Plán OSN na rozdělení Palestiny

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

[[Image:1947-UN-Partition-Plan-1949-Armistice-Comparison.png|right|thumb|''Plán OSN na rozdělení Palestiny z roku 1947''<br />'''Modře:''' židovský stát<br />'''Červeně a zeleně:''' arabský stát<br />'''Fialově a šedě:''' oblast Jeruzaléma (pod mezinárodní správou)<br />'''Červeně:''' Izraelský zábor po [[První arabsko-izraelská válka|první izraelsko-palestinské válce]], dnes součástí Izraele<br />'''Zeleně a fialově:''' území kontrolovaná Egyptem a Jordánskem mezi lety 1949 – 1967, dnes pod částečnou správou palestinské autority<br />[http://domino.un.org/maps/m0103_1b.gif Detailní mapa OSN] ]] '''Plán OSN na rozdělení Palestiny''', který měl vyřešit židovsko-arabský konflikt na území [[Britský mandát Palestina|Britského mandátu Palestina]], byl přijat 29. listopadu 1947 [[Valné shromáždění OSN|Valným shromážděním OSN]]. V [[Palestina|Palestině]] měly vedle sebe vzniknout židovský a palestinský stát, široké okolí [[Jeruzalém]]a (včetně [[Betlém]]a) mělo být pod mezinárodním dohledem (''[[corpus separatum]]''). Krach tohoto plánu vedl k [[První arabsko-izraelská válka|První arabsko-izraelské válce]]. == Meziválečné období == Po [[první světová válka|první světové válce]] a rozpadu [[Osmanská říše|Osmanské říše]] připadla Palestina Britům jako tzv. [[Britský mandát Palestina]]. Již v této době existovalo napětí mezi Židy a Araby, zvláště kvůli židovské imigraci do Palestiny a [[Balfourova deklarace (1917)|Balfourově deklaraci z roku 1917]], která podpořila plán na nezávislý židovský stát v Palestině. Britové se pokusili rozdělit Palestinu v roce 1936 v rámci [[Peelova komise|Peelovy komise]], posléze ale změnili názor a snažili se omezit židovskou imigraci z Evropy na minimum. [[Sionismus|Sionisty]] byl tento krok brán jako zrada, zvláště kvůli začínající persekuci Židů v hitlerovském Německu. Plán na samostatný židovský stát vehementně propagovala také [[Židovská agentura]] založená roku 1929, obhajující zájmy židovských imigrantů, kteří v předchozích desetiletích přesídlili do Palestiny. Arabští zástupci však prosazovali model jednoho státu, v jehož vedení by byly zastoupeny jednotlivé etnické skupiny proporčně, většinoví Arabové by tedy měli na takový stát dominující vliv. == Situace po 2. světové válce == Protože se Britům v rámci Britského mandátu Palestina nepodařilo najít řešení, které by uspokojovalo Araby i Židy, obrátili se na nově vzniklou [[Organizace spojených národů|Organizaci spojených národů]]. K vyřešení tohoto problému byla 15. května 1947 vytvořena [[Zvláštní komise OSN pro Palestinu]] (UNSCOP), ve které bylo zastoupeno jedenáct států (i&nbsp;[[Československo]]), ale žádná z velmocí. Výsledkem práce této komise bylo několik návrhů na řešení: * Vytvoření dvou nezávislých států propojených v rámci [[ekonomická integrace|hospodářské unie]]. [[Jeruzalém]] se širším okolím měl zůstat pod mezinárodní správou (''[[corpus separatum]]''). * Vytvoření [[federace]] skládající se z židovského a arabského státu Následující tři návrhy byly touto komisí vyhodnoceny jako nerealizovatelné: * Vytvoření unitárního státu, ve kterém by bylo dominantní jedno z etnik * Dva naprosto samostatné státy * [[Kanton]]izace na úrovni jednotlivých měst či osad Většina států v komisi prosazovala první možnost, [[Írán]], [[Indie]] a [[Jugoslávie]] druhou možnost a [[Austrálie]] se mezi nimi nerozhodla. [[Valné shromáždění OSN]] přijalo závěry komise UNSCOP 29. listopadu 1947 jako ''Rezoluci valného shromáždění OSN č. 181''; 33 států hlasovalo pro, 13 proti, 10 se zdrželo hlasování a 1 stát se nezúčastnil hlasování. '''Pro''' plán hlasovaly tyto státy: [[Austrálie]], [[Belgie]], [[Bělorusko]], [[Bolívie]], [[Brazílie]], [[Československo]], [[Dánsko]], [[Dominikánská republika]], [[Ekvádor]], [[Filipíny]], [[Francie]], [[Guatemala]], [[Haiti]], [[Island]], [[Jihoafrická republika]], [[Kanada]], [[Kostarika]], [[Libérie]], [[Lucembursko]], [[Nikaragua]], [[Nizozemsko]], [[Norsko]], [[Nový Zéland]], [[Panama]], [[Paraguay]], [[Peru]], [[Polsko]], [[Spojené státy americké]], [[Sovětský svaz]], [[Švédsko]], [[Ukrajinská sovětská socialistická republika|Ukrajinská SSR]], [[Uruguay]] a [[Venezuela]]. '''Proti '''plánu hlasovaly tyto státy: [[Afghánistán]], [[Egypt]], [[Indie]], [[Írán]], [[Irák]], [[Jemen]], [[Kuba]], [[Libanon]], [[Pákistán]], [[Řecko]], [[Saúdská Arábie]], [[Sýrie]] a [[Turecko]]. Hlasování se '''zdržely''' tyto státy: [[Argentina]], [[Etiopie]], [[Chile]], [[Honduras]], [[Jugoslávie]], [[Kolumbie]], [[Mexiko]], [[Salvador]], [[Tchaj-wan]] a [[Spojené království]]. Hlasování se '''nezúčastnilo''' [[Thajsko]]. Rozdělení Palestiny na dva státy mělo následovat po stažení Britů z tohoto území. == Detaily plánu == OSN doporučilo, aby byl [[Jeruzalém]] (se širším okolím včetně [[Betlém]]a) jakožto významné náboženské centrum pod mezinárodní správou. V čase rozdělení Palestiny byla v arabském vlastnictví téměř polovina území, další téměř polovinu vlastnila britská koruna a asi 8 % půdy vlastnili Židé nebo Židovská agentura.<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Israel and Palestine: A Brief History - Part I | url = http://www.mideastweb.org/briefhistory.htm | datum přístupu = 2008-11-29 | vydavatel = MidEastWeb | jazyk = anglicky }}</ref> '''Židovský stát''' se měl skládat ze tří částí: pobřežní oblasti od [[Haifa|Haify]] po [[Rechovot]], východní [[Galilea|Galileje]] a části [[Negevská poušť|Negevské pouště]] (bez [[Beerševa|Beerševy]]). '''Palestinský stát''' se měl rovněž skládat ze tří částí: západní [[Galilea]] (včetně města [[Akko]]), centrální část skládající se z historických oblastí [[Judsko]] a [[Samaří]] a jižní pobřežní pás od [[Gaza|Gazy]] po Isdud (dnešní [[Ašdod]]), včetně pásu při egyptských hranicích. Návrh komise UNSCOP přisoudil arabský přístav [[Jaffa]] (součást dnešního [[Tel Aviv]]u) židovskému státu, před předložením Valnému shromáždění OSN se však tento návrh změnil a Jafo měl připadnout arabskému státu jako enkláva. Údaje o poměrech židovského a nežidovského obyvatelstva v jednotlivých oblastech se liší v závislosti na použitých pramenech. Data OSN z roku 1947 udává tabulka níže. {| border="1" cellpadding="4" cellspacing="0" style="margin: 10px 0 10px 25px; background: #f9f9f9; border: 1px #AAA solid; border-collapse: collapse; font-size: 95%; float: center;" |- style="background: #E9E9E9" ! Teritorium !! arabské a ostatní obyvatelstvo !! arabské a ostatní obyvatelstvo v % !! židovské obyvatelstvo !! židovské obyvatelstvo v % !! obyvatel celkem |- | rowspan="1" | arabský stát |725 000 |99 % |10 000 |1 % |735 000 |- | rowspan="1" | židovský stát |497 000 |50 % |498 000 |50 % |995 000 |- | Jeruzalém a okolí |105 000 |51 % |100 000 |49 % |205 000 |- |Celkem |1 327 000 |69 % |608 000 |31 % |1 935 000 |- |colspan ="7" style="background: #E9E9E9; font-size: 90%" | Zdroj: [http://www.mideastweb.org/unscop1947.htm Zpráva komise UNSCOP – 1947] |} Podle židovských přistěhovaleckých úřadů žilo v navrhovaném židovském státu 498 000 Židů a 325 000 ostatních obyvatel. Na arabských územích žilo 807 000 obyvatel nežidovského původu a 10 000 Židů. Palestinské zdroje uvádějí poměry výrazně jiné, a to ve prospěch nežidovského obyvatelstva, viz [http://www.passia.org/images/pal_facts_MAPS/dist_of_pop_jews_and_palestinians_1946.gif stránky Palestinské akademické společnosti pro studium mezinárodních vztahů] == Následné reakce == Většina Židů (včetně Židovské agentury) plán akceptovala, až na několik extrémněji smýšlejících představitelů jako např. [[Menachem Begin]] nebo [[Jicchak Šamir]], kteří měli pro židovský stát větší požadavky. Mnoho pramenů uvádí radost židovského obyvatelstva v reakci na schválení plánu Valným shromážděním OSN. Arabští představitelé vystupovali proti plánu velice ostře, vadilo jim zejména, že množství Arabů bude začleněno do židovského státu a v jeho rámci se stane minoritou. Zatímco někteří kritizovali samotnou existenci židovského státu na území Palestiny, pro jiné bylo problematické spíše velikost a kvalita území, které mělo být židovskému státu přiděleno. Po schválení plánu Valným shromážděním OSN docházelo k mnohým ozbrojeným potyčkám mezi Židy a Araby. Den po vyhlášení [[Izrael|státu Izrael]] [[David Ben Gurion|Davidem Ben Gurionem]] vyhlásila [[Liga arabských států]] nově vzniknuvšímu státu válku ([[První arabsko-izraelská válka|izraelská válka za nezávislost]]). == Reference == <references/> == Externí odkazy == * (anglicky) [http://domino.un.org/UNISPAL.NSF/a06f2943c226015c85256c40005d359c/7f0af2bd897689b785256c330061d253!OpenDocument Organizace spojených národů - Text Rezoluce č. 181] {{commonscat|United Nations Partition Plan for Palestine}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Dějiny Izraele]] [[Kategorie:Dějiny Palestiny]] [[Kategorie:Rezoluce Valného shromáždění OSN]]

Návrat na stránku „Plán OSN na rozdělení Palestiny“.