Televizní noviny

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

'''Televizní noviny''' je název pro souhrn denního [[Televize (médium)|televizního]] zpravodajství, používaný v [[Československá televize|Československé televizi]] (ČST) do roku 1990. Od roku 1994 používá tento název pro svoji hlavní zpravodajskou relaci [[TV Nova|televize Nova]]. == Československá televize == === Počátky Televizních novin === Televizní noviny vysílané ČST byly pravidelnou televizní večerní zpravodajskou relací téměř od počátků televizního vysílání v tehdejší ČSSR, konkrétně od roku 1958 (ČST začala vysílat 1. května roku 1953) až do počátku 90. let. Tato relace měla svoji předchůdkyni, která se vysílala od 1. října 1956 a jmenovala se TAZ - Televizní aktuality a zajímavosti. Současně s Televizními novinami vznikl i specfializovaný sportovní zpravodajský pořad Branky body vteřiny (po určitou doby vysílaný pod názvem Branky body sekundy), který je dnes (12/2009) nejstarším vysílaným pořadem Československé resp. České televize. Televizní noviny byly od svého počátku vysílány denně a v 60. letech k nim přibyla ještě pozdně-večerní krátká varianta, nazývaná též 2. vydání Televizních novin. V té se zpravidla opakovalo vysílání některých příspěvků z Televizních novin a přidávali se nové většinou jen čtené stručné zprávy, především ze sportu. === Televizní noviny jako politický nástroj === Televizní noviny se rychle staly mocným ideovým nástrojem vládnoucí Komunistické strany Československa a obsah zpráv podléhal extrémní cenzuře. V redakci mohli pracovat jen politicky nejspolehlivější lidé. Struktura celého vydání i způsob zpracování jednotlivých zpráv byla silně ovlivněn záměrem prezentovat budovaný socialismus v extrémně pozitivním světle bez jediné kritické informace či kritizovatelného prvku. === Televizní noviny v roce 1968 === Síla Televizních novin a televizního vysílání vůbec se ukázala v období násilného potlačení [[Pražské jaro 1968|Pražského jara]] v srpnu 1968. Televize informovala do posledního možného okamžiku o násilném vstupu cizích vojsk a i když byla armádou obsazena technická vysílací pracoviště na Kavčích horách (tehdejší i současný hlavní komplex budov televize), vysílaly se zprávy z improvizovaných studií zřízených v bytech či sklepích pomocí narychlo sestavených vysílacích zařízení, byť s dosahem jen v rámci Prahy. I přesto nasadila ruská armáda na odhalení vysílačů hned několik vrtulníků a množství vojáků. Několika redaktorům a technikům se dařilo postupným střídáním míst vysílání udržet toto improvizované okupační zpravodajství po plných 7 dnů až do 28. srpna. === Televizní noviny v roce 1989 === Podobně tomu bylo i v období politických změn v roce 1989 (tzv. [[Sametová revoluce]]), ve kterých sehrály Televizní noviny svoji roli. Zpočátku totiž sloužily jako osvědčený mocný mediálně-politický nástroj na zkreslování informací a předkládání "politicky správných" verzí informací o násilném potlačení studentského pochodu na Národní třídě v pátek 17. listopadu 1989. Od toho dne se ale jednak začaly psát nové dějiny Televizních novin a samy Televizní noviny začaly psát dějiny své země: :Když se během soboty 18. listopadu prostřednictvím vysílání zahraničního rozhlasu a televize (západoněmecké a rakouské TV vysílání, cílené rozhlasové vysílání stanic [[Svobodná Evropa]] a [[Hlas Ameriky]] v českém jazyce) mezi veřejností rozšířila zpráva nejen o masakru, ale i o údajné smrti jednoho ze zbitých studentů Martina Šmída, odvysílaly nedělní (19. listopadu) Televizní noviny rozhovory se dvěma studenty toho jména - jeden z rozhovorů byl ale černobílý (pravděpodobně byl student skutečně zbit) a jeho líčení podrobností bylo viditelně odstřiženo. Redaktoři Televizních novin navíc opakovaně zdůrazňovali např. to, že šlo o nepovolené shromáždění protisocialisticky smýšlejících živlů a provokatérů, kteří zneužili pietní akt studentů apod. :Většina obyvatelstva Československa neměla jinou možnost získat informace o skutečném dění v Praze (chystaná stávka studentů, později generální stávka všech pracujících, založení [[Občanské fórum|Občanského fóra]], demonstrace na Václavském náměstí apod.) a to si uvědomovali i běžní pracovníci televize - především technické profese (kameramani, střihači, technici...), kteří mohli pracovat v televizi, aniž by museli být (na rozdíl od redaktorů) extrémně politicky prověřeni. Tito lidé se však v úterý 21. listopadu hromadně sešli v garážích přenosové techniky a dali vedení televize jasný signál: "pokud nebude po našem, televize bez nás přestane vysílat". Požadovali, aby Televizní noviny odvysílali jejich petici mj. za okamžitý konec cenzury v Televizních novinách. Večerní vysílání bylo ale opět poznamenáno reportážemi zpracovanými podle nadiktovaného politického zájmu a sama petice byla sice odvysílána, ale naprosto překroucena. :Ve středu 22. listopadu se shromáždění techniků opakovalo, přidaly se další profese a hlavním bodem jednání bylo sestavení požadavků na zahájení živých přenosů z manifestací lidu na Václavském náměstí, okamžité ukončení cenzury Televizních novin a odchod konkrétních redaktorů a politických cenzorů z redakce. Alternativou pak byla generální stávka v Československé televizi. Vedení televize bylo donuceno požadavky částečně splnit a souhlasilo s živým přenosem z centra Prahy. V odpoledním vysílání pro mládež Studio Kontakt byl vyhrazen prostor pro několik živch vstupů. Jejich necenzurovaný obsah byl však natolik nepřijatelný, že poslední vstupy musely být předtočeny a schváleny. Přesto se na obrazovkách objevily tváře nejodvážnějších redaktorů tehdejší doby (Jiří Hrabovský apod.) a fakta, která již nebylo možné vzít zpět. To spustilo řetězec událostí, který již nebylo možné bez použití násilí zastavit. Mimopražští občané byli z obsahu živého vysílání šokováni a protože večerní Televizní noviny byly opět pod taktovkou cenzury, shromáždil se u budovy televize na Kavčích horách velký dav veřejnosti. Nejvyšší státní komunističtí funkcionáři se pokusili zvrátit situaci na svoji stranu a nechali celý areál Kavčích hor obsadit Pohotovostním plukem [[SNB]]. :Čtvrteční radikální postoj drtivé většiny zaměstnanců ČST, kteří se opět sešli i přes hrozící fyzický zásah [[Veřejná bezpečnost|VB]], armády i příslušníků [[Lidové milice|Lidových milicí]] rozmístěných v areálu, opět donutil vedení televize k ústupkům. Tento den byl zlomovým okamžikem, neboť vedení televize i klíčoví funkcionáři Komunistické strany Československa souhlasili s odvoláním ozbrojených jednotek z Kavčích hor a navíc souhlasili s odvysíláním několika necenzurovaných zpráv v Televizních novinách. Českoslovenští občané tak mohli vidět například komunistického funkcionáře (vedoucího tajemníka pražské organizcae KSČ a šéfa pražských Lidových milicí) Miroslava Štěpána, jak se snaží promlouvat ke shromážděným pracovníkům v pražském závodě ČKD a ti jej vypískají. :V pátek 24. listopadu zazněla v Televizních novinách mj. i informace o tom, že se Generální tajemník Ústředního výboru Komunistické strany Československa Milouš Jakeš (tehdy ještě stále vystupující pod politickým pseudonymem Miloš Jakeš) rozhodl na tuto nejvyšší stranickou funkci rezignovat. V tento den byly Televizní noviny ještě z části připravovány tajně, neboť po odvolání ozbrojených bezpečnostních složek se v areálu Kavčích hor pohybovali pracovníci [[StB]]. :Teprve ve čtvrtek 30. listopadu, den po generální stávce většiny pracujících, oznámily Televizní noviny, že nejen redakce, ale celá televize, přestává být ideovým nástrojem jedné politické strany. === Konec Televizních novin ČST === V květnu 1990 se ve snaze postupně změnit vše, co by mohlo připomínat předchozí politické období, rozhodlo vedení ČST změnit i název hlavní zpravodajské relace a vznikl [[Deník ČST]]. Pozdně večerní 2. vydání Televizních novin bylo obohaceno o větší podíl komentářových příspěvků a přejmenováno na [[Události, komentáře]]. == TV Nova == Televizní noviny na TV Nova jsou dlouhodobě nejsledovanější<ref>[http://www.ato.cz/t10nova.asp Aktuální žebříček sledovanosti TV Nova]</ref> zpravodajskou relací. Moderovány jsou vždy dvojicí moderátorů a to ženou a mužem či dvěma ženami. === Moderátorské dvojice === '''bývalé''' * [[Zbyněk Merunka]] a [[Stanislava Bartošová|Stanislava Wanatowiczová]] * Zbyněk Merunka a [[Eva Jurinová]] * [[Martin Severa]] a [[Martina Kociánová]] * Martin Severa a [[Jitka Obzinová]] * [[Karel Voříšek]] a [[Nicol Lenertová]] * Karel Voříšek a [[Jana Adámková (moderátorka)|Jana Adámková]] * [[Pavel Zuna]] a [[Mirka Čejková]] * Pavel Zuna a [[Pavla Charvátová]] * [[Pavel Dumbrovský]] a [[Pavla Charvátová]] * Pavel Dumbrovský a [[Renáta Czadernová]] * [[Rey Koranteng]] a [[Michaela Ochotská]] '''současné''' * Rey Koranteng a [[Lucie Borhyová]] * Karel Voříšek a [[Markéta Fialová]] * Pavel Dumbrovský a Michaela Ochotská * Renáta Czadernová a [[Kristina Bastienová-Kloubková]] == Reference == <references/> == Externí odkazy == * [http://www.nova.cz/tvnova/?138c=%3Bporady%7E&138e=DO821 Stránky o pořadu Televizní noviny] {{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Československá televize]] [[Kategorie:TV Nova]] [[Kategorie:České televizní pořady]]

Návrat na stránku „Televizní noviny“.