Prezident Spojených států amerických

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{{Infobox Politická funkce |název = Prezident<br />Spojených států amerických<br />''President of the''<br />''United States of America'' |originální název = |insignie = Seal Of The President Of The United States Of America.png |insignie popisek = Znak prezidenta USA |image = Official portrait of Barack Obama.jpg |alt = Barack Obama |úřadující = [[Barack Obama]] |úřadující od = 20. ledna 2009 |oslovení = |sídlo = [[Bílý dům]] |nominuje = [[Volba prezidenta Spojených států amerických|kolegium volitelů]] |jmenuje = |funkční období = 4 roky, 2 funkční období |první = George Washington<br />30. dubna 1789 |vytvoření = [[Ústava Spojených států amerických|Ústava USA]]<br />4. března 1789 |zástupce = [[viceprezident Spojených států amerických|viceprezident USA]]<br />[[Nástupnictví na úřad prezidenta Spojených států amerických|pořadí nástupnictví]] |plat = 400 000 dolarů |website = [http://www.whitehouse.gov/administration/president_obama/ whitehouse.gov/president] }}'''Prezident Spojených států amerických''' ([[angličtina|anglicky]]:&nbsp;''President of the United States of America'', ''POTUS'') je hlavou [[Spojené státy americké|Spojených států amerických]]. Podle [[Ústava Spojených států amerických|Ústavy]] je vedoucí osobou federální exekutivy (vlády) a [[vrchní velitel|vrchním velitelem]] ozbrojených sil. Spojuje v sobě pravomoci, které se v evropských zemích obvykle dělí mezi [[prezident]]a (či jinou formální hlavu státu) a [[Předseda vlády|premiéra]]. Vzhledem k jeho silné pozici se tak mluví o prezidentském systému - tzv. ''severoamerickém prezidencialismu''. [[Politický systém Spojených států amerických#Moc výkonná|Výkonná moc]] je striktně oddělena od [[Politický systém Spojených států amerických#Moc zákonodárná|zákonodárné moci]]. To znamená, že Kongres je všemocný v oblasti legislativy, ale nevlastní žádné exekutivní nástroje. Naopak prezident je vybaven úplnou mocí výkonnou, ale bez zákonodárných možností. Navíc je jediným ústavou daným držitelem výkonné moci, což znamená, že jmenuje členy vlády a všechny úředníky (v praxi až 14 000). Důležité také je, že spolu s vládou není odpovědný Kongresu. V prezidentském systému neexistuje instituce [[hlasování o důveře]], zastupitelský orgán nemůže politickou cestou odstranit hlavu státu ani vládu. Prezident zase nemůže zákonodárný sbor rozpustit. Podstatou systému je tedy oddělení částí moci a politická neodpovědnost moci výkonné vůči zákonodárné. V praxi jsou tato pravidla realizována prostřednictvím [[systém brzd a protivah|systému tzv. brzd a protivah]] ''(checks and balances)'' čili vzájemného omezování tří mocí (zákonodárné, výkonné a soudní). Vzhledem k velmocenskému postavení USA je v současné době vnímán jako nejmocnější osoba na Zemi. == Prezidentský volební systém == Jedno [[funkční období]] trvá 4 roky a nikdo nesmí být zvolen na víc, než dvě volební období (na rozdíl např. od [[Česká republika|Česka]] toto ustanovení není omezeno tím, že by bylo zakázáno být zvolen pouze dvakrát za sebou, zákaz je absolutní). Toto ustanovení bylo [[ratifikace|ratifikováno]] v roce [[1951]] jako XXII. dodatek [[Ústava Spojených států amerických|Ústavy]]. Do té doby šlo pouze o tradici nastolenou prvním prezidentem [[George Washington|Georgem Washingtonem]], proto mohl být [[Franklin Delano Roosevelt]] zvolen prezidentem čtyřikrát (1932, 1936, 1940 a 1944). Důvodem vícenásobného zvolení byla [[Druhá světová válka|2. světová válka]]. XX. dodatek [[Ústava Spojených států amerických|Ústavy]] (1933) zakotvil zkrácení přechodného období mezi listopadovými volbami a složením prezidentského slibu. Ústava byla vyhlášena 4. března 1789. První prezident nastoupil do úřadu 30. dubna v New Yorku. Na výročí vyhlášení Ústavy, tedy 4. března, pak skládali přísahu všichni nově zvolení prezidenti. Od roku 1937 je prezidentský slib skládán 20. ledna. V případě úmrtí prezidenta se úřadu pro zbytek funkčního období ujme jeho [[Viceprezident Spojených států amerických|viceprezident]] volený současně s ním. Pravomoce získá po prezidentské přísaze. [[Volby prezidenta USA]] jsou ''nepřímé''. Prezident je volen sborem volitelů nominovaných jednotlivými státy Unie podle výsledku prezidentských voleb na principu ''vítěz bere vše'' (tj. vyhraje-li v dotyčném státě, získá všechny jeho volitele). Počet volitelů daného státu je určen součtem počtu zastupitelů dolní a horní komory Kongresu. Výjimku tvoří 2 státy [[Nebraska]] a [[Maine]], které rozdělují hlasy podle vítězství kandidátů ve svých volebních obvodech. Způsob volby si určují samy státy. Prezidentem se může stát jen ten, kdo získá nadpoloviční většinu z 538 volitelů, tedy alespoň 270. '''538 volitelů''' = 435 volitelů (jako je členů [[Sněmovna reprezentantů Spojených států amerických|Sněmovny reprezentantů]]) + 3 volitelé za [[Washington, D.C.|District of Columbia]] + 100 volitelů (jako je členů [[Senát Spojených států amerických|Senátu]], 2 za každý stát). [[Soubor:Electoral map.png|left|thumb|250px|Současný stav počtu volitelů států Unie (2008).]]Volitelé za District of Columbia jsou garantováni [[XXIII.dodatek Ústavy|XXIII. dodatkem Ústavy]]. Počet volitelů daného státu se odvozuje od počtu obyvatel, kteří v něm žijí a proto se počet volitelů konkrétního státu může v čase měnit, ale celkové množství zůstává konstantní (k aktualizaci dochází po 10 letech). Jedním z důsledků tohoto systému je fakt, že vyhrát může i kandidát s menším počtem hlasů voličů, jsou-li tito výhodně rozmístěni ve volebních obvodech - v tomto případě státech Unie (viz [[gerrymandering]]). V dějinách, tak Spojené státy poznaly více než 10 prezidentů, kteří obdrželi méně než polovinu hlasů od voličů a 4 prezidenty, jejichž protikandidát získal více hlasů voličů. Naposledy k tomu došlo v [[Volby prezidenta USA 2000|prezidentských volbách]] roku [[2000]], kdy [[Al Gore]] porazil [[George W. Bush]]e o 539 947 hlasů voličů, ale prohrál v poměru volitelů 266:271. Volebním dnem je vždy první úterý po prvním pondělí v listopadu prezidentského volebního roku. Následně volitelé v první pondělí po druhé středě v prosinci hlasují ve svých státech na jednom lístku pro prezidenta a na druhém pro viceprezidenta a součty svých hlasů pošlou do [[Washington, D.C.|Washingtonu,D.C.]]( tj. [[XII. dodatek Ústavy]]). Tam se uskuteční [[6. leden|6. ledna]] společná schůze obou komor Kongresu a předseda Senátu (tj. viceprezident USA) přečte nahlas hlasy jednotlivých volitelů. Po sečtení je znám budoucí prezident USA. Pokud by nikdo nezískal nadpoloviční počet prezidentských hlasů volitelů, je prezident zvolen na schůzi Sněmovny reprezentantů ze tří nejúspěšnějších prezidentských kandidátů, kdy každý stát má právo udělit 1 hlas a vítězem se stává kandidát, který obdržel nadpoloviční většinu všech hlasů. Analogicky by v případě, kdy nikdo nezískal nadpoloviční většinu viceprezidentských hlasů volitelů, volil viceprezidenta Senát ze dvou nejúspěšnějších viceprezidentských kandidátů. K takové události v případě prezidenta došlo v roce 1800, kdy došlo k rovnosti počtu volitelů. V roce 1824 dolní komora také volila prezidenta, protože žádný kandidát ve volbách nezískal nadpoloviční většinu volitelů. Volitelé sboru dle ústavy nejsou vázáni výsledkem voleb a mohou volit na základě svého svobodného rozhodnutí jakéhokoli kandidáta na prezidenta, dokonce i občana, který nekandidoval. K této události již také výjimečně došlo (jinak se standardně řídí výsledky voleb) a proto [[Nejvyšší soud Spojených států amerických|Nejvyšší soud USA]] v roce 1952 precedenčně rozhodl o možnosti tvorby zákonů ze strany států Unie, které by zavázaly volitele volit jen na základě výsledků voleb. Některé státy využily této legislativní možnosti, přesto i v současnosti (2008) zůstává 21 členských států Unie, jejichž volitelé nejsou při volbě prezidenta ničím vázáni. V amerických dějinách kvůli výjimečnosti jevu odlišného hlasování volitelů od volebních výsledků nedošlo nikdy k ovlivnění celkového výsledku prezidentského klání. == Prezidentské zajímavosti == === Chronologický seznam === [[Soubor:Official Portrait of President Reagan 1981.jpg|thumb|220px|Ronald Wilson Reagan – 40.&nbsp;prezident USA]] [[Soubor:Five Presidents 2009.jpg|thumb|220px|Setkání pěti prezidentů USA:(zleva) [[George H. W. Bush|George Bush]], [[Barack Obama]], [[George W. Bush]], [[Bill Clinton]] a [[Jimmy Carter]]. (7.1.2009)]] * 1789 – sídlo prezidenta bylo v [[New York]]u, 1790 - 1800 ve [[Filadelfie|Philadelphii]], od roku 1800 do současnosti je ve [[Washington, D.C.|Washingtonu, D.C.]] ([[Bílý dům]]). * 1793 – pronesl George Washington vůbec nejkratší inaugurační projev v historii. * 1800 – dva kandidáti Demokratické republikánské strany (předchůdkyně Demokratické strany) [[Thomas Jefferson]] a [[Aaron Burr]] získali stejný počet volitelů. Sněmovna reprezentantů zvolila až při 36. hlasování (17. 2. 1801) prezidentem Jeffersona, Burr se stal viceprezidentem. Bouřlivák Burr po celou dobu v tomto úřadu vyzýval prvního amerického ministra financí [[Alexander Hamilton|Alexandra Hamiltona]] na souboj, který se odehrál 11. 7. 1804 a smrtelně ho postřelil. Hamilton druhý den zemřel. * 1824 – ve volbách žádný ze 4 kandidátů Demokratické republikánské strany nezískal většinu všech volitelů. Sněmovna reprezentantů zvolila [[John Quincy Adams|Johna Quincy Adamse]] za prezidenta, i když získal o 45 000 hlasů voličů méně než Andrew Jackson. * 1825 – se stává [[John Quincy Adams]] prvním prezidentem, jehož otec byl také prezident ([[John Adams]]). Oba dva byli v prvních padesáti letech jedinými neznovuzvolenými prezidenty. Druhou dvojici otce a syna v úřadu představují [[George H. W. Bush|George Herbert Walker Bush]] (1989 - 93) a syn [[George W. Bush|George Walker Bush]] (2001 - 2009). * 1829 – 1. demokratický prezident Andrew Jackson. * 1837 – Martin Van Buren se stal prvním prezidentem, který se narodil již jako americký občan. Všichni před ním přišli na svět jako britští kolonisté. * 1841 – 4. dubna se prezident William Henry Harrison stal 1. prezidentem, který zemřel v úřadu. Navíc v něm strávil nejkratší dobu (1&nbsp;měsíc). * 1841 – dlouholetý člen Demokratické strany [[John Tyler]] nastoupil do úřadu jako [[whigové|Whig]], poté co předtím přijal nominaci této strany na viceprezidenta. Několik měsíců poté se však i s whigy rozešel a zůstal „bezpartijní“. * 1849 – Prezident Zachary Taylor použil poprvé termín „první dáma“ v pohřební řeči Dolley Madisonové, manželky exprezidenta [[James Madison|Jamese Madisona]]. * 1861 – prvním republikánským prezidentem se stal [[Abraham Lincoln]], který byl v roce 1865 zavražděn hercem [[John W. Booth|Johnem Wilkesem Boothem]] (14. 4. atentát, 15. 4. umírá). * 1865 – po zavraždění Lincolna nastoupil do úřadu viceprezident [[Andrew Johnson]]. Oba se stali jedinými [[Strana národní unie (USA)|unionistickými prezidenty]] v historii USA. Johnson byl prvním, kdož podstoupil proces odvolání tzv. [[Prezident Spojených států amerických#Impeachment|impeachmentu]]. 5. března 1868 o jediný hlas nebyl odvolán. Za jeho prezidenství nebyl jmenován žádný viceprezident. * 1876 – většinu hlasů ve volbách získal demokrat [[Samuel Tilden]], ale v některých státech udávaly volební komise soupeřících stran odlišné výsledky, což vedlo k ustavení zvláštní volební komise. Ta prohlásila za vítěze rozdílem jednoho hlasu republikána [[Rutherford B. Hayes|Rutherforda Hayese]], kterého ovšem volilo o 250 000 voličů méně. * 1877 – Rutherford B. Hayes byl prvním prezidentem, který složil prezidentský slib v [[Bílý dům|Bílém domě]] (v Červeném salónku), a to tajně již 3. března, protože 4. březen byla neděle. V pondělí 5. března pak přísahu opakoval veřejně v [[Kapitol Spojených států amerických|Kapitolu]]. Jako první prezident měl k dispozici telefon s číslem 1. * 1885 – jediný člověk [[Grover Cleveland]] se stal prezidentem dvakrát, ale nikoli po sobě. Byl tedy 22. a 24. v pořadí. Proto je rozdíl mezi počtem prezidentů (n = 44) a počtem fyzických osob v tomto úřadě (n - 1 = 43). Viceprezident umřel v roce 1885 a do roku 1889 nebyl jmenován nový. * 1886 – se vůbec nejmladší první dámou v dějinách USA stala druhá žena prezidenta Grovera Clevelanda [[Frances Clevelandová]], které tehdy bylo 21 let.<br />[[1901]] - 14. září umírá poslední veterán Americké občanské války zvolený prezidentem USA [[William McKinley]] na následky atentátu střelnou zbraní a novým 26. prezidentem se stává vůbec nejmladší muž v úřadě 42letý [[Theodore Roosevelt]]. * [[1933]] - nejdéle sloužícím prezidentem byl čtyřikrát zvolený [[Franklin Delano Roosevelt]] od 4. 3. 1933 do 12. 4. 1945. * [[1961]] - nejmladším zvoleným a jediným římskokatolickým prezidentem se stává ve věku 43 let [[John Fitzgerald Kennedy]], který je zavražděn 22. listopadu 1963 v Dallasu. * [[1974]] - 9. srpna odstoupil prezident [[Richard Nixon]], aby se vyhnul procesu impeachmentu. * [[1981]] - se rozhodl Reagan porušit tradici inauguračních ceremoniálů a přenesl slavnostní uvedení z východní části [[Kapitol]]u na západní schody. Jednak chtěl uctít svůj stát Kalifornii, ale také chtěl zvýšit počet diváků na několik desítek tisíc. * [[1981]] - do úřadu je uveden nejstarší prezident vůbec 69letý [[Ronald Reagan]], na kterého je po 69 dnech v Bílém domě (31. 3. 1981) spáchán neúspěšný atentát. Střelcem byl [[John Hinckley]], fanoušek a obdivovatel herečky [[Jodie Foster]], která ho zaujala ve filmu [[Taxikář]]. Nedařilo se mu vzbudit její pozornost, a tak se rozhodl k velkému činu - atentátu na prezidenta. Jedna kulka minula srdce o méně než palec a s průstřelem hrudníku byl Reagan odvezen do nemocnice. * [[1998]] - započal impeachment s [[Bill Clinton|Billem Clintonem]], kterému nebyla prokázána vina. * [[2005]] - [[George W. Bush]] je 1. prezidentem v historii jehož znovuzvolení se dožili oba rodiče. * [[2005]] - byly podány Kongresu USA dva návrhy ve formě dalšího dodatku Ústavy. Jejich obsahem je zrušení podmínky narození kandidáta ucházejícího se o mandát prezidenta či viceprezidenta USA na území Spojených států. Oba tedy připouští, aby se do těchto pozic dostali naturalizovaní Američané. První návrh počítá s minimální délkou amerického občanství 20 let, druhý s délkou 35 let. Zatím ovšem nedošlo v této věci k žádné akci Kongresu. * [[2008]] - [[Barack Obama]] byl zvolen prvním prezidentem [[Afroameričané|afroamerického]] původu a obdržel absolutně největší počet hlasů voličů v dějinách země od roku 1789 - přesně 69 456 897 hlasů voličů. Při inauguraci přísahal na stejnou [[bible|bibli]] jako [[Abraham Lincoln]], který zrušil [[otrokářství]]. Pro nedoslovnou formulaci slibu přísahu opakoval [[21. leden|21. ledna]] v [[Bílý dům|Bílém domě]]. === Další zajímavosti === [[Soubor:Limousine of the President of the United States.jpg|thumb|220px|Prezidentská limuzína Cadillac One]] * Od [[Americká občanská válka|Občanské války]] se v prezidentském klání utkalo 7 důležitých tzv. třetích kandidátů: ** 1892 – [[James Weaver]], vyhrál ve 4 státech (22 volitelů) ** 1912 – [[Theodore Roosevelt]], který oslabil republikánského kandidáta [[William Howard Taft|Williama Tafta]] a vyhrál v 6 státech (88 volitelů), Taft zvítězil jen ve 2 státech (8 volitelů) a prezidentem se stal demokrat [[Woodrow Wilson]] ** 1924 – [[Robert M. La Folette]] vyhrál v 1 státě (13 volitelů) ** 1948 – [[Strom Thurmond]] triumfoval ve 4 státech (39 volitelů) ** 1960 – [[Harry F. Byrd]], přestože se vlastní volby nezůčastnil získal 15 volitelů ve 3 státech ** 1968 – [[George Wallace]] vyhrál v 5 státech (46 volitelů) ** 1992 – [[Ross Perot]], ačkoli nezískal ani jeden hlas volitelů, celkově nasbíral 19 % hlasů voličů * Jediní 2 prezidenti, kteří nebyli v prvních padesáti letech znovuzvoleni jsou otec (2. prezident, 1797-1801) a syn (6. prezident, 1825-1829) stejného jména [[John Quincy Adams]]. JFK o nich napsal v knize ''Profily odvahy'' jako o morálních autoritách. * ''31 ze 44 prezidentů'' sloužilo v armádě * ''Všichni prezidenti'' mají předchozí zkušenost se členstvím v Kongresu, vládě, guvernérstvím nebo jako generálové armády. * ''Stranická příslušnost prezidentů:'' 2 federalisté, 4 starorepublikáni (členové Demokratické republikánské strany), 4 whigové, 1 unionista, 16 demokratů, 18 republikánů. * ''Celková délka mandátu'' u republikánských a demokratických prezidentů byla při nástupu G. W. Bushe v roce 2001 shodná - 80 let (nepočítaje prezidenty Tylera a A. Johnsona, bývalou stranickou příslušností demokraty, zvolené na kandidátkách jiných stran, kteří v době mandátu nebyli demokraty) * ''Dva po sobě jdoucí prezidenti, kteří byli oba znovuzvoleni'' jsou W. J. Clinton a G. W. Bush (výměna v roce 2001). Naposledy předtím se taková výměna odehrála před ''184 lety'' nazpět u prezidentů J. Madisona a J. Monroea (výměna v roce 1817). * Dosud ''8 prezidentů zemřelo v úřadě'' (W. Harrison-1841, Z. Taylor-1850, W. Harding-1923, F.D. Roosevelt-1945), z toho 4 byli zavražděni (Lincoln-1865, Garfield-1881, McKinley-1901, Kennedy-1963). * ''90. roku života'' se dožili 4 prezidenti: John Q. Adams, st. /1735-1826/; Herbert Hoover /1874-1964/; Ronald W. Reagan /1911-2004/, Gerald Ford /1913-2006/. * Doposud jediným ''[[manželství|svobodným]]'' prezidentem USA byl [[James Buchanan]] (1857-1861). Roli první dámy plnila jeho neteř [[Harriet Laneová]]. K dopravě prezident využívá upravenou limuzínu [[Cadillac DTS]] zvanou jako Cadillac One (první jízdou byla cesta na inauguraci 20.1.2001). Pro přepravu vzduchem jsou připravena dvě stejná letadla [[Boeing 747]] známá jako [[Air Force One]]. Pokud je prezident na palubě jakéhokoli letadla, toto se stává automaticky Air Force One a má absolutní přednost. Na kratší cesty využívá helikoptéru námořní pěchoty tzv. [[Marine One]].<br /> == Podmínky volitelnosti == Podmínky pro zvolení za prezidenta upravuje [[Ústava Spojených států amerických]], konkrétně: * "''Volitelnou na úřad prezidenta může být jen osoba, která získala občanství Spojených států zrozením či měla toto občanství v době přijetí ústavy, dosáhla věku třiceti pěti let a bydlí alespoň čtrnáct let ve Spojených státech''."<br /> (Ústava, článek II., odd. 1.) * '''Viceprezident''' musí splňovat stejné podmínky, neboť v případě úmrtí prezidenta nastupuje na uvolněné místo. Navíc je ze svého titulu předsedou Senátu USA bez hlasovacího práva. Hlasovat může jen při rovnosti hlasů. Do jeho rukou skládají [[3. leden|3. ledna]] slavnostní slib nově zvolení senátoři. == Prezidentská přísaha == {{Viz též|Přísaha prezidenta Spojených států amerických}} {{citát|Slavnostně přísahám, že budu čestně vykonávat funkci prezidenta Spojených států a podle svých sil budu zachovávat, střežit a bránit Ústavu Spojených států“|Ústava Spojených států amerických, článek II., odd. 1}} Podle XX. dodatku Ústavy je složena 20. ledna. Obvykle je přísaha vykonána na [[bible|Bibli]], nicméně to není vyžadováno. [[Chester A. Arthur]] v roce 1881 a [[Theodore Roosevelt]] roku [[1901]] [[Bible|Bibli]] odmítli. Ústava neříká, kdo vykonává [[inaugurace|inauguraci]]. Existuje tradice, že vykonavatelem je předseda [[Nejvyšší soud Spojených států amerických|Nejvyššího soudu USA]]. První prezident vykonal 1. inauguraci do rukou starosty New Yorku. == Impeachment == [[Soubor:Monica lewinsky.jpg|thumb|220px|[[Monika Lewinská]] – hlavní osoba Clintonova impeachmentu.]] Jedná se o jediný nástroj jak odvolat prezidenta Spojených států z úřadu. Prezident je po dobu výkonu funkce chráněn imunitou. Článek I. a II. Ústavy hovoří o typech provinění (těžký zločin, zpronevěra, vlastizrada ...), procesu obžaloby (impeachment) a soudním řízení. Pro odvolání je nutné: # vyšetření [[Sněmovna reprezentantů Spojených států amerických|Sněmovnou reprezentantů]] či její komisí # [[obžaloba]], kterou může vznést jen Sněmovna reprezentantů. Pro obvinění je nutné nadpoloviční většiny všech členů Sněmovny. # soudním tribunálem je pak [[Senát Spojených států amerických|Senát]], kterému předsedá [[Seznam předsedů Nejvyššího soudu Spojených států amerických|předseda]] [[Nejvyšší soud Spojených států amerických|Nejvyššího soudu]]. Prezident je zbaven úřadu, pokud hlasují pro vinu alespoň 2/3 všech senátorů. Procesu odvolání (impeachmentu) byli podrobeni 2 prezidenti: [[Andrew Johnson]] (1868) po odvolání ministra války a sporu se Senátem bez konkrétního obvinění, [[Bill Clinton]] (1998) po aféře s [[Monika Lewinská|Monikou Lewinskou]] s obviněním z křivé přísahy a bránění spravedlnosti. [[Richard Nixon]] se mu po obvinění z maření spravedlnosti, zneužití pravomoci a pohrdání Kongresem vyhnul svým odstoupením (1974). == XXV. dodatek Ústavy == [[Soubor:Richard Nixon letter of resignation 1974.png|thumb|220px|Nixonův dopis, v němž oznamuje svoji rezignaci]] Tento dodatek [[Ústava Spojených států amerických|Ústavy Spojených států]] byl ratifikován [[10. únor]]a [[1967]]. Má 4 oddíly a mj. upravuje předání pravomoce prezidenta USA. "''V případě zbavení prezidenta úřadu nebo v případě jeho smrti nebo rezignace stane se prezidentem viceprezident''." (XXV. dodatek, oddíl 1.) "''Kdykoli prezident postoupí prozatímnímu předsedovi Senátu a předsedovi Sněmovny reprezentantů písemné prohlášení, že není způsobilý vykonávat pravomoci a povinnosti svého úřadu, a dokud jim nepředá písemné prohlášení o opaku, vykonává takové pravomoci a povinnosti viceprezident jako úřadující prezident.''" (XXV. dodatek, oddíl 3.) K jeho využití došlo dosud šestkrát: # [[12. říjen|12. října]] [[1973]] Nixon nominoval na viceprezidenta michiganského kongresmana [[Gerald Ford|Geralda Forda]] po rezignaci [[Spiro Agnew]]a. # [[9. srpen|9. srpna]] [[1974]] rezignoval [[Richard Nixon]] na post prezidenta USA. # [[20. srpen|20. srpna]] [[1974]] nový prezident Ford nominoval na post viceprezidenta bývalého [[guvernér]]a [[New York]]u [[Nelson Rockefeller|Nelsona Rockefellera]]. # [[12. červenec|12. července]] [[1985]] se na časový úsek, kdy [[Ronald Reagan]] podstoupil [[kolonoskopie|kolonoskopii]], stal úřadujícím prezidentem USA [[George H. W. Bush|G. Bush st.]]. # [[29. červen|29. června]] [[2002]] se na časový úsek (7:09 - 9:29 hod), kdy [[George W. Bush]] podstoupil kolonoskopii, stal úřadujícím prezidentem USA [[Dick Cheney|R. Cheney]]. # [[21. červenec|21. července]] [[2007]] se na časový úsek (7:16 - 9:21 hod), kdy [[George W. Bush]] podstoupil kolonoskopii, stal úřadujícím prezidentem USA R. Cheney. 30. března 1981 při neúspěšném [[Atentát na Ronalda Reagana|atentátu na prezidenta Reagana]] nebyl XXV. dodatek uplatněn a viceprezident George H. W. Bush, který byl v té chvíli na palubě letadla z [[Texas]]u do úřadu, se neujal funkce úřadujícího prezidenta. Přesto k tomu byly právní předpoklady splněny. Prezident Reagan byl během chirurgického zákroku v bezvědomí. Operace skončila v 18:20 hodin místního času, ale prezident nenabyl vědomí před 19:30 hod.<ref>[http://www.doctorzebra.com/prez/z_x40shooting_chronology_g.htm Medical chronology of President Ronald Reagan's shooting, at doctorzebra.com]</ref> Viceprezident Bush, který se do Bílého domu dostavil v 19:00 hod, tak mohl uplatnit 4. oddíl dodatku, protože prezident nebyl schopen písemně požádat o předání výkonu funkce podle 3. oddílu. Této možnosti však nevyužil.<ref>"[http://transcripts.cnn.com/TRANSCRIPTS/0103/30/lkl.00.html Remembering the Assassination Attempt on Ronald Reagan]". ''Larry King Live'', 30. března 2001.</ref> V roce [[1997]] prezident [[Bill Clinton]] odmítl celkovou anestézii při operačním výkonu přišití utrženého čtyřhlavého stehenního svalu právě proto, aby nemusel přenést své pravomoce na viceprezidenta [[Al Gore|Gorea]]. <gallery caption="Prezidentská zařízení a dopravní prostředky" widths="150px"> File:WhiteHouseSouthFacade.JPG|[[Bílý dům]] Soubor:Camp David 30-0045a.png|[[Camp David]] File:Blair House daylight.jpg|[[Blair House]] File:GPA02-09 US SecretService press release 2009 Limousine Page 3 Image.jpg|Prezidentská limuzina File:Air Force One over Mt. Rushmore.jpg|[[Air Force One]] File:VH-60 Marine One.jpg|[[Marine One]] </gallery> === Související články === * [[Volby prezidenta Spojených států amerických]] * [[Seznam prezidentů Spojených států amerických]] * [[Seznam viceprezidentů Spojených států amerických]] * [[Seznam prvních dam USA]] * [[Nástupnictví na úřad prezidenta Spojených států amerických]] * [[Přísaha prezidenta Spojených států amerických]] * [[Seznam manželek viceprezidentů Spojených států amerických]] == Reference == <references /> == Externí odkazy == * [http://www.whitehouse.gov/president/ Oficiální stránky Bílého domu (anglicky)] {{Flickr|Presidents+of+the+United+States}}{{Commonscat|Presidents of the United States}}{{Prezidenti USA}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Prezident USA]] [[Kategorie:Prezidentské funkce podle zemí|USA]]

Návrat na stránku „Prezident Spojených států amerických“.