Tomice II

{{Infobox sídlo
| název = Tomice II
| foto = 
| popisek.foto = 
| charakter = vesnice
| obyvatelé = 126
| č.p. = 93
| PSČ = 257 53
| obec = [[Olbramovice (okres Benešov)|Olbramovice]]
| okres = Benešov
| země = [[Čechy]]
| kraj = [[Středočeský kraj|Středočeský]]
| k.ú. = Tomice u Votic
| výměra = 5,7
| zem.šíř = 49° 41' 17"
| zem.dél = 14° 40' 4" 
| nad.výš = 392
| mapa =
|}}
'''Tomice II''' (s předložkou [[genitiv|2. pád]] ''do Tomic'', [[lokál|6. pád]] ''v Tomicích'') jsou [[vesnice]], [[část obce|místní část]] [[Olbramovice (okres Benešov)|Olbramovic]]. V roce [[2001]] zde žilo 126 obyvatel.
== Geografická charakteristika ==
Tomice se rozkládají ve střední části Votické pahorkatiny po obou březích potoka jménem Bystrý. Potok napájí starobylý [[Podhrázský rybník]], který patří do katastru obce a je přírodní rezervací. V blízkosti Tomic vedla od pradávna stará obchodní stezka z Prahy na jih, směrem na České Budějovice a dále pak k [[Rakousko|rakouským]] hranicím, později nazývaná císařskou silnicí, ještě později státní silnicí. V současné době je tato komunikace známa pod označením [[Silnice I/3|I/3 nebo E 55]]. V roce [[1904]] byla v katastru obce zřízena stejnojmenná železniční zastávka na trati [[Železniční trať Benešov u Prahy - České Budějovice|Praha–České Budějovice]].
== Historie ==
První písemná zmínka o Tomicích pochází z roku 1359.<ref name="čsú"/> Prvním historicky známým majitelem Tomic byl zeman Tomy, po němž dostala osada jméno. Dá se předpokládat, že v té době stála v obci vladycká [[tvrz]], pravděpodobně na pravém břehu potoka Bystrého, a to v místech mezi silničním mostem a lávkou směrem k Podhrázskému rybníku. Zprávy pocházející z roku 1359 hovoří o Dětonovi z Tomic, po jehož smrti hospodařili na statku jeho synové Petr, Jan a Bohuslav. Ti dosadili spolu se zemany Protivou, Držkrajem a Vilémem ze sousedních Alběnic (dnes [[Ouběnice (Bystřice)|Ouběnic]]) a Hugonem z [[Jeleneč|Jelenče]], klerika Oldřicha z Alběnic na místo faráře v Alběnickém farním [[kostel svaté Markéty (Ouběnice)|kostele svaté Markéty]]. Po jeho smrti ho vystřídal v úřadě Bohuněk, čtvrtý syn Dětona z Tomic. Dochované zápisy zmiňují ještě další zemany z Tomic (Huk, Jan, Zdislav, Zdeněk) a vztahují se vesměs k patronaci farního chrámu svaté Markéty.
Během staletí patřily tomické statky k různým panstvím, jako například k Šelmberku u Vožice, Líšnu, nebo Tloskovu. Roku 1645 byla nedaleko Tomic svedena  [[bitva u Jankova]] a vesnice se patrně nevyhnula osudu ostatních okolních obcí, které byly po této nejkrvavější bitvě [[třeticetiletá válka|třicetileté války]] vylidněny a zpustošeny.
Územněsprávně byly Tomice v letech 1869–[[1910]] vedeny pod názvem Tomice jako osada Ouběnic v [[Okres Sedlčany|okrese Sedlčany]], v letech [[1921]]–[[1930]] jako obec v tomtéž okrese, od roku [[1950]] pod názvem Tomice obec v [[Okres Votice|okrese Votice]], v letech [[1961]]–[[1979]] jako obec v okrese Benešov; jako součást Olbramovic pak od [[1. leden|1. ledna]] [[1980]].<ref>{{Citace monografie
| korporace = Český statistický úřad
| odkaz na korporaci = Český statistický úřad
| titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005
| editoři = Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef
| vydavatel = Český statistický úřad
| místo = Praha
| rok = 2006
| počet stran = 624
| počet svazků = 2
| svazek = 2
| strany = 531
| isbn = 80-250-1310-3
}}</ref>
Samostatná obec Tomice vznikla teprve [[1. červenec|1. července]] [[1919]], do té doby byly Tomice součástí Ouběnic. Dnem [[1. květen|1. května]] [[1976]] došlo ke sloučení Tomic a [[Olbramovic]].
Vzhledem k založení obce na břehu potoka Bystrého došlo v minulosti k několika ničivým záplavám. V roce 1764 postihla Tomice „hrozná průtrž mračen“. Potok Bystrý se rozvodnil a strhl hráz Podhrázského rybníka. Celá ves byla zaplavena. Na stavbu nové hráze byl kromě jiného použit i kámen z bývalé ouběnické tvrze. Další ničivé povodně postihly obec v letech 1803, [[1906]] a [[1925]]. Naopak v roce [[1947]] postihlo Tomice, jako ostatně celou republiku, katastrofální sucho, takže vyschnul i potok a poté i studny na obou jeho březích.
{| class="wikitable" style="text-align:right"
|+ Vývoj počtu obyvatel Tomic II<ref name="čsú">{{Citace monografie
| korporace = Český statistický úřad
| odkaz na korporaci = Český statistický úřad
| titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005
| editoři = Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef
| vydavatel = Český statistický úřad
| místo = Praha
| rok = 2006
| počet stran = 760
| počet svazků = 2
| svazek = 1
| strany = 78–79
| isbn = 80-250-1311-1
}}</ref>
|-
!style="background:#ddffdd"|Rok
!style="background:#f3fff3"|'''1869'''
!style="background:#f3fff3"|'''1880'''
!style="background:#f3fff3"|'''1890'''
!style="background:#f3fff3"|'''1900'''
!style="background:#f3fff3"|'''1910'''
!style="background:#f3fff3"|'''1921'''
!style="background:#f3fff3"|'''1930'''
!style="background:#f3fff3"|'''1950'''
!style="background:#f3fff3"|'''1961'''
!style="background:#f3fff3"|'''1970'''
!style="background:#f3fff3"|'''1980'''
!style="background:#f3fff3"|'''1991'''
!style="background:#f3fff3"|'''2001'''
|-
!style="background:#ddffdd"|Počet obyvatel
| 398
| 364
| 271
| 274
| 274
| 286
| 306
| 229
| 235
| 202
| 159
| 112
| 126
|}
== Významné místní osobnosti ==
V Podhrázském mlýně se roku 1788 narodil spisovatel [[Jan Nepomuk Zimmermann]], kněz řádu křížovnického a roku 1804 spisovatel [[Jan Václav Zimmermann]], který byl též známým překladatelem (např. první překlad románu ''Kormidelník Vlnovský''). 
== Pamětihodnosti a zajímavosti ==
V bezprostřední blízkosti Tomic se nachází přírodní park [[Žebrák-Džbány]] a již zmíněná přírodní rezervace Podhrázský rybník. Vzhledem k této jedinečné lokalitě a přírodním podmínkám, se nabízí v okolí Tomic množství zajímavých tras, jak pro pěší turistiku, tak pro výlety na kolech. Za podívanou určitě stojí zámek [[Konopiště]], [[Vrchotovy Janovice]] nebo [[Jemniště]].
== Reference ==

{{Obec Olbramovice (okres Benešov)}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie: Vesnice okresu Benešov]]