Poruba (Ostrava)

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{{Infobox městská část statutárního města| název = Poruba | znak = Soubor:Poruba CoA.jpg | foto = Soubor:Ostrava, Poruba, Hlavní třída.JPG | popisek.foto = Hlavní třída v Porubě. | vlajka = Soubor:Flag of Poruba.jpg | čeho = [[Ostrava|Ostravy]] | typ = městský obvod | kraj = [[Moravskoslezský kraj|Moravskoslezský]] | okres = [[Ostrava|Ostrava-město]] | země = [[České Slezsko|Slezsko]] | výměra = 13,18 | obyvatelé = 70&nbsp;521 | obyv.datum = 30.06.2010 | zem.šíř = 49° 49' s. š. | zem.dél = 18° 10' v. d. | PSČ = 708 00 | početč = 1 | početdč = 0 | početk = 2 | početčk = 0 | početzsj = 25 | počet.m.č = 1 | adresa = Klimkovická 28/55<br />708 56 Ostrava-Poruba | web = www.moporuba.cz | úř.web = www.moporuba.cz | email = info@moporuba.cz | starosta = Lumír Palyza (ČSSD) | mapa = Soubor:Poruba.png }} '''Poruba''' je někdejší obec, roku [[1957]] připojená k Ostravě, od [[24. listopad|24.&nbsp;listopadu]] [[1990]] jeden z městských obvodů statutárního města [[Ostrava|Ostravy]]. Rozkládá se na západě města, v jeho [[České Slezsko|slezské]] části a je jedním z nejlidnatějších ostravských obvodů. Území městské části se skládá z celých [[katastrální území|katastrálních území]] [[Poruba (katastrální území)|Poruba]] a [[Poruba-sever]]. Území městského obvodu Poruba je jakoby „klínem“ katastrálního území městského obvodu [[Pustkovec]] rozděleno na dvě téměř oddělené části, které jsou propojeny jen úzkým koridorem silniční komunikace v Martinovské ulici. Nejstarší částí obvodu je tzv. stará Poruba, původní obec, jejíž historické kořeny sahají až do středověku. Většina z 75&nbsp;000 obyvatel však žije v sídlištní zástavbě, která byla budována od počátku 50.&nbsp;let [[20. století]]. Na území obvodu nejsou větší průmyslové závody, obyvatelé většinou pracují v jiných částech Ostravy. Nachází se zde několik základních a středních škol. Od roku [[1973]] v Porubě sídlí [[Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava]]. == Název == Název Poruba byl pravděpodobně odvozen od rubání stromů a souvisí ze způsobem založení obce. Z roku 1655 je doložen také [[němčina|německý]] název ''Hannersdorf''. == Symboly == Znak a prapor byly uděleny usnesením Rady města Ostravy číslo 2278/64 z 24.08.1993. ;Znak Polcený štít; v pravém zlatém poli vyniká půl [[České Slezsko|slezské]] orlice, levá polovina červeno-modře dělena, nahoře zlatá hlavice berly, dole zkřížená zlatá [[Mlátek a želízko|hornická kladívka]]. ;Prapor [[Avers]] opakuje znak, [[revers]] tvoří tři vodorovné pruhy, žlutý, červený a modrý. == Historie == K založení Poruby došlo ve 13. století na území pokrytém hraničním hvozdem, který se rozkládal od [[Opava|Opavy]] k [[Těšín]]u a byl přirozenou ochranou hranic. Vrchnost začala území kolonizovat a hospodářsky využívat. Osada Poruba byla založena podél potoka [[Porubka]].<ref>''Průvodce Porubou'' , vydala Osvětová beseda při ObvNV v Ostravě, červen 1970.</ref> * Ves Poruba je poprvé připomínána v roce 1377, kdy náležela k [[Třebovice (Ostrava)|Třebovicím]]. Třebovice vlastnil [[Beneš z Kravař a Krumlova|Beneš z Kravař]], který byl též držitelem [[Bílovec|Bílovce]], Krumlova, [[Klimkovice|Klimkovic]] a jednoho dílu [[Svinov (Ostrava)|Svinova]]. * Další zmínka o Porubě je z roku 1393, kde se uvádí Stach z Poruby jako man [[Arcidiecéze olomoucká|olomouckého biskupství]]. * 1434 byla ves prodána bratrům Janu Sobkovi a Matějovi z [[Kornice (Slezské vojvodství)|Kornic]]. * 1451 prodána Střelům z [[Chechlo (malopolské vojvodství)|Chechla]]. V roce 1513 zdědila třebovické panství včetně Poruby Markéta Střelová z Chechla, později provdána Bzencová z [[Markvartovice|Markvartovic]]. * 1553 po smrti Jindřicha Bzence se Poruba odpoutala od Třebovic. Porubskou tvrz, ves i dvůr zdědil jeho syn [[Odřej Bzenec z Markvartovic]]. Ten zakoupil později klimkovické panství (Klimkovice, Lagnov, [[Martinov (Ostrava)|Martinov]], dvůr [[Hýlov (Klimkovice)|Hýlov]], díly [[Polanka nad Odrou|Polanky]] a Svinova). V roce 1578 zdědil Třebovice s dalším svinosvkým dílem. Olomoucký biskup [[Stanislav II. Pavlovský]] mu v roce 1593 svěřil své léno na vsi [[Zábřeh (Ostrava)|Zábřeh]], [[Stará Bělá|Starou Bělou]] a [[Výškovice (Ostrava)|Výškovicemi]]. V roce 1573 vystavěl v renesančním slohu porubský zámek a v roce 1578 zámek v Klimkovicích. 1592 se stal hejtmanem [[Opavské knížectví|opavského knížectví]]. Tuto funkci však prakticky nezastával, protože byl v roce 1595 zastřelen. Po smrti Ondřeje Bzence ves změnila několikrát majitele: Kryštof Bzenec, Jindřich Vanecký z Jemničky (1599), [[Skrbenští z Hříště]] a [[Oppersdorfové]] (1689). * Před rokem 1720 prodal Hrabě Oppersdorf ves Porubu Jindřichu Vilému [[Wilczkové|Wilczkovi]] z [[Dobrá (okres Frýdek-Místek)|Dobré Zemice]]. Rod Wilczků připojil Porubu k vlastnímu [[Klimkovice|klimkovickému]] panství a byl vlastníkem nejlepších pozemků až do roku [[1945]]. O část z nich přišli v roce [[1924]] při první pozemkové reformě. * Vlivem místního učitelstva a starosty obce byla 7.prosince 1906 založena dětská opatrovna (mateřská škola) v prostorech domu č.57 naproti obecní škole. * [[1921]] Poruba měří 817 ha 48 [[Ar (jednotka plochy)|arů]], největším vlastníkem půdy hrabě Vlček - 21620 [[Ar (jednotka plochy)|arů]]. Rozdělení celkové plochy dle kultur: orná půda 556 ha 56 a, louky 85 ha 47 a, lesy 65 ha 22 a, pastviny 46 ha 85 a, zahrady 20 ha 85 a, rybníky 7 ha 55 a, plochy neplodné a zastavené 34 ha 98 a.<ref>''Kronika obce'' , archív obce Poruba.</ref> * 9.října [[1938]] byla Poruba obsazena nacistickým vojskem a připojena k německému státu jako součást [[Sudetská župa|Sudetské župy]]. * 27.-29.dubna [[1945]] osvobodila Porubu po těžkých bojích Rudá armáda. Škody způsobené válkou se odhadovaly na 37 mil. předválečných korun. * Počátek padesátých let 20. století znamenal zlom ve vývoji Poruby. Záměrem tehdejších úřadů bylo vybudovat na katastrálním území Poruby nové centrum Ostravy, která se stávala průmyslovým centrem Československa. Pozemky rozkládající se severně od původní vesnice Poruba byly vybrány zejména na zkonfiskovaných polích hraběte [[Wilczkové|Wilczeka]] a nuceně vykoupených polích porubských rolníků. Dalšími faktory pro výběr pozemků bylo, že se jedná o oblast mimo poddolování, a že převládají jihozápadní větry, díky čemuž byly veškeré exhaláty z továren odnášeny na opačnou stranu. * [[1951]] začala výstavba nového sídliště Poruba. V roce 1957 se Poruba stala součástí města Ostravy. Škola je v Porubě již od roku 1650. Až do 19. století do ní chodily i děti ze sousedních obcí Třebovice, Svinov a Vřesina. Ve zdejší škole vyrostl i hudební skladatel [[Ilja Hurník]] (nar. [[1922]]). [[Soubor:Radnice v Porubě.jpg|right|thumb|Porubská radnice a továrna Carman]] === Průmyslový rozvoj === Průmyslový rozmach Moravské Ostravy na přelomu 19. a 20. století nijak podstatně neovlivnil život obce, která si zachovávala svůj zemědělský charakter. První továrna na výrobu nábytku s parní pilou a velkoobchodem dříví Ignáce Blažeje byla založena v roce [[1903]]. V roce [[1928]] zaměstnávala 120 dělníků a 12 úředníků. Dnes stojí na její místě závod na výrobu dřevěných dveří společnosti [[Carman]] a.s. V roce 2.srpna [[1925]] byla Poruba napojena na místní dráhu [[Svinov (Ostrava)|Svinov]]-[[Vřesina (okres Ostrava-město)|Vřesina]]. Dráha, prodloužena v r.1927 do Kyjovic - Budišovic, umožnila spojení s průmyslovým centrem města a naopak občanům ostravské [[aglomerace]] zpřístupnila malebnou přírodu v údolí říčky Porubky. == Obyvatelstvo == Obyvatelstvo Poruby se tradičně živilo především zemědělstvím. Podle karolinského katastru z let 1724-1738 žilo v Porubě 21 sedláků, jeden mlynář a 21 zahradníků. Dále byly v Porubě dva panské dvory. V 2. polovině 19.století a na počátku 20. století se většina obyvatel nadále živila zemědělstvím. Někteří dojížděli za prací do ostravských průmyslových závodů, a někteří našli práci v porubské továrně na nábytek, založené v r. [[1903]] Ignácem Blažejem. V roce 1804 bylo v Porubě 75 domů s 574 obyvateli. V roce 1845 622 obyvatel, 75 domů s 138 rodinami, z nichž 126 se zabývalo zemědělstvím. V roce 1851 610 obyvatel V roce 1869 674 obyvatel V roce 1880 840 obyvatel V roce 1890 911 obyvatel V roce 1900 1127 obyvatel V roce [[1910]] 1403 obyvatel V roce [[1921]] 1554 obyvatel V roce [[1936]] počet domů stoupl na 272 V roce [[1930]] 1880 obyvatel V roce [[1939]] žilo v Porubě 1754 obyvatel.<ref name="ref1">''Archiv obce Poruba 1923-1944'' , vydal Archív města Ostravy, zpracovala Eva Rohlová, [[1991]].</ref> V roce [[1946]] 1500 obyvatel, úbytek byl dán stěhováním před okupací, vystěhováním železničářských rodin během okupace a odchodem rodin do pohraničí po válce.<ref name="Odkazy_kronik">''Odkazy porubských kronik'', vybral a sestavil Jiří Lexa, vydal Městský obvod Poruba, 2007</ref> V roce [[1949]] 1546 obyvatel Po roce [[1951]] se začal počet obyvatel prudce zvyšovat. Během následujících třiceti let se Poruba stala z původní zemědělské obce městem pro skoro sto tisíc obyvatel.Pád komunismu v roce [[1989]] a následující změny znamenaly obrat i v demografickém vývoji Poruby. V 90. letech 20. století počet obyvatel začal klesat. [[1.1.2009]] celkem 70.898 [[1.1.2010]] 70.789 z toho 1.012 cizinců [[1.1.2011]] 69.858 z toho 1.092 cizinců == Správa obce == * 1850 - [[1918]] příslušnost Poruby k politickým a soudním okresům: V období 1850 - 1855 patřila obec k politickému okresu [[opavskému]] a soudnímu okresu [[Klimkovice|klimkovickému]]. V letech 1855 - 1868 spadala Poruba do působnosti smíšeného okresního úřadu [[Klimkovice|klimkovického]]. V r.1868 došlo k obnovení stavu z r.1850. Ke změně došlo 1.září 1896, kdy zahájilo svou činnost nové okresní hejtmanství v [[Bílovec|Bílovci]], k němuž byly přičleněny soudní okresy [[Bílovec]] a [[Klimkovice]] (tedy i Poruba) z politického okresu [[Opava|opavského]]. Vzhledem k dochování obecních a školních kronik jen od roku 1870, lze provést následující výčet starostů obce. Historické dokumenty obce Poruba byly ve velké míře zničeny při požáru Obecního domu při bombardování na konci druhé světové války. * 1615 porubským [[fojt]]em je zmiňován Matěj Sladký, * 1722 [[fojt]] Andris Besta, * 1734 [[fojt]] Jan Besta <ref name="Dejiny_farnosti">''Dějiny farnosti Porubské ve Slezsku'', Josef Bystřičan, vlastním nákladem, 1903</ref> * 1870 - 1871 [[starosta]] František Malík, rolník * 1874 [[starosta]] Josef Hurník, rolník * 1880 [[starosta]] Antonín Žídek, panský pokladník * 1886 [[starosta]] Ignác Bárta, rolník * 1889 [[starosta]] Leopold Švidernoch, hostinský * 1889 - [[1907]] [[starosta]] obce Antonín Besta, rolník * [[1907]] - [[1918]], [[starosta]] Josef Tichý, rolník <ref name="ref1" /> * Po obecních volbách v roce [[1919]] se správy obce Poruba ujalo 18-členné zastupitelstvo a starostou se stal František Lazar. * [[1923]] po obecních volbách bylo vytvořeno 24-členné zastupitelstvo a starostou se stal Ludvík Dědoch. * [[1927]], [[1931]] znovuzvolen v obecních volbách starosta Ludvík Dědoch * [[1938]] Hned po obsazení Poruby německým vojskem přešla správa obce do německých rukou. Do čela obce byl postaven Josef Lorenz, který vykonával funkci starosty až do roku [[1943]]. Po narukování starosty Josefa Lorenze k vojsku nastoupil na jeho místo němec Schuppler z Lanškrouna. * [[1950]] proběhla reorganizace MNV a na místo odvolaného předsedy Josefa Gelnara nastoupil Mojmír Tesař * V období mezi rokem [[1950]] a [[1989]] byli v Porubě následující předsedové: František Turhanovský Antonín Janta Františka Novotná Ing.Mojmír Strakoš * [[1976]] - [[1989]] Ing.Jaromír Sasín * 1.7.[[1989]] - 14.3.[[1990]] RsDr. Jaromír Hořínek === Starostové po roce 1989 === * [[1990]] - [[1998]] [[starosta]] obce Miloslav Bartoš (ODS) * [[1998]] - [[2002]] starosta obce Petr Jedlička (ODS) * [[2002]] - [[2008]] starosta obce Miroslav Novák (ČSSD) * [[2008]] - [[2010]] starosta obce Lumír Palyza (ČSSD) * [[2010]] - [[současnost]] starosta obce Lumír Palyza (ČSSD) == Památky == [[Soubor:Kostel sv Mikuláše v Porubě.jpg|right|thumb|Kostel sv. Mikuláše]] === Kostel sv. Mikuláše === Jednou z nejstarších dochovaných památek Poruby je [[kostel]] svatého Mikuláše, který údajně už od 15. století poskytoval duchovní služby nejen obyvatelům obce Poruba, ale i okolním obcím Vřesina, [[Svinov (Ostrava)|Svinov]] (do r. [[1929]]) a [[Třebovice (Ostrava)|Třebovice]] (do r. [[1906]]). Obraz [[Svatý Mikuláš|Sv. Mikuláše]] s berlou, patrona zdejšího kostela, měla kdysi ve znaku i obec Poruba. Dnešní podobu kostel získal po stavebních úpravách v letech 1788–1793. Věž byla vystavěna v roce 1808. === Porubský zámek === Okolo roku 1573 byl v renesančním slohu vystavěn porubský zámek. Sloužil jako sídlo rodu Markvartoviců. V roce [[1993]] byl už téměř zničený zámek opraven jeho novým majitelem p. [[Statis Prusalis|Statisem Prusalisem]]. === Sorela === První porubský stavební obvod byl postaven v 50. letech 20. století ve stylu [[socialistický realismus|socialistického realismu]], tzv. ''Sorela''. == Zajímavosti == * Poruba má největší letní koupaliště s uměle vybudovanou nádrží nejen v České republice, ale i ve střední Evropě, které představuje celkovou vodní plochu 41&nbsp;200&nbsp;m² s obřími 55metrovými skluzavkami a toboganem a 70&nbsp;000&nbsp;m² zelených ploch. Koupaliště má délku 380&nbsp;m a šířku 220&nbsp;m. * V Porubě na Vřesinské ulici najdeme druhý největší [[bludný balvan]] (největší se nachází v [[Kunčice (Ostrava)|Ostravě-Kunčicích]]). Může se pyšnit absolutně nejdelší osou v České republice. Porubský bludný balvan není v Ostravě jediný. Na ostravském výstavišti [[Černá louka]] můžeme nalézt již zmiňovaný Kunčický bludný balvan, [[Pustkovec]]ký bludný balvan a Rovninské bludné balvany. * V Porubě je univerzitní kampus [[Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava|Vysoké školy báňské - Technické univerzity]], nejrozsáhlejší v Ostravě. * V Porubě ve fakultní nemocnici se nachází největší krevní centrum v České republice. == Související články == * [[Okresní soud v Ostravě]] * [[Vozovna Poruba]] * [[Tramvajová trať Ostrava-Poruba - Kyjovice-Budišovice|Tramvajová trať Ostrava-Poruba – Kyjovice-Budišovice]] * [[HC RT TORAX Poruba|HC VOKD Poruba]] [[Soubor:Panorama poruba.jpg|thumb|600px|center|Panorama Poruby z Fakultní nemocnice, pohled směrem na centrum Ostravy]] == Reference == * ''Dějiny Ostravy'', Profil Ostrava, 1967 <references/> == Externí odkazy == * [http://www.staraporuba.cz/ Stránky o staré Porubě] * [http://www.fporuba.ic.cz/ Stránky Porubské Farnosti] * [http://www.mmo.cz/ostrava/dejiny.html Stránky Magistrátu města Ostravy, historie Ostravy] * [http://www.ostravaci.cz/?s=fotoalbum-ostrava&b=19 Poruba] – fotografie na serveru Ostravaci.cz * [http://www.ostravaci.cz/?s=fotoalbum-ostrava&b=41 Historie Poruby] – historické fotografie na serveru Ostravaci.cz {{Commonscat|Poruba}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Městské obvody Ostravy]] [[Kategorie:Poruba]] [[Kategorie:Městské památkové zóny v Česku]]

Návrat na stránku „Poruba (Ostrava)“.