Tanvald

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{{Infobox české obce a města | název = Tanvald | status = město | kraj = [[Liberecký kraj|Liberecký]] | okres = Jablonec nad Nisou | ob.roz.půs = Tanvald | pov.ob = Tanvald | země = [[Čechy]] | výměra = 12,44 | obyvatelé = 6836 | obyv.datum = 28.&nbsp;8.&nbsp;2006 | zem.šíř = 50°44'15"&nbsp;N | zem.dél = 15°18'21"&nbsp;E | PSČ = 468&nbsp;41 | početzsj = 12 | početč = 3 | početk = 2 | adresa = Palackého&nbsp;359<br />46841 Tanvald | web = www.tanvald.cz | úř.web = | email = meu@tanvald.cz | starosta = Petr Polák | foto = Image:Tanvald.jpg | popisek.foto = Celkový pohled na Tanvald | znak = Soubor:Tanvald CoA CZ.png | vlajka = Soubor:Vlajkatanvald.gif | loc-map = {{LocMap |Česko |label=Tanvald |lat_deg=50 |lat_min=44 |lat_sec=15 |lon_deg=15 |lon_min=18 |lon_sec=21 |float=center }} | NUTS5 = CZ0512 563820 | NUTS4 = CZ0512 | NUTS3 = CZ051 | nad.výš = 455 }}[[Soubor:Tannwald-Rathaus1.jpg|thumb|240px|Radnice v Tanvaldu (2016)]] [[Soubor:Tanvald, přes parkoviště LIDLu.jpg|thumb|240px|Pohled z Krkonošské ulice přes&nbsp;parkoviště]] Město '''Tanvald''' (německy: Tannwald, „jedlový les“) se nachází v okrese [[Okres Jablonec nad Nisou|Jablonec nad Nisou]], kraj [[Liberecký kraj|Liberecký]]. Jeho původní osídlení bylo převážně německé národnosti. Ke dni 28.&nbsp;8.&nbsp;2006 zde žilo 6836 obyvatel. Město sousedí na severu s městem [[Desná]] (k. ú. Desná I a Desná II; železniční stanice Desná je na území Tanvaldu) a s obcí [[Albrechtice v Jizerských horách]], na severozápadě přes [[Kamenice (přítok Jizery)|Kamenici]] s obcí [[Jiřetín pod Bukovou]], na jihozápadě přes Kamenici s městem [[Smržovka]], na jihu s městem [[Velké Hamry]] (k. ú. Velké Hamry a [[Bohdalovice (Velké Hamry)|Bohdalovice]]), na západě s katastrálním územím [[Příchovice (Kořenov)|Příchovice]] (obec [[Kořenov]]). == Historie == První zmínka o dřevařské osadě na levém břehu Kamenice pochází z druhé poloviny 16. století, kdy pravděpodobně byla součástí [[Smržovka|Smržovky]]; samostatnou vsí se stal začátkem 17. století.<ref name=historie>[http://www.tanvald.cz/pg.php?ID=62 Tanvald – historie města a okolí], web města</ref> První písemná zmínka o obci pochází z roku 1611. Zpočátku se obyvatelstvo živilo poddanskou lesnickou a zemědělskou prací. Začátkem 18. století se zde začal pěstovat len a vyrábět příze, v polovině 18. století se v Tanvaldě uchytilo i tkalcovství. Osídlena byla tehdy oblast dnešního Horního Tanvaldu. Počátkem 19. století byly v Tanvaldě i dva mlýny, dvě brusírny skla a dvě bělidla prádla. V roce 1828 ke zdejšímu textilnímu průmyslu přibyla strojová přádelna bavlny, poháněná vodním kolem. Opravárenská dílna přádelny se stala základnou místní strojírenské výroby. V roce 1845 zahájila provoz první tanvaldská mechanická tkalcovna.<ref name=historie /> V rámci konjunktury po prusko-rakouské válce (1866) došlo k dalšímu rozvoji textilní, sklářské a strojírenské výroby, ke snižování pracovní doby z 15 na 12 hodin a snižování podílu dětských dělníků, hospodářská krize roku 1870 vyvolala vlnu nezaměstnanosti a stávek, z nichž nejznámější byla svárovská stávka (Svárov tehdy patřil k Šumburku).<ref name=historie /> Zchudnutí oblasti bylo způsobeno nedostatkem bavlny za [[první světová válka|první světové války]] a [[Přehrada Desná|protržením přehrady]] na [[Bílá Desná|Bílé Desné]] roku [[1916]].<ref name=historie /> Roku 1918 byla uzákoněna osmihodinová pracovní doba.<ref name=historie /> Vysokou nezaměstanost a zastavení výroby v některých továrnách způsobila světová hospodářská krize v letech 1929–1933.<ref name=historie /> V roce 1869 měl Tanvald i s osadou Žďár asi 2400 obyvatel, počátkem 20 století asi 3500 obyvatel, převážně Němců.<ref name=historie /> V letech 1848–1928 byl Tanvald samosprávným okresem, od roku 1848 soudním okresem.<ref name=historie /> V dubnu 1895 byl Tanvald povýšen na [[městys]] a v roce [[1905]] na město.<ref name=historie /> Od roku 1897 měla hlavní ulice Tanvaldu a Šumburku elektrické [[veřejné osvětlení]]. Od roku 1908 byla v Krkonošské ulici budova okresního soudu s věznicí a roku 1909 byla dokončena secesní budova radnice.<ref name=historie /> Z roku 1930 pochází městské koupaliště a z roku 1931 městské kino.<ref name=historie /> Roku 1942 byl nařízením německých říšských úřadů Šumburk připojen k Tanvaldu a zároveň byl od Šumburku odtržen Svárov a připojen k [[Velké Hamry|Velkým Hamrům]].<ref name=historie /> Mezi převážně německým obyvatelstvem Tanvaldu získala ve 30. letech vliv Sudetoněmecká strana, v rámci [[Sudety|Sudet]] byl Tanvald roku 1938 připojen k Německu a bylo zrušeno české vyučování.<ref name=historie /> Místní textilní firmy vyráběly výstroj pro německou armádu a od roku 1942 zde byl pracovní tábor pro [[nucené nasazení|nuceně nasazené]] Rusy, Poláky, Francouze, Italy a další cizince.<ref name=historie /> Po roce 1945 byla většina původního obyvatelstva [[odsun Němců|vysídlena]] a domy obydleli Češi z vnitrozemí.<ref name=historie /> Znárodněním zde vznikla textilní firma SEBA, strojírenská firma TOTEX a elektrotechnická firma Elektro-Praga.<ref name=historie /> V Tanvaldě bylo koncem roku 1947 novinářům předvedeno techniky Československého rozhlasu a Vojenského technického ústavu, kteří navázali na pokusy německých výzkumníků z továrny Palme-Stumpe, první československé televizní vysílání – další vývoj pak převzal podnik [[Tesla]] a další výzkumné ústavy.<ref name=historie /> Ve znárodněných Riedlových sklárnách se vyráběly první československé televizní obrazkovky.<ref name=historie /> V 60. až 80. letech vzniklo panelové sídliště Výšina, v 80. letech malé panelové sídliště Šumburk (144 bytů).<ref name=historie /> Po roce 1989 byla průmyslová výroba privatizována a utlumena, na významu nabývá turistický ruch.<ref name=historie /> Na Špičáku ve směru od Albrechtic a Jiřetína pod Bukovou (na jehož území je železniční zastávka Tanvaldský Špičák) je lyžařské středisko se sedačkovou lanovkou a několika lyžařskými vleky. Jeden lyžařský vlek je také nad Českým Šumburkem. == Žďár == Žďár vznikal na východním úpatí Špičáku jako malorolnická osada v 17. století. Zmínka z roku 1647 o tanvaldském rychtáři Adamu Fischerovi dokládá nejstarší osídlení ve Žďáře (pozdější č. p. 1).<ref name=historie /> Kolem roku 1700 se osada osamostatnila a roku 1772 v ní bylo provedeno samostatné [[Označování domů|číslování&nbsp;domů]].<ref name=historie /> Patřila k panství ve Smržovce a k farnosti a škole v Albrechticích, v zimě se vyučovalo v pronajaté místnosti ve Žďáře.<ref name=historie /> Po roce 1848 byl Žďár připojen k Tanvaldu.<ref name=historie /> V 19. a 20. století zde vznikla strojová přádelna bavlny (č. p. 44, postavena 1857), čtyři brusírny skla (jedna z nich, v č. p. 118, zaměřená na broušení optického skla), sirkárna a jatka (č. p. 100, rok 1903).<ref name=historie /> Roku 1891 byla postavena jednotřídní škola (č. p. 90), roku 1907 vícetřídní škola (č. p. 105).<ref name=historie /> První hasičský spolek ve Žďáře byl založen roku 1883, nový pak roku 1936.<ref name=historie /> == Šumburk nad Desnou == [[Šumburk nad Desnou]] je dnes vnímán jako integrální součást Tanvaldu, na jeho území se nachází hlavní tanvaldské nádraží. Šumburk má podobně jako Tanvald počátky na začátku 17. století a jeho obyvatelé se zabývali zpracováním lnu, později i bavlny.<ref name=historie /> Obyvatelé výše položených osad Hoření Šumburk a Český Šumburk se zabývali zemědělstvím.<ref name=historie /> Roku 1880 měl Šumburk asi 2200 obyvatel.<ref name=historie /> V srpnu 1901 byl v Šumburku vysvěcen nový kostel.<ref name=historie /> Roku [[1906]] byl Šumburk povýšen na [[městys]] a roku [[1925]] na [[město]].<ref name=historie /> Roku 1942 byla nařízením německých říšských úřadů většina Šumburku připojena k Tanvaldu s výjimkou Svárova, který byl připojen k [[Velké Hamry|Velkým Hamrům]].<ref name=historie /> == Doprava == V letech 1847–1850 byla přes Tanvald vybudována státní silnice Liberec–Trutnov (dnešní [[silnice I/14]]).<ref name=historie /> [[Silnice I/10]] (po níž je v tomto úseku vedena [[mezinárodní silnice E65]]) vede do Tanvaldu od [[Turnov]]a a [[Železný Brod|Železného Brodu]] a pokračuje v souběhu se silnicí I/14 směrem na [[Harrachov]]. Ve městě zastavují regionální i dálkové autobusové linky, jedna nepříliš frekventovaná okružní linka plní roli [[Městská autobusová doprava v Tanvaldu|městské dopravy]]. Autobusové nádraží se nachází u křižovatky v dolní části Tanvaldu, mnoho linek však staví i v Šumburku u nádraží Tanvald. V roce 1875 byla do Šumburku přivedena železniční trať z Železného Brodu a v roce 1894 trať od Liberce a Jablonce nad Nisou.<ref name=historie /> V létě 1902 byl zahájen provoz na železniční trati z Šumburku do Kořenova a téhož roku až do [[Hirschberg]]u ([[Jelenia Góra]]).<ref name=historie /> == Pamětihodnosti == * [[Tanvaldská ozubnicová dráha]] * Pomník dělnických manifestací na vrchu Špičák * Kaplička svaté Anny * Působiště Josefa Hartiga == Části města == * '''Tanvald''' (pravý břeh [[Desná (přítok Kamenice)|Desné]] a levý břeh [[Kamenice (přítok Jizery)|Kamenice]] před jejich soutokem), zahrnuje při Kamenici sídelní lokality Horní Tanvald a Výšina, kopec Špičák (831 m n. m.) a severozápadně od něj sídelní lokalitu Valašsko * '''[[Žďár (Tanvald)|Žďár]]''' (v severní části katastrálního území Tanvald, k Tanvaldu připojen 1848) * '''[[Šumburk nad Desnou]]''' (východní část města, levý břeh Desné, k Tanvaldu připojen 1942), zahrnuje sídelní lokality Český Šumburk, Kamenné Mlýny, Popelnice) == Partnerská města == * {{Flagicon|Německo}} obec [[Burbach]], [[Německo]] * {{Flagicon|Německo}} [[Wittichenau]], [[Německo]] * {{Flagicon|Polsko}} obec [[Marcinowice]], [[Polsko]] == Souřadnice == {{geo cz|50|44|14.66|15|18|21.46}} == Reference == <references/> == Externí odkazy == * [http://www.tanvald.cz/pg.php?ID=62 Tanvald – historie města a okolí], web města {{Flickr|Tanvald}}{{Commonscat|Tanvald}}{{Okres Jablonec nad Nisou}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Města v Čechách]] [[Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem]] [[Kategorie:Okres Jablonec nad Nisou]] [[Kategorie:Obce s rozšířenou působností]] [[Kategorie:Obce v okrese Jablonec nad Nisou]]

Návrat na stránku „Tanvald“.