Statutární město

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

'''Statutární město''' je [[město]], jehož správa je organizována ''(nebo může být organizována)'' podle základní městské [[vyhláška|vyhlášky]] nebo zemského [[zákon (právo)|zákona]], přičemž se oba typy těchto právních norem označují jako [[statut města]]. [[Status]] statutárního města může znamenat buď [[subjektivní právo|právo]] města vydat statut města, nebo [[povinnost]] města vydat statut města. V některých státech mají svůj statut (nebo právo vyhlásit statut) všechna města, popřípadě dokonce všechny obce, například na [[Slovensko|Slovensku]], ve [[Slovinsko|Slovinsku]] a v [[Itálie|Itálii]]. V [[Česká republika|České republice]] je statutárním městem [[město]], které má právo si svoji správu organizovat podle základní městské [[vyhláška|vyhlášky]], která se označuje jako [[statut města]]. Statutární města v České republice se na rozdíl od ostatních měst, obcí a městysů mohou členit na dílčí [[samospráva|samosprávné]] části, jež jsou vymezeny právě ve statutu dotčeného statutárního města. Ač jím není zákonem stanoveno, je podle zvláštního zákona statutárním městem [[de facto]] i [[Praha]], avšak formálně se namísto toho označuje jako [[hlavní město]], což je status zahrnující v případě české metropole i znaky statutárního města. V [[Rakousko|Rakousku]] je statutárním městem [[město]], jehož správa je organizována podle [[Rakouské spolkové země|zemského]] [[zákon (právo)|zákona]], který se rovněž označuje jako statut města. == Historie statutárních měst na území Rakousko-Uherska == Statutární města existovala v [[České země|českých zemích]] již v letech 1850-[[1939]] a [[1945]]-[[1948]]. V té době také měla jejich území postavení odpovídající samostatnému [[politický okres|politickému okresu]]. Před zánikem [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]] náleželo postavení statutárního města také městu [[Gorizia|Gorici]] a (dnes [[Slovinsko|slovinským]]) městům [[Lublaň|Lublani]], [[Maribor]]u, [[Celje]] a [[Ptuj]]i. I tato města zároveň tvořila samostatný politický okres. Podobný koncept existoval i v [[Uhersko|Uhersku]]. V letech [[1949]]-[[1967]] statutární města v českých zemích ani na [[Slovensko|Slovensku]] neexistovala. Od [[1. leden|1. ledna]] [[1968]] bylo toto postavení [[Brno|Brnu]], [[Košice|Košicím]], [[Ostrava|Ostravě]] a [[Plzeň|Plzni]] [[Zákon (právo)|zákonem]] č. 69/1967 Sb., o [[Národní výbor (1945-1990)|národních výborech]],<ref>[http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=1466 Zákon č. 69/1967 Sb., o národních výborech]</ref> zase navráceno, nicméně se jako „statutární města“ oficiálně neoznačovala. Později byly vydány zákony č. 175/1968 Sb., o městě Brně, č. 40/1969 Sb., o městě Ostravě, a č. 41/1969 Sb., o městě Plzni. [[Praha]] a [[Bratislava]] měly status hlavního města. Od [[24. listopad]]u [[1990]] se na základě nového zákona o obcích počet statutárních měst výrazně zvýšil, přičemž vlastní statut získala podle nového zákona č. 418/1990 Sb., o hlavním městě Praze,<ref>[http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=2382 Zákon č. 418/1990 Sb., o hlavním městě Praze]</ref> i Praha. Situace na území Slovenska od roku [[1990]] je popsána v odstavci [[Statutární město#Slovensko|Slovensko]]. == Statutární města v České republice == Zákon o obcích, tedy zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů a doplnění, uvádí taxativní výčet statutárních měst. Jejich [[statut města|statut]] vydává zastupitelstvo příslušného statutárního města ve formě obecně závazné [[vyhláška|vyhlášky]]. Od [[24. listopad]]u [[1990]] existovalo v [[Česká republika|České republice]] 13 statutárních měst (de facto se jím však stala i [[Praha]], třebaže se tak oficiálně neoznačuje). Od [[12. listopad]]u [[2000]] se jejich počet zvýšil o další 3 města na 16 (+ Praha). Od [[1. leden|1. ledna]] [[2003]] do [[30. červen|30. června]] [[2006]] existovalo v [[Česká republika|České republice]] 19 statutárních měst (+ Praha). Od [[1. červenec|1. července]] [[2006]] se počet statutárních měst zvýšil o další 4 města (viz [[Statutární město#Statutární města od 1. července 2006|Seznam statutárních měst]]). Od [[1. leden|1. ledna]] [[2007]] pouze [[Brno]] tvoří samostatný [[okres]]. Do [[31. prosinec|31. prosince]] [[2006]] tvořila samostatné okresy také města [[Ostrava]] a [[Plzeň]], poté došlo od 1. ledna 2007 k rozšíření jejich okresů o ty okolní obce, pro které tato města vykonávají státní správu jako [[obec s rozšířenou působností]]. Zvláštním případem je Praha, která tvoří samostatný [[Kraje v Česku|kraj]]. Statutární město je samostatně spravováno zastupitelstvem města; dalšími orgány statutárního města jsou rada města, [[primátor]], [[magistrát]] a zvláštní orgány města. === Členění statutárního města === {{Viz též|Městská část a městský obvod}} Na rozdíl od ostatních měst, [[obec|obcí]] a [[městys]]ů se území statutárního města nebo jeho část může členit na samosprávné části, označované jako městské obvody nebo městské části, s vlastními orgány [[samospráva|samosprávy]]. Tuto skutečnost určuje [[statut města]] a město v něm může na tyto územně samosprávné celky přenést některé své působnosti [[přenesená působnost|přenesené státní správy]] i [[samostatná působnost|samostatné působnosti]]. Statut hlavního města [[Praha|Prahy]] může vymezit jen městské části, protože jeho městské obvody stanoví zákon. * Městský obvod územně členěného statutárního města je spravován zastupitelstvem městského obvodu; dalšími orgány městského obvodu jsou rada městského obvodu, [[starosta]], úřad městského obvodu a zvláštní orgány městského obvodu. V současné době se na městské obvody člení [[Ostrava]], [[Plzeň]], [[Ústí nad Labem]] a [[Pardubice]]. Zvláštním případem je [[Liberec]], který má jen jeden městský obvod, [[Vratislavice nad Nisou]], zbytek města je spravován přímo orgány města. * Městská část územně členěného statutárního města je spravována zastupitelstvem městské části; dalšími orgány městské části jsou rada městské části, starosta, úřad městské části a zvláštní orgány městské části. V současnosti se na městské části člení [[Praha]] a [[Brno]]. Zvláštním případem je [[Opava]], která má osm okrajových městských části, centrum města je spravováno přímo orgány města. === Seznam statutárních měst === ==== Statutární města od 24. listopadu 1990 ==== * [[Brno]] * [[České Budějovice]] * [[Havířov]] * [[Hradec Králové]] * [[Karlovy Vary]] * [[Liberec]] * [[Olomouc]] * [[Opava]] * [[Ostrava]] * [[Pardubice]] * [[Plzeň]] * [[Praha]] ''(de facto)'' * [[Ústí nad Labem]] * [[Zlín]] ==== Statutární města od 12. listopadu 2000 ==== * [[Jihlava]] * [[Kladno]] * [[Most (město)|Most]] ==== Statutární města od 1. ledna 2003 ==== * [[Karviná]] * [[Mladá Boleslav]] * [[Teplice]] ==== Statutární města od 1. července 2006 ==== * [[Děčín]] * [[Frýdek-Místek]] * [[Chomutov]] * [[Přerov]] === Statutární města do 30. listopadu 1928 === V [[Česko|českých]] zemích existovalo celkem 11 statutárních měst. {| ! bgcolor=ececec|Jméno !!bgcolor=ececec| Země |- | [[Praha]] || [[Království]] [[Čechy|české]] ''(od [[1. květen|1. května]] 1850<ref name="Tesař">Jan Tesař: [http://dspace.upce.cz/bitstream/10195/34981/1/TesarJ_Historie%20a%20soucasnost_MCH_2009.pdf Historie a současnost statutárních měst], diplomová práce obhájená na Fakultě ekonomicko-správní Univerzity Pardubice v roce 2009</ref>)'' |- | [[Liberec]] || Království české ''(od [[21. prosinec|21. prosince]] 1850,<ref name="Tesař" /> [[15. duben|15. dubna]] [[1923]] přichází o politickou agendu<ref>Vyhláška presidenta zemské správy politické v Praze ze dne 6. dubna 1923, č. 68/1923 Sb., kterou se magistrátu města Liberce odnímá agenda politického úřadu</ref>)'' |- | [[Brno]] || [[Markrabství]] [[Morava|moravské]] ''(od roku 1850<ref name="Tesař" />)'' |- | [[Jihlava]] || Markrabství moravské ''(v letech [[1864]]–[[1928]]<ref name="Tesař" /><ref name="deklasifikace">§ 3 vládního nařízení ze dne 27. října 1928, č. 174/1928 Sb., jímž se v zemi České a Moravskoslezské určují obvody a sídla okresních úřadů a některá města se zvláštním statutem podrobují všeobecně platným obecním zřízením</ref>)'' |- | [[Kroměříž]] || Markrabství moravské ''(v letech 1870–[[1928]]<ref name="Tesař" /><ref name="deklasifikace" />)'' |- | [[Olomouc]] || Markrabství moravské ''(od roku 1850<ref name="Tesař" />)'' |- | [[Uherské Hradiště]] || Markrabství moravské ''(v letech [[1867]]–[[1928]]<ref name="Tesař" /><ref name="deklasifikace" />)'' |- | [[Znojmo]] || Markrabství moravské ''(v letech [[1867]]–[[1928]]<ref name="Tesař" /><ref name="deklasifikace" />)'' |- | [[Opava]] || [[Vévodství]] [[České Slezsko|slezské]] ''(od roku 1850,<ref name="Tesař" /> [[18. srpen|18. srpna]] [[1924]] přichází o politickou agendu<ref>Vyhláška presidenta zemské správy politické ve Slezsku ze dne 7. srpna 1924, č. 184/1924 Sb., kterou se purkmistrovskému úřadu (magistrátu) města Opavy odnímá agenda politického úřadu</ref>)'' |- | [[Frýdek]] || Vévodství slezské ''(v letech [[1869]]–[[1928]]<ref name="Tesař" /><ref name="deklasifikace" />)'' |- | [[Bílsko-Bělá|Bílsko]] || Vévodství slezské ''(od roku [[1869]],<ref name="Tesař" /> po roce [[1920]] součást [[Polsko|Polska]])'' |} === Statutární města od [[1. prosinec|1. prosince]] [[1928]] === ==== V zemi [[Čechy|České]] ==== * [[Liberec]] * [[Praha]] ==== V [[Země Moravskoslezská|zemi Moravskoslezské]] ==== * [[Brno]] * [[Olomouc]] * [[Opava]] === Statutární města v letech 1945 - 1948 === ==== V zemi [[Čechy|České]] ==== * [[Liberec]]<ref name ="dekret">§ 3 odst. 1 dekretu presidenta republiky ze dne 27. října 1945, č. 121/1945 Sb., [http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=52 o územní organisaci správy, vykonávané národními výbory]</ref> * [[Plzeň]]<ref name ="dekret" /> (postavení statutárního města získala už k [[1. květen|1. květnu]] [[1942]]<ref>Vládní nařízení ze dne 30. března 1942, č. 142/1942 Sb., jímž se prohlašuje Plzeň za město se zvláštním statutem</ref>) * [[Praha]]<ref name ="dekret" /> ==== V [[Země Moravskoslezská|zemi Moravskoslezské]] ==== * [[Brno]]<ref name ="dekret" /> * [[Olomouc]]<ref name ="dekret" /> * [[Opava]]<ref name ="dekret" /> * [[Ostrava|(Moravská) Ostrava]]<ref name ="dekret" /> (postavení statutárního města získala už k [[1. červenec|1. červenci]] [[1941]]<ref>Vládní nařízení ze dne 29. května 1941, č. 236/1941 Sb., jímž se prohlašuje Moravská Ostrava za město se zvláštním statutem</ref>) == Statutární města v Rakousku == V [[Rakousko|Rakousku]] existuje obdobná koncepce statutárních [[město|měst]], ovšem na rozdíl od [[Česko|českých]] mají zdejší statutární města automaticky postavení obodobné [[politický okres|politickému okresu]]. Statut příslušného statutárního města vydává a schvaluje zemský sněm územně příslušné [[Rakouské spolkové země|spolkové země]]. Zdejší města si mohou zažádat o postavení statutárního města v případě, že mají více než 20&nbsp;000 obyvatel. Poté co udělení postavení statutárního města schválí příslušná zemská vláda a následně [[Rakouská vláda|spolková vláda]], je jim toto postavení uděleno na tak dlouho, dokud neohrožuje některý z národních zájmů. V Rakousku však existují i mnohem menší statutární města, která mají toto postavení z historických důvodů. Jedná se především o města [[Eisenstadt]] a [[Rust (Burgenland)|Rust]], která si roku [[1921]] uhájila svůj statut, pocházející z předchozích dob, kdy v rámci [[Uhersko|Uherského království]] měla postavení ''svobodných měst''. Během [[Německo|německé]] [[okupace]] v letech [[1938]]-[[1945]] se statutární města označovala jako '''městské okresy''' ''(Stadtkreise)'', byla spravována na základě [[Deutsche Gemeindeordnung|německého obecního zřízení]] ''(Deutsche Gemeindeordnung)'' a neměla žádný [[statut města|vlastní statut]]. Vedle obecní správy má statutární město na starosti také správu politického okresu, který jeho území automaticky tvoří. Stejně jako v Česku mají i rakouská statutární města místo [[městský úřad|městského úřadu]] [[magistrát]], který automaticky plní i funkce okresního úřadu (v Rakousku nazývaného '''okresní hejtmanství''' - ''Bezirkshauptmannschaft''). V jeho čele stojí [[starosta]] ''(Bürgermeister)'', který je hlavou [[město|města]] a současně i hlavou okresní správy. Vídeň tvoří samostatnou spolkovou zemi a tak jeho magistrát plní také úkoly, jež mají na starosti orgány spolkových zemí. [[Vídeň]]ský starosta je tedy z titulu svojí funkce předsedou zemské vlády Vídně. === Členění rakouských statutárních měst === Pouze [[Vídeň]] a [[Štýrský Hradec]] se podobně jako některá statutární města v Česku člení na samosprávné městské části, které se ve Vídni označují jako '''[[Vídeňské městské okresy|městské okresy]]''' (německy ''Gemeindebezirke''), zatímco ve Štýrském Hradci jako '''městské obvody''' (německy ''Stadtbezirke''). === Seznam rakouských statutárních měst === V [[Rakousko|Rakousku]] existuje celkem 15 statutárních měst: {| ! bgcolor=ececec|Město !!bgcolor=ececec| Spolková země !!bgcolor=ececec| Statutárním městem od !!bgcolor=ececec| Poznámka |- | [[Eisenstadt]] || [[Burgenland]] || [[1921]] || ''předtím od roku [[1648]] obdobné postavení v rámci [[Uhersko|Uherska]]'' |- | [[Štýrský Hradec]] ''(Graz)''|| [[Štýrsko]] || || |- | [[Innsbruck]] || [[Tyrolsko]] || || |- | [[Klagenfurt]]|| [[Korutany]] || 1850 || |- | [[Kremže]] ''(Krems an der Donau)''|| [[Dolní Rakousy|Dolní Rakousko]] || [[1938]] || |- | [[Linec]] ''(Linz)''|| [[Horní Rakousy|Horní Rakousko]] || 1866 || |- | [[Rust (Burgenland)|Rust]] || [[Burgenland]] || [[1921]] || ''předtím od roku [[1681]] obdobné postavení v rámci [[Uhersko|Uherska]]'' |- | [[Salzburg]] || [[Salcbursko]] || [[1869]] || |- | [[Sankt Pölten]] || [[Dolní Rakousy|Dolní Rakousko]] || [[1922]] || |- | [[Steyr]] || [[Horní Rakousy|Horní Rakousko]] || [[1867]] || |- | [[Villach]] || [[Korutany]] || [[1932]] || |- | [[Waidhofen an der Ybbs]] || [[Dolní Rakousy|Dolní Rakousko]] || [[1868]] || |- | [[Wels]] || [[Horní Rakousy|Horní Rakousko]] || [[1964]] || |- | [[Vídeň]] ''(Wien)''|| [[Vídeň]] || [[1850]] || ''do roku [[1921]] v rámci Dolního Rakouska'' |- | [[Wiener Neustadt]] || [[Dolní Rakousy|Dolní Rakousko]] || 1866 || |} == Slovensko == Ve srovnání s [[Česko|Českou republikou]] či [[Rakousko|Rakouskem]] se situace na [[Slovensko|Slovensku]] od roku [[1990]] liší tím, že zde mají vlastní statut automaticky všechna města i obce. V čele měst zde stojí automaticky [[primátor]], čímž se liší od obyčejných [[obec|obcí]], v jejichž čele stojí [[starosta]]. Přesto však pouze [[Košice|košický]] a [[Bratislava|bratislavský]] městský úřad nesou označení [[magistrát]], zatímco městské úřady ostatních slovenských měst nesou označení ''městský úřad'' ([[slovenština|slovensky]] ''mestský úrad''), obecní úřady pak označení ''obecní úřad'' ([[slovenština|slovensky]] ''obecný úrad''). == Slovinsko a Itálie == Ve [[Slovinsko|Slovinsku]] a [[Itálie|Itálii]] je situace obdobná jako na Slovensku. Také zde mají vlastní statut všechna města i obce. Starostové slovinských měst a obcí se však označují termínem ''župan'', starostové italských měst a obcí [[italština|italským]] termínem ''sindaco''. == Související články == * [[Obec]] * [[Okres]] * [[Městský okres]] * [[Kraj (územní jednotka)|Kraj]] * [[Město]] == Reference == <references /> {{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Veřejná správa v Česku]] [[Kategorie:Města| ]]

Návrat na stránku „Statutární město“.