Réva vinná

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{{ Taxobox | barva = lightgreen | jméno = Réva vinná | obrázek = Koeh-145.jpg | popis obrázku = Réva vinná | šířka obrázku = 258px | říše = [[rostliny]] (''Plantae'') | podříše = [[cévnaté rostliny]] (''Tracheobionta'') | oddělení = [[krytosemenné]] (''Magnoliophyta'') | třída = [[vyšší dvouděložné]] (''Rosopsida'') | řád = [[řešetlákotvaré]] (''Rhamnales'') | čeleď = [[révovité]] (''Vitaceae'') | rod = [[réva]] (''Vitis'') | binomické jméno = Vitis vinifera | druh popsal = Carl Linné, 1753 }} [[Soubor:Close up grapes.jpg|thumb|right|Réva vinná a její [[plodenství]]]] '''Réva vinná''' (''Vitis vinifera'') je [[Rostliny|rostlina]] z čeledi [[révovité|révovitých]]. Její zralé [[plod (botanika)|plody]] ([[bobule]]) se používají především jako surovina pro výrobu [[víno|vína]] a dalších nápojů, ale též k přímé konzumaci. Někdy se označuje též jako '''evropská réva''' nebo jako '''ušlechtilá réva'''. == Nomenklatura == '''''Vitis vinifera'' Carl Linné, <!-- Sp. Pl. 202. --> 1753''' {| border="0" cellpadding="10" |+ |- |colspan="2"|'''''Vitis vinifera'' L., 1753 subsp. ''vinifera''''' — réva vinná pravá |- |valign="top"|[[Nomenklatorické synonymum|Nomenklatorická<br />synonyma]]:|| valign="top"|≡''Vitis vinifera'' Carl Linné var. ''sativa'' DC., 1805 ([[nomen superfluum|nom. superfl.]])<br />≡''Vitis vinifera'' L. subsp. ''sativa'' (DC.) [[Herbert K. E. Beger|Beger]] in [[Gustav Hegi|Hegi]], <!-- Ill. Fl. Mitt.-Eur. 5/1 : 365 --> 1925 (nom. superfl.) |- |valign="top"|[[Taxonomické synonymum|Taxonomická<br />synonyma]]:|| valign="top"|=''Vitis laciniosa'' L., <!-- Sp. Pl. : 203 --> 1753<br />=''Vitis vinifera'' L. var. ''laciniosa'' (L.) [[Adriano Fiori|Fiori]], <!-- Nuov. Fl. Anal. Ital. 2 : 109 --> 1925<br />=''Vitis corinthiaca'' [[Constantine Samuel Rafinesque-Schmaltz|Rafin.]], <!-- Med. Fl., 2 : 141 --> 1830<br />=''Vitis cylindrica'' Rafin., <!-- Med. Fl., 2 : 141 --> 1830<br />=''Vitis bryoniifolia'' [[Alexander Andrejewitsch von Bunge|Bunge]], <!-- Mém. Sav. Étrangers Pétersb., 2 : 85 --> 1835<br />=''Vitis amurensis'' [[Franz Josef Ruprecht|Rupr.]], <!-- Bull. Phys.-Math. Acad. Petersb., 15 : 266 --> 1857<br />=''Vitis alemannica'' Andrasovsky in [[Sándor Jávorka|Jáv.]], <!-- Magyar Fl. : 703 --> 1925<br />=''Vitis antiquorum'' Andrasovsky in Jáv., <!-- Magyar Fl. : 703 --> 1925<br />=''Vitis byzantina'' Andrasovsky in Jáv., <!-- Magyar Fl. : 703 --> 1925<br />=''Vitis deliciosa'' Andrasovsky in Jáv., <!-- Magyar Fl. : 703 --> 1925<br />=''Vitis mediterranea'' Andrasovsky in Jáv., <!-- Magyar Fl. : 705 --> 1925 |- |colspan="2"|'''''Vitis vinifera'' L., 1753 subsp. ''sylvestris'' ([[Karl Christian Gmelin|C.C.Gmel.]]) Hegi, <!-- Illustr. Fl. Mitteleur., 5 (1) : 364 --> 1925 (jako ''silvestris'')''' — réva vinná lesní |- |valign="top"|[[Basionym]]:|| valign="top"| ''Vitis sylvestris'' C.C.Gmel., <!-- Fl. Bad., 1 : 543 --> 1805 |- |valign="top"|[[Nomenklatorické synonymum|Nomenklatorická<br />synonyma]]:|| valign="top"|≡''Vitis vinifera'' var. ''sylvestris'' (C.C.Gmel.) Willd., <!-- Enum. Pl. Hort Berol. 1 (1809) 267 --> 1809 |- |valign="top"|[[Taxonomické synonymum|Taxonomická<br />synonyma]]:|| valign="top"|=''Vitis vinifera'' DC., <!-- Fl. Fr. 5 (1815) 857 --> 1815 non L., 1753<br />=''Vitis vinifera'' var. ''anebophylla'' [[Friedrich August Rudolf Kolenati|Kolen.]], <!-- Bull. Soc. nat. Moscou 19 (1846) 286 --> 1846<br />=''Vitis vinifera'' var. ''trichophylla'' Kolen., <!-- in Bull. Soc. nat. Moscou 19 (1846) 287 --> 1846 |} == Odrůdy == Původní volně rostoucí réva lesní (''Vitis vinifera'' subsp. ''sylvestris'') vykazuje velkou rozmanitost hroznů v chuti, barvě, velikosti i tvaru bobulí. Díky její velké [[heterozygotnost]]i mohly postupně vzniknout tisíce kulturních odrůd révy vinné (''Vitis vinifera'' subsp. ''vinifera''), ať již samovolným křížením, nebo jako [[kultivar]]y [[šlechtění]]m. Mezi nejvýznamnější odrůdy pěstované v [[Česká republika|Česku]] v současnosti patří zejména: <div style="-moz-column-width: 12em; -moz-column-count: auto; -moz-column-gap: 2em;"> * [[Aurelius]] * [[Chardonnay]] * [[Irsai Oliver]] * [[Muškát Othonel]] * [[Müller Thurgau]] * [[Neuburské]] * [[Pálava (odrůda vinné révy)|Pálava]] * [[Rulandské bílé]] * [[Rulandské šedé]] * [[Ryzlink rýnský]] * [[Ryzlink vlašský]] * [[Sauvignon]] * [[Sylvánské zelené]] * [[Tramín červený]] * [[Veltlínské zelené]] * [[Veltlínské červené rané]] </div> == Popis == Réva vinná je [[liána]], pnoucí se po oporách, k nimž se přichycuje pomocí [[úponek|úponků]]. Mají-li možnost, pak jedinci divokých odrůd mohou ve volné přírodě dosahovat výšek až 30&nbsp;m, přičemž průměr [[kmen (botanika)|kmene]] u země může dosáhnout průměru až 1,5&nbsp;m; jsou popsány případy, kdy rostlina dosáhla výšky až 43&nbsp;m. Jedinci kulturních odrůd na vinicích, které vinaři nenechávají dožít takového stáří, dorůstají výšky nejvýše 4&nbsp;m při průměru kmene do 50&nbsp;cm. Listy jsou v zásadě okrouhlé, se třemi až pěti laloky o průměru do 15&nbsp;cm. Borka kmene je světlehnědá a loupe se v dlouhých pruzích. [[Letorost]]y jsou sytěji zabarvené, žlutohnědé nebo červenohnědé. [[Květ]]y žlutozelené barvy vytvářejí bohaté [[lata|laty]]. Kulturní odrůdy (''V. vinifera'' subsp. ''vinifera'') jsou jednodomé, divoké (''V. vinifera'' subsp. ''sylvestris'') jsou dvoudomé. Plodem jsou bobule kulovitého, vejčitého, nebo zaobleně válcovitého tvaru o průměru 0,4–1,5&nbsp;cm a délce až 2,5&nbsp;cm; u divokých odrůd bývají drobnější. Jejich barvy jsou velmi rozmanité, od zelené, zelenožluté, žluté po červenou až tmavofialovou. Kořeny běžně dosahují délky přes 10 m i na skalnatém podloží. == Stanoviště == Kulturní formy se pěstují na vinicích. Vyžadují teplé, dobře propustné půdy, které jsou bohaté na živiny a jsou světlomilné. Naproti tomu divoké formy rostou ve vlhkých lesích, převážně lužního typu, nebo v křovinách na březích vodních toků. == Rozšíření == Původní areál rozšíření zahrnuje jižní a střední [[Evropa|Evropu]]; v nejteplejších obdobích [[čtvrtohory|čtvrtohor]] se divoké odrůdy dostaly až do jižní [[Skandinávie]]. Na východ oblast přirozeného výskytu zasahuje do [[Přední Asie]], podhůří [[Kavkaz]]u a [[Střední Asie]]. Roztroušeně se nachází i v oblasti [[Írán]]u a v severní [[Afrika|Africe]]. V současné době severní hranice přirozeného areálu dosahuje přibližně 50° s. š. Kulturní odrůdy se pěstují v mírném pásu celé zeměkoule. V [[Česká republika|Česku]] existují čtyři základní vinohradnické oblasti: česká, znojemsko-mikulovská, hustopečsko-hodonínská a bzenecko-strážnická. == Historie == Vinná réva je jednou z nejstarších kulturních rostlin pěstovaných člověkem. Původ kulturních odrůd ''V. vinifera'' subsp. ''vinifera'' není zcela jednoznačně vysvětlen; spekuluje se sice, že vznikla šlechtěním divoké révy vinné lesní (''V. vinifera'' subsp. ''sylvestris''), avšak někteří autoři toto zpochybňují a její genezi odvozují od dnes již vyhynulých [[třetihory|třetihorních]] [[druh (biologie)|druhů]]. V roce 2004 byl zapsán do Guinessovy knihy rekordů podle historicky dochovaných pramenů, dobových kreseb a analýz vzorků úředně nejstarší exemplář vinné révy na světě. je to tzv. "Stara trta", kterou můžeme najít ve slovinském Mariboru na nábřeží u řeky Dravy. Její věk se odhaduje na více než 440 let. Roste na jižní straně průčelí jednoposchoďové budovy. Kmen s průměrem 25 cm se ve výšce dvou metrů rozděluje na vodorovné vedení a její větve mají délku přes 15 m. Je to původní červená odrůda, je velmi plodná a je odolná proti nemocem a škůdcům. Původní zdroj: http://sl.wikipedia.org/wiki/Stara_trta == Choroby a škůdci == [[Soubor:Dactylosphaera vitifolii 2 meyers 1888 v13 p621.png|thumb|left|Kořen révy napadené révokazem.]] Mezi nejnebezpečnější škůdce patří [[mšička révokaz]] (''Viteus vitifoliae''<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Viteus vitifoliae (mšička révokaz) | url = http://www.biolib.cz/cz/taxon/id102841/ | datum přístupu = 2009-07-20 | vydavatel = BioLib.cz }}</ref> <ref name="Kraus2005">{{Citace monografie | příjmení = Kraus | jméno = Vilém | odkaz na autora = Vilém Kraus (1924) | příjmení2 = Foffová | jméno2 = Zuzana | příjmení3 = Vurm | jméno3 = Bohumil | spoluautoři = a kol. | titul = Nová encyklopedie českého a moravského vína, 1. díl | vydavatel = Praga Mystica | místo = [Praha] | rok = 2005 | isbn = 80-86767-00-0 | strany = 20 }}</ref>), která saje na kořenech révy a způsobuje jejich uhnívání, v důsledku čehož dochází k úhynu celé rostliny. Tato mšice na přelomu 19. a [[20. století|20.]] století zdecimovala [[vinice]] v celé [[Evropa|Evropě]]. Nejdříve se objevila ve [[Francie|Francii]], kam byla kolem roku 1860 zavlečena z [[Amerika|Ameriky]] pravděpodobně spolu s okrasnou [[réva americká|americkou révou]] (''Vitis labrusca''). Později se révokaz rozšířil po celém kontinentu, na [[Morava|Moravě]] se objevil poprvé v roce 1890 v [[Šatov]]ě. Révokazová kalamita způsobila likvidaci většiny vinic a musely být hledány cesty, jak tomuto škůdci čelit. Jako nejúčinější se nakonec ukázalo [[štěpování]] odrůd evropské révy na odolné [[podnož]]e vyšlechtěné z révy americké. Kromě toho byly vyšlechtěny hybridní rezistentní odrůdy, vzniklé křížením odrůd evropské révy s révou americkou. <!-- Toto by se dalo hodně rozepsat, ale momentálně nemám dostatek odborných zdrojů. Také by to chtělo asi celé zkontrolovat na věcnou správnost. --> Protože jsou vinice stále révokazem napadeny, i v současnosti je nutné používat sazenice, které jsou vůči němu odolné. Mšička révokaz je v současnosti karantenním druhem. Dalšími častými škůdci jsou [[vlnovník révový]] (''Colomerus vitis'') způsobující plstnatost lícu listů, [[sviluška ovocná]] (''Panonychus ulmi'') a [[Sviluška chmelová|s. chmelová]] (''Tetranychus urticae'') sající na listech a housenky [[Obaleč jednopásý|obaleče jednopásého]] (''Eupoecilia ambiguella'') a [[Obaleč mramorovaný|obaleče mramorovaného]] (''Lobesia botrana'') poškozující rostliny žírem poupat a bobulí. Částečná poškození působí i [[zobonoska révová]] (''Byctiscus betulae'') a [[hálčivec révový]] (''Calepitrimerus vitis''). Samice zobonosek vykusují pruhy v listech a následně je stáčejí do kornoutků. Takto zničené listy opadávají. Hálčivec naopak saje na mladých listech, což může při silném napadení vézt k oslabení rostliny. Mezi nejčastější choroby vinné révy patří virový [[roncet]] (způsobovaný virem roncetu vinné révy); houbové choroby [[padlí révové]] (''Oidium tuckerii''), [[plíseň révy vinné]] (způsobovaná houbou ''Plasmopara viticola'') a [[šedá plísnivost]] (způsobovaná vřeckovýtrusnou houbou ''Botryotinia fuckeliana''). == Taxonomická poznámka == V zahradnické, zemědělské a zejména vinařské literatuře je pro označování pěstované ušlechtilé révy rozšířeno používání jména ''Vitis vinifera'' subsp. ''sativa''. Toto jméno v kategorii poddruhu zavedl do botanické nomenklatury ve svém obsáhlém mnohasvazkovém díle „Illustrierte Flora Mitteleuropas“ německý botanik [[Gustav Hegi]] z [[Mnichov|mnichovské]] univerzity, které vyšlo v roce [[1925]]. Protože však jím publikovaný poddruh odpovídá základnímu typu ''V. vinifera'', popsanému [[Carl Linné|Linnéem]] již v roce 1753, což automaticky podle současných [[pravidel botanické nomenklatury]] implikuje existenci všech základních infraspecifických kategorií a tedy i ''V. vinifera'' subsp. ''vinifera'', je nutno Hegiho jméno, i když platně publikované, považovat za mladší synonymum a jako takové je odmítnout jako jméno nadbytečné (''nomen superfluum''). To platí i pro basionym Hegiho jména ''V. vinifera'' var. ''sativa'' z roku 1805. == Původ jména == Latinské jméno rodu ''Vitis'' bylo převzato z [[latina|latinského]] názvu pro keř vinné révy, v přeneseném významu používaný též pro pojem „úponek“; druhový přívlastek ''vinifera'' vznikl sloučením kmenů latinských slov ''vinum'' (česky „víno“) a ''ferens'' („nesoucí“), ve významu „přinášející víno“. == Reference == <references /> == Literatura == * ''Květena České republiky, díl 5''. B. Slavík (Ed.). Praha : Academia, 1997. S. 442-444. ISBN 80-200-0590-0 * CALLEC, Christian. ''Encyklopedie vína''. Z nizozemského originálu přel. Petra Martínková. Čestlice: Rebo, 2000. 320 s. ISBN 80-7234-068-9 * STEVENSON, Tom. ''Nová encyklopedie vín''. Z anglického originálu přel. Vilém Beran Praha: Knižní klub, 2002. 600 s. ISBN 80-242-0856-3 * STEVENSON, Tom. ''Světová encyklopedie vín : unikátní průvodce víny celého světa''. Z anglického originálu přel. Josef Drozd, Dorota Pospíšilová, Karel Průša. Vyd. 2. Praha: Balios: Knižní klub, 1999. 502 s. ISBN 80-242-0222-0 * KRAUS, Vilém; KUTTELVAŠER, Zdeněk; VURM, Bohumil. ''Encyklopedie českého a moravského vína''. Praha: Melantrich, 1997. 223 s. ISBN 80-7023-250-1 * KRAUS, Vilém; FOFFOVÁ, Zuzana; VURM, Bohumil; KRAUSOVÁ, Dáša. ''Nová encyklopedie českého a moravského vína, 1. díl''. Praha: Praga Mystica, 2005. Str. 48–49. ISBN 80-86767-00-0 == Externí odkazy == * [http://www.biolib.cz/cz/taxon/id40401 Réva vinná na biolibu]. * [http://www.vinoblucina.wz.cz/reva/reva.php Rodina révovitých a zvláštnosti jejího růstu]. * [http://www.wineofczechrepublic.cz/index.php?sec=3&sec2=1&sec3=1&lang=cz&id_c=1 Historie vinařství v datech]. * [http://www.ovine.cz/show2.php?id_polozky=5&id_kap=1128 110 let úspěšné práce Šlechtitelské vinařské stanice Ampelos ve Znojmě (1895–2005)]. * [http://www.maturita.cz/referaty/referat_tisk.asp?id=6905 Vinná réva a výroba vína]. * [http://www.volny.cz/vinocz Stránka o víně. Odrůdy révy. Zpracování révy a hroznů.] * [http://www.vurv.cz/index.php?key=article&id=81 Stránky VSV Karlštejn ] === Odkazy na genofondové informace === * [http://genbank.vurv.cz/genetic/resources/asp2/evg_d2_c.asp?kodp=V Soubor České národní kolekce rodu Vitis] * [http://www.genres.de/eccdb/vitis/ Soubor kolekce rodu Vitis v rámci evropské databáze] {{Commons|Vitis vinifera}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Popínavé rostliny]] [[Kategorie:Révovité]] [[Kategorie:Vinařství]] [[Kategorie:Ovocné stromy]] [[Kategorie:Okrasné rostliny]]

Návrat na stránku „Réva vinná“.