních artefaktů. Jízdní kola jsou zde hlavním způsobem přepravy po městě, protože doprava auty je omezena. == Literatura == * Svět, v němž žijeme - Kulturní a přírodní dědictví - Asie, vydavatelství Euromedia Group k.s., přeložil Otto Zwettler, rok vydání 2005 * Čína - dědictví UNESCO: O nás: Můj průvodce, vydavatelství Euromedia Group k.s., přeložila Lenka Svobodová, rok vydání 2008 * Poklady světa - 150 nejvýznamnějších kulturních památek UNESCO, vydavatelství Knižní klub, přeložil Dušan Zbavitel, rok vydání 2004 == YouTube == {| border="4" width="442" align="left" | {{#widget:YouTube|id=RwPPlxisYEs}} |- align="center" | '''Walking In The Ancient City Of Ping Yao''' |} {| border="4" width="442" align="right" | {{#widget:YouTube|id=PLLJVjVPD40}} |- align="center" | '''Charming Pingyao, China''' |} <br style="clear: both;" /> == Externí odkazy == * http://whc.unesco.org/en/list/812 * http://www.travelchinaguide.com/cityguides/shanxi/pingyao/ * http://www.ceskatelevize.cz/porady/1098111108-poklady-sveta/403235100151024-pching-jao/ {{Flickr|Pingyao}}{{Commonscat|Pingyao}}{{Světové dědictví - Čína}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Města v Šan-si]] [[Kategorie:Světové dědictví (Čína)]] [[Kategorie:Video články Multimediaexpo.cz]]

Návrat na stránku „Pching-jao“.