R.E.M. Z Multimediaexpo.cz stránky R.E.M. Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod: Požadovanou činnost smějí provádět jen uživatelé ve skupinách Automaticky schválení uživatelé, RCRedaktors. Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky: {{Infobox Hudební umělec | jméno = R.E.M. | obrázek = Padova REM concert July 22 2003 blue.jpg | popis obrázku = R.E.M. při koncertě v Padově, 22. července 2003 |velikost obrázku = 300px | široký obrázek = | pozadí = skupina nebo kapela | jinak zvaný = | přezdívka = | původ = | žánr = [[Alternative rock|Alternativní rock]]<br />[[College rock]]<br />[[Jangle pop]] | aktivní roky = [[1980]] - současnost | vydavatel = [[Warner Bros.]]<br />[[I.R.S. Records]] | web = [http://www.remhq.com www.remhq.com] |příbuzná témata = [[Automatic Baby]]<br />[[Hindu Love Gods]]<br />[[The Minus 5]]<br />[[Tuatara]] |současní členové = [[Peter Buck]]<br />[[Mike Mills]]<br />[[Michael Stipe]] |dřívější členové = [[Bill Berry]] }} '''R.E.M.''' je [[Spojené státy americké|americká]] [[rock]]ová skupina, kterou v roce [[1980]] ve městě [[Athens (Georgia)|Athens]] v [[Georgie|Georgii]] založili bubeník [[Bill Berry]], kytarista [[Peter Buck]], baskytarista [[Mike Mills]] a zpěvák [[Michael Stipe]]. R.E.M. patří mezi první kapely hrající [[Alternative rock|alternativní rock]], které se dostaly do povědomí širokého spektra posluchačů. Svůj první singl, "[[Radio Free Europe]]" vydali v roce [[1981]] u labelu [[Hib-Tone]]. V roce [[1982]] následovalo vydání [[Extended Play|EP]] ''[[Chronic Town]]'' u [[I.R.S. Records]] a alba ''[[Murmur]]'' v roce [[1983]], které se dočkalo velice pozitvních reakcí ze strany hudebních kritiků. V následujících letech dosáhli R.E.M. díky dalším albům úspěchů na aleternativní scéně. V roce [[1987]] vstoupili do mainstreamu hitem "[[The One I Love]]" a o rok později podepsali smlouvu s [[Warner Bros Records]]. Na začátku 90. let vydali R.E.M., v té době často označováni za průkopníky alternativního rocku, velice úspěšná alba ''[[Out of Time]]'' ([[1991]]) a ''[[Automatic for the People]]'' ([[1992]]), jejichž zvuk se však lišil od doposavadních alb kapely. S albem ''[[Monster]]'' ([[1994]]) se R.E.M. vrátili k více rockovému zvuku a po šestileté odmlce se vydali na turné, které však poznamenaly zdravotní potíže členů kapely. V roce [[1997]] prodloužili R.E.M. smlouvu s Warner Bros. za tehdy rekordních 80 milionů dolarů. Následujícího roku kapelu s osobních důvodů opustil bubeník Bill Berry a kapela je od té doby tříčlenná. R.E.M. hráli a vydávali desky i v prvním desetiletí 21. století, avšak ty se setkaly se smíšenými reakcemi kritiků a fanoušků. Kapela se také aktivně angažuje v různých politických a společenských hnutích. V roce [[2007]] byli R.E.M. uvedeni do [[Rock and Roll Hall of Fame]]. == Historie== === Seskupení: 1980-1981 === V lednu [[1980]] se Michael Stipe a Peter Buck potkali v obchodě s nahrávkami ve kterém Buck pracoval. Oba zjistili že se jim líbí podobná hudba a to [[punk rock]] a [[protopunk]] reprezentované umělci jako [[Patti Smith]], [[Television]] a [[The Velvet Underground]]. Stipe později řekl: "Zjistili jsme, že jsem kupoval desky, které si (Buck) odkládal pro sebe." Stipe a Buck později potkali na jedné párty studenty [[University of Georgia]] Mikea Millse a Billa Berryho kteří spolu hráli v kapele už od střední školy. Kvartet se dohodl, že spolu napíšou několik písniček. Stipe později poznamenal, že za tím nebyl žádný velký plán a pokus prorazit. Nepojmenovaná kapela několik měsíců cvičila, aby [[5. dubna]] [[1980]] vystoupila na narozeninové party jejich kamaráda v episkopálním kostele. Po zvažování jmen jako "Twisted Kites", "Cans of Piss", nebo "Negro Wives" se kapela nakonec pojmenovala R.E.M. Tento název vznikl tak, že Stipe zabořil náhodně prst do slovníku právě na tuto zkratku. Členové opustili školu, aby se mohli plně věnovat kapele. Jejich manažerem se stal [[Jefferson Holt]], majitel obchodu s deskami, který byl kapelou a jejím vystoupením v jeho domovském městě [[Chapel Hill]] v [[Severní Karolína|Severní Karolíně]] tak nadšen, že se za ní přestěhoval do Athnes. Úspěch R.E.M. v Athens a okolí byl téměř okamžitý. Koncerty začalo navštěvovat čím dál více lidí, což ovšem vedlo k negativnímu postoji mnohých místních hudebníků. Během dalšího roku a půl již kapela koncertovala na jihu Spojených států. Tehdejší turné však bylo velmi skromné, kapela cestovala ve staré dodávce, kterou řídil Holt a členové kapely mohli za jídlo utratit jen dva dolary denně. Během léta [[1981]] nahráli R.E.M. svůj první singl, "[[Radio Free Europe]]" ve studiu [[Mitech Easter|Mitche Eastera]] ve [[Winston-Salem]] v [[Severní Karolína|Severní Karolíně]]. "Radio Free Europe" byl vydán místním nezávislým labelem [[Hib-Tone]] v nákladu 1000 kusů, který byl prakticky okamžitě vyprodán. Přestože se stal nedostatkovým zbožím, kritici na něj nešetřili chválou. [[New York Times]] ho zařadili mezi 10 nejlepších singlů roku a [[Village Choice]] ho označil za singl roku 1981.<ref>[http://altern-rock.com/ http://altern-rock.com] </ref> === Léta u I.R.S. Records: 1982-1986 === V říjnu [[1981]] nahráli R.E.M. spolu s Mitchem Easterem [[Extended Play|EP]] ''[[Chronic Town]]'', které mlo být původně vydané u Hib-Tone. Demo nahrávky se však dostalo k [[I.R.S. Records]], která s kapelou podepsala v květnu [[1982]] smlouvu, když ji R.E.M. upřednostnili před nabídkou mnohem větší společnosti RCA Records. ''Chronic Town'' bylo vydáno v srpnu téhož roku. Recenze v ''[[NME]]'' ocenila mystický nádech písní a tvrdila, že "R.E.M. zní opravdově a je skvělé slyšet něco tak nenuceného a chytrého jako toto." I.R.S. přidělila R.E.M. producenta [[Stephen Hauge|Stephena Haugea]], aby s kapelou nahrál její první album. Jeho přílišný technický perfekcionalismus kapelu neoslovil a ta požádala I.R.S., aby mohla nahrát album s Easterem. Nahrávací společnost nechala R.E.M. na zkoušku nahrát píseň "Pilgrimage" s Easterem a jeho kolegou Donem Dixonem. Vedení I.R.S. po poslechu této nahrávky dovolilo kapele nahrát album s Easterem a Dixonem. R.E.M. odmítli do alba zakomponovat kytarová sóla a v té době populární syntetyzátory, aby album získalo nadčasový zvuk. Album ''[[Murmur]]'' vydané v roce [[1983]] se dočkalo pozitivníhoo přijetí kritikou, časopis ''[[Rolling Stone]]'' jej dokonce vyhlásil nahrávkou roku. Album se umístilo na 36. místě amerického žebříčku. Znovu nahraná píseň "Radio Free Europe" byla vybrána jako první singl a na žebříčku singlů se umístila na 78. pozici. I přes mnohá ocenění se alba ''Murmur'' prodalo jen 200000 kopií, což bylo méně, než I.R.S. očekávala. R.E.M. poprvé vystoupili v celostátní televizi v říjnu 1983 v pořadu ''[[Late Night with David Letterman]]'', kde zahráli píseň "Radio Free Europe" a novou, doposud nepojmenovanou píseň. Ta byla později pojmenována "[[So. Central Rain (I'm Sorry)]]" a stala se prvním singlem z následujícího alba ''[[Reckoning]]'' ([[1984]]), na kterém opět spolupracovali Easter a Dixon. Také toto album se dočkalo pozitivních recenzí, například časopis ''[[NME]]'' napsal, že ''Reckoning'' "potvrzuje, že R.E.M. jsou jednou z nejvíce vzrušujících kapel na světě." Na konci roku 1983 se kapela poprvé vydala na turné po [[Evropa|Evropě]]. Reckoning dosáhlo na 27. místo na americkém žebříčku, což byl obrovský úspěch, protože kapela byla známa především na universitách. Naopak za oceánem se albu kvůli špatné distribuci a malému prostoru věnovanému mu v rádiích nedařilo a na britském žebříčku se dostalo jen na 91. místo. Třetí album, ''[[Fables of the Reconstruction]]'' ([[1985]]), znamenalo obrat ve vývoji kapely. Místo Dixona a Eastera produkoval album [[Joe Boyd]], který předtím v Anglii spolupracoval s [[Fairport Convention]] a [[Nick Drake|Nickem Drakem]]. Pro členy kapely bylo nahrávání extrémně náročené, především kvůli chladnému zimnímu počasí a mizernému jídlu ve studiu a kapela se tak dostala na pokraj rozpadu. Pochmurná atmosféra při nahrávání se promítla i do alba samotného. Stipe psal texty vycházející z jižanské mytologie a v rozhovoru z roku 1985 prohlásil, že jej inspirovala "představa o starých lidech sedících okolo ohně předávajíce legendy a pohádky svým vnoučatům." ''Fables of the Reconstruction'' se stalo komerčně nejúspěšnějším albem I.R.S. Records v Americe. V Evropě se však albu nedařilo a ohlasy kritiky byly tentokrát smíšené a někteří kritici albu vytýkali, že bylo příliš pochmurné a špatně nahrané. Stejně jako v případě předchozího alba byly i singly z ''Fables of the Reconstruction'' prakticky zcela ignorovány mainstermovými rádii. Vedení I.R.S. Records tak začalo být frustováno neochotou kapely prorazit i do mainstreamu. Producentem čtvrtého alba se stal [[Don Genham]]. Album ''[[Lifes Rich Pageant]]'' ([[1986]]) bylo přístupnější i pro posluchače mimo universitní rádia, neboť Stipeův mumlavý charakter zpěvu se změnil a album bylo celkově pozitivnější než ''Fables of Reconstruction''. V roce 1986 prohlásil Peter Buck v rozhovoru pro ''[[Chicago Tribune]]'', že "Michael se stále zlepšuje a je si stále jistější. Myslím si, že se to projevuje v charakteru jeho hlasu." ''Lifes Rich Pageant'' překonalo své předchůdce a umístilo se na 21. místě amerického žebříčku, prodalo se jej přes 500000 kopií a R.E.M. tak poprvé održeli zlatou desku. Singl "[[Fall on Me]]" byl hrán na některých komerčních rádiích, avšak šlo jen o ta méně významná a největší podporu mělo album stále na universitních rádiích. Díky úspěchu alba ''Lifes Rich Pageant'' se I.R.S. Records rozhodla vydat album ''[[Dead Letter Office]]'', které obsahovalo především písně obsažené jako B-strany na doposud vydaných singlech. Krátce poté vydala I.R.S. Records všchny doposud nahrané videoklipy R.E.M. (kromě "Wolves, Lower") pod názvem ''[[Succumbs]]''. === První velké úspěchy: 1987-1993 === Don Genham neprodukoval páté album R.E.M. a kapele navrhl, aby si za producenta zvolila [[Scott Litt|Scotta Litta]], který s kapelou nakonec spolupracoval na dalších pěti albech. Album ''[[Document]]'' ([[1987]]) obsahovalo některé otevřeně politické písně, například "Welcome to the Occupation" a "Exhuming McCarthy", které reagovaly na konzervativní politické prostředí za vlády prezidenta [[Ronald Reagan|Reagana]]. John Pareles z ''[[The New York Times]]'' napsal v recenzi, že "''Document'' je jak sebevědomé, tak i vyzývavé album. Pokud se R.E.M. mají z kultovní kapely stát kapelou masově oblíbenou, toto album jim to umožní." ''Document'' bylo opravdu průlomové album a první singl "[[The One I Love]]" se dostal mezi dvacet nejúspěšnějších jak ve Spojených státech, tak i v Kanadě a Spojeném království. V lednu [[1988]] bylo prodáno milion kopií alba ''Document''. V prosinci [[1987]] se R.E.M. objevili na titulní straně časopisu ''Rolling Stone'', kde byli označeni za "nejlepší americkou rock & rollovou kapelu." Nespokojení s malými úspěchy v zahraničí se R.E.M. rozhodli neprodloužit smlouvu s I.R.S. Records a místo toho podepsali s [[Warner Bros.]]. V roce [[1988]] vydala I.R.S. kompilaci ''[[Eponymous]]'', která obsahovala singly a raritní nahrávky. Ve stejném roce vydali R.E.M. své první album u Warner Bros pojmenované ''[[Green (album)|Green]]''. Toto album nahrané v [[Nashville|Nashvillu]] v [[Tennessee]] se vyznačovalo experimentovnáním se zvukem. Nahrávky se různily od optimistického prvního singlu "[[Stand]]", který byl ve Spojených státech velkým hitem až po politické písně jako "[[Orange Crush]]" a "World Leader Pretend", které se věnovaly [[Válka ve Vietnamu|Vietnamské válce]], respektive [[Studená válka|válce studené]]. Alba ''Green'' se prodaly po celém světě čtyři miliony kopií. Kapela také vyrazila na podporu alba na své doposud největší a po vizuální stránce i nejpropracovanější turné. Po jeho skončení se členové rozhodli dát si na rok pauzu, což byla jejich první velká přestávka. V polovině roku [[1990]] se R.E.M. vrátili do studia, aby nahráli své sedmé album, ''[[Out of Time]]''. Na rozdíl od předcházejících alb začali členové používat i jiné nástroje než elektryické kytary a to například [[mandolína|mandolínu]], [[varhany]] a akustické kytary. Album bylo vydáno v březnu [[1991]] a dostalo se jako první album kapely na první místo amerického i britského žebříčku. Ve Spojených státech se do roku [[1996]] prodaly 4,2 miliony kopií a celosvětově okolo 12 milionů. První singl, "[[Losing my Religion]]" se stal celosvětovým hitem jak v rádiích, tak i na [[MTV]] a dalších hudebních stanicích. Singl se dostal až na čtvrté místo amerického žebříčku, což z něj učinilo doposud nejúspěšnější singl R.E.M. Mike Mills později konstatoval, že "v naší kariéře bylo málo opravdu přelomových událostí, protože se kapela vyvíjela postupně. Jestli ale chcete mluvit o opravdovém zlomu, myslím, že to byla právě 'Losing My Religion'." Na druhém singlu, "[[Shiny Happy People]]", zpívala [[Kate Pierson]] z kapely [[B-52 (kapela)|B-52]] pocházející stejně jako R.E.M. z města Athens. Tento singl se dostal na desáté místo amerického a na šesté místo britského žebříčku. I přes oblibu této písně na ni R.E.M. zanevřeli a na koncertech ji nikdy nehrají. R.E.M. získali díky ''Out of Time'' sedm nominací na ceny [[Grammy]], což bylo mezi všemi umělci v roce 1992 nejvíce. Album bylo vyhlášeno nejlepším alternativním albem roku a píseň "Losing My Religion" byla oceněna za nejlepší videoklip a nejlepší popovou nahrávku nahranou duem, nebo kapelou. R.E.M. nekoncertovali na podporu alba a místo toho vytsoupili jen na několika jednorázových akcích včetně vystoupení na MTV v rámci série [[MTV Unplugged]]. Po kráté přestávce začali R.E.M. v roce [[1991]] pracovat na novém albu. To bylo vydáno v roce [[1992]] pod názvem ''[[Automatic for the People]]''. Ačkoliv mělo být album tvrdší než jeho předchůdce, podle časopisu ''[[Melody Maker]]'' se pochmurné ''Automatic for the People'' stalo ještě zoufalejším. Nosnými tématy alba byly ztráta a smutek, podle Bucka bylo ovlivněno "tím, jak člověku táhne na třicítku." Smyčové aranže v některých písních vytvořil bývalý baskytarista [[Led Zeppelin]] [[John Paul Jones]]. Mnozí kritici i Buck s Millsem považovali ''Automatic for the People'' za doposud nejlepší album R.E.M. To se dostalo na první místo americké i britské hitparády a singly "[[Drive]]", "[[Man on the Moon]]" a "[[Everybody Hurts]]" se ve spojených státech dostaly do Top 40. Alba se celosvětově prodalo přes deset milionů kopií. Stejně jako v případě předchozího alba ''Out of Time'', ani v tomto případě kapela nevyjela na turné na podporu alba. Vysyktly se dokonce spekulace, že zpěvák Michael Stipe umírá, což kapela okamžitě popřela. === ''Monster'' a ''New Adventures in Hi-Fi'': 1994-1996 === Poté, co kapela vydala dvě pomalá alba, album ''[[Monster]]'' z roku [[1994]] byla dle slov Petera Bucka "rocková nahrávka, ale jen v uvozvkách." Zvuk alba se lišil od jeho předchůdců a mírně připomínal [[glam rock]] 70. let. Stejně jako ''Out of Time'', také ''Monster'' se umístil na prvním místě jak britského, tak i amerického žebříčku a celosvětově se jej prodalo asi devět milionů kopií. Singly "[[What's the Frequency, Kenneth?]]" a "[[Bang a Blame]]" byly posledními písněmi kapely v americkém žebříčku Top 40. Naopak ve Spojeném království dosáhli R.E.M. většího úspěchu, když se oba singly a také singly "[[Crush With Eyeliner]]" a "[[Tongue]]" vydané jen v Británii umístily mezi třiceti nejúspěšnějšími. V lednu [[1995]] vyjeli po šestli letech R.E.M. na turné. To dosáhlo obrovského komerčního úsěchu, ale bylo pro členy extrémně náročné. Během koncertu v [[Lausanne]] [[1. března]] [[1995]] zkolaboval Bill Berry. Byla mu diagnostikována aneurysma mozku <!--Brain Aneurysm--> a okamžitě byl operován. Berry se rychle zotavil a za měsíc mohlo turné pokračovat. Turné však poznamenaly zdravotní potíže i dalších členů kapely. Mike Mills musel v červenci absolvovat břišní operaci a o měsíc později byla Michaelu Stipeovi operována kýla. Zdravotní potíže členů kapely se dotkly i českého koncertu, který musel být dvakrát odložen. Přese všechny potíže nahráli R.E.M. během turné polovinu nového alba a po jeho skončení album ve studiu dokončili. V roce [[1996]] prodloužili R.E.M. smlouvu s Warner Bros., což jim přineslo údajně 80 milionů dolarů, což byla v té době rekordní částka. V témže roce vydali další album, ''[[New Adventures in Hi-Fi]]'', které se umístilo na druhém místě amerického a na prvním místě britského žebříčku. Pět milionů prodaných kopií však znamenalo pokles v porovnání s předchozími alby. Dle Christophera Johna Farleyho z časopisu ''[[Time]]'' byla malá prodejnost způsobena nevýrazností alba a obecným poklesem zájmu o alternativní rock vůbec. V roce 1996 se také rozešli se svým manažerem Jeffersonem Holtem, údajně kvůli obviněním ze sexuálního harašení, které vůči němu vznesla jedna členka týmu okolo kapely. Pozici manažera místo něj zaujal právník Bertis Downs. === Berryho odchod a ''Up'': 1997-2000 === V dubnu [[1997]] se členové sešli v Buckově domě na [[Havaj]]i, aby nahráli dema, ze kterých mělo vzejít nové album. Kapela chtěla změnit svůj zvuk a zamýšlela, že bude experimentovat s bicími a perkusemi. Když mělo nahrávání alba v řijnu začít, Bill Berry se po měsících úvah a debat s Millsem a Downsem rozhodl kapelu opustit. Řekl zbývajícím členům, že kapelu ovšem neopustí, pokud by to mělo znamenat její rozpad a Mills, Buck a Stipe se tak rozhodli pokračovat ve třech. Veřejně svůj odchod veřejně oznámil o tři týdny později. Berry tisku řekl: "Nejsem tímhle vším tak nadšen, jako jsem býval dříve. Mám nejlepší práci na světě. Ale jsem připraven ustoupit do pozadí, přemýšlet a možná už nechci být popovou hvězdou." Stipe přiznal, že se kapela bez Berryho změní. "Pro mě, Mikea a Petera vzniká otázka, zd jsme stále R.E.M. Myslím, že pes se třemi nohami je taky pes. Jen se musí naučit jinak běhat." Kapela po Berryho odchdu zrušila plánované nahrávání nového alba. "Bez Billa je to jiné, matoucí", řekl později Mills. "Nevěděli jsme, co máme dělat. Bez bubeníka jsme nemohli zkoušet." Zbývající členové zahájili práci na albu v únoru [[1998]] v Toast Studios v [[San Francisco|San Franciscu]]. Kapela ukončila deset let tvrající spolupráci se Scottem Littem a za producenta si zvolila Pata McCarthyho. Jeho asistentem byl Nigel Godrich, který pro nahrávání najal bubeníky [[Barrett Martin|Barretta Martina]], ex-člena [[Screaming Trees]] a [[Joey Waronker|Joeyho Waronkera]], který dříve spolupracoval s kapelou [[Beck]]. Atmosféra při nahrávání byla vypjatá a kapela se málem rozpadla. Bertis Downs svolal mimořádné setkání, kde členové vyřešili všechny své problémy a v nahrávání se pokračovalo. Album ''[[Up]]'' se sice dostalo do první desítky jak amerického, tak i britského žebříčku, ale ve Spojených státech se jej do poloviny roku [[1999]] prodalo jen 900000 kopií a celosvětově asi 2 miliony kopií. Zatímco prodejnost alb ve Spojených státech klesala, ve Spojeném království rostla a singly se běžně dostávaly mezi dvacet nejúspěšnějších. Rok po vydání alba ''Up'' se R.E.M. podíleli na soundtracku k filmu [[Miloš Forman|Miloše Formana]] ''[[Muž na Měsíci]]'' pojednávajícím o komikovi [[Andy Kaufman]]ovi. Film byl pojmenován po písni z alba ''Automatic for the People''. Píseň "[[The Great Beyond]]" ze soundtracku byla vydána jako singl a ačkoliv se ve Spojených státech umístila až na 56. místě, ve Spojeném království se stala vůbec nejúspěšnější písní R.E.M., když se dostala až na třetí místo žebříčku singlů. === ''Reveal'' a ''Around the Sun'': 2001-2005 === R.E.M. nahrávli většinu svého dvanáctého alba ''[[Reveal]]'' v [[Kanada|Kanadě]] a [[Irsko|Irsku]] mezi květnem a říjnem [[2001]]. ''Reveal'' bylo laděno podobně posmutněle jako předcházející album ''Up''. Na albu bubnoval Joey Waronker a podíleli se na něm i zakládající člen kapely [[The Minus 5]] [[Scott McCaughey]] a zakladatel kapely [[Posies]] [[Ken Stringfellow]]. Celosvětově se prodaly asi čtyři miliony kopií alba, ale ve Spojených státech dosáhla prodejnost stejného výsledku jako u alba ''Up'', přibližně 900000 kopií. Singl "[[Imitation of Life]]" se na britském žebříčku umístil na šestém místě. Al Friston popsal album slovy: "Naložené zlatou půvabností na každé otočce a zatáčce v porovnání s nepřesvědčivými alby ''New Adventures in Hi-Fi'' a ''Up''." Rob Sheffield z časopisu ''Rolling Ston''e pochválil album za jeho "neustále udivující krásu". V roce [[2003]] vydali Warner Bros. kompilaci ''[[In Time - The Best of R.E.M. 1988-2003]]'', kde byly kromě starých písní zařazeny i novinky "[[Bad Day]]" a "[[Animal]]". Téhož roku vystoupil Berry při koncertě ve městě [[Raleigh (Severní Karolína)|Raleigh]] v [[Severní Karolína|Severní Karolíně]], kde zpíval doprovodné vokály u písně "Radio Free Europe" a bubnoval u písně "Permanent Vacation". Šlo o jeho první vystoupení s kapelou od jeho odchodu v roce 1997. R.E.M. vydai další album, ''[[Around the Sun]]'', v roce [[2004]]. Krátce po vydání o něm Mills prohlásil: "Upřímně si myslím, že nakonec bylo co se týče rychlosti písní trochu pomalejší, než jsme původně zamýšleli." Reakce kritiky na album byly smíšené a album se umístilo na třináctém místě amerického žebříčku. První singl "[[Leaving New York]]" se ve Spojeném království umístil na pátém místě. Na nahrávání alba a také na nálsedném turné se podílel bubeník [[Bill Rieflin]], bývalý člen kapely [[Ministry]]. Na konci roku 2004 R.E.M. spolu s [[Bruce Springsteen|Brucem Springsteenem]], [[Pearl Jam]] a dalšími participovali na turné [[Vote for Change]]. V roce [[2005]] vyjeli R.E.M. na první velké celosvětové turné od alba ''Monster'' před deseti lety. Během turné navštívili R.E.M. také [[Česká republika|Českou republiku]], konkrétně [[Sazka Arena|Sazka Arenu]] a zúčastnili se také charitativního koncertu [[Live 8]] v [[Londýn]]ě. === ''Accelerate'': 2006-současnost === EMI, která vlastní katalog písní I.R.S. Records vydala v září 2006 kompilaci písní, které na začátku své kariéry R.E.M. nahráli pod tímto labelem pod názevm ''[[And I Feel Fine... The Best of the I.R.S. Years 1982-1987]]''. Současně bylo vydáno i [[DVD]] ''[[When The Light Is Mine – The Best Of the I.R.S. Years 1982–1987]]''. Ve stejném měsíci byli R.E.M. uvedeni do Georgia Music Hall of Fame, přičemž při ceremoniálu vytsoupili v plné sestavě i s Billem Berrym. Při zkoušení před vystoupením nahráli [[cover verze|cover verzi]] písně [[John Lennon|Johna Lennona]] "#9 Dream" pro album ''[[Instant Karma: The Amnesty International Campaign to Save Darfur]]'', které mělo podpořit boj proti [[Genocida v Dárfúru|genocidě v Dárfúru]]. Píseň byla vydána i jako singl a šlo o první studiovou nahrávku Billa Berryho s kapelou po takřka deseti letech. V roce [[2006]] splnila kapela kritéria pro zařazení do [[Rock and Roll Hall of Fame]] a okamžitě do ní byla nominována. R.E.M. byli jednimi z pěti umělci uvedenými do této síně slávy v roce [[2007]]. Při ceremoniálu, který se uskutečnil [[12. března]] [[2007]] v hotelu Waldorf-Astoria v [[New York]]u byli do síně slávy uvedeni zpěvákem Pearl Jam [[Eddie Vader]]em a zahráli spolu s Billem Berrym čtyři písně. Na začátku roku 2007 se kapela soustředila také na nahrávání nového alba ''[[Accelerate]]'', které produkoval [[Jacknife Lee]]. Album bylo nahráváno ve studiích ve [[Vancouver]]u a [[Dublin]]u, kde R.E.M. odehráli v Olympia Theater pět koncertů. V říjnu 2007 bylo vydali R.E.M. své první živé album ''[[R.E.M. Live]]'', které obsahovalo nahrávky z koncertu v Dublinu v roce 2005. Album ''Accelerate'' vyšlo [[31. dubna|31. duben]] [[2008]] a v květnu vyjeli R.E.M. na turné po Severní Americe a Evropě, během něhož navštívili i Českou republiku. == Ukázka == *[[:en:Media:What'stheFrequency,Kenneth?.ogg|Ukázka]] písně „What's the Frequency, Kenneth?“ z alba ''[[Monster]]''. == Diskografie == === Studiová alba === {| class="prettytable" |- bgcolor="#efefef" ! rowspan="2" | Rok ! rowspan="2" width="260" | Název ! colspan="9" | Umístění na žebříčku |- bgcolor="#efefef" ! width="30" | <small>[[Spojené státy americké|US]]</small> ! width="30" | <small>[[Německo|DE]]</small> ! width="30" | <small>[[Rakousko|AT]]</small> ! width="30" | <small>[[Švýcarsko|CH]]</small> ! width="30" | <small>[[Spojené království|UK]]</small> ! width="30" | <small>[[Nový Zéland|NZ]]</small> ! width="30" | <small>[[Francie|FRA]]</small> ! width="30" | <small>[[Finsko|FIN]]</small> ! width="30" | <small>[[Švédsko|SWE]]</small> |- | 1983 | '''[[Murmur]]''' | align="center" | 36 | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – |- bgcolor="#f0f0ff" | 1984 | '''[[Reckoning]]''' | align="center" | 27 | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | 91 | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – |- | 1985 | '''[[Fables of the Reconstruction]]''' | align="center" | 28 | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | 35 | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – |- bgcolor="#f0f0ff" | 1986 | '''[[Lifes Rich Pageant]]''' | align="center" | 21 | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | 43 | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – |- | 1987 | '''[[Document]]''' | align="center" | 10 | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | 28 | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – |- bgcolor="#f0f0ff" | 1988 | '''[[Green (album)|Green]]''' | align="center" | 12 | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | 27 | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – |- | 1991 | '''[[Out of Time]]''' | align="center" | '''1''' | align="center" | – | align="center" | '''1''' | align="center" | 3 | align="center" | '''1''' | align="center" | – | align="center" | 80 | align="center" | – | align="center" | 7 |- bgcolor="#f0f0ff" | 1992 | '''[[Automatic for the People]]''' | align="center" | 2 | align="center" | 2 | align="center" | 3 | align="center" | 3 | align="center" | '''1''' | align="center" | – | align="center" | 135 | align="center" | – | align="center" | 7 |- | 1994 | '''[[Monster]]''' | align="center" | '''1''' | align="center" | 2 | align="center" | '''1''' | align="center" | '''1''' | align="center" | '''1''' | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | '''1''' |- bgcolor="#f0f0ff" | 1996 | '''[[New Adventures in Hi-Fi]]''' | align="center" | 2 | align="center" | '''1''' | align="center" | '''1''' | align="center" | '''1''' | align="center" | '''1''' | align="center" | – | align="center" | 6 | align="center" | '''1''' | align="center" | '''1''' |- | 1998 | '''[[Up]]''' | align="center" | 3 | align="center" | '''1''' | align="center" | '''1''' | align="center" | 7 | align="center" | 2 | align="center" | 38 | align="center" | 9 | align="center" | 10 | align="center" | 2 |- bgcolor="#f0f0ff" | 2001 | '''[[Reveal]]''' | align="center" | 6 | align="center" | '''1''' | align="center" | '''1''' | align="center" | '''1''' | align="center" | '''1''' | align="center" | 10 | align="center" | 4 | align="center" | 3 | align="center" | 2 |- | 2004 | '''[[Around the Sun]]''' | align="center" | 13 | align="center" | '''1''' | align="center" | '''1''' | align="center" | '''1''' | align="center" | '''1''' | align="center" | 12 | align="center" | 9 | align="center" | 3 | align="center" | '''1''' |- | 2008 | '''[[Accelerate]]''' | align="center" | '''1''' | align="center" | - | align="center" | - | align="center" | '''1''' | align="center" | '''1''' | align="center" | - | align="center" | - | align="center" | - | align="center" | 7 |} === EP === * 1982: ''[[Chronic Town]]'' === Kompilace === *''[[Dead Letter Office]]'' (obsahuje neuveřejněné skladby, B-strany singlů a [[Extended Play|EP]] [[Chronic Town]]) (1987) *''[[Eponymous]]'' (výběr z alb nahraných u vydavatelství I.R.S. Records) (1988) *''[[The Best of R.E.M.]]'' (výběr z alb nahraných u vydavatelství I.R.S. Records, vyšlo pouze ve Velké Británii) (1991) *''[[R.E.M.: Singles Collected]]'' (obsahuje všechny singly nahrané u I.R.S., vyšlo pouze v Evropě) (1994) *''[[R.E.M.: In the Attic]]'' (obsahuje radio verze, živá vystoupení a B-strany z dob u I.R.S.) (1997) *''[[Not Bad for No Tour]]'' (živé EP) (2001) *''[[In Time - The Best of R.E.M. 1988-2003]]'' (výběr z alb nahraných u Warner Bros.) (2003) *''[[And I Feel Fine... The Best of the I.R.S. Years 1982-1987]]'' (výběr z alb nahraných u I.R.S.) === Živé CD/DVD === * 2007: ''[[R.E.M. Live]]'' === Singly === {| class="prettytable" |- bgcolor="#efefef" ! rowspan="2" | Rok ! rowspan="2" width="260" | Název ! colspan="10" | Umístění na žebříčku |- bgcolor="#efefef" ! width="30" | <small>[[Spojené státy americké|US]]</small> ! width="30" | <small>[[Německo|DE]]</small> ! width="30" | <small>[[Rakousko|AT]]</small> ! width="30" | <small>[[Švýcarsko|CH]]</small> ! width="30" | <small>[[Spojené království|UK]]</small> ! width="30" | <small>[[Nový Zéland|NZ]]</small> ! width="30" | <small>[[Austrálie|AUS]]</small> ! width="30" | <small>[[Francie|FRA]]</small> ! width="30" | <small>[[Finsko|FIN]]</small> ! width="30" | <small>[[Švédsko|SWE]]</small> |- | 1981 | '''Radio Free Europe''' <small>(Hib-Tone)</small> | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – |- bgcolor="#f0f0ff" | 1983 | '''Radio Free Europe''' | align="center" | 78 | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – |- | 1983 | '''Talk About the Passion''' | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – |- bgcolor="#f0f0ff" | 1984 | '''So. Central Rain (I’m Sorry)''' | align="center" | 85 | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – |- | 1984 | '''(Don’t Go Back to) Rockville''' | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – |- bgcolor="#f0f0ff" | 1985 | '''Can’t Get There From Here''' | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – |- | 1985 | '''Driver 8''' | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – |- bgcolor="#f0f0ff" | 1985 | '''Wendell Gee''' | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | 91 | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – |- | 1986 | '''Fall On Me''' | align="center" | 94 | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – |- bgcolor="#f0f0ff" | 1987 | '''Superman''' | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – |- | 1987 | '''[[The One I Love (Lied)|The One I Love]]''' | align="center" | 9 | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – |- bgcolor="#f0f0ff" | 1987 | '''[[It’s the End of the World as We Know It]]''' | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – |- | 1988 | '''Finest Worksong''' | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – |- bgcolor="#f0f0ff" | 1989 | '''Stand''' | align="center" | 6 | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | 48 | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – |- | 1989 | '''Orange Crush''' | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | 28 | align="center" | – | align="center" | 15 | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – |- bgcolor="#f0f0ff" | 1989 | '''Pop Song '89''' | align="center" | 86 | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – |- | 1989 | '''Get Up''' | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – |- bgcolor="#f0f0ff" | 1991 | '''[[Losing My Religion]]''' | align="center" | 4 | align="center" | - | align="center" | 6 | align="center" | 11 | align="center" | 19 | align="center" | – | align="center" | 11 | align="center" | 3 | align="center" | – | align="center" | 3 |- | 1991 | '''Shiny Happy People''' | align="center" | 10 | align="center" | 10 | align="center" | 14 | align="center" | – | align="center" | 6 | align="center" | – | align="center" | 19 | align="center" | 10 | align="center" | – | align="center" | 14 |- bgcolor="#f0f0ff" | 1991 | '''Near Wild Heaven''' | align="center" | – | align="center" | 46 | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | 27 | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – |- | 1991 | '''The One I Love''' | align="center" | – | align="center" | 81 | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | 16 | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – |- bgcolor="#f0f0ff" | 1991 | '''Radio Song''' | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | 28 | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – |- | 1992 | '''Drive''' | align="center" | 28 | align="center" | 13 | align="center" | 11 | align="center" | – | align="center" | 11 | align="center" | – | align="center" | 34 | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | 24 |- bgcolor="#f0f0ff" | 1992 | '''[[Man on the Moon]]''' | align="center" | 30 | align="center" | 34 | align="center" | 24 | align="center" | – | align="center" | 18 | align="center" | – | align="center" | 39 | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – |- | 1993 | '''The Sidewinder Sleeps Tonite''' | align="center" | – | align="center" | 61 | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | 17 | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – |- bgcolor="#f0f0ff" | 1993 | '''Everybody Hurts''' | align="center" | 29 | align="center" | - | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | 7 | align="center" | – | align="center" | 6 | align="center" | 3 | align="center" | – | align="center" | – |- | 1993 | '''Nightswimming''' | align="center" | – | align="center" | 93 | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | 27 | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – |- bgcolor="#f0f0ff" | 1993 | '''Find the River''' | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | 54 | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – |- | 1994 | '''What’s the Frequency, Kenneth?''' | align="center" | 21 | align="center" | 74 | align="center" | 21 | align="center" | 22 | align="center" | 9 | align="center" | – | align="center" | 24 | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | 21 |- bgcolor="#f0f0ff" | 1994 | '''Bang and Blame''' | align="center" | 15 | align="center" | 74 | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | 19 | align="center" | – | align="center" | 29 | align="center" | 44 | align="center" | – | align="center" | – |- | 1995 | '''Strange Currencies''' | align="center" | 47 | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | 9 | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – |- bgcolor="#f0f0ff" | 1995 | '''Crush with Eyeliner''' | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | 23 | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – |- | 1995 | '''Tongue''' | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | 13 | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – |- bgcolor="#f0f0ff" | 1996 | '''E-Bow the Letter''' | align="center" | – | align="center" | 65 | align="center" | 27 | align="center" | 22 | align="center" | 4 | align="center" | – | align="center" | 23 | align="center" | – | align="center" | 11 | align="center" | 21 |- | 1996 | '''Bittersweet Me''' | align="center" | 46 | align="center" | 93 | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | 19 | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – |- bgcolor="#f0f0ff" | 1996 | '''Electrolite''' | align="center" | 96 | align="center" | 83 | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | 29 | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | 20 | align="center" | – |- | 1997 | '''How the West Was Won and Where It Got Us''' | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – |- bgcolor="#f0f0ff" | 1998 | '''Daysleeper''' | align="center" | 57 | align="center" | 57 | align="center" | 17 | align="center" | 49 | align="center" | 6 | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | 46 |- | 1998 | '''Lotus''' | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | 26 | align="center" | 50 | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | 60 |- bgcolor="#f0f0ff" | 1999 | '''At My Most Beautiful''' | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | 10 | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – |- | 1999 | '''Suspicion''' | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – |- bgcolor="#f0f0ff" | 1999 | '''The Great Beyond''' | align="center" | 57 | align="center" | 56 | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | 3 | align="center" | – | align="center" | 25 | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | 52 |- | 2001 | '''Imitation of Life''' | align="center" | 83 | align="center" | 35 | align="center" | 19 | align="center" | 27 | align="center" | 6 | align="center" | 18 | align="center" | 32 | align="center" | 99 | align="center" | 14 | align="center" | 32 |- bgcolor="#f0f0ff" | 2001 | '''All the Way to Reno (You’re Gonna Be a Star)''' | align="center" | – | align="center" | 92 | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | 24 | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – |- | 2001 | '''I’ll Take the Rain''' | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | 44 | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – |- bgcolor="#f0f0ff" | 2003 | '''Bad Day''' | align="center" | – | align="center" | 39 | align="center" | 45 | align="center" | 39 | align="center" | 8 | align="center" | – | align="center" | 22 | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | 43 |- | 2004 | '''Animal''' | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | 33 | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – |- bgcolor="#f0f0ff" | 2004 | '''Leaving New York''' | align="center" | – | align="center" | 16 | align="center" | 32 | align="center" | 18 | align="center" | 5 | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | 11 |- | 2005 | '''Aftermath''' | align="center" | – | align="center" | 78 | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | 41 | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | 59 |- bgcolor="#f0f0ff" | 2005 | '''Electron Blue''' | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | 26 | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – |- | 2005 | '''Wanderlust''' | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | 27 | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – |- | 2008 | '''Supernatural Superserious''' | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – | align="center" | – |} === DVD === * 1999: ''[[Road Movie]]'' * 2000: ''[[Tourfilm]]'' * 2000: ''[[This Film Is On]]'' * 2000: ''[[Parallel]]'' * 2003: ''The R.E.M. Collection'' (''Tourfilm'' + ''This Film Is On'' + ''Parallel'') * 2003: ''[[In View: The Best of R.E.M. 1988–2003]]'' * 2004: ''[[Perfect Square]]'' * 2006: ''[[When The Light Is Mine – The Best Of the I.R.S. Years 1982–1987 Video Collection]]'' * 2007: ''[[R.E.M. Live]]'' == YouTube == {| border="4" width="442" align="left" | {{#widget:YouTube|id=iCQ0vDAbF7s}} |- align="center" | '''R.E.M. – Shiny Happy People (Video)''' |} {| border="4" width="442" align="right" | {{#widget:YouTube|id=cbq8wr4RddQ}} |- align="center" | '''R.E.M. In Time: The Best Of R.E.M. 1988–2003''' |} <br style="clear: both;" /> == Reference == <references/> == Externí odkazy == * [http://www.remhq.com Oficiální stránky] - obsahuje ukázky všech písní * [http://www.youtube.com/profile?user=RemHQ Program R.E.M. na YouTube] * [http://www.novinky.cz/clanek/147383-r-e-m-v-nedeli-rozohni-prahu.html R. E. M. v neděli rozohní Prahu] {{Flickr|R.E.M.}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:R.E.M.]] [[Kategorie:Americké hudební skupiny]] [[Kategorie:Rockové hudební skupiny]] [[Kategorie:Hudební skupiny 1980-1989]] [[Kategorie:Hudební skupiny 1990-1999]] [[Kategorie:Hudební skupiny 2000-2009]] [[Kategorie:Video články Multimediaexpo.cz]] Šablony použité na této stránce: Šablona:Flickr (ukázat zdroj) Šablona:Infobox Hudební umělec (ukázat zdroj) Šablona:Článek z Wikipedie (ukázat zdroj) Návrat na stránku „R.E.M.“.
