Rychlodráha Praha - letiště Ruzyně - Kladno

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

'''Rychlodráha Praha–Kladno''' je po více než desetiletí vžitý název pro projekt kapacitní příměstské železniční trati ze stanice [[Praha Masarykovo nádraží]] do [[Kladno|Kladna]] ([[Kladno-Ostrovec]]<ref name="prak" />) s odbočkou na [[Letiště Václava Havla Praha|letiště Ruzyně]], která by byla vybudována formou modernizace části nynější [[Železniční trať Praha–Rakovník|tratě 120]] Praha – [[Rakovník]], někdejší [[Buštěhradská dráha|Buštěhradské dráhy]]. Kolem roku 2011 byl projekt zmrazen a zvažovala se možnost, že z důvodu nižších nákladů a složitosti dostane přednost úsek Praha-Veleslavín – Kladno-Ostrovec.<ref>[http://ekonomika.idnes.cz/rychlodraha-z-prahy-do-kladna-mozna-bude-padne-na-ni-usetrenych-sest-miliard-1bv-/ekonomika.aspx?c=A110411_1564643_praha-zpravy_sfo Rychlodráha z Prahy do Kladna možná bude. Padne na ni ušetřených šest miliard], idnes.cz, 11. dubna 2011</ref> Projekt nesl v 90. letech označení '''PRaK''' a o deset let později '''Aircon'''.<ref name="zpozdeni" /> Tato železniční trať je stejně jako prodloužení [[A (linka metra v Praze)|tratě metra A]] již od počátku 90. let 20. století předmětem žhavých diskusí komunální politiky, často byl spor vnímán jako otázka „metro, nebo rychlodráhu?“. == Projekt modernizace trati == === Historie projektu === Projekt společnosti PRaK na spojení Prahy přes letiště Ruzyně s Kladnem se objevil v 90. letech. Již tehdy se pro stavbu vžil název „rychlodráha“. Ministerstvo dopravy a spojů trať zařadilo do dokumentu Rozvoj dopravních sítí v ČR do roku 2010, usnesení vlády ČR č. 714 ze 14. 7. 1999 ji v rámci národního rozvojového plánu schválilo i s napojením na IV. multimodální železniční koridor. Zastupitelstvo hl. m. Prahy schválilo projekt železniční rychlodráhy usnesením č. 13/21 ze dne 11. 1. 1996. Zprovoznění se v jisté fázi plánovalo na rok 2004. Prodloužení metra A ze stanice Dejvická nebo metra B ze stanice Zličín k letišti bylo v té době hodnoceno jako nevýhodné a jako nehospodárný souběh dvou páteřních kolejových systémů.<ref name="brcak" /> Projekt však neměl jednoznačnou podporu a byl opakovaně odkládán na neurčito. V roce 1999 [[Česká správa letišť]] objednala vypracování projektu úseku z centra Prahy na letiště s tím, že prodloužení do Kladna by bylo až dodatečnou fází – takto pojímaly priority i České dráhy v roce 2001. Podle tohoto projektu měly letištní vlaky mít minimum zastavení: Masarykovo nádraží, Dejvice, Terminál Jih (Dlouhá míle) a letiště, zatímco ostatní mezilehlé zastávky by obsluhovaly vlaky v trase Praha – Kladno nebo další vložené spoje. V té době se hovořilo o tom, že v relaci na letiště a z letiště mělo platit speciální vysoké jízdné. V Praze 6 vzniklo a vyvíjelo aktivitu občanské sdružení „Chceme metro, nechceme rychlodráhu“, jemuž se podařilo přípravu zablokovat.<ref name="brcak">Jan Brčák: [http://www.cd.cz/static/old/Zeleznicar/TCD/Tcd2001/8ruzyne.htm Rychlodráha Praha - letiště Praha Ruzyně], týdeník Železničář, č. 8, 2001</ref> Projekt s názvem „Modernizace trati Praha – Kladno s připojením na letiště Ruzyně, projekt PRaK“ byl prezentován v roce 2004, kdy probíhalo [[územní řízení]] pro 1. etapu.<ref name="prak">[http://www.kr-stredocesky.cz/portal/instituce/tiskove-informace/napsali-o-nas/projekt-rychlodrahy/projekt-rychlodrahy-prahaletiste-ruzynekladno.htm?pg=2 Projekt rychlodráhy Praha - letiště Ruzyně - Kladno], Středočeský kraj, 25. 6. 2004</ref> Pro druhou etapu (Ruzyně – Kladno) byla do roku 2004 dokončena [[územně technická studie]] a v roce 2003 byly připraveny podklady pro dokumentaci pro [[územní řízení]].<ref name="prak" /> Přibližně v roce 2004 vydaly Středočeský kraj a hlavní město Praha memorandum, v němž modernizaci železniční tratě označily za prioritu.<ref name="iietapa">[http://www.kr-stredocesky.cz/portal/instituce/tiskove-informace/napsali-o-nas/projekt-rychlodrahy/ii-etapamodernizace-trati-praha--kladno-s-pripojenim-na-letiste-ruzyne-projekt-prak.htm?pg=1 II. etapa - Modernizace trati Praha – Kladno s připojením na letiště Ruzyně, projekt PRaK], Středočeský kraj, 9. 2. 2005</ref> Pilotní projekt ministerstva dopravy doporučilo ministerstvo financí vládě v rámci programu [[PPP]] (partnerských projektů veřejného sektoru se soukromými firmami) a ta jej projednávala na zasedání 12. ledna 2005.<ref name="ppp">Stanislav Kněnický: ''Pohodlně na letiště i do Kladna'', MF Dnes, příloha Praha, 11. 1. 2005, [http://www.pppcentrum.cz/index.php?cmd=article&lang=cs&id=20 on line na PPP centrum], [http://www.kr-stredocesky.cz/portal/instituce/tiskove-informace/napsali-o-nas/projekt-rychlodrahy/pohodlne-na-letiste-i-do-kladna.htm?pg=2 on line na webu Středočeského kraje]</ref> Městské části Praha 6 a Praha 7 měly v té době k projektu negativní stanovisko,<ref name="ppp" /> Praha 6 preferovala metro před modernizací železnice.<ref name="hn" /> Pražský radní [[Radovan Šteiner]]<ref name="ppp" /> i náměstek primátora [[Jan Bürgermeister]]<ref name="hn" /> tou dobou uvedli, že výstavba trati není v rozporu s prodloužením metra, Šteiner však očekával alespoň 50% finanční podíl státu na financování nového úseku metra.<ref name="ppp" /> Vláda 19. ledna vzala návrh ministerstva financí na vědomí, ale žádným způsobem projekt nepodpořila.<ref name="hn">Pavel Baroch: ''Rychlodráha spojí Prahu s letištěm v Ruzyni'', Hospodářské noviny, 25. 1. 2005, [http://www.kr-stredocesky.cz/portal/instituce/tiskove-informace/napsali-o-nas/projekt-rychlodrahy/rychlodraha-spoji-prahu-s-letistem-v-ruzyni.htm?pg=1 on line na webu Středočeského kraje]</ref><ref>[http://www.kr-stredocesky.cz/portal/instituce/tiskove-informace/napsali-o-nas/projekt-rychlodrahy/vlada-na-projektu-rychlodrahy-by-se-mohly-podilet-soukrome-firmy.htm?pg=1 Vláda: Na projektu rychlodráhy by se mohly podílet soukromé firmy], Středočeský kraj, 20. 1. 2005, ČTK</ref> 2. února 2005 Rada Středočeského kraje vyslovila souhlas s tím, aby přípravou II. etapy (úseku Ruzyně – Kladno) byla pověřena státní organizace [[Správa železniční dopravní cesty]].<ref name="iietapa" /><ref name="investorem">[http://www.kr-stredocesky.cz/portal/instituce/tiskove-informace/napsali-o-nas/projekt-rychlodrahy/investorem-ii-etapy-modernizace-trati-prahakladno-s-pripojen-1901746059.htm?pg=1 Investorem II. etapy modernizace trati Praha - Kladno s připojením na letiště Ruzyně, projekt PRaK se stala Správa železniční dopravní cesty], Středočeský kraj, 16. 8. 2005</ref> V prosinci 2007 [[Dopravní fakulta ČVUT]] dokončila na základě zadání ministerstva dopravy studii „Posouzení variant železničního spojení Praha – Letiště Praha-Ruzyně – Kladno“, kde porovnala čtyři varianty řešení.<ref name="deklarace" /><ref name="jednani" /> 25. října 2007 zastupitelstvo města Prahy schválilo do konceptu změny územního plánu, aby k letišti téměř souběžně s železniční rychlodráhou vedla i trasa metra s rokem dokončení asi 2018, proti prodloužení metra byla [[Strana zelených]], která tento souběh označila za plýtvání.<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Další krok k výstavbě metra k letišti Ruzyně |url=http://www.letectvi.cz/letectvi/Article64514.html |datum přístupu=2009-02-26 |url archivu=https://web.archive.org/web/20080916090829/http://www.letectvi.cz/letectvi/Article64514.html |datum archivace=2008-09-16 |nedostupné=ano }}</ref> 2. listopadu 2007 se konalo setkání ministra dopravy, středočeského hejtmana, pražského primátora, starosty Prahy 6 a generálních ředitelů SŽDC a DP Praha, jejichž cílem bylo dosažení společného memoranda.<ref name="jednani">[http://www.kr-stredocesky.cz/portal/instituce/tiskove-informace/napsali-o-nas/projekt-rychlodrahy/jednani-o-konecne-podobe-modernizovane-trati-z-prahy-do-kladna-smeruje-ke-spolecne-dohode.htm?pg=1 Jednání o konečné podobě modernizované trati z Prahy do Kladna směřuje ke společné dohodě], Středočeský kraj, 2. 11. 2007</ref> V únoru 2008 [[Praha 6]] oznámila změnu stanoviska a začala železniční rychlodráhu podporovat, zejména s odvoláním na studii provedenou ČVUT a na rozhodnutí, že bude prodlouženo i metro, a za podmínek, že některé úseky budou vedeny pod zemí a že trať bude sloužit jen osobní dopravě. Strana zelených však byla proti souběhu a preferovala před metrem na letiště železnici.<ref>[http://www.zelpage.cz/zpravy/5820 Radnice Prahy 6 dala rychlodráze na Kladno překvapivou zelenou], ŽelPage, 27. 2. 2008</ref> 29. dubna 2008 vydali ministr dopravy, středočeský hejtman, pražský primátor, starostové městských částí Praha 7 a Praha 6 (starosta Prahy 6 podmíněně) a 1. náměstek primátora města Kladna společné memorandum k realizaci stavby. Podpořili trať dvoukolejnou, elektrizovanou, ve stopě Buštěhradské dráhy s odbočkou na letiště, s konečnou stanicí v centru Prahy. Realizována má být do konce roku 2013. Má být zařazena do systému [[Pražská integrovaná doprava|Pražské integrované dopravy]]. Otázka financování výstavby zůstala v deklaraci otevřená.<ref name="deklarace">[http://www.praha-kladno.cz/files/aktualfile-7.pdf Společná deklarace k realizaci modernizace železniční tratě z Prahy do Kladna s připojením na letiště Ruzyně] {{Wayback|url=http://www.praha-kladno.cz/files/aktualfile-7.pdf |date=20090219105935 }}, 29. 4. 2008</ref> V roce 2008 byl projekt oficiálně prezentován pod názvem '''Modernizace trati Praha – Kladno s připojením na letiště Ruzyně'''. Objednatelem byla státní organizace [[Správa železniční dopravní cesty]] a přípravnou dokumentaci zhotovovaly Metroprojekt Praha a. s. a SUDOP Praha a. s. V květnu 2008 byla přípravná dokumentace předložena k veřejnému projednání, se zapracovanými připomínkami má být k dispozici do konce března 2009.<ref name="upravy" /> V lednu 2009 se objevila zpráva, že termín 2013 se nepodaří dodržet a kvůli nevyřešenému financování a územnímu plánu se nejméně o dva roky odloží.<ref name="zpozdeni">Petra Pospěchová: [http://hn.ihned.cz/c1-32984240-letistni-expres-bude-mit-zpozdeni Letištní expres bude mít zpoždění], ihned.cz, 19. 1. 2009</ref> V lednu 2009 nový středočeský hejtman [[David Rath]] vyzval nového ministra dopravy [[Petr Bendl|Petra Bendla]] k urychlení projektu.<ref>[http://domaci.ihned.cz/c1-33424580-rath-na-bendla-tlaci-kvuli-rychlodraze-praha-kladno Rath na Bendla tlačí kvůli rychlodráze Praha - Kladno], ihned.cz, 26. 1. 2009</ref> V září 2009 ministerstvo dopravy oznámilo, že se projekt pozastavuje kvůli napjaté situaci státního rozpočtu a úsporným opatřením [[vláda Jana Fischera|vlády Jana Fischera]] <ref name="zmrazili">[http://zpravy.idnes.cz/rychlodraha-praha-kladno-nebude-politici-stavbu-zmrazili-pml-/praha.asp?c=A090916_133409_praha_itu Rychlodráha Praha - Kladno nebude, politici stavbu zmrazili], iDnes.cz, 16. 9. 2009, rubrika Praha, Martina Klapalová</ref>. Deník Blesk však přišel se spekulací, že stavbu blokuje sám ministr dopravy [[Gustáv Slamečka]] z důvodu, že má vést v blízkosti domu, kde bydlí.<ref>[http://www.blesk.cz/clanek/zpravy-domaci-politika/122153/ministr-slamecka-rychlodrahu-za-domem-nechce.html Ministr Slamečka: Rychlodráhu za domem nechce?!]</ref> Středočeský hejtman [[David Rath]] navrhl zlevnit projekt o deset miliard tím, že na území Prahy 6 bude upuštěno od hloubené varianty, ale to by odporovalo požadavku [[Praha 6|Prahy 6]].<ref name="zmrazili" /> 11. listopadu 2011 média referovala, že se ministr dopravy [[Pavel Dobeš]] a středočeský hejtman [[David Rath]] dohodli, že jako první bude postaven úsek z [[Veleslavín]]a k letišti do [[Ruzyně]], a to tak, aby byl zprovozněn současně s prodloužením tratě A metra z Dejvic přes Veleslavín do Motola, které má být dokončeno v roce 2015. Mluvčí Správy železniční dopravní cesty Pavel Halla upřesnil, že v té době by měl být železniční úsek alespoň rozestavěn. Následně by trať byla prodloužena z Ruzyně do Kladna. Pro výstavbu se počítá s podporou z evropských fondů. Výstavba úseku z Veleslavína na Masarykovo nádraží, která má být kvůli tunelovým úsekům podstatně dražší, byla odložena na neurčito.<ref>[http://praha.idnes.cz/rychlodraha-z-kladna-na-prazsky-veleslavin-se-zacne-stavet-do-dvou-let-1zp-/praha-zpravy.aspx?c=A111111_123330_praha-zpravy_ab Rychlodráha z Kladna na pražský Veleslavín se začne stavět do dvou let] iDnes.cz, 11. 11. 2011, ab</ref> V únoru 2015 ministr dopravy [[Dan Ťok]] při návštěvě [[Jižní Korea|Jižní Koreje]] v rozhovoru se svým protějškem Suh Seounghwanem přizval místní firmy do výběrového řízení na první fázi výstavby trati, které chtěl vypsat do tří let.<ref>[http://ekonomika.idnes.cz/jihokorejci-maji-zajem-na-dostavbe-rychlodrahy-frf-/eko-doprava.aspx?c=A150226_112106_eko-doprava_fih Ťok přizval k dostavbě rychlodráhy na letiště Korejce. Zájem potvrdili], iDnes.cz, 26. 2. 2015</ref> Prezident republiky [[Miloš Zeman]] koncem dubna 2015 na setkání se zástupci Středočeského kraje prohlásil, že by bylo vhodnější peníze na výstavbu rychlodráhy použít na dostavbu silničního Pražského okruhu, a tudíž by doporučoval, aby se k nynější dráze přidala další kolej, aby tato trať byla propustnější.<ref name="Zeman">[http://domaci.ihned.cz/c1-63937270-zeman-nepodporuje-rychlodrahu-do-kladna-dulezitejsi-je-pry-prazsky-okruh Zeman nepodporuje rychlodráhu do Kladna. Důležitější je prý Pražský okruh], Hospodářské noviny, 28. 4. 2015, ČTK, pno</ref> Podle zprávy z dubna 2015 měla být do června 2015 hotová studie, která obsahuje deset posuzovaných variant trati, jež by měly být ekonomicky výhodné. Komise ministerstva dopravy poté měla rozhodnout, kterou variantu by měla SŽDC provést.<ref name="Zeman" /> Podle zprávy ze 17. června 2015 vybralo ministerstvo variantu, podle níž by dráha vedla po povrchu z Masarykova nádraží přes Negrelliho viadukt do Stromovky a dále tunelem do Dejvic, úsek mezi Dejvicemi a Veleslavínem by pak měl vést částečně tunelem s dalším pokračováním na Kladno a odbočkou na letiště na Dlouhé Míli, cena byla vyčíslena na 18 miliard Kč a úsek mezi Dejvicemi a Veleslavínem je stále v jednání, protože Praha 6 požaduje, aby zde trasa vedla kompletně pod povrchem, což by bylo o 3 až 3,5 miliardy dražší než smíšená varianta navrhovaná ministerstvem. Primátorka Krnáčová připustila rozdělení projektu do dvou fází, přičemž v první fázi by se začalo se stavbou v úsecích z Veleslavína na letiště a do Kladna, u nichž žádný rozpor není. Podle ministra Ťoka by bylo vhodné tuto variantu, vybranou ze studie proveditelnosti na základě „studie efektivity“ objednané SŽDC,<ref name="částečně tunelem" /> nyní schválit a podobu stavby u Veleslavína řešit až v územním řízení.<ref name="částečně tunelem">[http://praha.idnes.cz/rychlodraha-z-prahy-do-kladna-povede-castecne-tunelem-pda-/praha-zpravy.aspx?c=A150617_151738_praha-zpravy_bur Ministerstvo: rychlodráha z Prahy do Kladna povede částečně tunelem], iDnes.cz, 17. 6. 2015</ref> V červnu ministr prezentoval vybranou variantu pražské primátorce Krnáčové a premiéru Sobotkovi. 14. července 2015 se objevila zpráva, že vybranou variantu ministerstvo „definitivně schválilo“, přičemž cena byla vyčíslena na 19,5 miliardy Kč. Ministr uvedl, že chápe potřeby Prahy 6 a chce jí vyjít vstříc, ale že zároveň musí obhájit ekonomickou efektivitu stavby, aby ji bylo možné financovat z evropských fondů. Uvedl, že s prvními částmi stavby by se mohlo začít za tři roky.<ref name="ministerstvo schválilo">[http://byznys.lidovky.cz/na-letiste-povede-zeleznice-ministerstvo-definitivne-schvalilo-podobu-spojeni-gdl-/doprava.aspx?c=A150714_162317_ln-doprava_ELE Na ruzyňské letiště povede železnice. Ministerstvo schválilo podobu spojení], Lidovky.cz, 14. 7. 2015, ČTK</ref> Podle studie efektivity by údajně alternativní napojení letiště metrem nemělo dostatečnou kapacitu, zatímco tramvaj by byla pomalejší než autobusové spojení, které na letiště jezdí nyní.<ref name="ministerstvo schválilo" /> V únoru 2019 SŽDC žádá o územní rozhodnutí pro tři úseky trati. Zároveň připravuje výběrové řízení na zpracování dokumentace pro stavební povolení. Hotovo má být v roce 2029, rekonstrukce celé trati by měla stát téměř 40 miliard korun. V Kladně proběhnou rozsáhlé úpravy tří nádraží a železničního přejezdu u "Sletiště" (plánovaný podjezd).<ref>[https://www.idnes.cz/praha/zpravy/zacne-stavba-rychlodrahy.A161123_2287743_praha-zpravy_rsr Idnes.cz: Územní rozhodnutí na rychlodráhu má být do dvou let. Kladno k ní má výhrady] (11/2016)</ref> <ref>[https://www.idnes.cz/praha/zpravy/2029-termin-dokonceni-modernizace-trat-kladno-hlavni-mesto-praha.A190222_459140_praha-zpravy_rsr Idnes.cz: Modernizace trati Praha–Kladno pokročila, hotovo bude v roce 2029] (2/2019)</ref><ref>[https://kladensky.denik.cz/zpravy_region/obyvatele-kladna-se-dozvedeli-novinky-o-chystane-rychlodraze-20190226.html Obyvatelé Kladna se dozvěděli novinky o chystané rychlodráze] (2/2019)</ref> === Popis projektu === Trať měla být dimenzována v úseku Praha – letiště pro rychlost 80&nbsp;km/h.<ref name="prak" /><ref name="deklarace" /> V úseku letiště – Kladno se původně uvažovalo o rychlosti 100&nbsp;km/h s místními sníženími na 80&nbsp;km/h a zvýšením na 120&nbsp;km/h,<ref name="prak" /> později se psalo o traťové rychlosti převážně 120&nbsp;km/h, pro naklápěcí soupravy v budoucnu 145&nbsp;km/h,<ref name="investorem" /> přičemž zvýšení rychlosti umožnila přeložka mezi Unhoští a Kladnem.<ref name="investorem" /> Nemá sloužit dálkové ([[železniční koridor|koridorové]]) dopravě.<ref name="deklarace" /> 1. etapa (úsek Praha – letiště) měla měřit asi 20&nbsp;km s dobou jízdy 26,5 minut,<ref name="prak" /> úsek letiště – Kladno také asi 20&nbsp;km s jízdní dobou původně odhadovanou na asi 15 minut,<ref name="prak" /> později na 22 minut pro zastávkové vlaky a 10 minut pro rychlíky.<ref name="prak" /> Předpokládal se interval zastávkových spojů v ranní a odpolední špičce 20 minut a vložené zrychlené spoje na [[Chomutov]].<ref name="investorem" /> V roce 2001 projekt pro ČSL předpokládal do Kladna provoz hybridními nízkopodlažními soupravami [[ADtranz]] montovanými v ČR, umožňujícími jak napájení z troleje, tak z dieselových motorů, a v pražské větvi ryze elektrickými soupravami.<ref name="brcak" /> V deklaraci z roku 2008 se předpokládaly zastávky Praha-Bubny, Praha-Výstaviště, Praha-Letná (příležitostná zastávka), Praha-Dejvice, Praha-Dlouhý Lán (přidaná oproti starším záměrům), Praha-Veleslavín, Praha-Liboc, Praha-Ruzyně, Praha-Dlouhá míle.<ref name="deklarace" /> U zastávky Praha-Dlouhá míle měl být zřízen autobusový terminál, záchytné parkoviště [[P+R]] a úschovna kol [[B+R]].<ref name="deklarace" /> Na pražském [[Praha Masarykovo nádraží|Masarykově nádraží]] měl být zřízen nový, severní vestibul, který měl být pohyblivými chodníky propojen jak se starým vestibulem, tak se [[Florenc (stanice metra v Praze)|stanicí metra Florenc]] a [[Praha hlavní nádraží|hlavním nádražím]], a utvořit tak propojený terminál Praha-centrum.<ref name="deklarace" /> Od nádraží Praha-Bubny ke Stromovce měla trať vést po nadzemní estakádě.<ref name="upravy" /> Úsek Strojnická – Stromovka měl být „citlivě zakapotován“, úsek Stromovka – Veleslavín veden pod zemí.<ref name="deklarace" /> Nad zahloubeným úsekem měla být ve stopě bývalé dráhy vedena [[Stezka pro cyklisty|cyklostezka]] a v maximální míře měl být zachován profil terénu a drážní stavby jako mosty a tunely,<ref name="upravy" /> opuštěné plochy měly mít charakter městské zeleně.<ref name="deklarace" /> Ještě v roce 2004 se plánovalo nadzemní vedení úseku Dejvice – Veleslavín, naopak v oblasti Stromovky se počítalo se dvěma tunely.<ref name="prak" /> Ve druhé etapě měly být modernizovány stanice [[Hostivice (nádraží)|Hostivice]], [[Kladno (nádraží)|Kladno]] a [[Kladno-Ostrovec]] a zastávky [[Pavlov]] a [[Kladno město]], stanice [[Jeneč]] měla být přemístěna, stanice [[Unhošť]] zrušena a nahrazena zastávkou [[Malé Přítočno]], nově zřízeny měly být zastávky Hostivice-[[Jeneček]] a [[Pletený Újezd]].<ref name="investorem" /> Ve třetí etapě měla být elektrizována a optimalizována i [[Pražský Semmering|Trať 122]] přes [[Pražský Semmering]] jako alternativní trasa pro případy výluk a pro náhradní dopravu<ref name="deklarace" /> a měl být vybudován příjezd od Hostivice k letišti z druhé strany. V lednu 2009 bylo v projektu mírně upraveno vedení v úseku Liboc – Ruzyně (trať asi o 10 m vzdálena od zástavby v Rakovnické a Pavlovské ulici, doplňující protihluková opatření, zastávka Praha-Liboc přemístěna asi o 40 m od Prahy).<ref>[http://www.praha-kladno.cz/aktualne/alternativni-vedeni-trasy-v-useku-liboc-ruzyne/ Alternativní vedení trasy v úseku Liboc – Ruzyně] {{Wayback|url=http://www.praha-kladno.cz/aktualne/alternativni-vedeni-trasy-v-useku-liboc-ruzyne/ |date=20090301041524 }}, Modernizace trati Praha – Kladno s připojením na letiště Ruzyně, 19. 1. 2009</ref> Nově je prověřováno zřízení další, podzemní stanice s názvem Praha-Dlouhý lán, v zamýšleném rozvojovém územím „Strnadovy zahrady“, asi 1&nbsp;km před stanici Praha-Veleslavín. V konečné stanici Praha-Letiště Ruzyně byla navržena třetí kolej.<ref name="upravy" /> Celý úsek Praha-Bubny – Praha-Výstaviště i odbočení směrem na Kralupy byly kvůli lepší prostupnosti území nově navrženy na estakádách, místo dosud plánovaného vedení na zemním tělese,<ref name="upravy" /> a na pražském zhlaví stanice Praha-Bubny byl navržen nový podchod s podjezdem.<ref name="upravy" /> Má být zrušen železniční přejezd Bubenečské ulice (u křižovatky Špejchar, pražské zhlaví stanice Praha-Dejvice) a zobousměrněn přejezd Pelléovy ulice.<ref name="upravy">[http://www.praha-kladno.cz/aktualne/dalsi-upravy-dokumentace/ Další úpravy dokumentace] {{Wayback|url=http://www.praha-kladno.cz/aktualne/dalsi-upravy-dokumentace/ |date=20090211131106 }}, Modernizace trati Praha – Kladno s připojením na letiště Ruzyně, 20. 1. 2009</ref> Podle deklarace o rozvoji, kterou v dubnu 2008 podepsaly Praha, Středočeský kraj a ministerstvo dopravy, měla rychlodráha končit v Praze na Masarykově nádraží.<ref>[http://novinky.cz/clanek/146950-masarykovo-nadrazi-nema-koncit-ale-rust.html Masarykovo nádraží nemá končit, ale růst], ''[[Právo (deník)|Právo]]'' 9. 8. 2008 (''Novinky.cz'' 11. 8.)</ref> V dubnu 2008 se radní pro územní rozvoj Prahy 1 [[Filip Dvořák (politik)|Filip Dvořák]] ([[Občanská demokratická strana|ODS]]) postavil proti tomu, aby rychlodráha z Kladna a od [[Letiště Václava Havla Praha|letiště Praha-Ruzyně]] končila na Masarykově nádraží, a navrhl, aby z [[Negrelliho viadukt]]u pokračovala [[tunel]]em na nová, podzemní nástupiště [[Praha hlavní nádraží|hlavního nádraží]] s případnou zastávkou u [[Ústřední autobusové nádraží Florenc|autobusového nádraží Florenc]]. Jako vzory fungujících patrových nádraží byly jmenovány [[Petrohrad]], [[Berlin Hauptbahnhof]] a plánované přesunuté [[Brno hlavní nádraží]]. Náklady na výstavbu tunelu odhadl na 2 miliardy Kč, které by měly být uhrazeny z výnosů za prodej pozemků rušeného nádraží. Návrh na spojení letiště s hlavním nádražím podpořil městský radní pro dopravu [[Radovan Šteiner]].<ref>Petr Švec: [http://zpravy.idnes.cz/praha.asp?c=A080419_171334_praha_jan Radní odmítají spojit letiště s Masarykovým nádražím, chtějí tunel na hlavní], ''IDNES.cz'' 19. 4. 2008</ref> Autorem jednotného designu návrhu 2. etapy byl architekt [[Patrik Kotas]].<ref name="investorem" /> V roce 2005 se náklady na modernizaci železniční tratě (tehdy ještě v nadzemním vedení mezi Dejvicemi a Veleslavínem) odhadovaly na 12 miliard Kč.<ref name="hn" /> V září 2009 bylo ministerstvem dopravy zmíněno, že celá dráha z Prahy do Kladna by měla stát 30 až 35 miliard Kč,<ref name="zmrazili" /> přičemž [[David Rath]] předpokládal, že upuštění od hloubené varianty na území Prahy 6 by představovalo zlevnění asi o 10 miliard.<ref name="zmrazili" /> === Související články === * [[Lánská koněspřežka]] * [[Buštěhradská dráha]] * [[Železniční trať Praha–Rakovník]] * [[Tunelový komplex Blanka|Tunel Blanka]] (silniční) * [[Železniční doprava v pražské aglomeraci]] * [[Pražský železniční uzel]] * [[Seznam pražských železničních stanic]] * [[Pražská integrovaná doprava]] * [[Pražská aglomerace]] == Reference == <references /> == Externí odkazy == * [http://www.praha-kladno.cz/ Modernizace trati Praha – Kladno s připojením na letiště Ruzyně], stránky projektu * [http://www.kr-stredocesky.cz/portal/instituce/tiskove-informace/napsali-o-nas/projekt-rychlodrahy/ Projekt rychlodráhy], Středočeský kraj * [http://magistrat.praha-mesto.cz/72588_Projekt-rychlodrahy-Praha-letiste-Ruzyne-Kladno Projekt rychlodráhy Praha – letiště Ruzyně – Kladno], web Magistrátu hl. m. Prahy. Obsahuje vizualizace stanic. * Jan Brčák: [http://www.cd.cz/static/old/Zeleznicar/TCD/Tcd2001/8ruzyne.htm Rychlodráha Praha - letiště Praha Ruzyně], týdeník Železničář, č. 8, 2001 * [http://www.cd.cz/static/publikace/Praha/28-praha.htm 1. etapa modernizace tratě Praha – Kladno včetně odbočky na letiště Praha-Ruzyně], [http://www.cd.cz/static/publikace/titul.htm Železnice – regiony – Evropa], České dráhy a. s., 2004, ISBN 80-239-3481-3 * [https://web.archive.org/web/20160304135652/http://www.mdcr.cz/NR/rdonlyres/C07C7478-47D2-489B-8BFB-40D626DB4920/0/PRaK.doc Projekt rychlodráhy Praha - letiště Ruzyně – Kladno], projekt PRaK, web Ministerstva dopravy ČR (nedatováno, cca 2007) {{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Železniční tratě v Česku]] [[Kategorie:Doprava v okrese Kladno]] [[Kategorie:Železniční doprava v Praze]] [[Kategorie:Zamýšlené železniční tratě v Česku]] [[Kategorie:Záměry staveb v Praze]]

Návrat na stránku „Rychlodráha Praha - letiště Ruzyně - Kladno“.