Umělecká beseda

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

'''Umělecká beseda''' je [[občanské sdružení]], respektive umělecký [[spolek]] sdružující mnohé významné české umělce od roku 1863 až podnes ve třech odborech: literárním, výtvarném a hudebním. == Historie == [[Soubor:Presenční listina Umělecké besedy 1863.jpg|thumb|Presenční listina z roku 1863]] Umělecká beseda patřila od počátku své existence mezi nejdůležitější a nejvlivnější umělecká sdružení v Čechách, mezi zakladateli spolku můžeme najít i taková jména jako Bedřich Smetana či [[Josef Mánes]]. V roce [[1925]] byla dokončena budova družstva Umělecká beseda, postavená na základě projektu arch. [[František Janda|Jandy]] na [[Malá Strana|Malé Straně]] v Praze. Ulice, v níž se nachází, byla přejmenována na Besední. V budově se nacházely dva koncertní sály a Alšova výstavní síň. V besedním domě pořádal spolek pravidelné výstavy svých členů, ale i domácích a zahraničních hostů, koncerty, přednášky, diskuse i řadu dalších bohatě navštěvovaných společenských akcí. S touto budovou jsou spojeny také počátky [[Osvobozené divadlo|Osvobozeného divadla]] (první představení [[Jiří Voskovec|Voskovce]] a [[Jan Werich|Wericha]]) i Frejkova divadélka Dada. Besední dům se rovněž stal sídlem besedního hudebního vydavatelství, [[Hudební matice]], nejvýznamnějšího československého podniku toho druhu, které si získalo svou úrovní i velký mezinárodní ohlas. Sídlila v něm i redakce besední výtvarné revue Život (vydávané až do roku [[1949]], v její redakci působili mj. [[Vladimír Holan]], [[Josef Čapek]] a [[Karel Šourek]]) a také hudební revue Tempo. Ćinnost spolku nebyla v [[1950-1959|50. letech 20. století]] někdejšímu [[komunismus|komunistickému]] vedení po chuti a jeho činnost byla až do roku [[1972]] postupně omezována, budova byla v roce [[1960]] zkonfiskována, výstavní síň byla ještě několik let zachována (nyní je zde restaurace), z jednoho z koncertních sálů se stalo kino (nyní divadlo), druhý byl předělán na kanceláře. Činnost spolku byla v roce [[1990]] obnovena, ale zkonfiskovaný majetek vrácen nebyl. Na [[Slovensko|Slovensku]] působila odnož pražského spolku s názvem [[Slovenská umelecká beseda]]. == Výběr z nejznámějších členů == *Bedřich Smetana – hudební skladatel *[[Josef Mánes]] – malíř *Mikoláš Aleš – malíř *Jan Evangelista Purkyně – vědec a umělec *Karel Jaromír Erben – básník a folklorista *[[Vítězslav Hálek]] – básník *[[Karel Purkyně]] – malíř *[[Josef Čapek]] – malíř a spisovatel *[[Václav Štěpán]] – klavírista, skladatel a hudební teoretik *[[Jan Zrzavý]] – malíř *[[Václav Rabas]] – malíř *[[Vlastimil Rada]] – malíř *[[Kamil Lhoták]] – malíř *[[František Tichý (malíř)|František Tichý]] – malíř *[[Jaroslav Ježek]] – hudební skladatel …a mnozí jiní další. == Odkazy == === Reference === * Lexikon malířství a grafiky, ISBN 80-242-1576-4 === Externí odkazy === *[http://www.umeleckabeseda.cz/ Oficiální stránky Umělecké besedy] *[http://www.budu.cz/budu/index.php?zobraz_kategorii=4&subkategorie=20&clanek=404 Článek o Umělecké besedě na webu Budu.cz] *[http://www.rozhlas.cz/kultura/portal/_zprava/98423 Článek o Umělecké besedě na stránkách Českého rozhlasu] *[http://www.blisty.cz/art/16861.html Článek v Britských listech] ==Literatura== *{{Citace monografie | editoři = František Skácelík | rok = 1933 | titul = Sedmdesát let Umělecké besedy 1863-1933 | vydavatel = Umělecká beseda | místo = Praha | url = http://kramerius.mlp.cz/kramerius/handle/ABG001/240491 }} [[Kategorie:Umělecké spolky v Česku]] [[Kategorie:Umělecké spolky v Československu]] {{Článek z Wikipedie}}

Návrat na stránku „Umělecká beseda“.