Sajjid Alí Chameneí

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

[[Soubor:Ali Khamenei crop.jpg|thumb|240px|Sajjid Alí Chameneí (2017)]] [[Soubor:Portrait of Ali Khamenei, 1985 (2).jpg|thumb|240px|Sajjid Alí Chameneí (1985)]] [[Soubor:Vladimir Putin and Ali Khamenei (2018-09-07) 01.jpg|thumb|240px|Chameneí a Putin (2018)]] [[Ájatolláh]] '''Sajjid Alí Chameneí''' ([[Perština|persky]] {{Cizojazyčně|fa|'''آيت‌الله سيد على خامنه‌اى'''}}‎ ; * [[18. duben|18. dubna]] [[1939]] [[Mašhad]], [[Írán]]) je od úmrtí [[Rúholláh Chomejní|Rúholláha Chomejního]] v červnu [[1989]] [[Duchovní vůdce|duchovním vůdcem]] Íránu a tím faktickou hlavou [[stát]]u. V letech [[1981]]–[[1989]] byl v pořadí třetím [[prezident]]em Íránu a patřil k předním Chomejního důvěrníkům. Jeho rodina, která odvozuje svůj původ od [[Al-Husajn ibn Alí ibn Alí Tálib|imáma Husajna]], měla silné náboženské kořeny – otec [[Hádží Sajjid Džavád Chameneí]] dosáhl hodnosti [[mudžtáhid]]a, děd [[Sajjid Husajn Chameneí]] byl ájatolláhem v [[Irák|iráckém]] [[Nadžaf]]u.<ref>Údaje o rodině převzaty z článku [http://www.islamischer-weg.de/iw0045.htm Imam Khamenei.]</ref> Pro svůj konzervatismus je Chameneí v současnosti hlavní brzdou liberalizace [[Islamismus|islamistického]] režimu v Íránu. == Životopis == Chameneí se narodil ve městě Mašhadu jako druhý nejstarší z devíti dětí – dva z jeho bratrů jsou dnes rovněž duchovními. Po studiu na různých teologických seminářích se stal jedním z žáků Rúholláha Chomejního a od roku [[1963]] byl aktivní v islamistickém hnutí, které se stavělo na odpor světskému režimu šáha [[Muhammad Rezá Pahlaví|Muhammada Rezy Pahlavího]]. Mezi lety [[1964]] a [[1978]] byl několikrát za své politické smýšlení vězněn. Šáhův pád počátkem roku [[1979]] vynesl Chameneího do funkce člena revoluční rady a náměstka [[Ministerstvo obrany|ministra obrany]]. Jeho přičiněním byla také [[19. únor]]a [[1979]] založena [[Islámská republikánská strana]], konzervativní politické uskupení, sdružující různé [[Fundamentalismus|fundamentalistické]] proudy v zemi. V roce [[1980]] učinil dosud nepříliš známého Chameneího středem pozornosti výrok, jímž tvrdě napadl ženy protestující proti příkazu povinně nosit šátek. "Nechci je nazývat prostitutkami," řekl, "to, co činí prostitutka, dotýká se jen jí samotné, ale to, co činí tyto ženy, dotýká se celé společnosti."<ref>Tehran Times, 12. 7. 1980.</ref> Po úspěšném [[atentát]]u na prezidenta [[Muhammad Alí Radžáí|Muhammada Alího Radžáího]] [[30. srpen|30. srpna]] [[1981]] byl Chameneí na Chomejního návrh zvolen 95 % hlasů [[2. říjen|2. října]] prezidentem republiky. Sám se tehdy ještě léčil z následků [[Bomba|bombového]] útoku, který ho vážně zranil při modlitbě v [[Mešita|mešitě]] – od těch dob má postiženou pravou ruku. Názory nového prezidenta na probíhající konflikt s [[Irák]]em byly podobně nesmiřitelné jako názory Chomejního. „Válka, válka až do konečného vítězství,“ prohlásil rozhodně.<ref>''Iran-Irak, Kriegspropaganda und Kriegsalltag im Iran'', Hamburg 1987, s. 90.</ref> Teprve jmenování pružného [[Alí Akbar Hášemí Rafsandžání|Alího Akbara Rafsandžáního]] vrchním velitelem ozbrojených sil umožnilo konflikt v roce [[1988]] ukončit. Dne [[3. červen|3. června]] [[1989]] zemřel duchovní vůdce Chomejní a [[Rada expertů]] o den později překvapivě zvolila jeho nástupcem Chameneího. Tento vývoj přijalo duchovenstvo s jistým odporem, protože dosavadní prezident neměl v [[Šíité|šíitské]] hierarchii příliš vysoké postavení. Kvůli volbě musela být změněna [[ústava]] a Chameneí byl povýšen na [[ájatolláh]]a – v Íránu je funkce duchovního vůdce prakticky doživotní. Na rozdíl od svého přechůdce neměl Chameneí zdaleka takovou autoritu a [[charisma]], aby mohl ztělesňovat „jednotu íránského lidu“. Jeho přístup k věcem veřejným byl spíše skrytý – do každodenních politických rozhodnutí zasahoval málo, snažil se však neustále vyvažovat aktuální rozloženi sil. Aby si zajistil kontrolu nad duchovenstvem, v němž hlavně na počátku nechyběly kritické hlasy na jeho osobu, nechal zřídit Zvláštní soud pro duchovenstvo; jeho pokus získat v roce [[1994]] titul velkého ájatolláha ale selhal.<ref> Chameneí nakonec prohlásil: „Titul pro mne není důležitý.“ Viz Katajun Amirpur: ''Die Entpolitisierung des Islam'', Ergon-Verlag, 2003, s. 54.</ref> Vlivní konkurenti uvnitř kléru byli v průběhu doby buď zbaveni moci, nebo dokonce dáni do domácího vězení. Naopak neúspěšní kandidáti na úřad prezidenta dostali jiné funkce – tak duchovní vůdce udržoval řevnivost na íránské politické scéně a tím nepřímo posiloval svoje postavení. Pokud jde o vztah k [[Salman Rushdie|Salmanu Rushdiemu]], proti němuž vyhlásil Rúholláh Chomejní [[Fatvá|fatvu]], byl Chameneí nekompromisní: „Černý šíp smrti je vystřelen a na cestě k cíli.“<ref>Der Spiegel, č. 24/1989, s. 166.</ref> Dne [[6. srpen|6. srpna]] [[1991]] byl v [[Paříž]]i zavražděn poslední předseda vlády jmenovaný šáhem, [[Šápúr Bachtijár]], a podle výpovědi jednoho ze zatčených atentátníků byl čin přímo nařízen Chameneím. Také atentát v řecké restauraci Mykonos v [[Berlín]]ě, spáchaný [[17. září]] [[1992]] na čtyřech [[Kurdové|kurdských]] exilových politicích, pravděpodobně organizovala nejvyšší místa v Íránu, přičemž Chameneí a tehdejší prezident Rafsandžání byli o přípravách předem informováni.<ref>[http://www.kammergericht.de/entscheidungen/Strafsenate/1_StE_19-93.pdf Rozsudek berlínského soudu].</ref> Zvolení proreformního duchovního [[Muhammad Chátamí|Muhammada Chátamího]] v roce [[1997]] prezidentem republiky a vítězství reformistů v [[parlament]]ních volbách o tři roky později způsobily v Íránu nástup určité liberalizace v celospolečenském měřítku. Chameneího snahou bylo především udržet proces pod kontrolou, aby nedošlo k narušení [[Teokracie|teokratických]] základů státu. Jeho zahraničněpolitické názory, které vycházely z představ Rúholláha Chomejního, doznaly jen minimálních změn, třebaže vláda dělala vše pro to, aby vylepšila obraz země ve světě. V roce [[1999]] Chameneí prohlásil, že "z islámských, lidských, hospodářských, bezpečnostních a politických důvodů je existence [[Izrael]]e hrozbou pro národy a státy v regionu" a že "zbývá jen jediná možnost, jak řešit situaci na Blízkém východě: rozbít a zničit sionistický stát".<ref>[http://www.against-al-quds-day.org/project_web/gutachten__Quds.pdf Chameneího projev zveřejnil ve své práci Udo Wolter].</ref> V letech [[2004]]–[[2005]] se za aktivní účasti duchovního vůdce podařilo proces liberalizace v podstatě zastavit. Vnějším projevem toho vývoje byly parlamentní volby z roku [[2004]], v nichž díky manipulacím triumfovaly konzervativní síly,<ref>Stovky reformistů byly vyškrtnuty z kandidátních listin.</ref> a vítězství konzervativce [[Mahmúd Ahmadínedžád|Mahmúda Ahmadínedžáda]] v prezidentských volbách o rok později. Aktuální spor s [[Spojené státy americké|USA]] o íránský jaderný program komentoval Chameneí v tom smyslu, že Írán nechce vlastnit „atomové zbraně a Západ to ví. (…) Odporuje to politickým a hospodářským zájmům země i dikci islámského učení.“<ref> [http://www.faz.net/s/RubDDBDABB9457A437BAA85A49C26FB23A0/Doc~E7B2A13404AF342FF9CF924EF928AF283~ATpl~Ecommon~Scontent.html Článek ve FAZ].</ref> Současně ale oznámil, že v jaderném programu se bude pokračovat. Poslední dobou se šíří spekulace o Chameneího zdravotním stavu. Podle některých zpráv prý trpí [[Rakovina|rakovinou]] a jinými vážnými chorobami.<ref>[http://aktualne.centrum.cz/zahranici/clanek.phtml?id=309863 Článek v aktuálně.cz]</ref> == Literatura == * Robin Wright, ''The Last Great Revolution, Turmoil and Transformation in Iran'', Alfred A. Knopf, 2000. == Velká Galerie == * '''[[:Kategorie:Album Ali Khamenei|Mnoho fotografií – Sajjid Alí Chameneí]]''' == Reference == <references/> == Externí odkazy == *[http://www.khamenei.ir/ Oficiální stránky Sajjida Alího Chameneího] *[http://www.leader.ir/ Oficiální stránky duchovního vůdce Íránu] {{posloupnost| co = [[Seznam představitelů Íránu|Prezident Íránu]]| kdy = [[1981]]–[[1989]]| pred=[[Muhammad Alí Radžáí]]| po=[[Alí Akbar Hášemí Rafsandžání|Alí Akbar Rafsandžání]] }} {{posloupnost| co = [[Seznam představitelů Íránu|Duchovní vůdce Íránu]]| kdy = [[1989]]–| pred=[[Rúholláh Chomejní]]| po= — }} {{Commonscat|:Ali Khamenei}}{{Článek z Wikipedie}} {{DEFAULTSORT:Chameneí, Sajjid Alí}} [[Kategorie:Prezidenti Íránu]] [[Kategorie:Íránští politici]] [[Kategorie:Ájatolláhové]] [[Kategorie:Muži]] [[Kategorie:Žijící lidé]]

Návrat na stránku „Sajjid Alí Chameneí“.