Polyamidová vlákna

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

[[Soubor:PA6-PA66.png|thumb|250px|Chemická struktura polyamidových vláken]] '''Polyamidová vlákna''' (mezinárodní zkratka: '''PA''') jsou to vlákna z lineárních [[makromolekula|makromolekul]], v jejichž řetězcích se opakují funkční [[amid]]ové skupiny (viz [[Karbonylová skupina]]). == Výroba == Z mnoha druhů se při výrobě vlákna v širším měřítku uplatnily tři druhy. * polyamid 6 * polyamid 6,6 * polyamid 11 Výchozí materiál pro oba druhy je [[ropa]], ze které vznikají chemickým procesem základní suroviny:<ref>[http://www.cirfs.org/frames_03_08.htm Polyamide] na stránce "The International Rayon and Synthetic Fibres Committee</ref> S výrobou se započalo v roce [[1939]]. V roce 1938 patentoval P. Schlack kaprolaktamový způsob výroby polyamidu 6, který se začal průmyslově vyrábět v roce 1939. Cestu k výrobě polyamidu na bázi ricinového oleje otevřeli svým patentem p.Zeltner a p.Genas v roce 1944 - k výrobě polyamidu 11 bylo přikročeno v roce 1948. V roce [[2009]] se ve světě vyrobilo 3,5 milionů tun polyamidových vláken (více než 90% jako [[filament]]y), z toho asi 600 tisíc tun v Evropě. Z celkové produkce připadalo 68 % na PA 6, 30 % na PA 66 a 2 % na aramidy a ostatní druhy polyamidů.<ref>http://www.oerlikontextile.com/de/desktopdefault.aspx/tabid-1763/</ref> V ČR dosáhla výroba v roce [[1989]] více než 700 tun, údaje o produkci z posledních let nejsou známy. == Charakteristické vlastnosti polyamidových vláken (PADv) == * vysoká pevnost za sucha * vysoká odolnost v oděru * vysoká pružnost * možnost trvalého plisování * vysoká biologická odolnost * stálost vůči chemickým činidlům, hlavně alkáliím * nízká specifická váha, velký specifický objem * velmi snadné udržování (praní, sušení) * nízká hygroskopičnost (zeslabuje se použitím směsi PAD/CE) * nepříjemný studený omak hladkého hedvábí (odstraňuje se tvarováním vlákna) * vznik statické elektřiny při výrobě i použití (ruší se antistatickými preparacemi) * velmi dobrá barvitelnost závisí na typu vlákna == Použití == [[Soubor:Rolli_1.jpg|thumbnail|200px|Rolák z PA6, stáří: 37 roků, nejméně 200 x praný, opotřebení je znatelné jen pod mikroskopem]] V roce 2009 se asi z poloviny filamentů vyrobily punčochy a sportovní oděvy, 26 % se použilo na technické textilie (dopravní pásy, lana, sítě, filtry, chirurgické nitě) a 20 % na [[koberec|podlahoviny]].<ref>Statistika textilních vláken 2009 (anglicky): http://www.oerlikontextile.com/de/desktopdefault.aspx/tabid-1763/y</ref> == Zacházení s výrobky z polyamidu == Každé vyprání zvyšuje trvanlivost tkanin nebo pletenin z polyamidu. Časté praní se doporučuje zejména u polyamidu 6 ([[silon]], perlon, grilon). Mnohé výrobky jsou napuštěny prostředky proti žloutnutí. Do prací lázně se musí přidávat přesná dávka speciální chemikálie, na které tento prostředek nereaguje. Tkanina nebo pletenina jinak po opakovaném praní zešedne. Teplota žehličky nesmí u výrobků z čistého polyamidu přesáhnout 120[[Stupeň Celsia|°C]]. Eventuální příznaky přecitlivělosti lidské kůže při nošení výrobků z polyamidu nejsou způsobeny vlastnostmi vlákna, nýbrž barvivy, zbytky pracích prostředků a podobně. == [[Aramidová vlákna]] == [[Aramid]] je zkratka sousloví '''ar'''omatické poly'''amid'''y. Sloučenina vzniká napojením [[Aromatické uhlovodíky|aromatických]] struktur na polyamidový řetěz, přičemž nejméně 85% aramidových skupin musí být přímo spojeno se dvěma aromatickými okruhy.<ref>http://de.wikipedia.org/wiki/Aramidfaser</ref> Aramid byl vyvinut především jako vlákno odolné proti vysokým teplotám. Takzvané ''meta-aramidy'' (m-aramidy) mají bod tání přes 400° C, jsou odolné proti mnoha chemikáliím, pružné, snadno se zpracují v textilní výrobě. Nejznámější značka: Nomex. [[Soubor:Kevlar_chemical_structure.png|thumbnail|250px|Vzorec para-aramidu]] {|align="left" border="1" class="wikitable" |'''Vlákno''' |'''Pevnost<br />v tahu'''<br /> [[Newton|cN]]/[[tex (jednotka)|dtex]] |'''Hustota'''<br /> [[gram|g]]/[[ccm]] |'''Bod tání'''<br /> [[Stupeň Celsia|°C]] |- |PA 66 |6 |1,14 |260 |- |p-aramid |19 |1,45 |550 |- |[[ocel]] |3,5 |7,8 |cca. 1600 |} Dalším stupněm vývoje jsou ''para-aramidy'' (p-aramidy) vyráběné od 70. let minulého století např. pod značkou [[Kevlar]] nebo Twaron. Tato vlákna dosahují mimořádně vysokou pevnost v tahu při nízké specifické hmotnosti, srovnatelnou jen s uhlíkovými vlákny. Nevýhodou je malá odolnost proti účinkům světla a snadné nabíjení statickou elektřinou. Způsob výroby: mokré spřádání (s podstatně lepšími vlastnostmi vlákna) nebo spřádání za sucha. Aramidy se vyrábějí v několika modifikacích a dodávají se ve formě hedvábí, stříže, vločky nebo i tkaniny<ref>[http://www.hp-textiles.com/ HP-Textiles]</ref>. '''Použití''': Pneumatikové kordy, dopravní pásy, brzdové obložení, ochranné oděvy (proti horku a proti střepinám), do [[kompozitní materiál|kompozitů]] na stavbu lodí, letadel a raket<ref>[http://www.baumann-online.de/ho_alois-kiessling/facharbeiten/Kevlar/kevlar.htm Staatliche Textilfachschule Münchberg]</ref> == Související články == * [[Nylon]] * [[Aramid]] == Reference == <references /> == Literatura == * Alfons Hofer, ''Stoffe : 1. Textilrohstoffe, Garne, Effekte'', str. 301–336 a 448, 7. völlig überarbeitetet Auflage, Frankfurt am Main : Deutscher Fachverlag, 1992, ISBN 3-87150-366-5 (německy) * Příručka textilního odborníka (SNTL Praha 1981) str. 178-184 * Kiessling/Matthes: Textil-Fachwoerterbuch, Berlin 1993, ISBN 3-7949-0546-6, str. 20 a 295 (německy) * Koslowski: Chemiefaser-Lexikon:Begriffe-Zahlen-Handelsnamen, Deutscher Fachverlag 2008, ISBN 3-87150-876-4 (německy) {{Plasty}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Plasty]] [[Kategorie:Textilní vlákna]] [[Kategorie:Umělá textilní vlákna]]

Návrat na stránku „Polyamidová vlákna“.