Stanovení výše odměny exekutora a ústavně konformní výklad exekučního tarifu (TZ103/2017)

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

; III. senát Ústavního soudu (soudce zpravodaj Pavel Rychetský) vyhověl ústavní stížnosti a zrušil usnesení Okresního soudu Praha-východ, neboť jím bylo porušeno základní právo stěžovatele na soudní ochranu a také jeho právo na ochranu vlastnického práva. Stěžovateli byla soudem uložena povinnost přispívat na výživu své nezletilé dcery částkou 5&nbsp;800 Kč měsíčně. Tuto povinnost plnil řádně a včas až do 30. 9. 2013, kdy s ohledem na změnu svých příjmových poměrů a jím podaný návrh na snížení výživného povinnost po tomto datu plnil jen částečně (ve výši 4&nbsp;000 Kč měsíčně, resp. v červnu a červenci 2016 3 800 Kč). Z toho důvodu byla nařízena exekuce pro částku 5&nbsp;400 Kč (jistina) a od 16. 1. 2015 ve výši 100 % z částky 5&nbsp;800 Kč měsíčně pro opětující se plnění. Stěžovatel neúspěšně žádal okresní soud o odložení exekuce, vyhověl mu odvolací soud, který exekuci odložil do právní moci rozhodnutí o návrhu na snížení výživného. Dne 22. 6. 2016 Městský soud v Praze návrh stěžovatele na snížení výživného zamítl. Stěžovatel v srpnu doplatil ve dvou splátkách dlužné výživné ve výši 61&nbsp;600 Kč za období od 1. 10. 2013 do 31. 7. 2016 a od té doby řádně hradí výživné v plné výši. Náklady exekuce byly příkazem soudního exekutora určeny ve výši 68&nbsp;377,10 Kč a Okresní soud Praha-východ ústavní stížností napadeným usnesením toto rozhodnutí potvrdil. Stěžovatel ve své stížnosti tvrdí, že jde o závažné vybočení ze standardu soudní praxí ustáleného postupu, kdy je neodůvodněně rozsáhle zvýhodněn soudní exekutor na úkor stěžovatele. [[Ústavní soud České republiky|Ústavní soud]] dospěl k závěru, že je ústavní stížnost důvodná. Okresní soud v projednávané věci sice aplikoval všechna relevantní ustanovení exekučního tarifu, avšak učinil tak v rozporu s jejich již dříve učiněným ústavně konformním výkladem. Jak Ústavní soud uvedl v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 8/06 ze dne 1. 3. 2007, s ohledem na princip proporcionality by ústavně konformní úprava odměn exekutora neměla vycházet z přímé závislosti odměny na výši vymoženého plnění, ale odrážet složitost, odpovědnost a namáhavost exekuční činnosti podle jednotlivých druhů a způsobů exekuce. Soudní exekutor vypočetl svou odměnu ve vztahu k opětujícímu se plnění (běžnému výživnému) na základě doslovného výkladu § 5 odst. 4 exekučního tarifu, podle něhož je-li vedena exekuce na základě exekučního titulu, ve kterém se oprávněnému přiznává nárok na opětující se plnění, je základem pro určení odměny součet hodnot plnění, která mají být vymožena. Jde-li o plnění na dobu neurčitou, na dobu života nebo na dobu delší než pět let, je základem pro určení odměny pětinásobek hodnoty ročního plnění. Postup soudního exekutora, který však nelze považovat za ústavně souladný, následně potvrdil i okresní soud. Okresní soud nevzal v úvahu, že exekuce probíhala po dobu tří let a jednoho měsíce, přitom odklad exekuce trval dva roky, a ani chování stěžovatele, který bez prodlení dlužné výživné zaplatil. Není možné, aby se exekuce pro běžné výživné týkala v souhrnu částky 214&nbsp;200 Kč a exekutor si vypočetl odměnu ve výši 68&nbsp;377,10 Kč. Základ pro stanovení nákladů exekuce nemůže zahrnovat částku, která nejenže nebyla exekučně vymožena, ale nebyla s ohledem na zastavení exekuce ani vymáhána. Pokud normotvůrce při formulaci exekučního tarifu nedostatečně zohlednil skutečnost, že exekuce může trvat dobu kratší než pět let, je namístě řešit tento nedostatek ústavně konformním výkladem v souladu s nálezem sp. zn. I. ÚS 998/09 spočívajícím v tom, že základem pro určení odměny exekutora podle § 5 odst. 4 exekučního tarifu nebude pětinásobek hodnoty ročního plnění, ale pouze násobek odpovídající počtu měsíců, kdy exekuce skutečně probíhala. Lze tedy shrnout, že ústavně konformní výklad exekučního tarifu předpokládá, že při stanovení výše odměny exekutora je třeba vycházet jen z výše jím vymoženého plnění (§ 5 odst. 1 exekučního tarifu), nikoli z nějaké fiktivní výše plnění vymáhaného (§ 5 odst. 4 exekučního tarifu) a že odměnu je nutno ještě korigovat hledisky odrážející stupeň dobrovolnosti plnění povinným a složitostí, odpovědností a namáhavostí činností vykonaných exekutorem. Tyto pokyny Ústavního soudu stran ústavně konformní interpretace a aplikace exekučního tarifu nebyly respektovány, ačkoliv v době rozhodování okresního soudu již byly známy. Nerespektováním tohoto závazného výkladu učiněného Ústavním soudem došlo ze strany okresního soudu nejen k porušení práva stěžovatele na soudní ochranu, ale také jeho práva na ochranu vlastnického práva. * Text nálezu Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 1253/17 je&nbsp;'''<ext>http://www.usoud.cz/fileadmin/user_upload/Tiskova_mluvci/Publikovane_nalezy/2017/III._US_1253_17_an.pdf ::dostupný&nbsp;zde (221&nbsp;KB,&nbsp;PDF)</ext>.''' * ''Miroslava Sedláčková, tisková mluvčí Ústavního soudu'' ==== Kontakt ==== * [[Ústavní soud České republiky|Ústavní soud]] (Brno, TZ 103/2017) * Joštova 8, 660 83 Brno 2 * Telefon: (+420) 542162111 * Fax: (+420) 542161309, (+420) 542161169 * Elektronická podatelna: podani@usoud.cz * Web: http://www.usoud.cz/ {{TZ z Katalogu}} [[Kategorie:Tiskové zprávy Multimediaexpo.cz]]

Návrat na stránku „Stanovení výše odměny exekutora a ústavně konformní výklad exekučního tarifu (TZ103/2017)“.