Socialistická republika Bosna a Hercegovina

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{{Infobox zaniklý stát | název = Socialistická republika Bosna a Hercegovina | originální název = Socijalistička Republika Bosna i Hercegovina<br />Социјалистичка Република Босна и Херцеговина | rok vzniku = 1943 | rok zániku = 1992 | více před = ano | před 1 = Království Jugoslávie | před 1 vlajka = Flag of the Kingdom of Yugoslavia.png | před 2 = Nezávislý stát Chorvatsko | před 2 vlajka = Flag of Croatia Ustasa.png | více po = ano | po 1 = Bosna a Hercegovina | po 1 vlajka = Flag of Bosnia and Herzegovina (1992-1998).png | po 2 = Republika srbská | po 2 vlajka = Flag of Republika Srpska.png | po 3 = Chorvatská republika Herzeg-Bosna | po 3 vlajka = Flag of Herzeg-Bosnia.png | vlajka = Flag of SR Bosnia and Herzegovina.png | vlajka velikost = 130px | znak = SR Bosnia and Herzegovina coa.png | mapa = SFRY Bosnia and Herzegovina.png | hlavní město = [[Sarajevo]] | rozloha = 51 129 | počet obyvatel = 4 377 053 | jazyky = [[srbochorvatština]] | státní zřízení = socialistická republika | mateřská země = [[Socialistická federativní republika Jugoslávie]] | měna = [[Jugoslávský dinár]] | vznik = [[25. listopad]] [[1943]] | zánik = [[1. březen]] [[1992]] }} '''Socialistická republika Bosna a Hercegovina''' (zkráceně '''SR Bosna a Hercegovina'''; [[srbochorvatština|srbochorvatsky]] Socijalistička Republika Bosna i Hercegovina, SR Bosna i Hercegovina; Социјалистичка Pепублика Босна и Херцеговина, СP Босна и Херцеговина) byla socialistickou republikou, jež byla součástí [[Socialistická federativní republika Jugoslávie|Socialistické federativní republiky Jugoslávie]]. Součástí [[Antifašistická rada národního osvobození Jugoslávie|AVNOJsk]]é Jugoslávie se země stala v roce [[1943]]. V lednu 1992 místní Srbové vyhlásili [[Republika srbská|Republiku srbského národa v Bosně a Hercegovině]], která byla prohlášena za jednotku [[Socialistická federativní republika Jugoslávie|SFRJ]].<ref>{{Citace monografie | příjmení = Hladký | jméno = Ladislav | titul = Bosna a Hercegovina. Historie nešťastné země | vydavatel = Doplněk | místo = Brno | rok = 1996 | počet stran = 216 | strany = 144 | isbn = 80-85765-61-6 }}</ref> Jugoslávskou federaci Bosna a Hercegovina opustila v [[březen|březnu]] [[1992]], od [[duben|dubna]] [[1992]] v zemi zuřila [[Válka v Bosně a Hercegovině|občanská válka]]. == Vývoj názvu == * 1945 - 1963: '''Lidová republika Bosna a Hercegovina''' jako součást [[Demokratická federativní Jugoslávie|Demokratické federativní Jugoslávie]], resp. [[Federativní lidová republika Jugoslávie|Federativní lidové republiky Jugoslávie]] * 1963 - 1992: '''Socialistická republika Bosna a Hercegovina''' jako součást [[Socialistická federativní republika Jugoslávie|Socialistické federativní republiky Jugoslávie]] == Historie == Původní představa některých čelných funkcionářů [[Antifašistická rada národního osvobození Jugoslávie|AVNOJe]] počítala se vznikem národnostně homogenních republik, což by znamenalo, že [[Bosna a Hercegovina]] by se stala patrně pouze autonomní oblastí, jejíž postavení by bylo složité, neboť nebylo možné rozhodnout, zda Bosnu přiřknout k národnostně homogennějšímu [[Chorvatsko|Chorvatsku]] nebo [[Srbsko|Srbsku]]. Proto existovaly také například návrhy zvláštní autonomní oblasti řízené z federace.<ref name="hladky8797">{{Citace monografie | příjmení = Hladký | jméno = Ladislav | titul = Bosna a Hercegovina. Historie nešťastné země | vydavatel = Doplněk | místo = Brno | rok = 1996 | počet stran = 216 | strany = 87-97 | isbn = 80-85765-61-6 }}</ref> Nakonec se s poukazem na ztráty Bosňanů v národnostně-osvobozeneckých bojích podařilo přesvědčit [[Edvard Kardelj|Edvarda Kardelje]], který se statutem republiky souhlasil a v tomto duchu informoval i [[Josip Broz Tito|Tita]].<ref name="hladky8797">{{Citace monografie | příjmení = Hladký | jméno = Ladislav | titul = Bosna a Hercegovina. Historie nešťastné země | vydavatel = Doplněk | místo = Brno | rok = 1996 | počet stran = 216 | strany = 87-97 | isbn = 80-85765-61-6 }}</ref> To ve výsledku znamenalo, že [[25. listopad]]u [[1943]] mohl [[ZAVNOBiH|Zemský protifašistický výbor národního osvobození Bosny a Hercegoviny]] vyhlásit státnost Bosny a Hercegoviny a přihlásit se k vytváření lidové a federativní Jugoslávie.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Dizdarević | jméno = Raif | odkaz na autora = Raif Dizdarević | titul = Od smrti Tita do smrti Jugoslávie | vydání = 1. | vydavatel = Jan Vašut s. r. o. | místo = Praha | rok = 2002 | počet stran = 351 | strany = 21 | isbn = 80-7236-171-6 | jazyk = čeština }}</ref> První vláda Lidové republiky Bosny a Hercegoviny byla ustavena v [[Sarajevo|Sarajevu]] v [[duben|dubnu]] [[1945]].<ref name="hladky8797">{{Citace monografie | příjmení = Hladký | jméno = Ladislav | titul = Bosna a Hercegovina. Historie nešťastné země | vydavatel = Doplněk | místo = Brno | rok = 1996 | počet stran = 216 | strany = 87-97 | isbn = 80-85765-61-6 }}</ref> Administrativně-územní vymezení Bosny a Hercegoviny bylo v roce [[1945]] provedeno podle hranic Bosny a Hercegoviny stanovené [[Berlínský kongres|Berlínským kongresem]] z roku 1878, přičemž došlo k drobným výměnám území s [[Chorvatsko|Chorvatskem]] a [[Černá Hora|Černou Horou]].<ref name="hladky8797">{{Citace monografie | příjmení = Hladký | jméno = Ladislav | titul = Bosna a Hercegovina. Historie nešťastné země | vydavatel = Doplněk | místo = Brno | rok = 1996 | počet stran = 216 | strany = 87-97 | isbn = 80-85765-61-6 }}</ref> Po celou dobu existence lidové, resp. socialistické republiky byla řešena otázka zdejších národností. V případě [[Srbové|Srbů]] a [[Chorvati|Chorvatů]] problém nebyl, v případě Muslimů (od roku 1993 nazývaných [[Bosňáci]])<ref>{{Citace monografie | příjmení = Šesták | jméno = Miroslav | spoluautoři = et al. | titul = Dějiny Jihoslovanských zemí | vydání = 2. | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny | místo = Praha | rok = 2009 | počet stran = 758 | strany = 635 | isbn = 978-80-7106-375-9 }}</ref> však byly různé tendence, které měly vést k jejich řazení mezi předchozí dvě národnosti nebo do skupiny Jugoslávců s poukazem na to, že označení Muslimové vyjadřuje příslušnost ke konfesi a ne k národnosti. Smutným vyvrcholením rozporů mezi etniky byla zvěrstva za [[Válka v Bosně a Hercegovině|občanské války]]. Republikové ústavy byly přijaty v letech 1946, 1963 a 1974. == Politika == {{Podrobně|Předsednictvo Bosny a Hercegoviny|Seznam představitelů Bosny a Hercegoviny}} Politickou hegemonii zde jako ve zbytku federace měla do roku [[1990]] Komunistická strana, respektive Svaz komunistů. V čele státu je po roce [[1974]], po vzoru federálního [[Předsednictvo SFRJ|Předsednictva]], republikové [[Předsednictvo Bosny a Hercegoviny|Předsednictvo]]. Výsledky prvních svobodných voleb kopírovaly etnické složení republiky. Skoro 40% hlasů získala [[Strana demokratické akce]] (SDA) [[Alija Izetbegović|Alije Izetbegoviće]], třetinu hlasů získala [[Srbská demokratická strana Bosny a Hercogoviny]] (SDS) a dvacet procet získalo [[Chorvatské demokratické společenství Bosny a Hercegoviny]] (HDZ BiH).<ref>{{Citace monografie | příjmení = Šesták | jméno = Miroslav | spoluautoři = et al. | titul = Dějiny Jihoslovanských zemí | vydání = 2. | vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny | místo = Praha | rok = 2009 | počet stran = 758 | strany = 574 | isbn = 978-80-7106-375-9 }}</ref> === Související články === * [[Socialistická federativní republika Jugoslávie]] * [[Bosna a Hercegovina]] == Reference == <references /> == Externí odkazy == {{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Zaniklé státy na Balkánském poloostrově|Bosna a Hercegovina]] [[Kategorie:Administrativní dělení Jugoslávie]] [[Kategorie:Dějiny Bosny a Hercegoviny]]

Návrat na stránku „Socialistická republika Bosna a Hercegovina“.