Proseč

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{{Infobox české obce a města | název = Proseč | status = obec | kraj = [[Pardubický kraj|Pardubický]] | okres = Chrudim | ob.roz.půs = [[Chrudim]] | pov.ob = [[Skuteč]] | země = [[Čechy]] | výměra = 34,02 | obyvatelé = 2146 | obyv.datum = 28.&nbsp;8.&nbsp;2006 | zem.šíř = 49° 48’ 9’’ | zem.dél = 16° 7’ 9’’ | PSČ = 538&nbsp;64 až 539&nbsp;44 | početzsj = 8 | početč = 7 | početk = 7 | adresa = Proseč&nbsp;18<br />53944 Proseč u Skutče | web = www.prosec.cz | úř.web = | email = prosec@unet.cz | starosta = Novák Martin Ing. | foto = | popisek.foto = | znak = Image:Proseč_CoA_CZ.png | vlajka = Image:Proseč_flag_CZ.png | loc-map = {{LocMap |Česko |label=Proseč |lat_deg=49 |lat_min=48 |lat_sec=9 |lon_deg=16 |lon_min=7 |lon_sec=9 |float=center }} | NUTS5 = CZ0531 572080 | NUTS4 = CZ0531 | NUTS3 = CZ053 | nad.výš = 523 }}Město '''Proseč '''({{Vjazyce2|de|''Prosetsch''}}) se nachází v [[Okres Chrudim|okrese Chrudim]] v [[Pardubický kraj|Pardubickém kraji]]. * Ke dni 28.&nbsp;8.&nbsp;2006 zde žilo 2 146 obyvatel. * Ke dni 1.&nbsp;1.&nbsp;2020 zde žilo '''2 093''' obyvatel. == Historie == Proseč vznikla v druhé polovině 12. nebo ve 13. století na území v majetku [[Podlažický klášter|benediktinského kláštera v Podlažicích]]. Na počátku jejích dějin stál zřejmě útulek pro pocestné putující po stezce od Chrudimi na Moravu (název ''Proseč'' naznačuje místo prosekané v pohraničním hvozdu). S tím souvisí i zasvěcení kostela sv. Mikuláši, mj. patronu obchodníků a lidí na cestách. První písemné zmínky o obci jsou z poloviny 14. století (1349 list arcibiskupa Arnošta z Pardubic, zmiňuje prosečský kostel a farnost; k roku 1368 se mluví o „oppidum Prossiecz“ – opevněném osídlení, městečku Proseč). Při tažení husitských vojsk roku 1421 byl vypálen jak podlažický klášter, tak Proseč jako jeho majetek. Oblast se dostala do držení husitských hejtmanů, rod Kostků z Postupic vystavěl v nedaleké obci Boží dům kolem roku 1470 hrad (odsud nový název obce [[Nové Hrady (Okres Ústí nad Orlicí)|Nové Hrady]]), od té doby náležela Proseč k novohradskému panství. Na počátku 17. století získal panství katolický rod [[Trautsonů]]. Osvícenské 18. století přináší do Proseče mnohé změny. Roku 1719 získává Proseč první městské [[privilegium]] a právo na konání dvou týdenních a dvou výročních trhů a následujícího roku městský znak. Je založena také první škola vedle kostela. Ve 20. letech proběhlo přerozdělení půdy rovnoměrně mezi hospodáře a v souvislosti s tím také výstavba nového náměstí s jednotnými dřevěnými domky s podsíňkami (v posledním dochovaném z těchto domků se v současné době nachází muzeum). Proseč měla rychtu, pod níž patřili i obyvatelé vsí [[Záboří (Proseč)|Záboří]], [[Martinice (Proseč)|Martinice]], [[Paseky (Proseč)|Paseky]], [[Podměstí]] (dnes městské části), [[Svatá Kateřina (Borová)|Svatá Kateřina]], [[Bor u Skutče|Bor]] a [[Zderaz (okres Chrudim)|Zderaz]]. Roku 1750 získává novohradské panství rod [[ze Chamaré]], následujícího roku získává Proseč druhé městské privilegium a také sloup se sochou [[Nejsvětější Trojice|sv. Trojice]], stojící uprostřed náměstí. V Proseči je obnovena samostatná farnost a u kostela vystavěna fara. Po vydání tolerančního patentu vzniká i evangelický (resp. [[Helvetské vyznání|helvetský]]) sbor a spolu s ním škola, kostel a fara. Od 17. století se datuje historie prosečského [[sklářství]]. Pracovalo se v panských sklárnách v Záboří a později na Posekanci (na plochách uvolněných těžbou dřeva pro provoz sklárny vznikly obce Paseky a Martinice). Sklářští odborníci přišli z Německa, později na ně navázaly domácí osobnosti, které se uplatnily i po uzavření sklárny roku 1883 – Bohdan Kadlec jako ředitel sklárny v [[Harrachov]]ě a Alois Metelák jako ředitel sklářské umělecké školy v [[Železný Brod|Železném Brodě]]. Z dalších průmyslových odvětví se v Proseči rozvíjelo [[lnářství]] a [[plátenictví]], po jejich úpadku spojeném s nástupem [[bavlnářství]] potom výroba [[Dýmka|dýmek]], nejdříve domácká, postupně vznikají dílny s celoročním provozem s více zaměstnanci a samostatné pasírny. Proseč se dál rozvíjela i v 19. století, její podobu radikálně proměnil požár roku 1868, při kterém dřevěné náměstí lehlo popelem. Postupně vzniká v obci pošta, četnická stanice, spolek hasičů, čtyřtřídní obecná i pokračovací průmyslová škola (současně funguje i dvoutřídní evangelická škola). Založen byl také spolek ochotnického divadla, Svatojosefská jednota, [[Sokol (spolek)|Sokol]] a jeho katolický protějšek [[Orel (spolek)|Orel]]. Život nejen na Prosečsku zachytila ve svých dílech spisovatelka [[Teréza Nováková]], která zde zakoupila domek a jezdila sem na letní i dlouhodobé pobyty. Nové století přináší další změny ve vzhledu náměstí – domy jsou přestavovány na zděné, nastavují se patra, je postavena nová radnice a po přesunutí hřbitova je realizována novostavba kostela. Přibývají nové ulice. Ve třicátých letech udělila Proseč (na doporučení prezidenta [[Tomáš Garrigue Masaryk|T. G. Masaryka]]) domovské právo německým spisovatelům [[Heinrich Mann|Heinrichu]] a [[Thomas Mann|Thomasi]] Mannovým a dalším členům [[Rodina Mannových|jejich rodiny]], které jim umožnilo vycestovat z fašistického Německa do Spojených států. Jejich přítelem byl známý germanista a syn Terézie Novákové, profesor [[Arne Novák]]. Za války operovaly na Prosečsku skupiny [[partyzán]]ů. V roce [[1945]] fungovalo v Proseči 18 podniků na výrobu dýmek, většina z nich byla ale během komunistického režimu zlikvidována. Přesto dýmkařská tradice žije dodnes jak v tovární podobě, tak jako domácí řemeslo, a je prezentována v Muzeu dýmek, údajně jediném muzeu dýmek v Česku. == Současnost == Druhá polovina 20. století přinesla sadovou úpravu náměstí a velký stavební rozvoj, který znamenal propojení zástaveb Proseče, Záboří a Podměstí v jeden celek i rozšíření obce do všech směrů. Byla vybudována mateřská škola a komplex základní školy. Zaměstnání poskytovaly především podniky Elektro-Praga, Li-Ra, Modena, Pragoděv, Koh-i-noor, Centropen, Kara, DIPRO ('''D'''ružstvo '''i'''nvalidů '''Pro'''seč), JZD a několik [[kamenolom]]ů. Po roce 1989 tyto podniky kromě Dipra z Proseče odešly nebo zanikly, rozvíjelo se však soukromé podnikání a také cestovní ruch, podporovaný především [[Sdružení obcí Toulovcovy Maštale|Sdružením obcí Toulovcovy Maštale]], které v okolí provozuje síť cyklostezek, tři rozhledny a přímo v Proseči turistické infocentrum. Pořádá také každoroční závody horských kol. Pokračuje také tradice literární soutěže Proseč Terézy Novákové a její žákovské verze Malá Proseč Terézy Novákové. Občanské aktivity zahrnují řadu sportovních aktivit (Sokol, Orel, fotbalisté, hokejisté, paintball, freestyle BMX...), dobrovolné hasiče (Proseč, Záboří, Česká Rybná, Miřetín), kulturně společenské aktivity, funguje zde mateřská a základní škola, městská knihovna, kino, Skaut, mateřské centrum, klub seniorů, pěvecké soubory, římskokatolická farnost a [[Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Proseči u Skutče|farní sbor Českobratrské církve evangelické]]. Ke dni 17. března 2011 byl obci obnoven status města. == Pamětihodnosti == {{Viz též|Seznam kulturních památek v Proseči}} === Kostel sv. Mikuláše === [[Kostel svatého Mikuláše (Proseč)|Kostel sv. Mikuláše]] je připomínán už k roku 1350 jako farní. Z původní gotické stavby se dochoval [[Kněžiště|presbytář]] – dnes levá (východní) kaple nové stavby, pětiboká s šesti pískovcovými žebry a plochým kulatým svorníkem. Do vnějšího zdiva sakristie je začleněn profilovaný gotický portál. Původní stavba byla několikrát rozšiřována, v letech 1912–1913 byl postaven nový prostorný kostel kolmo na osu původního, s presbytářem na jihojihovýchodě. Architektem byl [[Bóža Dvořák]], nový kostel navrhl v gotizujícím stylu. V interiéru jsou velké malby provedené po první světové válce malířem Antonínem Häuslerem podle šablon Mikoláše Alše. Malby nad bočními kaplemi a v závěru nového presbytáře zobrazují české světce – Václava, Ludmilu a Cyrila s Metodějem, zajímavé je zvýraznění národnostního vyznění vyobrazením hory Řípu, pluhu Přemysla Oráče, lipové větvičky apod.; svatý Václav na malbě odložil do pozadí svůj štít s přemyslovskou orlicí a místo něj přijal pod ochranu znak Československé republiky. Podruhé najdeme československý znak na klenbě závěru presbytáře, v pravé kapli je [[Znak (heraldika)|znak]] Proseče. Další vyobrazení – [[Beránek Boží]] se symboly víry, naděje a lásky, Maria na trůnu, čtyři evangelisté. V levé kapli jsou starší malby zachycující výjev z podobenství o milosrdném Samaritánovi a setkání Abrahama s [[Melchisedech]]em. === Další pamětihodnosti === * Sousoší Nejsvětější Trojice (kulturní nemovitá památka zapsaná na seznamu v majetku města Proseč) * Evangelický kostel (podán návrh na zapsaní stavby včetně zdobených lavic do seznamu kulturní nemovitých památek) * Dům čp. 61 - Muzeum dýmek s expozicí historie Prosečska (kulturní nemovitá památka zapsaná na seznamu v majetku města Proseč) * Evangelická škola čp. 7 (kulturní nemovitá památka zapsaná na seznamu v majetku města Proseč) * Dům čp. 74 české spisovatelky Terézy Novákové * Pomník v parku gen. Svatoně a kpt. Sošky - Paseky (pomník je postaven v místě, kde byli zastřeleni SS oba partyzáni) * Pomník obětem světových válek v areálu základní školy * Socha Terézy Novákové v areálu základní školy * [[Terezka (rozhledna)|Rozhledna Terezka]] * Planetární stezka * Litinový kříž s nápisem v parčíku uprostřed náměstí == Přírodní zajímavosti == * [[Maštale|Přírodní rezervace Maštale]] == Osobnosti spojené s městem == * Thomas Mann (* červen 1875, † srpen 1955) – německý spisovatel, získal v Proseči [[domovské právo]], stejně jako jeho bratr [[Heinrich Mann|Heinrich]] a další členové rodiny * Heinrich Mann (* březen 1871, † březen 1950) – německý spisovatel * Teréza Nováková (* červenec 1853, † listopad 1912) – česká spisovatelka, v Proseči pobývala, odehrává se zde její román ''Děti čistého živého, Drašar, Úlomky žuly'' * Arne Novák (* březen 1880, † listopad 1939) – syn spisovatelky Terézy Novákové, literární kritik * [[Václav Vojtěch Tošovský]] – lékař a spisovatel * Antonín Vávra (1848–1928) – profesor mechanické technologie a rektor ČVUT * Josef Horák (1874–1960) –  český kapelník a skladatel * [[Ladislav Dvořák (ministr)|Ladislav Dvořák]] – poslanec, ministr vlády, bankéř, manažer == Části obce == Město Proseč má 7 místních částí a 8 osadních částí: * '''Proseč''' * [[Česká Rybná (Proseč)|Česká Rybná]] * [[Martinice (Proseč)|Martinice]] * [[Miřetín]] * [[Paseky (Proseč)|Paseky]] * [[Podměstí]] * [[Záboří (Proseč)|Záboří]] a osadní část [[Pastvisko]] == Reference == <references /> == Externí odkazy == {{Commonscat|Proseč (Chrudim District)}}{{Obec Proseč (okres Chrudim)}}{{Okres Chrudim}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Proseč| ]] [[Kategorie:Města v Čechách]] [[Kategorie:Obce v okrese Chrudim]] [[Kategorie:Mikroregion Litomyšlsko]] [[Kategorie:Sdružení obcí Toulovcovy Maštale]]

Návrat na stránku „Proseč“.