Polské Slezsko

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

[[Polsko|Polská]] část [[Slezsko|Slezska]] je od [[1. leden|1. ledna]] [[1999]] rozdělena mezi vojvodství [[Dolnoslezské vojvodství|Dolnoslezské]], [[Lubušské vojvodství|Lubušské]], [[Opolské vojvodství|Opolské]], [[Slezské vojvodství|Slezské]], malá část je také součástí vojvodství [[Velkopolské vojvodství|Velkopolského]] (území jihozápadně od Bojanowa, Kaczkowo s okolím, Rychtal, Bralin, Sosnie, Domaslów) viz [http://www.tr62.de/maps/Silesia-2000.html mapa 1]. Zahrnuje východní část [[Těšínsko|Těšínska]], původně slezské [[Krosensko]] (v letech 1482-[[1945]] součást [[Braniborsko|Braniborska]]), a téměř celé bývalé [[Pruské Slezsko]] ''(pokud je chápeme v hranicích před rokem 1815, kdy k němu ještě nebyla připojena severní polovina [[Horní Lužice]])''. == Dějiny == === Období [[1918]]-[[1920]] === Po [[první světová válka|první světové válce]] [[28. říjen|28. října]] [[1918]] obsadilo [[Polsko]] okrajová území Pruského Slezska (území jihozápadně od Bojanowa a Kaczkowo s okolím; a území západně od města Kepno s městy Bralin, Domaslów, Sosnie, Rychtal) - viz [http://www.tr62.de/maps/po-1920.html mapa 2] a začlenilo je do Poznaňského vojvodství. === Období [[1920]]-[[1938]] === [[27. červenec|27. července]] [[1920]] pak na základě dohody velvyslanců ve [[Spa]] získalo Polsko východní oblasti [[Těšínsko|Těšínska]] o rozloze 1009 km². [[20. říjen|20. října]] [[1921]] pak na základě výsledků referenda odstoupilo [[Německo]] Polsku východní oblasti nedávno vytvořené [[Prusko|pruské]] provincie Horní Slezsko (vznikla [[14. říjen|14. října]] 1919 na území dosavadního Opolského vládního obvodu. Jednalo se o tyto [[okres]]y: Pless (celý), Kattowitz (celý), Rybnik (většina), Tarnowitz (většina), Lublinitz (většina), Ratibor (okrajové východní část), Gleiwitz (malé okrajové území na jihovýchodě), Beuthen (východní část). Spojením východních oblastí Horního Slezska a Těšínska pak vzniklo Slezské vojvodství, které mělo širokou [[autonomie|autonomii]] s vlastním parlamentem. === Období [[1938]]-[[1945]] === Po [[První vídeňská arbitráž|první vídeňské arbitráži]] pak Polsko získalo od [[Československo|Československa]] další část Těšínska s politickými [[okres]]y Fryštát a Český Těšín. Po [[Německo|německém]] vpádu do Polska v září [[1939]] pak [[Německo]] obsadilo celou polskou část Slezska, přičemž na většině území dosavadního Slezského vojvodství byl vytvořen Katovický vládní obvod, který se stal součástí [[Prusko|pruské]] provincie Horní Slezsko, zatímco poznaňská část Slezska se stala součástí říšské župy Povartí (něm. [[Reichsgau Wartheland]] nebo ''Warthegau'', pol. ''Okręg Rzeszy Kraj Warty''). === Období [[1945]]-[[1955]] === Po porážce Německa v roce [[1945]] nastal, pokud se týče Těšínska, návrat ke stavu před [[Mnichovská dohoda|mnichovskou dohodou]], na ostatním území Slezska pak byl obnoven stav do roku [[1937]]. Téměř celé Pruské Slezsko na východ od linie Odra-Nisa včetně [[Krosensko|Krosenska]] pak Sovětský svaz předal [[2. srpen|2. srpna]] [[1945]] do správy Polsku a [[26. prosinec|26. prosince]] [[1945]] pak Polsko tato území [[anexe|anektovalo]]. Polsko pak v roce [[1946]] na území zhruba odpovídajícím bývalému Slezském vojvodství a dosavadní pruské provincie Horní Slezsko vytvořilo vojvodství '''Katowickie''' (v roce [[1949]] přejmenováno na Śląsk = Slezské) s hlavním městem [[Katovice]]mi (malá část území se stala součástí vojvodství Łódź), zatímco na zbytku dosavadního Pruského Slezska, polské části [[Horní Lužice]] a jižní části polské [[Dolní Lužice]] vytvořilo vojvodství '''Śląsk Dolny''' (v roce [[1949]] přejmenováno na Wrocław = Vratislavské) s hlavním městem [[Vratislav (město)|Vratislaví]]. [[Krosensko]] a severní část polské [[Dolní Lužice]] se stalo součástí Poznaňského vojvodství. Poznaňská část [[Slezsko|Slezska]] byla nadále součástí Poznaňského vojvodství. Tato vojvodství pak existovala do roku [[1955]] kdy došlo ke správní reformě. === Období [[1955]]-[[1975]] === Při správní reformě v roce [[1955]] bylo od Vratislavského vojvodství odděleno území širšího okolí měst [[Zielona Góra|Zelená Hora]], [[Hlohov|Głogów]], [[Szprotawa]] a [[Nowa Sól]], a spolu s [[Krosensko|Krosenskem]], polskou částí [[Dolní Lužice]], polskou částí [[Lubušsko|Lubušska]], [[Kostrzyn nad Odrą|Kostrzynem]], [[Gorzów Wielkopolski|Gorzówem Wielkopolskim]], [[Świebodzin]]em a začleněno do vojvodství Zelenohorského. Město Vratislav získalo postavení odpovídající vojvodství. Od vojvodství Slezského bylo odděleno území s městy [[Brzeg]] a [[Namysłów]], a začleněno do vojvodství Vratislavského. Zbytek dosavadního Slezského vojvodství byl rozdělen mezi nově vzniklá vojvodství Opolské a Katovické. Poznaňská část Slezska zůstala i nadále součástí Poznaňského vojvodství. Tento stav pak trval do [[31. květen|31. května]] [[1975]]. === Od [[1. červen|1. června]] [[1975]] do roku [[1998]] === Od [[1. červen|1. června]] [[1975]] byla polská část historického [[Slezsko|Slezska]] přerozdělena mezi vojvodství Zelenohorské, Jeleníhorské, Vratislavské, Valbřišské, Lešněnské, Kališské, Lehnické, Opolské, Čenstochovské, Katovické a Bílské. Od vojvodství Zelenohorského bylo odděleno vojvodství Gořovské, od Vratislavského vojvodství byla oddělena vojvodství Jeleníhorské, Valbřišské, Lehnické, Lešněnské a Kališské. Město [[Vratislav (město)|Vratislav]] bylo znovuzačleněno do Vratislavského vojvodství. Od Katovického vojvodství pak bylo odděleno území pro nová vojvodství Čenstochovské a Bílské. Došlo rovněž k úpravám jižní hranice vojvodství Zelenohorského a hranice Opolského a Katovického vojvodství. V celém Polsku byly k tomuto datu až do roku [[31. prosinec|31. prosince]] [[1998]] zrušeny [[okres]]y (powiaty). === Od roku [[1998]] do současnosti === V roce [[1998]] schválil polský parlament novou administrativní reformu, na jejímž základě bylo stávajících 49 vojvodství od [[1. leden|1. ledna]] [[1999]] rozděleno mezi 16 nových vojvodství, jejichž území se dále člení na 308 [[okres|okresů]] (powiaty) a 65 městských okresů. Na území polské části [[Lužice]] a Slezska byla vytvořena vojvodství [[Dolnoslezské vojvodství|Dolnoslezské]], [[Lubušské vojvodství|Lubušské]], [[Opolské vojvodství|Opolské]], [[Slezské vojvodství|Slezské]], malá část je také součástí vojvodství [[Velkopolské vojvodství|Velkopolského]] (území jihozápadně od Bojanowa, Kaczkowo s okolím, Rychtal, Bralin, Sosnie, Domaslów) a [[Malopolské vojvodství|Malopolského]] viz [http://www.tr62.de/maps/Silesia-2000.html mapa 1]. == Literatura == * {{Citace monografie | příjmení = Jež | jméno = Radim | odkaz na autora = Radim Jež | příjmení2 = Pindur | jméno2 = David | odkaz na autora2 = David Pindur | spoluautoři = a kol. | rok = 2010 | titul = Těšínsko v proměnách staletí : sborník přednášek z let 2008-2009 k dějinám Těšínského Slezska | vydavatel = Muzeum Těšínska ; Matice slezská | místo = Český Těšín | počet stran = 281 | isbn = 978-80-86696-12-6}} == Externí odkazy == * [http://zobacz.slask.pl Zobacz Śląsk - Śląski Serwis Internetowy] {{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Geografie Slezska]]

Návrat na stránku „Polské Slezsko“.