Tóra

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

[[Soubor:Torah and jad.jpg|thumb|Svitek tóry s ukazovátkem zvaným ''jad'']] '''Tóra''' ({{vjazyce|he}} {{cizojazyčně|he|'''תורה'''}}) znamená ''Zákon, učení'' a v nejužším smyslu jde o první ze tří částí [[Tanach]]u, neboli prvních pět knih hebrejské [[Bible]]. Těchto prvních pět knih se také nazývá ''Pentateuch'' (z [[řečtina|řeckého]] {{cizojazyčně|el|πεντάτευχος}}, „pět knih“), ''Chamiša chumšej Tora'' (hebrejsky „Pět pětin Tóry“) anebo ''Pět knih Mojžíšových'', což je zavádějící název pocházející z prostředí raného křesťanství.<ref>{{citace monografie|příjmení = Bič| jméno = Miloš| odkaz na autora = Miloš Bič| titul = Ze světa Starého Zákona| vydavatel = Ústřední církevní nakladatelství| místo = Praha| rok = 1986-1989}}</ref> Tóra se skládá z pěti knih: * {{cizojazyčně|he|בראשית}} ''Be-rešit'' - [[Genesis]] * {{cizojazyčně|he|שמות}} ''Šemot'' - [[Exodus]] * {{cizojazyčně|he|ויקרא}} ''Va-jikra'' - [[Leviticus]] * {{cizojazyčně|he|במדבר}} ''Ba-midbar'' - [[Numeri]] * {{cizojazyčně|he|דברים}} ''Devarim'' - [[Deuteronomium]] V širším slova smyslu pak slovo ''Tóra'' zahrnuje nejen zmíněných pět knih, ale také další dvě části Tanachu a [[Ústní Tóra|Ústní zákon]] (tradiční interpretace textu Tóry). <ref>{{citace monografie|příjmení = Sláma| jméno = Petr| titul = Tanu rabanan: Antologie rabínské literatury, | místo = Praha |vydavatel = Vyšehrad |rok = 2010|strany 24-41}}</ref> {{Judaismus}} Tóra ve smyslu Pentateuchu je základním dokumentem [[Judaismus|judaismu]]. Slovo samotné má kořen v hebrejském ירה „jara“, učit. V Tóře jsou obsaženy nejen univerzální příběhy [[Adam]]a, [[Noe]]ho, příběhy židovských [[praotec|praotců]] Avrahama ([[Abrahám]]), Jicchaka ([[Izák]]) a Ja'akova ([[Jákob]], též Jakub, dalším jménem Jisra'el), proroka [[Mojžíš]]e, ale také [[613 micvot]] (židovských přikázání) a další materiál, který lze považovat za právotvorný. Tóra tak dala základ celému pozdějšímu židovskému právu, hebrejsky {{cizojazyčně|he|הלכה}} [[halacha]]. == Vznik == {{Viz též|Teorie vzniku Pentateuchu}} Podle židovské tradice byly knihy Tóry věnovány Bohem Mojžíšovi okolo roku [[13. století př. n. l.|1220 př. n. l.]], krátce po [[Původ svátku Pesach|exodu z Egypta]]. Jak k&nbsp;tomuto věnování došlo, bylo předmětem debat v&nbsp;období raného rabínského anebo [[tana'im|tanaitského]] judaismu (1. století n. l. – počátek [[3. století|3. století n. l.]])<ref>Šabat 86a a násl.</ref> Jedna z verzí považovala věnování Tóry za jedinečnou událost, při které Mojžíš na hoře [[Sinaj (hora)|Sinaj]] obdržel celou Tóru. V tomto jediném okamžiku byla zjevena celá historie lidstva od prvopočátku Stvoření. Podle jiných verzí Mojžíš na Sinaji obdržel pouze Deset přikázání<ref>[[Raši]] v komentáři k {{citát bible|Ex|24|12}} uvádí názor [[Sa'adja Ga'on]]a, že Desatero v sobě v obecné podobě zahrnuje všech [[613 micvot]] Tóry</ref> a ostatní zákony byly zjevovány postupně během čtyřiceti let putování pouští. V každém případě to ale podle těchto verzí byl hlas Boží, který Mojžíšovi diktoval obsah Tóry. Během období [[Druhý chrám|Druhého chrámu]] ([[3. století|3.století př.n.l.]]–[[6. století|1. století n. l.]]) se pak prosazovala verze, podle které Mojžíš obdržel nejen celou psanou Tóru, ale také [[Ústní Tóra|Ústní zákon]]. Podle hypotéz, které se od doby osvícenství začaly ujímat na evropských univerzitách, byl text Tóry sestaven z několika předcházejících zdrojů. Jde o tzv. hypotézu pramenů či dokumentární hypotézu (nazývanou někdy podle předpokládných pramenů "Jahvisty", "Elohisty", kněžského spisu, německy Priesterschrift, a tzv. Deuteronomisty zkratkou „JEPD“). V klasické podobě ji formuloval [[Julius Wellhausen]].<ref>{{citace monografie|příjmení = Wellhausen|jméno = Julius|odkaz na autora = Julius Wellhausen|titul = Composition des Hexateuchs und der historischen Bücher des Alten Testaments| rok = 1868}}</ref>, hypotéza ale prošla mnoha modifikacemi. Ke společně sdíleným východiskům moderního biblického bádání dnes patří předpoklad, že je text Tóry kompromisem kněžských a laických, navzájem rozdílných materiálů. Ke spojení těchto tradic do díla, které známe jako Tóru či Pentateuch, došlo pravděpodobně za vlády Peršanů od konce 6.stol. př. n. l.<ref>{{citace sborníku|příjmení = Sláma|jméno = Petr|titul = Zákon Boha tvého a zákon krále (Ezd 7,26): Mojžíšova Tóra jako akreditační dokument židovského společenství doby Ezdrášovy?|sborník=Tesáno do kamene psáno na pergamen tištěno na papír: Studie ke starozákonní hermeneutice|poznámka = Studie a texty Evangelické teologické fakulty (13) |místo = Praha | rok = 2008 |strany = 112-127}}</ref> == Obsah == Tóra je souvislým vyprávěním, které začíná stvořením světa a končí smrtí Mojžíše před tím, než Židé vstoupí do Kanaánu. Zatímco řecké názvy knih (Genesis, Exodus, Leviticus, Numeri a Deuteronomium) popisují zhruba obsah každé knihy, v židovské tradici bývaly knihy označovány podle počátečních slov, jak je tomu i v tomto případě. * ''[[Genesis]]'' (hebrejsky {{cizojazyčně|he|בראשית}}, ''Be-rešit'', „Na počátku“) – Začíná popisem stvoření (řecky ''genesis'') světa a člověka. Hlavní částí je vyprávění o praotcích izraelského národa - Abrahámovi a Sáře, Izákovi a Rebece, Jákobovi, Ráchel, Lei a jejich potomcích, kteří založili izraelský národ. Děj končí smrtí Jákobova syna Josefa v Egyptě. * ''[[Exodus]]'' (hebrejsky {{cizojazyčně|he|שמות}}, ''Šemot'', „Jména“) – Popisuje život Izraele v egyptském otroctví, narození Mojžíše a jejich vysvobození a odchod (''exodus'') z Egypta. Předání Desatera Bohem Mojžíšovi na hoře Sinaj. * ''[[Leviticus]]'' (hebrejsky {{cizojazyčně|he|ויקרא}}, ''Va-jikra'', „A zavolal“) – Obsahuje především mnoho zákonů a většinu 613 ''micvot''. Popisované zákony se týkají především chrámových rituálů a zvířecích obětí, na které dohlížel izraelitský kmen Levitů (odtud i řecké a latinské jméno knihy). * ''[[Numeri]]'' (hebrejsky {{cizojazyčně|he|במדבר}}, ''Ba-midbar'', „Na poušti“) – Popis putování Izraelitů pouští, řada narativních pasáží popisující obtíže a přestoupení Izraelitů proti Bohu. Název ''numeri'' (čísla) je odvozen ze sčítání Židů na začátku knihy. Kromě dalších zákonů kniha dále obsahuje příběh vzpoury proti Mojžíšovi. * [[Deuteronomium]]'' (hebrejsky {{cizojazyčně|he|דברים}}, ''Devarim'', „Slova“) – Dostalo své pojmenování z řeckého „druhý zákon“, protože Mojžíš v této knize opakuje zákony předané Bohem Židům. Jde v podstatě o závěrečnou řeč Mojžíše ke svému národu před svojí smrtí, zatímco se Židé připravují vstoupit do Země zaslíbené. V šesté kapitole se nachází [[Šema]], židovské vyznání víry. == Interpretace == Tóra je v židovské tradici otevřena interpretaci. Během dvou tisíciletí rabínského judaismu byl text Tóry podroben agadické, halachické, gramatické, filozofické a mystické interpretaci. Tato nikdy nekončící interpretace Tóry zajišťuje názorové bohatství judaismu. Doslovnému výkladu se obvykle nedává přednost před ostatními výklady. [[Kabala]] a [[chasidismus]] někdy zdůrazňují, že proces předávání Tóry nikdy nekončí a může být zopakován pro každého jednotlivce zvlášť. == Odkazy == === Reference === <references/> === Související články === * [[Sefer Tora]] * [[Bible]] * [[Korán]] === Literatura === * {{Citace monografie | příjmení = Newman | jméno = Ja'akov | příjmení2 = Sivan | jméno2 = Gavri'el | rok = 1992 | titul = Judaismus od A do Z | vydavatel = Sefer | místo = Praha | isbn = 80-900895-3-4 | počet stran = 285 }} {{Tóra}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Starý zákon]] [[Kategorie:Hebrejská slova a fráze]] [[Kategorie:Tóra| ]]

Návrat na stránku „Tóra“.