Ryzlink vlašský

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

'''Ryzlink vlašský''' (zkratka ''RV'') je bílá [[moštová odrůda]] [[réva vinná|vinné révy]]. Vína této odrůdy se vyznačují vyšším obsahem kyselin, u [[jakostní víno s přívlastkem|přívlastkových]] vín tyto kyseliny působí v kombinaci se zbytkovým cukrem harmonicky. U této odrůdy lze také dosáhnout kvalitních [[ledové víno|ledových vín]]. Používá se často pro výrobu [[šumivé víno|šumivých vín]] a díky vysokému obsahu kyselin se hodí i ke [[scelování vín|scelování]]. Vzhledem k dlouhému vegetačnímu období vyžaduje teplejší vinařské oblasti a její pěstování se v [[Česká republika|Česku]] doporučuje pouze v jižních částech [[Vinařská oblast Morava|vinařské oblasti Morava]], pěstuje se hlavně na Znojemsku, Mikulovsku, Velkopavlovicku a Hustopečsku. Ve světě se pěstuje zejména v [[Itálie|Itálii]], [[Maďarsko|Maďarsku]], [[Rakousko|Rakousku]] a na [[Slovensko|Slovensku]]. V roce 1999 se v Česku pěstovala na 13 % plochy všech vinic, v roce 2004 tento podíl klesl na 8,5 %. Odrůda se označuje také jako '''Welschriesling''', '''Wälschriesling''', '''Riesling italico''', '''Olaszrizling''', '''Laški rizling''', '''Rizling italijanski''', '''Talianska graševina''', '''Klein-riesler''' nebo '''Petit Riesling'''. == Původ == Jedná se o starou odrůdu, její přesný původ není znám. Některé prameny předpokládají, že vznikla ve [[Francie|Francii]], odtud se rozšířila do [[Heidelberg]]u a v 19. století z [[Porýní]] do Dolního Rakouska a Maďarska. Její název nemá s místem vzniku souvislost, jako ''vlašský'' se údajně začala označovat v Německu pro odlišení od [[Ryzlink rýnský|ryzlinku rýnského]]. S ryzlinkem rýnským nemá žádný příbuzenský vztah. Na Moravě se začala vysazovat kolem roku 1900, do české [[státní odrůdová kniha|státní odrůdové knihy]] byla zapsána v roce 1941. Od roku 1985 je povoleno pět klonů: PE-7/76, PE-5/44, PE-5/34, PE-6/65 a PE-7/71. [[Udržovací šlechtění|Udržovacím šlechtěním]] jsou v Česku pověřeni [[Miloš Michlovský|Ing. Miloš Michlovský, CSc]], a [[AMPELOS|AMPELOS, ŠLECHTITELSKÁ STANICE VINAŘSKÁ ZNOJMO, a.s.]]. == Popis odrůdy == Keře jsou středně bujného růstu. Listy jsou středně velké, třílaločné až pětilaločné, na okrajích s jemnými zoubky, většinou méně dělené, světlejší barvy, na rubu jemně ochlupené. Hrozny jsou středně velké, válcovité, dlouhé průměrně 130 mm, husté, na dlouhé stopce, často s přívěsným hrozínkem. Průměrná hmotnost hroznu je 109 g. Bobule jsou kulaté, malé (průměrná délka je 12 mm, průměrná hmotnost je 1,26 g), žlutozelené s černou tečkou na vrcholu, s tenkou ale pevnou slupkou. Dužnina je řídce šťavnatá, chuť je kyselá. Odolnost proti zimním a jarním mrazům je velmi dobrá díky pozdnímu rašení (raší v půle dubna), snáší mrazy až do −25 °C. Odolnost proti houbovým chorobám je střední. V pozdějších fázích vegetace je citlivá na [[padlí révové]] (''Oidium tuckerii''), trpí vadnutím třapiny. Proti [[perenospora|perenospoře]] (''Plasmopara viticola'') je docela odolná. Pokud je vlhký podzim, hrozí napadení [[plíseň šedá|plísní šedou]] (''Botrytis cinerea''). Odrůda je pozdní, dozrává v druhé polovině října nebo začátkem listopadu. Vyznačuje se pravidelnými a dobrými výnosy (průměrně 9–12 t/ha) a nižším obsahem cukru obvykle 15–19° [[NM]]. Obsah kyselin v moštu je obvykle 10–15 ‰. Vzhledem k dlouhému vegetačnímu období a pozdnímu dozrávání má vysoké požadavky na na výslunnou a teplou polohu, proto se hodí pouze do teplejších vinařských oblastí. Na půdní podmínky příliš náročná není, nejlepší kvality dosahuje na propustných a hlinitých půdách. Vhodné jsou i sterilní písky a štěrkopísky, snáší i půdy vápenité. [[vedení révy vinné|Vedení]] se používá střední i vysoké s řezem na tažně, keře se zatěžují 8-10 plodnými očky na 1 m². Pokud půda obsahuje do 15 % vápníku, jako [[podnož]] se používá odrůda [[Berlandieri x Riparia Kober 5BB|Kober 5BB]]. V půdách s vyšším obsahem vápníku se používají [[Berlandieri x Riparia SO-4|SO 4]] nebo [[Berlandieri x Riparia 125 AA|125 AA]]. V písčitých půdách je vhodná i [[LE-K/1]]. == Vlastnosti vína == Víno je charakteristické především vyšším obsahem kyselin. V chuti je plné a harmonické. Má širokou škálu vůní, barva je světle zelenožlutá. Ve vůni a chuti lze hledat červený rybíz, angrešt, luční kvítí, hrozinky, sladký citron nebo medové tóny. Ryzlink vlašský se hodí jako osvěžení po namáhavé práci (ať už jako víno nebo jako vinný střik), k uzeninám či slanině. Suchá vína jsou vhodná i jako aperitiv k studeným předkrmům a k jídlům prosté všední kuchyně. Můžeme jej podávat k zeleninovým jídlům, zeleninovým polévkám, bílým sýrům, lehkým uprávám ryb nebo jemným paštikám. Víno se hodí i k dlouhodobé archivaci. == Literatura == * Vilém Kraus, Zuzana Foffová, Bohumil Vurm, Dáša Krausová: Nová encyklopedie českého a moravského vína, 1. díl. Praga Mystica, 2005. Str. 74. ISBN 80-86767-00-0. * ZNOVÍN ZNOJMO, a.s.: ''Ryzlink vlašský''. Firemní webové stránky. [http://www.znovin.cz/article.asp?nArticleID=17&nDepartmentID=26&nLanguageID=1] * MORAVIA VITIS s.r.o.: ''Odrůdy révy vinné''. Firemní webové stránky. [http://www.moraviavitis.cz/index.php?UrlQuery=1] {{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Odrůdy révy vinné]]

Návrat na stránku „Ryzlink vlašský“.