Prokletije

{{Infobox reliéf
| název = Prokletije, Проклетије<br />''Bjeshkët e Nemunaje''
| obrázek = Jezerski Vrh (2694) sa Karanfila (2480).jpg
| popis1 = 
| popisek2 = 
| maxnázev = [[Maja e Jezercës]] (Jezerski vrh) 
| maxvýška = 2&nbsp;694
| rozloha = 
| délka = 
| nadřaz = [[Dinárské hory]]
| podřaz = 
| soused = [[Bjelasica]], [[Komovi]], [[Visitor]], [[Žijovo]], [[Koprivnik]], [[Junička planina]], 
| světadíl = [[Evropa]]
| stát = [[Soubor:Flag of Albania.png|24px]] [[Albánie]]<br />{{Flagicon|Černá Hora}} [[Černá Hora]]<br />[[Soubor:Flag of Serbia.png|24px]] [[Srbsko]]
| hornina = [[vápenec]], [[dolomit]], [[břidlice]]
| povodí = [[Lim]] ([[Dunaj]]), [[Cijevna]], [[Drin]]}}
[[Image:ThethiValley.jpg|thumb|Prokletije ze [[silniční sedlo|silničního sedla]] [[Shkodra]]]]
'''Prokletije''' ({{vjazyce2|sq|''Bjeshkët e Nemunaje''}}) je [[pohoří]] nacházející se na [[státní hranice|hranicích]] [[Albánie]], [[Černá Hora|Černé Hory]] a [[Srbsko|Srbska]] ([[Kosovo|Kosova]]). Je to nejvyšší část [[Dinárské hory|Dinárských hor]]. Nejvyšší [[vrchol (topografie)|vrchol]] je [[Maja e Jezercës]] (2694 m), ležící v jižní části celku.

== Vymezení ==
Největší část pohoří (přibližně dvě třetiny) náleží Albánii, kde je součástí Severoalbánských Alp. Na [[sever]]u je Prokletije [[říční údolí|údolím]] [[řeka|řeky]] [[Lim]] a její zdrojnice [[Ljuča]] odděleno od pohoří [[Visitor]], na [[západ]]ě sousedí v údolí řeky [[Cijevna]] s pohořím [[Žijovo]], na [[jih]]u plynule přechází v Severoalbánské Alpy, které sahají až k řece [[Drin]], východními sousedy jsou [[Junička planina]] a [[Koprivnik]].

== Charakteristika ==
Pohoří Prokletije nemá souvislý [[skála|skalní]] hřeben, ale je rozčleněno do několika hřbetů a horských skupin - na západě Karanfil (Brada), Trojan, Bělič a Maja Kadis. Tyto masivy jsou více rozeklané s monumentálními [[vápenec|vápencovými]] stěnami a hlubokými [[údolí (geomorfologie)|dolinami]]. V této oblasti se také nachází dvě nejvýznamnější [[jezero|jezera]] pohoří ([[Plavsko jezero]], [[Ridsko jezero]]). Na východě jsou to skupiny hor Bogičevica, Djeravica či Bogdaš. Jih představuje především okolí vrcholu Maja e Jezercës.

== Významné hory ==
{|
 |width=300px valign=top|
* [[Maja e Jezercës]] (2694 m)
* [[Djeravica]] (2656 m) - nejvyšší vrchol Kosova
* [[Maja Gruk e Hapt]] (2625 m)
* [[Maja Popluks]] (2569 m)
* [[Maja Briaset]] (2567 m)
* [[Maja Kolata]] (2556 m)
* [[Maja Shnikut]] (2554 m) 
* [[Zla Kolata]] (2534 m) - nejvyšší vrchol Černé Hory
* [[Marijaš]] (2530 m) 
* [[Dobra Kolata]] (2528 m)
| 
* [[Maja Rosit]] (2524 m) 
* [[Maja Rops]] (2502 m) 
* [[Maja Malisores]] (2490 m)
* [[Karanfili]] (2490 m) 
* [[Maja Vukoces]] (2450 m) 
* [[Bogičevica]] (2366 m) 
* [[Forca]] (2340 m)
* [[Qatat e Verlla]] (2333 m)
* [[Vojusa]] (2210 m)
* [[Očnjak]] (2185 m)
|
|}

== Geologie ==
Na západě jsou hory tvořeny [[vápenec|vápencem]] a [[dolomit]]em, na východě a severu jsou masivy modelovány [[břidlice|břidlicí]].

== Vodstvo ==
Vzhledem k [[vápenec|vápencové]] stavbě je pohoří Prokletije poměrně chudé na [[voda|vodní]] zdroje. [[Potok]]y mají často sezónní charakter, v mnoha případech se ztrácejí v [[ponor]]ech. Mezi větší vodní [[Vodní tok|toky]] patří zdrojnice řeky [[Lim]] - [[Grnčar]] a [[Vruja]], jejichž [[soutok]]em v [[Gusinje]] vzniká Ljuča, ta ústí do [[Plavsko jezero|Plavského jezera]] a po výtoku z něj již nese jméno Lim. Ze zdejších [[jezero|jezer]] jsou nejvýznamnější Plavsko jezero ležící v pod [[Pohoří|horami]] a [[Ridsko jezero]] nad kterým se vypíná [[masiv]] Bogičevica.

== Osídlení ==
Obyvatelstvo na svazích Prokletije je převážně [[muslim]]ské a to včetně černohorské části, která je součástí oblasti [[Sandžak]] a obývají ji [[Bosňáci]]. Největšími sídly na úpatí Prokletije jsou černohorská městečka [[Plav (Černá Hora)|Plav]] a [[Gusinje]].


{{commonscat|Prokletije}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Pohoří v Albánii]]
[[Kategorie:Pohoří v Černé Hoře]]
[[Kategorie:Pohoří v Kosovu]]
[[Kategorie:Dinárské hory]]