Slezské Beskydy

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{{Infobox reliéf | název = Slezské Beskydy | obrázek = Panorama Slezských Beskyd.jpg | popis1 = Panorama Slezských Beskyd | popisek2 = | maxnázev = [[Skrzyczne (1257 m)|Skrzyczne]] | maxvýška = 1257 | délka = | rozloha = 54 | středvýška = 613,7 | nadřaz = [[Západní Beskydy]] | podřaz = [[Čantoryjská hornatina]] | soused = [[Hostýnsko-vsetínská hornatina]], [[Jablunkovská brázda]], [[Jablunkovské mezihoří]], [[Moravskoslezské Beskydy]], [[Rožnovská brázda]] | světadíl = [[Evropa]] | stát = [[Česká republika]], [[Polsko]] | hornina = godulské a istebňanské pískovce, těšínský vápenec | poznámka = | povodí = [[Odra]], [[Visla]] }}[[File:Vnější Západní Karpaty, e7.png|thumb|250px|[[Vnější Západní Karpaty]], Slezské Beskydy vyznačeny červeným polem]] '''Slezské Beskydy''' ([[Polština|pol.]] ''Beskid Śląski'', [[Slezština|sle.]] ''Ślůnski Beskid'', [[Němčina|něm.]] ''Schlesischen Beskiden''), někdy též '''Těšínské Beskydy''', jsou horským pásmem, který leží ve [[Vnější západní Karpaty|Vnějších Západních Karpatech]]. Toto pohoří se rozkládá na území států [[Polsko|Polska]] a [[Česká republika|České republiky]], většina území Slezských Beskyd se však nachází na polské straně. Slezské Beskydy se skládají ze dvou horských pásem, jež jsou od sebe odděleny údolím řeky [[Visla|Visly]]. Jedná se o '''pásmo Čantoryje''' na západě a '''pásmo Baraniej Góry''' na východě. Nejvyššími vrcholy tohoto pohoří jsou [[Skrzyczne]] (1257 m), [[Barania Góra]] (1220 m) a [[Velká Čantoryje]] (995) m. == Vymezení území == Slezské Beskydy hraničí na západě s [[Moravskoslezské Beskydy|Moravskoslezskými Beskydami]], odděluje je úvalovitá sníženina známá také jako [[Jablunkovská brázda]], jejíž středem protéká řeka [[Olše (řeka)|Olše]]. Na jihovýchodě hraničí toto pohoří s [[Žywiecké Beskydy|Žywieckými Beskydy]], které odděluje tok řeky [[Soła|Soły]]. Ze severní strany odděluje Slezské Beskydy od [[Malé Beskydy|Malých Beskyd]] řeka [[Biała]]. == Geomorfologické poměry == Oblast Slezských Beskyd dle geomorfologického členění připadá k: * provincie: [[Západní Karpaty]] * soustava: [[Vnější Západní Karpaty]] * jednotka: [[Západní Beskydy]] * celek: Slezské Beskydy [[Soubor:Panorama Velkého Stožku-2007.jpg|thumb|230px|[[Velký Stožek]] (2007)]] == Geologické poměry == Slezské Beskydy jsou budovány z masivních godulských a istebňanských pískovců. Severní část pohoří je budována slezským příkrovem s horninami dílčího godulského vývoje. Jižní část pohoří je budována magurským příkrovem. Ve Slezských Beskydech se můžeme setkat s s horninami jako jsou nazelenalé godulské pískovce, tvořící hlavní hřebeny tzn. pásmo Čantoryje a pásmo Baraniej Góry, dále vápence a především v okolí horských bystřin můžeme rozpoznat akumulaci různých nezpevněných sedimentů. == Klimatické poměry == Pro Slezské Beskydy podobně jako pro celé [[Západní Beskydy]] je charakteristický poměrně vysoký roční úhrn srážek a to v rozmezí od 800 - 1200 mm. Střední roční teplota se pohybuje od 5,4 v hřebenových partiích do 8,5 v [[Jablunkovská brázda|Jablunkovské brázdě]]. Nejstudenějším měsícem je leden, nejteplejším je červenec. Zdejší počasí ovlivňuje z velké části silný vítr. V době jara a podzimu se jedná o [[halný|vítr halný]]. Ve vrcholových partiích [[Barania Góra|Baraniej góry]], [[Równica|Równicy]] i [[Velká Čantoryje|Čantoryje]] převažují větry západní i severozápadní. V okolí [[Istebna|Istebné]] je více západních větrů, díky tomu se zde vyskytují menší úhrny ročních srážek než v okolí. Srážková maxima se ve Slezských Beskydech pohybují okolo 1400 - 1500 mm ročně. Ve vyšších partiích nad 1000 m se srážky vyznačují menším počtem než v údolí, ale za to zde padají často jednorázově. Největší úhrn srážek připadá na letní měsíce. Zima začíná koncem listopadu a trvá až do konce března (někdy i poloviny dubna). V nejvyšších polohách sníh vydrží 150 - 180 dní, zatímco v nížinách jen 30 - 60 dní. Sněhové podmínky jsou zde dosti vydatné, na hřebenech tvoří až 200 cm sněhovou pokrývku. Vzhledem k zalesněným hřbetům a nevelké strmosti pohoří se zde laviny nevyskytují. ==Rozdělení Slezských Beskyd== [[Soubor:Čantoryje.jpg|thumb|230px|[[Velká Čantoryje]] při pohledu z Jahodné]] Slezské Beskydy se rozdělují na dvě horská pásma která jsou od sebe rozdělena údolím řeky [[Visla|Visly]]. Jedná se o: ===Pásmo Čantoryje=== '''Pásmo Čantoryje''' je hřbet '''Slezských Beskyd''' oddělující se od pásma [[Barania Góra|Baraniej Góry]] u vrchu Karolówka (920). Jeho hřebenem prochází rozvodí mezi [[Odra|Odrou]] a [[Visla|Vislou]] a rovněž státní hranice mezi [[Česká republika|Českou republikou]] a [[Polsko|Polskem]]. Hřeben se táhne ze severu na jih od [[Tul]]u (621) m, přes [[Velká Čantoryje|Velkou Čantoryji]] (995), [[Velký Sošov]] (886), [[Cieslar]] (921), [[Malý Stožek]] (843), [[Velký Stožek]] (978) až na [[Kyčera|Kyčeru]] (990), zde hřeben ubíhá směrem k východu ku [[Istebna|Istebné]] a končí vrchem zvaným [[Młoda Góra]] již v [[Polsko|Polsku]]. Z hlavního hřebene směrem do údolí [[Visla|Visly]] vystupují nenápadné hřbety, které tak vytvářejí jednotlivá údolí s názvy Poniwiec, Gahura, Jawornik, Dziechcinki a Labajov. Na české straně vybíhá z [[Malá Čantopryje|Malé Čantoryje]] směrem k řece [[Olše (řeka)|Olši]] rozsocha s hraničními vrchy [[Ostrý]] (709) a [[Vružná]] (579). Z [[Velký Stožek|Velkého Stožku]] vybíhá směrem k severu asi 8 km dlouhý hřeben vytvářející údolí říčky [[Hluchová]] a kulminující vrcholem [[Loučka (835 m)]]. Pro tuto část Slezských Beskyd je charakteristické že žádný z vrcholů nepřesahuje 1000. metrovou hranici. Téměř celá část „pásma Čantoryje“ je vybudovaná z godulských pískovců, které vystupují v drobné skalky ve vrcholových částech tohoto hřebene (např. [[Kyčera|Kyčery]]). Pro tento typ pískovce je charakteristické, že ne všechny jeho vrstvy mají stejnou trvanlivost a tak vlivem působení exogenních činitelů (větru, vody, teplotě) jsou měkčí vrstvy zvětrány. Takovýmto způsobem vznikají např. hluboká koryta potoků, vodopády, prahy atd. V pásmu Čantoryje má jinou geologickou stavbu jen vrch [[Tul]], který je tvořen podobně jako [[Jahodná]] [[těšínský vápenec|těšínským vápencem]], který se podílí výskytem vzácných druhů rostlin na těchto lokalitách. [[Soubor:Skrzyczne 2005-06-23-2.jpg|thumb|230px|[[Skrzyczne]] při pohledu z Podmagury]] ===Pásmo Baraniej Góry=== Pásmo Baraniej Góry nazývané také jako ''pásmo'' ''Vislanské'' představuje horský hřeben Slezských Beskyd táhnoucí se ze severu na jih. Hlavní hřeben pásma [[Barania Góra|Baraniej Góry]] vystupuje na jihu ze Zwardoňského průsmyku vrcholem Tyniok (891)a dále pokračuje směrem k severu s vrcholy Gańczorka (902), Karolówka (930), [[Barania Góra]] (1220), Magurka Wiślańska (1129), Zielony kopiec (1140) a Malinowska Skala (1150). Z tohoto vrcholu pokračuje hřeben dvěma směry severozápadním s rozsochou Malinowa (1095) a pokračujíc přes průsmyk Karkoszczonka vrcholem [[Klimczok]] (1119), severovýchodním směrem hřeben pokračuje s rozsochou [[Skrzyczne]] (1257), což je nejvyšší hora Slezských Beskyd. Z hlavního hřebene pásma Baraniej Góry vybíhá jak na západ, tak i na východ spousta bočních rozsoch. ==Turismus ve Slezských Beskydech== Slezské Beskydy jsou z české strany poměrně málo navštěvované oproti vedlejším [[Moravskoslezské Beskydy|Moravskoslezským Beskydám]]. Hlavním východiskem turistických tras do tohoto pohoří je malebná podhorská obec [[Nýdek]]. Turistické trasy sem vedou i z [[Třinec|Třince]], [[Vendryně]], [[Bystřice (okres Frýdek-Místek)|Bystřice]], [[Hrádek (okres Frýdek-Místek)|Hrádku]] a [[Jablunkov]]a. V [[Polsko|Polsku]] jsou to lázeňská střediska [[Ustroň]] a [[Wisła (město)|Visla]], dále pak obce [[Brenna]], lyžařské středisko [[Szczyrk]] a [[Istebna]]. ===Turisické chaty ve Slezských Beskydech=== *chata Čantoryje - turistická chata z roku 1904, nacházející se cca 500 m východně od vrcholu, leží v nadmořské výšce 932 m. Z okolí chaty jsou panoramatické rozhledy na město [[Ustroň]] v [[Polsko|Polsku]]. *chata Filipka - nově postavená chata sloužící k občerstvení, nachází se cca pod vrcholem stejnojmenného kopce. *chata Bahenec - stojí ve stejnojmenné osadě cca 1,5 km jižně od vrchu [[Kyčera]], poskytuje velkokapacitní ubytovací prostory, v okolí lyžařské sjezdovky a plavecký bazén. Z okolí chaty výhledy na [[Gírová|Gírovou]] a [[Moravskoslezské Beskydy]]. *chata na Gruni - chata postavená cca 3 km západně od [[Hrádek (okres Frýdek-Místek)|Hrádku]], v blízkosti lyžařské sjezdovky, tenisový kurt a bazén *chata Kostkov - chata nacházející se v údolí stejnojmenného potoka pod vrchem [[Filipka]], cca 3,5 km severozápadně od [[Jablunkov]]a. ==Seznam použité literatury== *CICHÁ, Irena a kol. Okolím beskydského průsmyku.Český Těšín: Sdružení regionálních vydavatelů, 2003.ISBN 80-239-1652-1 *DZIALAK, Jerzy. Slezské Beskydy. Warszawa, 1953 *Cykloturistická mapa ČR. Moravskoslezské a Slezské Beskydy. List 154. Vizovice: SHOCart, s.r.o.2005. M 1:75000 {{Commonscat|Beskid Śląski}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Pohoří v Polsku]] [[Kategorie:Západní Beskydy]] [[Kategorie:Slezské Beskydy| ]] [[Kategorie:Okres Frýdek-Místek]]

Návrat na stránku „Slezské Beskydy“.