Rakety Delta

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

[[Soubor:300th Delta launchs with Spitzer.jpg|thumb|Raketa Delta při svém v pořadí 300. startu vynesla [[Spitzerův vesmírný dalekohled]]]] '''Rakety Delta''' jsou nejdéle používané americké nosné rakety, vyznačují se velmi vysokou spolehlivostí a jsou jedním z nejlevnějších a nejefektivnějších amerických kosmických dopravních systémů. Počátky programu Delta spadají do roku [[1955]], kdy začal vývoj balistické rakety středního doletu Thor. Po několika měsících testování bylo rozhodnuto o úpravě již existujících balistických raket pro kosmické lety , nový nosný systém sestával z upravené balistické rakety PGM-17 Thor a horních raketových stupňů převzatých z jiných programů (např. [[Vanguard (raketa)|Vanguard]], [[Rakety Atlas|Atlas]]). Přidání pomocných urychlovacích motorů umožnilo prodloužení jednotlivých stupňů a zvýšení nosnosti. Snížení nákladů bylo dosaženo použitím přebytečných motorů z [[Program Apollo|programu Apollo]] v 70. letech. Kombinování nejrůznějších typů motorů a horních a urychlovacích stupňů umožnilo vznik mnoha variant a výrazné zvýšení nosnosti, při relativně nízkých nákladech. Program Delta musel čelit několika pokusům o zrušení a nahrazení racionálnějším alternativním programem, vždy ale pokračoval dále. Během 50 let ve službě vykonaly rakety Delta a jejich různé variace téměř 1000 letů (Thor + Delta). V současné době jsou vyráběny a provozovány společností [[United Launch Alliance]]. == Historie == [[Soubor:Thor Delta C with Explorer 18 (Nov. 27 1963).jpg|thumb|left|Nosná raketa Thor-Delta C, startuje s družicí Explorer 18. 27. listopad 1963]] Po [[Druhá světová válka|Druhé světové válce]] se rozvíjel výzkum a budování celé řady raket, které sloužily původně jen vojenským složkám ministerstva obrany USA. Později patronaci přebrala i [[NASA]]. Po raketách typu [[Vanguard (raketa)|Vanguard]] a [[Juno I|Juno]] byly vyvinuty řady raket [[Rakety Thor|Thor]], [[Rakety Atlas|Atlas]], [[Titan (raketa)|Titan]], [[Rakety Scout|Scout]] a [[Saturn (raketa)|Saturn]]. V řadě raket Thor byla postavena varianta Thor-Delta<ref name="Encyklopedie">{{Citace monografie | příjmení = Vítek | příjmení2 = Lála | jméno = Antonín | jméno2 = Petr | titul = Malá encyklopedie kosmonautiky | vydavatel = Mladá fronta | místo = Praha | rok = 1982 | kapitola = Nosné rakety | strany = 128 }}</ref> a z této varianty vznikl nový typ lehké rakety Delta. Přechod z označení Thor na označení Delta byla spíše náhoda, než záměr. Počáteční vývojové varianty provázel velký zmatek ve značení a některé pozdní typy raket Thor bývají označeny jako Delta a některé rané a vojenské verze Delty jsou označovány jako Thor. Mezi lety [[1959]] – [[1972]] bylo vyrobeno mnoho variant sestavených z různě upravených základních stupňů Thor-Delta a jako další stupně byly připojovány stupně převzaté z jiných projektů (Able, [[Agena (raketový stupeň)|Agena]], Burner). Ke standardizaci označení došlo až v polovině 70. let kdy se do sužby dostává řada Delta 2000 a stává se tak spolehlivým a dostupným nosným prostředkem pro komerční, výzkumné i vojenské lety. Program se několikrát ocitl na pokraji zrušení, bylo to způsobeno tím, že jej [[NASA]] považovala za prozatímní do doby než budou vyvinuty silnější vyspělejší nosné systémy. Asi nejhorší bylo období po zavedení [[Raketoplán|raketoplánů]] [[Space Shuttle]]. NASA chtěla využívat raketoplány co možná nejvíce a rozhodla se zrušit program Delta a všechny náklady měl dopravovat na orbitu pouze Space Shutle. Už tou dobou se však ozývaly kritiky NASA, že provoz raketoplánu je příliš nákladný a jeho nákladní kapacita zůstává často nevyužita. Vzkříšení se Delta dočkala roku 1986 po [[STS-51-L|nehodě raketoplánu Challanger]], kdy byl přerušen provoz raketoplánů. Do služby se vrátila řada Delta 3000 a byly vyvíjeny nové řady Delta 4000 a Delta 5000. Úspěch zaznamenala až řada Delta 6000 která se používala ve verzi 6925 mezi lety [[1989]] až [[1992]] kdy ji nahradila řada Delta 7000. Delta 7000 se používá stále (2008). Řady Delta 6000 a Delta 7000 jsou označovány jako Delta II. Další vývojovou etapou se měla stát Delta 3 (serie 8000) s větší nosností, projekt byl po nehodách zrušen a přednost dostal nový projekt Delta IV (serie 9000). V současné době (2008) je používána řada Delta II ve variantách 7925 a 7925 Heavy a řada Delta IV ve variantách Small (zatím pouze návrh), Medium a Heavy. Rakety Delta byly také provozovány [[Japonsko|Japonskem]] pod označením H1, N1 a N2. Rakety delta zastávají díky své variabilitě velmi důležitý post ve vesmírném průmyslu, jsou relativně levné, velmi spolehlivé a prověřené.<br style="clear:both"/> == Značení == [[Soubor:Delta EELV family.png|thumb|350px|Rodina raket Delta]] Značení různých variant nebylo vždy stejné, zpočátku se varianty označovaly pouze písmeny.Na počátku 70. let bylo zavedeno značení čtyřmístným číslem. * první číslo - typ prvního stupně a pomocných raket * druhé číslo - počet pomocných raket * třetí číslo - typ druhého stupně * čtvrté číslo - typ třetího stupně * páté může být písmeno značící variantu heavy Systém značení byl v roce 2004 změněn a od roku 2005 se používá nový: * série 7000 je značena Delta 2 * série 8000 je značena Delta 3 * série 8000 je značena Delta 4 == Varianty rakety Delta == [[Soubor:MiTEx launch on a Delta II 7925.jpg|thumb|Delta II startuje s dvojicí mikrosatelitů MiTEx. [[21. června]] [[2006]] [[Cape Canaveral Air Force Station]]]] === První stavební řada === * '''Delta DM19''' Trojstupňová raketa, schopná vynést 270 kg na oběžnou dráhu ve výšce 370 km. Byla použita 12x, např. pro balonové družice [[Program Echo|programu Echo]] v roce [[1960]], naposledy byla použita v roce 1962. * '''Delta A''' Raketa vylepšená v prvních dvou stupních. Byla použita dvakrát v roce 1962 jako nosič družic. [[Explorer 14]] a [[Explorer 15]]. * '''Delta B''' Vylepšená verze A umožnila vynést náklad až 370 kg. Byla použita 9x v letech 1962–1964 jako nosič řady družic, např. [[Relay 1]]. * '''Delta C''' Byl vylepšen třetí stupeň, nosnost vzrostla na 410 kg, byla použita 10x v letech 1963–1967. * '''Delta C1''' Další vylepšení třetího stupně, nosnost až 600 kg. Startovala 3x, mj. v lednu 1969 se sluneční laboratoří [[OSO-5]]. * '''Delta D''' Byla kombinací vylepšených raket [[Rakety Thor#Thor Burner|Thor Burner]] a Delta C. Nosnost se zvýšila na 575 kg. Byla použita 2x v letech 1964–1965 pro vynesení družic [[Syncom 3]] a [[Intelsat 1]]. * '''Delta E''' Další varianta dovolovala vynést náklad až 735 km na oběžnou dráhu Země. Startovalo 6 raket verze E, naposledy roku 1967. * '''Delta E1''' Ve třetím stupni se vyměnil motor. Startovala 17x, naposledy v roce 1971. * '''Delta G''' Oproti předcházející variantě neměla třetí stupeň. Tato dvoustupňová raketa vynesla v letech 1966 a 1967 dvě družice [[Bios 1]] a [[Bios 2]]. * '''Delta J''' Byla použita verze Delta E s jiným motorem. Startovala jen jednou v roce 1968. === Druhá stavební řada === * '''Delta L''' * '''Delta M''' Shodná s Delta N, přidá n třetí stupeň, specializovaná pro satelity [[Intelsat]] a [[Skynet]] * '''Delta M6'''Varianta Delta M, přidány 3 pomocné motory, nosnost 450 kg na geostacionární přechodovou dráhu. * '''Delta N''' Provedení Delta-Thor LT (long tank), nosnost 900 kg * '''Delta N6''' Shodná s Delta N, přidány 3 pomocné motory, nosnost 1600 kg, jediný neúspěšný start === Třetí stavební řada === Oproti předchozím verzím bylo sjednoceno značení, základem označení je základní stupeň a použité pomocné motory. Motory prvního stupně se používaly Rocketdyne [[MB-3|MB-3-3]] a [[RS-27]], druhý stupeň byl poháněn motory [[AJ-10|AJ-10-118F]] nebo TR-201. * '''Řada Delta 900''' Třístupňová, pouze 2 starty. * '''Řada Delta 1000''' Několik variant, motory prvního stupně Rocketdyne [[MB-3|MB-3-3]] , první stupeň je ELT (Extended long tank), oproti předchozímu typu je prodloužen o 3,05 m, unese víc paliva a má větší nosnost. * '''Řada Delta 2000''' Motory prvního stupně Rocketdyne [[RS-27]], nosnost až 700kg, nejpoužívanější v 70. letech. * '''Řada Delta 3000''' Nové pomocné motory [[Thiokol]] TX-526, nový poslední stupeň PAM-D (Payload Assist Module - Delta), nosnost až 1111 kg * '''Řada Delta 4000''' Start pouze dvakrát. Vylepšeny pomocné motory. * '''Řada Delta 5000''' Pouze jeden start. === Řada Delta 2 === {{viz též|Delta II (raketa)}} Řada raket Delta II byla vyvinuta na počátku 90. let, její výrobu později zajišťuje společný podnik Lockheedu a Boeingu - [[United Launch Alliance]]. Z řady Delta II jsou aktivní varianty 7925 a 7925 Heavy. Delta II má na kontě přes 130 startů a podílela na několika [[Výzkum Marsu|misích k marsu]]. Počet stupňů a pomocných raket se liší podle varianty a hmotnosti nákladu, nejsilnější varianta 7925 Heavy dokáže vynést na nízkou orbitu Země až 6100 kg a na geostacionární orbitu 2170 kg. === Řada Delta 3 === {{viz též|Delta III}} [[Soubor:Delta-4H DSP-23 2.jpg|thumb|Delta 4H při startu, 2007]] Nová řada raket začala být používána od roku 1998. Nosnost se zvýšila na 8000 kg pro nízkou dráhu kolem [[Země]] a 3800 kg pro geostacionární přechodovou dráhu. Byla dlouhá 39,1 metru, hmotnost 300 tun. Odstartovala celkem třikrát, dvakrát selhala a při třetím startu nesla pouze testovací náklad. Raketa měla 9 pomocných raket na [[Raketový motor na tuhé pohonné látky|tuhé pohonné látky]] o celkovém tahu 628.3 kN. První stupeň byl poháněn jedním motorem Rocketdyne [[RS-27A]] na tekutý kyslík a [[RP-1]] kerosen a dosahoval tahu až 1085.79 kN. Pohon druhého stupně obstarával jeden motor Pratt & Whitney [[RL-10|RL-10B]] o tahu 110.03 kN, spalující tekutý kyslík a vodík. Po nezdarech při prvních startech a kvůli rozvoji technologicky pokročilejší koncepce Delta IV, bylo od dalšího rozvoje Delty III upuštěno, avšak technologie a zkušenosti získané při vývoji Delty III byly uplatněny v programu Delta IV. === Řada Delta 4 === {{viz též|Delta IV (raketa)}} Zahájila svou činnost v roce 2002. Byla vyvinuta společností Boeing za účelem pokrýt potřebu amerických ozbrojených sil a snížit výdaje na vynášení nákladů na orbitu Země. Raketa startovala celkem devětkrát z toho jednou částečně selhala. První stupeň pohání motor Rocketdyne [[RS-68]] na tekutý kyslík a vodík. Motor druhého stupně spaluje také tekutý kyslík a vodík a nazývá se [[RL-10|RL-10B2]]. == Reference == <references/> === Související články === [[Rakety Thor]] == Externí odkazy == * http://mek.kosmo.cz/nosice/usa/delta/index.htm * (anglicky) http://www.astronautix.com/lvs/delta.htm {{Šablona:Nosné rakety USA}} {{Commons|Delta (rocket)}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Nosné rakety USA]]

Návrat na stránku „Rakety Delta“.