Válka v Jižní Osetii (2008)

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{{Infobox válka | Střetnutí= Válka v Jižní Osetii | konflikt = | image = [[Soubor:Georgia-War-2008-08-11.jpg|300px| Válka v Jižní Osetii]] | komentář = Mapa válečných operací | trvání = [[1. srpen|1. srpna]] [[2008]] - [[16. srpen|16. srpna]] [[2008]] <ref>[http://www.kremlin.ru/eng/text/news/2008/08/205406.shtml President of Russia – Bocharov Ruchej. President of Russia Dmitry Medvedev signed a plan to resolve the Georgian-South Ossetian conflict, based on the six principles previously agreed on]</ref> | místo = [[Jižní Osetie]], [[Gruzie]], [[Abcházie]] | příčina = | výsledek = • Vítěství Ruska, Jižní Osetie a Abcházie <br /> • Částečné [[Mezinárodní reakce na vyhlášení nezávislosti Abcházie a Jižní Osetie|mezinárodní uznání nezávislosti Abcházie a Jižní Osetie]]<br /> • Vypuzení etnických [[Gruzínci|Gruzínců]] z Jižní Osetie a abcházského Kodorského údolí | Území = Faktické odtržení [[Abcházie]] a [[Jižní Osetie]] od Gruzie a uznání jejich [[nezávislost]]i [[Rusko|Ruskem]]. | strana1 = [[Abcházie]] | strana2 = [[Gruzie]] | velitel1 = [[Sergej Bagapš]] | | velitel2 = [[Zaza Gogava]] | síla1 = 3 000 vojáků<ref name="lenta.ru">[http://lenta.ru/articles/2008/08/08/forces/ Lenta.ru – Расстановка сил (rusky)]</ref><br /> 70 000 vojáků<ref>[http://top.rbc.ru/society/09/08/2008/217974.shtml Sport.rbc.ru – Война в Южной Осетии: вооруженные силы конфликтующих сторон (rusky)]</ref> | síla2 = 29 000 vojáků<ref name="lenta.ru"/> | ztráty1 = 162<ref>[http://rt.com/Politics/2010-03-04/russia-investigation-ossetia-war.html RT.com – Russia opens new criminal case against Georgia (anglicky)]</ref> civilistů zabito<br /> 64 vojáků zabito<ref>[http://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/rusko-a-okoli/rusko-prislo-v-gruzii-o-64-vojaku-stat-odskodni-rodiny_106687.html Týden.cz – Day-by-day: Rusko přišlo v Gruzii o 64 vojáků. Stát odškodní rodiny]</ref><br /> 150 vojáků raněno<ref>[http://www.vesti.ru/doc.html?id=199683&cid=1 Vesti.ru – Произошел массированный обстрел Цхинвали (rusky)]</ref><br /> 2 vojáci zajati<ref>[http://news.yahoo.com/s/ap/20080809/ap_on_re_eu/georgia_south_ossetia Yahoo News – Georgia: In 'state of war' over South Ossetia (anglicky)]</ref> | ztráty2 = 215 vojáků padlo<br />téměř 70 vojáků nezvěstných<br />1469 vojáků raněno<br /><br />69 civilistů zabito<br />61 civilistů zraněno<br /><br />13 příslušníků útvarů ministerstva vnitra zabito<ref>[http://www.globalaffairs.cz/cz/news/676.html Rusko v Globální politice: Válka v Gruzii – ztráty obou stran]</ref> | poznámky = }} '''Válka v Jižní Osetii''' byl [[válka|válečný konflikt]] mezi [[Gruzie|Gruzií]] na jedné straně a [[Rusko|Ruskem]], [[Jižní Osetie|Jižní Osetií]] a [[Abcházie|Abcházií]] na straně druhé. Začal v noci z [[2. srpna|2.]] na [[3. srpna]] [[2008]] těžkými boji mezi gruzínskými armádními silami a jihoosetskými jednotkami, které se snaží o odtržení (secesi) gruzínské [[autonomie|autonomní]] republiky [[Jižní Osetie]]. Ta, stejně jako [[Abcházie]], v roce [[1991]] vyhlásila jednostranně nezávislost, která nebyla Gruzií ani jiným státem až do skončení této války uznána. V září [[2009]] byly oznámeny výsledky nezávislé vyšetřovací komise [[EU]], podle které válku vyvolala Gruzie, a Rusko přispělo k eskalaci konfliktu.<ref name = "czechfreepress">{{Citace elektronické monografie | vydavatel = czechfreepress | titul = EU: Za válku v Jižní Osetii je zodpovědná Gruzie | url = http://www.czechfreepress.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=1354:eu-za-valku-v-jini-osetii-je-zodpovdna-gruzie&catid=95:rusko&Itemid=490/ | datum přístupu = 2009-09-22}}</ref><ref name = "idnes">{{Citace elektronické monografie | vydavatel = zpravy.idnes | titul = EU: Za válku v Jižní Osetii je zodpovědná Gruzie | url = http://zpravy.idnes.cz/valku-rozpoutala-gruzie-ale-rusko-hrotilo-napeti-zjistili-experti-eu-1z0-/zahranicni.asp?c=A090930_144505_zahranicni_ipl | datum přístupu = 2009-09-30}}</ref> == Na cestě k válce == Na základě dohody z roku [[1992]] byly v Jižní Osetii umístěny ruské, gruzínské a jiho- i severoosetské mírové jednotky.<ref name = "ct24">{{Citace elektronické monografie | vydavatel = ČT24 | titul = Jižní Osetie usiluje o nezávislost již od rozpadu SSSR | url = http://www.ct24.cz/o-cem-se-mluvi/24740-jizni-osetie-usiluje-o-nezavislost-jiz-od-rozpadu-sssr/ | datum přístupu = 2008-08-14}}</ref> Válka skončila a situace se uklidnila, ale problém byl pouze odložen. Osetinci v převážné většině nestáli o reintegraci [[Jižní Osetie]] do Gruzie, v letech 1992 a 2006 uspořádali [[referendum]], kde se vyslovili pro nezávislost.<ref name = "ct24"/> Gruzie se naopak snažila nad odtrženými oblastmi obnovit kontrolu.<ref name = "ct24"/> Když se v Gruzii dostal k moci [[Michail Saakašvili|Saakašvili]], obnovil v roce 2004 po mimořádných volbách kontrolu nad [[Adžárie|Adžárií]].<ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = Velvyslanectví České republiky v Gruzii | titul = Trochu sladké historie a hořké současnosti | url = http://www.mzv.cz/wwwo/default.asp?ParentIDO=3665&ido=3669&amb=75&idj=1 | datum přístupu = 2008-08-14}}</ref> Z původních tří separatistických oblastí si tak faktickou nezávislost udržely jen [[Abcházie]] a Jižní Osetie. [[Rusko]] sledovalo gruzínské snahy o obnovení územní svrchovanosti se znepokojením. Gruzii tradičně považuje za blízké zahraničí, navíc jí prochází [[ropovod]] z [[Azerbajdžán]]u. Po ukončení války v [[Čečensko|Čečensku]] za vlády [[Vladimír Putin|Vladimíra Putina]] Rusko posílilo. Saakašvili orientoval Gruzii výrazně prozápadně, snažil se směřovat zemi do [[Evropská unie|EU]] a zejména do [[Severoatlantická aliance|NATO]].<ref>Tisková zpráva Senátu ČR, [http://www.senat.cz/zpravodajstvi/zprava.php?id=402 ''Předseda senátu podpořil směřování Gruzie do EU a NATO''], 15.05.2007</ref> Západ včetně [[Česká republika|České republiky]] jí dodával zbraně, Rusko naopak ekonomicky,<ref>[http://kommersant.ru/doc.aspx?DocsID=883332 ''Признательные приказания'' ], [[kommersant]].ru, 17.4.2008</ref> politicky i vojensky podporovalo odtržené regiony, většina jejich obyvatel vlastnila ruské pasy. Záminku pro větší angažování v regionu dalo Rusku uznání nezávislosti [[Kosovo|Kosova]],<ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = ihned.cz | titul = Medveděv: Kosovo ohrožuje celý region | url = http://hn.ihned.cz/c1-23041080-medvedev-kosovo-ohrozuje-cely-region | datum přístupu = 2008-08-14}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = idnes.cz | titul = Klaus: Případ Kosovo uvolnil Rusku ruce pro zásah na Kavkaze | url = http://zpravy.idnes.cz/klaus-pripad-kosovo-uvolnil-rusku-ruce-pro-zasah-na-kavkaze-pl2-/domaci.asp?c=A080815_074928_domaci_klu | datum přístupu = 2008-08-15}}</ref> kde většina zemí [[NATO]] a [[Evropská unie|EU]] uznala nezávislost provincie odtržené proti vůli mateřské země a v rozporu s rezolucí [[Rada bezpečnosti OSN|Rady bezpečnosti OSN]] č. 1244. == Boje o Jižní Osetii == [[Soubor:Peacekeepers_barracks_Ossetia_2008.jpg|thumb|Kasárna ruské mírové jednotky]] V pozdních hodinách [[1. srpna]] propukly intenzívní boje mezi gruzínskou armádou a jihoosetskými bojovníky, mající za následek několik mrtvých a raněných. Obě bojující strany se vzájemně obvinily ze zahájení střelby. Následkem bojů několik stovek až tisíc Osetinců opustilo své domovy a uprchlo na území Ruska, které jim poskytlo azyl. Dne 4. srpna ruská 58. armáda zaujala pozice na hranicích s Gruzií (respektive Jižní Osetií). Během následujících dní pokračovaly sporadické přestřelky a gruzínská armáda soustavně zvyšovala počet vojáků a vojenské techniky v oblasti. Dne [[7. srpna]] gruzínský prezident [[Michail Saakašvili|Michaeil Saakashvili]] vyhlásil jednostranné zastavení palby, vyslovil ochotu vyjednávat o autonomii Jižní Osetie a navrhl, aby Rusko garantovalo řešení, které by přineslo mír oblasti. Avšak již v noci ze 7. na 8. srpna gruzínské dělostřelectvo zahájilo bombardování osetských vesnic a gruzínská armáda začala s vojenskou operaci s cílem dobýt hlavní město Jižní Osetie [[Cchinvali]]. To se jim 8. srpna v noci a dopoledne téměř povedlo. Při útoku gruzínská armáda použila raketomety [[BM-21 Grad]] a děla velké ráže, kterými ostřelovala centrum města. Během útoku ale došlo i k napadení základny ruských mírových sil, což si vyžádalo i mrtvé a raněné. Rusko na to odpovědělo několika nálety na gruzínské vojenské cíle, přičemž v podle gruzínských zdrojů byly zasaženy i sousední civilní objekty.<ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = iDnes.cz | titul = Gruzie ohlásila klid zbraní, Rusové bombardovali letiště | url = http://zpravy.idnes.cz/gruzie-ohlasila-klid-zbrani-rusove-bombardovali-letiste-pez-/zahranicni.asp?c=A080810_165106_zahranicni_dp | datum přístupu = 2008-08-09}}</ref> [[Soubor:Tskhinvali battles.png|thumb|Mapa oblasti hlavního konfliktu v Jižní Osetii, 8. srpna 2008, modré šipky označují gruzínský útok, červené ruský]] Odpoledne [[8. srpna]] [[Rusko]] poslalo své vojáky přes hranice pohoří [[Kavkaz]]u tunelem Roki. Poslalo své tanky a dělostřelectvo do Cchinvali. Podle ruského prezidenta Dmitrije Medveděva mělo Rusko v úmyslu chránit obyvatele [[Jižní Osetie]] (přes 90 %), kteří mají ruské občanství<ref>Udělování ruského občanství je formou boje o vliv v odštěpeneckých oblastech Gruzie. Rusko používá tuto taktiku také v případě [[Abcházie]].</ref> a kteří již o ruskou pomoc požádali. V prvních hodinách si konflikt vyžádal několik mrtvých vojáků, hlavně z ruských mírových sil v Jižní Osetii<ref> {{Citace elektronické monografie | vydavatel = Aktuálně.cz | titul = Rusko obsadilo Osetii. Saakašvili nabízí příměří | url = http://aktualne.centrum.cz/zahranici/evropa/clanek.phtml?id=613226 | datum přístupu = 2008-08-10}}</ref> a několika set civilistů.<ref name="idnes.cz - vytlacili jsme gruzince"> {{Citace elektronické monografie | vydavatel = iDnes.cz | titul = Vytlačili jsme Gruzínce z jihoosetské metropole, tvrdí ruská armáda | url = http://zpravy.idnes.cz/vytlacili-jsme-gruzince-z-jihoosetske-metropole-tvrdi-ruska-armada-1gd-/zahranicni.asp?c=A080809_072208_zahranicni_jte | datum přístupu = 2008-08-09}}</ref> Do druhého dne, tj. 9. srpna, jejich počet podle ruských zdrojů vzrostl na 2000. I Gruzie zaznamenala civilní oběti. Zpravodaj [[AP]], který navštívil město [[Gori]] krátce po ruském bombardování, viděl několik rozbořených obytných domů (některé ještě hořely), množství mrtvých a zakrvácených civilistů včetně starců, žen i děti.<ref> {{Citace elektronické monografie | vydavatel = Respekt.cz | titul = Rusko popírá, že by jeho letecké útoky v Gruzii zasáhly civilisty | url = http://prave-ted.respekt.cz/Rusko-popira-ze-by-jeho-letecke-utoky-v-Gruzii-zasahly-civilisty.html | datum přístupu = 2008-08-10}}</ref> Gruzínská vláda v pátek 8. srpna oznámila, že stáhne svůj vojenský kontingent z [[Irák]]u a chce ho nasadit do případných bojů s Ruskem.<ref name="idnes.cz - vytlacili jsme gruzince"/> Gruzínský olympijský výbor zvažoval stažení svých 35 sportovců z [[Letní olympijské hry 2008|olympijských her]] v [[Peking]]u,<ref name="idnes.cz - vytlacili jsme gruzince"/> avšak 10. srpna Gruzínci i Rusové oznámili, že na LOH zůstanou.<ref> {{Citace elektronické monografie | vydavatel = Aktuálně.cz | titul = Rusové a Gruzínci se přes válku objali. Kde? V Pekingu | url = http://aktualne.centrum.cz/sportplus/oh2008/cinska-stopa/clanek.phtml?id=613283 | datum přístupu = 2008-08-10}}</ref> Gruzínský prezident [[Micheil Saakašvili]] přirovnal invazi ruských vojenských sil do [[Jižní Osetie]] k [[Invaze do Československa|sovětské invazi do Československa]] v roce [[1968]].<ref> {{Citace elektronické monografie | vydavatel = Euroskop.cz | titul = Gruzie 2008 = Československo 1968 | url = http://www.euroskop.cz/38/1893/clanek/gruzie-2008-ceskoslovensko-1968 | datum přístupu = 2008-08-10}}</ref> V reakci na invazi z oblasti gruzínsko-ruské hranice uprchla většina [[židé|židovského]] obyvatelstva do hlavního města [[Tbilisi]].<ref> {{Citace elektronické monografie | vydavatel = Eretz.cz | titul = Rusko vojensky přepadlo Gruzii, Židé prchají | url = http://eretz.cz/content/view/6475/41/ | datum přístupu = 2008-08-10}}</ref> Naopak prezident [[Abcházie]] [[Sergej Bagapš]] označil útok Gruzie za genocidu malého osetinského národa.<ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = Cominf.org | titul = Действия Грузии в Южной Осетии можно охарактеризовать исключительно как геноцид осетинского народа | url = http://cominf.org/2008/08/11/1166478002.html | jazyk = rusky | datum přístupu = 2008-08-10}}</ref> Ruský prezident [[Dmitrij Medveděv]] označil bombardování města Cchinvali za genocidu civilního obyvatelstva.<ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = Vesti.ru | titul = Медведев: действия Грузии в Южной Осетии - геноцид | url = http://www.vesti.ru/doc.html?id=199965 | jazyk = rusky | datum přístupu = 2008-08-12}}</ref> [[Soubor:047 South Ossetia war.JPG|thumb|left|Gruzínský [[sniper]] v [[Jižní Osetie|Jižní Osetii]]]] V neděli odpoledne pokračovala ruská vojenská letadla v bombardování území Gruzie. Podle [[BBC]] očití svědci potvrdili bombardování mezinárodního civilního letiště v [[Tbilisi]] několik hodin před tím, než na něm měla přistát mírová mise [[Evropská unie|EU]] v jejímž čele byl francouzský ministr zahraničí [[Bernard Kouchner]] a jeho finský kolega [[Alexander Stubb]].<ref name="BBC - Georgia move fails"> {{Citace elektronické monografie | vydavatel = BBC | titul = Georgia move fails to halt raids | url = http://news.bbc.co.uk/2/hi/europe/7552908.stm | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-08-10}}</ref> Americké deníky [[The New York Times]] a [[International Herald Tribune]] přinesly, s odvoláním na vysoce postavený zdroj v americké administrativě informaci, že ruská armáda rozmisťuje v [[Jižní Osetie|Jižní Osetii]] útočné balistické střely krátkého doletu SS-21.<ref name="eretz-18/8"/> Střely jsou rozmisťovány severně od města [[Cchinvali]]. Rakety jsou podle informací s to zasáhnout jakékoliv místo v Gruzii, včetně [[Tbilisi]].<ref name="eretz-18/8"/> Prezident Jižní Osetie [[Eduard Kokojty]] dále prohlásil, že má v plánu požádat Rusko o vybudování stálé vojenské základny v Jižní Osetii.<ref name="eretz-18/8"/> Poté vyhlásil výjimečný stav a rozpustil vládu. Kokojev dále prohlásil, že Jižní Osetie neumožní na své území vstup pozorovatelům z [[Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě]] (OBSE).<ref name="eretz-18/8"/> Z analýzy satelitních záběrů, kterou na požádání organizace [[Amnesty International]] (AI) provedlo Americké sdružení pro rozvoj vědy byly stovky domů v gruzínských obcích v Jižní Osetii vypáleny v srpnu 2008 až po skončení rusko-gruzínského ozbrojeného konfliktu, kdy oblast ovládly ruské jednotky. Ze snímků ale nelze jednoznačně určit, kdo je odpovědný za škody, zda [[Rusko]], [[Gruzie]] nebo někdo jiný. Podle AI mohou ale být snímky důkazem o spáchání válečných zločinů.<ref>[http://www.ceskenoviny.cz/index_view.php?id=337781 AI: Satelitní snímky dokumentují ničení v Jižní Osetii i po válce]</ref> == Ruská invaze do Gruzie == [[Soubor:Mikhail Saakashvili 2005May10.jpg|thumb|left|upright|Gruzínský prezident [[Micheil Saakašvili]]]] [[Soubor:Gori city hall.jpg|thumb|Radnice v [[Gori]], v popředí socha místního rodáka J. V. Stalina]] V pondělí [[11. srpna]] ruské úřady potvrdily, že její síly pokračují v přesunu z [[Abcházie]] dále na území [[Gruzie]], k městu [[Senaki]]. Podle ruského ministerstva obrany proto, aby bylo zabráněno gruzínské armádě v ostřelování konfliktních oblastí a reorganizaci. Gruzínské úřady obvinily Rusy, že obsadili město [[Gori]], které se nachází přibližně 60&nbsp;km od hlavního města [[Tbilisi]]. Ruské ministerstvo obrany sice obvinění odmítlo, ale zpravodaj České televize v živém vstupu v hlavní zpravodajské relaci potvrdil obsazení města ruskými tankovými jednotami.<ref>Česká televize - Události, 11. 8. 2008</ref> Gruzínské síly byly odvolány k obraně [[Tbilisi]].<ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = BBC | titul = Russians advance in west Georgia | url = http://news.bbc.co.uk/2/hi/europe/7554507.stm | jazyk = anglicky | datum přístupu = 2008-08-11}}</ref>Podle některých informací ruské letectvo bombardovalo město Gori.<ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = [[Britské listy]] | titul = Ruské bombardování v Gori nemá žádný strategický cíl, je to kolektivní trest | url = http://www.britske-listy.cz/2008/8/11/art42023.html | datum přístupu = 2008-08-15}}</ref> V pondělí večer agentura [[Reuters]] s odvoláním na gruzínského premiéra uvedla, že ruské invazní jednotky vstoupily do černomořského přístavu [[Poti]].<ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = Respekt | titul = Ruští vojáci vstoupili do černomořského přístavu Poti | url = http://prave-ted.respekt.cz/Rusti-vojaci-vstoupili-do-cernomorskeho-pristavu-Poti.html | datum přístupu = 2008-08-11}}</ref> Ruské útočné jednotky postupují na gruzínské území také ze separatistické [[Abcházie]] a obsadily vojenskou základnu v gruzínském městě [[Senaki]]. Ruské ministerstvo obrany potvrdilo operaci v na území v hloubi 40&nbsp;km od gruzínsko-abchazské hranice.<ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = ČTK | titul = Ruská armáda postupuje na gruzínské území také z Abcházie | url = http://www.ceskenoviny.cz/prilohy/nepokoje/index_view.php?id=327484 | datum přístupu = 2008-08-11}}</ref> === Formální ukončení bojů === 12. srpna ruský prezident [[Dmitrij Medveděv]] prohlásil, že nařídil ozbrojeným silám ukončit vojenské operace v [[Gruzie|Gruzii]],<ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = Aktuálně.cz | titul = Kreml nařídil zastavit ruské vojenské operace v Gruzi | url = http://aktualne.centrum.cz/zahranici/evropa/clanek.phtml?id=613384 | datum přístupu = 2008-08-11}}</ref> ale velitelé ruské armády se tímto údajným nařízením ruského prezidenta neřídili. Podle zpravodaj [[BBC]] Gavina Hewitta došlo ve městě [[Gori]] k násilnostem a lidé z něj prchající si stěžovali na rabování, jehož se účastnili i separatisté z [[Jižní Osetie]]. Obyvatelům bylo údajně vyhrožováno smrtí, pokud rabujícím neodevzdají své cennosti.<ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = ihned.cz | titul = Evropská unie chce poslat mírové jednotky do Gruzie | url = http://zahranicni.ihned.cz/c1-26386210-evropska-unie-chce-poslat-mirove-jednotky-do-gruzie | datum přístupu = 2008-08-13}}</ref> Přes slib ruského prezidenta o stažení vojsk informuje BBC a televize [[Al-Jazeera]] o pohybu obrněných jednotek na jih do vnitrozemí Gruzie.<ref name="aktualne">{{Citace elektronické monografie | vydavatel = Aktuálně.cz | titul = Ruský vojenský konvoj vyrazil z města Gori na jih | url = http://aktualne.centrum.cz/zahranici/evropa/clanek.phtml?id=613384 | datum přístupu = 2008-08-13}}</ref> Podle organizace Human Rights Watch (HRW) byly během Ruského bombardování použity kazetové bomby.<ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = novinky.cz | titul = HRW: Rusové v Gruzii nasadili kazetové bomby | url = http://www.novinky.cz/clanek/147351-hrw-rusove-v-gruzii-nasadili-kazetove-bomby.html | datum přístupu = 2008-08-15}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = sme.sk | titul = HRW: Rusko útočí na Gruzínsko neľudskými kazetovými bombami | url = http://www.sme.sk/c/4023385/hrw-rusko-utoci-na-gruzinsko-neludskymi-kazetovymi-bombami.html | datum přístupu = 2008-08-15}}</ref> Hlavní nebezpečí těchto bomb spočívá v tom, že bomby jsou naplněné množstvím malých náloží. Na zákazu použití kazetových bomb se na konferenci v [[Dublin]]u v roce [[2008]] dohodlo více než 100 států, včetně většiny členů [[NATO]]. [[Rusko]] ale podpis odmítlo, stejně jako [[Čína]] a [[Spojené státy americké|USA]].<ref name="aktualne"/> V pátek 15. srpna ruský vojenský konvoj se vzdušnou podporou bitevních vrtulníků pronikl přes sliby prezidenta Medveděva až na 55 km od hlavního města [[Tbilisi]]. Podle agentury [[Reuters]] šlo o nejhlubší průnik invazních vojsk do vnitrozemí [[Gruzie]]. Akce se časově shodovala s návštěvou ministryně zahraničí [[Spojené státy americké|USA]] [[Condoleezza Riceová|Condoleezzy Riceové]] v [[Tbilisi]].<ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = respekt.cz | titul = Ruský vojenský konvoj prý směřuje dále do nitra Gruzie | url = http://prave-ted.respekt.cz/Rusky-vojensky-konvoj-pry-smeruje-dale-do-nitra-Gruzie.html | datum přístupu = 2008-08-15}}</ref> Ruská armáda i přes příměří cíleně ničí gruzínskou infrastrukturu a drancuje zemi.<ref name="eretz-18/8">{{Citace elektronické monografie | vydavatel = Eretz.cz | titul = Gruzie: Ruští okupanti rozmisťují balistické střely, zapálili národní park a obsadili elektrárnu | url = http://eretz.cz/content/view/6538/41/ | datum přístupu = 2008-08-18}}</ref> Rusové údajně založili úmyslně [[požár]] v národním parku [[Borjomi]], v oblasti Borjomi-Karagauli, načež zamezili hasičům z [[Turecko|Turecka]] a [[Ukrajina|Ukrajiny]] zásah při plánovaném hašení.<ref name="eretz-18/8"/> Ruská armáda rovněž obsadila nejdůležitější [[vodní elektrárna|vodní elektrárny]] na řece [[Inguri]].<ref name="eretz-18/8"/> Ruský ministr obrany Anatolij Serďukov 22. srpna oznámil, že Rusko dokončilo stahování své invazní armády z Gruzie. Americký Pentagon ale tvrdil, že žádné výrazné známky stažení ruských jednotek nezaznamenal.<ref>http://www.ct24.cz/svet/26118-ruske-jednotky-se-podle-ministerstva-obrany-stahly-z-gruzie/</ref> Dne 26. srpna 2008 byla Jižní Osetie uznaná [[Rusko|Ruskem]] za nezávislý stát. == Související boje v Abcházii == [[Soubor:Abkhazia Kodori Valley.PNG|thumb|left|Mapa [[Abcházie]] s vyznačenou soutěskou [[Kodori]]]] Konfliktu v [[Jižní Osetie|Jižní Osetii]] využila i další separatistická oblast [[Abcházie]], která zahájila vojenské akce proti [[Gruzie|Gruzii]] ve sporné soutěsce [[Kodori]]. Otevřeli tak druhou frontu bojů proti gruzínské vládě.<ref> {{Citace elektronické monografie | vydavatel = ČeskéNoviny.cz | titul = Do bojů proti Gruzíncům se dali také separatisté v Abcházii | url = http://www.ceskenoviny.cz/index_view.php?id=327250 | datum přístupu = 2008-08-10}}</ref> Podle gruzínských zdrojů došlo v oblasti [[Abcházie]] v přístavu Ošamšira k vylodění ruské černomořské flotily o síle až čtyř tisíc mužů.<ref> {{Citace elektronické monografie | vydavatel = Aktuálně.cz | titul = Ruská flotila v Abcházii. Chystá Kreml druhou frontu? | url = http://aktualne.centrum.cz/zahranici/evropa/clanek.phtml?id=613278 | datum přístupu = 2008-08-10}}</ref> Podle gruzínského ministerstva vnitra začalo Rusko 10. srpna útok na Kodorskou soutěsku, kterou v separatistické Abcházii dosud kontrolovala gruzínská armáda. I podle agentury AFP Kodorskou soutěsku bombardovalo ruské letectvo. [[Abcházie]] vyhlásila mobilizaci vojenských záloh a abchazský parlament schválil výnos prezidenta o vyhlášení válečného stavu. Samozvaný prezident Abcházie [[Sergej Bagapš]] potvrdil tisíce bojovníků do Kodorské soutěsky a potvrdil, že požádal Rusko, aby posílilo vojenskou přítomnost na gruzínsko-abchazské hranici. Bagapš také uvedl: ...„''koordinujeme naše akce s Ruskem, naším největším přítelem''“. <ref> {{Citace elektronické monografie | vydavatel = [[ČT24]] | titul = Rusko prý začalo útok na Kodorskou soutěsku, Abcházie vyhlásila mobilizaci | url = http://www.ct24.cz/svet/24885-gruzie-a-rusko-se-prou-o-humanitarni-koridory-abchazie-vyhlasila-mobilizaci/ | datum přístupu = 2008-08-10}}</ref> Asistent [[Generální tajemník OSN|generálního tajemníka OSN]] [[Pan Ki-mun]]a oznámil, že abcházké úřady požádaly o odchod vojenských pozorovatelů OSN (UNOMIG) z údolí Horní Kodori.<ref> {{Citace elektronické monografie | vydavatel = Novinky.cz | titul = Gruzie jedná s Moskvou o humanitárním koridoru v Jižní Osetii, částečně se stáhla | url = http://www.novinky.cz/clanek/146898-gruzie-jedna-s-moskvou-o-humanitarnim-koridoru-v-jizni-osetii-castecne-se-stahla.html | datum přístupu = 2008-08-10}}</ref> Dne 26. srpna 2008 byla Abcházie uznaná [[Rusko|Ruskem]] za nezávislý stát. == Kyberválka == Válka se projevila také na internetu. Stránky Gruzínské národní banky byly napadeny a nahrazeny přehledem [[diktátor]]ů 20. století. Napaden byl také jeden z gruzínských zpravodajských portálů a stránky gruzínského ministerstva obrany. Útoky byly provedeny podobnými technikami jako kyberútoky v [[Estonsko|Estonsku]] v roce 2007, v době konfliktu o pomník ruských vojáků v zemi. Kyberútočníci nahradili také stránky gruzínského ministerstva zahraničních věcí koláží fotografií Saakašviliho a Adolfa Hitlera. Útoky byly však vedeny i na ruské servery, kdy se v Gruzii nebylo možné dostat na [[Internetová doména|doménu]] [[.ru]]. Podle listu [[New York Times]] jsou gruzínské weby systematicky napadány od 8. srpna. Úřad polského prezidenta v reakci na kyberútoky nabídl gruzínské vládě pomoc s přístupem na internet.<ref> {{Citace elektronické monografie | vydavatel = Radio Muzyka Fakty | titul = Cenne polskie wsparcie dla Gruzji | url = http://www.rmf.fm/fakty/?id=141305 | jazyk = polsky | datum přístupu = 2008-08-10}}</ref> Podle odborníků na internetovou bezpečnost bylo prý přenesení války do [[kyberprostor]]u předvídatelné. Hlavní důvod viděli v tom, že [[Rusko]] patří spolu s [[Čína|Čínou]] a [[Brazílie|Brazílií]] k lídrům v internetové kriminalitě.<ref> {{Citace elektronické monografie | vydavatel = ihned.cz | titul = Nový rozměr války: Boje se přesunuly z Kavkazu na internet | url = http://zahranicni.ihned.cz/c1-26445600-novy-rozmer-valky-boje-se-presunuly-z-kavkazu-na-internet | jazyk = polsky | datum přístupu = 2008-08-15}}</ref> == Námořní blokáda == :''Taktická čísla plavidel jsou uvedena v závorce''<ref>Taktická čísla a identifikace tříd podle {{Citace periodika | příjmení = Zajac | jméno = Ivan | titul = Černomořská flota znovu v boji | periodikum = ATM | odkaz na periodikum = http://atmonline.cz | rok = 2008 | měsíc = říjen | číslo = 10 | strany = 10 a 11 }} a {{Citace periodika | příjmení = Zajac | jméno = Ivan | titul = Černomořská flota | periodikum = ATM | odkaz na periodikum = http://atmonline.cz | rok = 2008 | měsíc = říjen | číslo = 10 | strany = 63 }}</ref> [[Soubor:Mirazh2007.jpg|thumb|200px|Ruská raketonosná korveta ''Miraž'' ([[Projekt 1234|Projekt&nbsp;1234.1]]) – vítěz ze střetnutí s gruzínskými čluny]] [[Válečná loď|Válečné lodě]] ruské [[Černomořská flotila|černomořské floty]] dorazily ráno [[10. srpen|10. srpna]] do gruzínských vod [[Černé moře|Černého moře]] a začaly blokovat námořní dodávky do Gruzie. Transportní [[konvoj]] s ruskými vojáky pro Abcházii tvořily [[výsadková loď|výsadkové lodě]] ''[[Projekt 775|Jamal]]'' (156, ex ''BDK-67''), ''[[Projekt 775|Saratov]]'' (150, ex ''BDK-65'') a ''[[Projekt 775|Cesar Kunikov]]'' (158, ex ''BDK-64'') a dopravní loď ''General Rjabikov''.<ref name=ATM10-10-11>{{Citace periodika | příjmení = Zajac | jméno = Ivan | titul = Černomořská flota znovu v boji | periodikum = ATM | odkaz na periodikum = http://atmonline.cz | rok = 2008 | měsíc = říjen | číslo = 10 | strany = 10 a 11 }}</ref> Svaz hlídkující u gruzínských břehů popisují různé zdroje různě: * [[Křižník]]y ''[[Moskva (1996)|Moskva]]'' (121, ex ''Slava''), ''[[Projekt 1134B|Kerč]]'' (713) a ''[[Projekt 1134B|Očakov]]'' (707), [[torpédoborec]] [[Projekt 61|''Smětlivyj'']] (810), protiponorkpové [[korveta|korvety]] ''[[Projekt 1124|Alexandrovec]]'' (059, ex ''MPK-49'') a ''[[Projekt 1124M|Muromec]]'' (064, ex ''MPK-134''), [[minolovka]] ''[[Projekt 266M|Turbinist]]'' (912), úderná korveta ''[[Projekt 1234.1|Miraž]]'' (617) a [[Raketový člun|raketové čluny]] ''[[Projekt 12411|R-239]]'' (953) a ''[[Projekt 12411|Ivanovec]]'' (954, ex ''R-334'').<ref name=ATM10-10-11 /> * Křižník ''Moskva'', torpédoborec ''Smětlivyj'', protiponorkové korvety ''[[Projekt 1124M|Povorino]]'' (053, ex ''MPK-207''), ''[[Projekt 1124M|Kasimov]]'' (055, ex ''MPK-199'') a ''[[Projekt 1124M|Suzdalec]]'' (071, ex ''MPK-118''), úderná korveta ''Miraž'', raketonosný člun, minolovky ''Turbinist'' a ''[[Projekt 266M|Vice-Admiral Žukov]]'' (909) a několik pomocných plavidel.<ref name=ATM10-10-11 /> Do sporu se vložilo také ukrajinské ministerstvo zahraničí, které uvedlo: ''„[[Ukrajina]] si vyhrazuje právo uzavřít svoje území před návratem ruských válečných lodí, které mohou zasáhnout v Gruzii, dokud nebude konflikt vyřešen.“'' V ukrajinském [[přístav]]u [[Sevastopol]] má přitom [[Rusko]] námořní základnu.<ref> {{Citace elektronické monografie | vydavatel = ihned.cz | titul = Ukrajina hrozí Rusku. Jeho válečné lodě nepustí do přístavu | url = http://zahranicni.ihned.cz/c1-26303150-ukrajina-hrozi-rusku-jeho-valecne-lode-nepusti-do-pristavu | datum přístupu = 2008-08-10}}</ref> Pro operace u gruzínských břehů ale zúčastněné jednotky používaly bližší [[Novorossijsk]].<ref name=ATM10-10-11 /> [[Abcházie]] potvrdila, že se v sobotu [[9. srpna]] několik gruzínských válečných lodí pokusilo dostat k [[pobřeží]] Abcházie, ale jejich pokus zmařily ruské lodě.<ref name="NavyBlockade">{{Citace elektronické monografie | vydavatel = xinhuanet.com | titul = Russian navy blockade Georgia | url = http://news.xinhuanet.com/english/2008-08/10/content_9138604.htm#prof | datum přístupu = 2008-08-14}}</ref> V ranních hodinách 10. srpna vyrazily z [[Novorossijsk]]u výsadkové lodě ''Saratov'' a ''Cesar Kunikov'' a dvě plavidla eskorty. Jejich cílem měl být přístav [[Suchumi]] v Abcházii a na jejich palubách bylo 500 vojáků ruských „mírových sil“.<ref name=ATM10-10-11 /> Proti tomuto konvoji vyplulo z Poti pět gruzínských rychlých [[člun]]ů. V 18:39 se gruzínské čluny poprvé objevily na [[radar]]ech ruských plavidel. V nastalém boji si Rusové nárokovali potopení gruzínského člunu ''[[Projekt 206MR|Tbilisi]]'' (302, ex ukrajinský ''U150 Konotop'', ex sovětský ''R-15'') korvetou ''Miraž'' z eskorty konvoje. Ve skutečnosti byl zasaženým (a potopeným) plavidlem pravděpodobně [[hlídkový člun]] pobřežní stráže ''[[Projekt 205|Georgy Toreli]]'' (P-21, ex ''PSKR-629''). Po této ztrátě se gruzínské čluny stáhly.<ref name=ATM10-10-11 /><ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = redbannernorthernfleet.blogspot.com | titul = Russian Navy Blog: Vesti Gives More Details on The Battle of the Black Sea | url = http://redbannernorthernfleet.blogspot.com/2008/08/vesti-gives-more-details-on-battle-of.html | datum přístupu = 2008-10-11}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = Noah Shachtman | titul = Inside the Battle for the Black Sea | url = http://blog.wired.com/defense/2008/08/while-the-media.html | datum přístupu = 2008-10-11}}</ref><ref name="what-happened-to-the-georgian-navy">{{Citace elektronické monografie | vydavatel = gavinsblog.com | titul = What happened to the Georgian navy? | url = http://www.gavinsblog.com/2008/10/07/what-happened-to-the-georgian-navy/ | datum přístupu = 2008-10-11}}</ref><ref> {{Citace elektronické monografie | vydavatel = yahoo.com | titul = Russian news agencies report sunken Georgian ship | url = http://news.yahoo.com/s/ap/20080810/ap_on_re_eu/georgia_south_ossetia_99 | datum přístupu = 2008-08-14}}</ref> [[Ukrajina]] trvala na tom, aby ruské válečné loďstvo opustilo její vody, ale ruská generalita označila tento požadavek za irelevantní.<ref> {{Citace elektronické monografie | vydavatel = Aktuálně.cz | titul = Ukrajina požaduje stažení ruské flotily. Moskva odmítá | url = http://aktualne.centrum.cz/video/?id=211032 | datum přístupu = 2008-08-15}}</ref> Část jednotek gruzínského námořnictva se měla stáhnout do jižněji ležícího [[Batumi]].<ref name="what-happened-to-the-georgian-navy" /> [[12. srpna]] pak byla v Poti potopena další gruzínská plavidla příslušníky [[Specnaz]], včetně raketonosných člunů ''Tbilisi'' a ''[[La Combattante II|Dioskuria]]'' (303, ex [[Řecko|řecký]] ''Ypoploiarchos Batsis'' (P-17), ex ''Kalypso'' (P-54)).<ref name=ATM10-10-11 /><ref name="what-happened-to-the-georgian-navy" /><ref> {{Citace elektronické monografie | vydavatel = gavinsblog.com | titul = Russian Navy Blog: Update to Georgian Navy Order of Battle | url = http://redbannernorthernfleet.blogspot.com/2008/08/update-to-georgian-navy-order-of-battle.html | datum přístupu = 2008-08-14}}</ref><ref> {{Citace elektronické monografie | vydavatel = u-96.livejournal.com | titul = Грузинский флагман идёт на дно. | url = http://u-96.livejournal.com/1469441.html | datum přístupu = 2008-08-14}}</ref><ref>Viz [http://img233.imageshack.us/img233/6235/12186421371218163121bf8.jpg fotografie] hořícího ''Tbilisi''. Převzato z [http://en.wikipedia.org/w/index.php?title=Georgian_Navy&oldid=231801386 en:Wikipedia]</ref> == Mezinárodní reakce == [[Soubor:Lviv, radnice, Gruzie.jpg|thumb|200px|Vyjádření solidarity s Gruzií na [[Lvov|lvovské]] radnici]] Značný počet států vznesl po propuknutí války požadavky na okamžité ukončení bojů. Řada z nich podpořila [[Gruzie|Gruzii]] a označila jednání [[Rusko|Ruska]] jako [[agrese|agresi]], mezi nimi v prvé řadě [[Spojené státy americké]]<ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = [[ČT24]] | titul = Válka v Gruzii skončila, ale střílí se dál | url = http://www.ct24.cz/svet/25078-valka-v-gruzii-skoncila-ale-strili-se-dal/ | datum přístupu = 2008-08-13}}</ref> a některé státy [[Evropská unie|Evropské unie]]. Návštěvou [[Tbilisi]] vyjádřili Gruzii podporu [[Prezident Polska|prezidenti Polska]], [[Prezident Ukrajiny|Ukrajiny]], [[Prezident Litvy|Litvy]] a [[prezident Estonska|Estonska]] [[Lech Kaczynski]], [[Viktor Juščenko]], [[Valdas Adamkus]] a [[Toomas Hendrik Ilves]] a [[premiér Lotyšska]] [[Ivars Godmanis]].<ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = Aktuálně.cz | titul = Pět mužů v letadle | url = http://aktualne.centrum.cz/zahranici/evropa/clanek.phtml?id=613447 | datum přístupu = 2008-08-15}}</ref> Za rozpoutání války obvinili [[Gruzie|Gruzii]] např. bývalý německý kancléř [[Gerhard Schröder]],<ref>http://prave-ted.respekt.cz/Rusko-podepsalo-dohodu-o-primeri-s-Gruzii.html</ref> turecký premiér [[Recep Tayyip Erdogan]],<ref>http://www.blisty.cz/art/42140.html</ref> či slovenský premiér [[Robert Fico]] <ref>http://www.elchron.cz/out-frame-607300.html</ref> Agentura [[Reuters]] uvedla, že ministři zahraničí zemí [[Evropská unie|Evropské unie]] se na mimořádném zasedání v [[Brusel]]u shodli na ochotě vyslat mírové jednotky do [[Gruzie]]. Dne 22. srpna [[2008]] uvedl americký velvyslanec v Rusku [[John Beyrle]] v rozhovoru pro deník Kommersant, že [[Spojené státy americké]] považují ruskou reakci na vpád gruzínské armády do [[Cchinvali]] za přiměřenou. ''„Vidíme, že odpověď ruských vojsk byla naprosto opodstatněná útokem na ruské mírové síly v Jižní Osetii,“'' prohlásil. [[Rusko]] ale podle něj zašlo příliš daleko, když jeho jednotky vstoupily na území Gruzie.<ref>http://www.novinky.cz/clanek/147926-ambasador-usa-saakasvili-nas-neposlechl.html</ref> <ref>http://www.kommersant.ru/doc.aspx?DocsID=1014311</ref> === Reakce České republiky === [[Ministerstvo zahraničních věcí České republiky]] vydalo 9. srpna v 19:00 ke konfliktu následující prohlášení: ''„ČR je hluboce znepokojena eskalací ozbrojených střetů v gruzínské provincii [[Jižní Osetie]] a útoků Ruských ozbrojených sil na objekty a města mimo zónu konfliktu v Jižní Osetii v ostatních částech Gruzie. Stejně hluboce je ČR znepokojena vojenskými operacemi [[Abcházie|Abcházců]] proti jednotkám gruzínské vlády v Kodorské soutěsce. ČR s politováním konstatuje, že [[Ruská federace]] se stala díky svým vojenským krokům proti Gruzii stranou v konfliktu. Přenesením bojů na celé území [[Gruzie]] došlo k vytvoření situace, která ohrožuje mír a stabilitu v celém regionu Jižního [[Kavkaz]]u. ČR proto vyzývá všechny strany v konfliktu, aby přerušily vojenské operace, uzavřely [[příměří]] a zahájily jednání. ČR plně podporuje [[územní celistvost]] a suverenitu Gruzie a podporuje vyslání mezinárodních jednotek za účelem nastolení a udržení míru a bezpečnosti v zónách konfliktu. MZV ČR vyzývá všechny české občany, kteří se nacházejí na území Gruzie, aby se přihlásili, pokud tak ještě neučinili, na českém zastupitelském úřadě v [[Tbilisi]].“''<ref> {{Citace elektronické monografie | vydavatel = Ministerstvo zahraničních věcí ČR | titul = Prohlášení MZV ČR k situaci v regionu Jižního Kavkazu | url = http://www.mzv.cz/wwwo/mzv/default.asp?id=59852&ido=1&idj=1&amb=1 | datum přístupu = 2008-08-11}}</ref> Z Gruzie byla 11. 8. evakuována další část českých občanů. Asi dvacet lidí, převážně turistů nebo zaměstnanců firem pracujících v Gruzii, se přidalo k transportu, kterou organizovala polská ambasáda v [[Tbilisi]]. S evakuací českých občanů pomáhala společnost [[Člověk v tísni]].<ref> {{Citace elektronické monografie | vydavatel = Aktuálně.cz | titul = Gruzie online: Evakuace Čechů a Slováků pokračuje | url = http://aktualne.centrum.cz/zahranici/evropa/clanek.phtml?id=613384 | datum přístupu = 2008-08-11}}</ref> Nicméně podle zpráv z hlavního města [[Tbilisi]] z 11. srpna byla situace vcelku klidná.<ref> {{Citace elektronické monografie | vydavatel = iHNed.cz | titul = Češi v Gruzii: V ČR jsou lidé více nervózní než v Tbilisi | url = http://zahranicni.ihned.cz/c4-10032630-26325430-003E00_d-cesi-v-gruzii-v-cr-jsou-lide-vice-nervozni-nez-v-tbilisi | datum přístupu = 2008-08-12}}</ref> Z [[Česká republika|České republiky]] 13. srpna odpoledne odletěl armádní speciál s pomocí pro [[Gruzie|Gruzii]], který přistál v arménském [[Jerevan]]u a přivezl zdravotnický materiál, zejména obvazy, balíčky první pomoci a možná i krev. Ministr zahraničí [[Karel Schwarzenberg]] 11. srpna rozhodl o uvolnění finančních prostředků na humanitární pomoc do výše pěti milionů korun. Letoun odveze české občany, kteří se rozhodli válkou zmítaný [[Kavkaz]] opustit, dle českého velvyslance k Gruzii půjde asi o 25 lidí. Volná místa v letadle české velvyslanectví nabídlo i polským občanům, kteří se stále nacházejí v Gruzii. Podobně v předchozích dnech polskými speciály odcestovalo asi 50 český občanů.<ref> {{Citace elektronické monografie | vydavatel = Respekt | titul = ČR pošle ve středu do Gruzie speciál s pomocí, zpět přiveze Čechy | url = http://prave-ted.respekt.cz/CR-posle-ve-stredu-do-Gruzie-special-s-pomoci-zpet-priveze-Cechy.html | datum přístupu = 2008-08-12}}</ref> Dne [[18. srpna]] [[2008]] prohlásil [[prezident České republiky]] [[Václav Klaus]], že za rozpoutání války může [[Gruzie]], resp. gruzínský prezident Saakašvili.<ref>http://zpravy.idnes.cz/za-valku-mohou-gruzinci-pritvrdil-klaus-fff-/zahranicni.asp?c=A080817_212741_zahranicni_dp</ref> Premiér [[Mirek Topolánek]] však slova prezidenta republiky zkritizoval a česká vláda se postavila za Gruzii.<ref>http://domaci.ihned.cz/c4-10149510-26540840-002000_d-klause-za-nazor-na-kavkazsky-konflikt-kritizoval-i-topolanek</ref> === Dodávky zbraní z ČR do Gruzie === Dne 13. 8. informovala [[Česká televize]], že [[Česká republika]] patří mezi hlavní dodavatele zbraní do [[Gruzie]].<ref name="ČT24-České zbraně"/> Podle informací, které uveřejnil deník Právo na podkladě článku z ruského deníku [[Komsomolskaja pravda]], dodala ČR do [[Gruzie]] těžkou i lehkou bojovou techniku a munici. Jedná se o [[RM-70|raketomety RM-70]], [[ShKH vz.77|samohybné houfnice ShKH vz.77 Dana]], [[122mm houfnice D-30|houfnice D-30 ráže 122 mm]], [[T-55|tanky T-55]] a [[T-72]], bitevní letouny [[Suchoj Su-25]]. Počty dodané techniky se dle různých zdrojů liší.<ref name="ČT24-České zbraně">{{Citace elektronické monografie | vydavatel = ČT24 | titul = Gruzie v bojích o Jižní Osetii používala i české zbraně | url = http://www.ct24.cz/domaci/25170-gruzie-v-bojich-o-jizni-osetii-pouzivala-i-ceske-zbrane | datum přístupu = 2008-08-15}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie | vydavatel = [[Britské listy]] | titul = Po červencových manévrech se teď na Kavkaze střílí naostro | url = http://www.blisty.cz/art/41923.html | datum přístupu = 2008-08-15}}</ref><ref> {{Citace elektronické monografie | vydavatel = [[OSN]] | titul = United Nations Register of Conventional Arms | url = http://disarmament.un.org/cab/register.html | jazyk = angličtina | datum přístupu = 2008-08-15}}</ref> == Mírová mise Evropské unie == [[Soubor:Medvedev at Davos.jpg|thumb|200px|Ruský prezident [[Dmitrij Medveděv]]]] [[Francie]] jako předsednická země [[Evropská unie|EU]] usilovala o ukončení konfliktu. EU nabídla oběma stranám tříbodový plán zahrnující respektování územní celistvosti [[Gruzie]], okamžité zastavení nepřátelství a obnovení situace před vypuknutím konfliktu. V neděli 10. srpna do [[Tbilisi]] přiletěla mírová mise [[Evropská unie|Evropské unie]]. V pondělí 11. srpna francouzský ministr zahraničí [[Bernard Kouchner]] oznámil, že gruzínský prezident [[Michail Saakašvili]] přistoupil na všechny návrhy k ukončení konfliktu s [[Rusko|Ruskem]] v [[Jižní Osetie|Jižní Osetii]]. ''„Prezident Saakašvili přijal všechny návrhy, které jsem přednesl,“'' uvedl ministr Kouchner před tím než odletěl do Moskvy na jednáním s ruským prezidentem [[Dmitrij Medveděv|Dmitrijem Medveděvem]]. V úterý měl o situaci jednat i generální tajemník [[NATO]] [[Jaap de Hoop Scheffer]] s gruzínskou ministryní zahraničí [[Eka Tkešelašvili|Ekou Tkešelašvili]].<ref> {{Citace elektronické monografie | vydavatel = Respekt.cz | titul = Saakašvili prý přijal plán EU na příměří na Kavkaze | url = http://prave-ted.respekt.cz/Saakasvili-pry-prijal-plan-EU-na-primeri-na-Kavkaze.html | datum přístupu = 2008-08-11}}</ref> V úterý 12. srpna do [[Moskva|Moskvy]] přiletěl francouzský prezident [[Nicolas Sarkozy]], aby vyjednávání o příměří dokončil. Odpoledne na tiskové konferenci ruský prezident [[Dmitrij Medveděv]] potvrdil, že [[Rusko]] akceptuje mírový návrh [[Evropská unie|Evropské unie]] a stáhne své vojenské jednotky z [[Gruzie]] do postavení před 6. srpnem.<ref>[http://aktualne.centrum.cz/zahranici/evropa/clanek.phtml?id=613384 Aktuálně.cz – Moskva kývla na Sarkozyho plán statu quo]</ref> == Ekonomické dopady == V reakci na konflikt se ceny ruských akcií na burze propadly na nejnižší hodnoty od roku 2006. Dolarový index RTS v pátek 8. srpna ztratil 6,5 % a klesal i během pondělního dopoledne. Hlavní analytik rozvíjejících se trhů Danske Bank řekl agentuře Reuters: ''„Myslím, že dokud se nepohneme k nějakému řešení, dokud budou ruské síly útočit a bombardovat na území Gruzie, tlak na ruské trhy bude pokračovat“''. Největší gruzínská banka Bank of Georgia na burze v Londýně ztratila v pátek čtvrtinu své hodnoty a ratingové agentury zemi snížily hodnocení.<ref>[http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/svetova-ekonomika/clanek.phtml?id=613385 Aktuálně.cz – Gruzínský konflikt vyděsil investory v Rusku]</ref> Ačkoli oficiálně se již ruská invazní armáda v poslední dekádě srpna 2008 částečně stáhla z obsazených částí [[Gruzie]], negativní ekonomické dopady pro [[Rusko]] se prohloubily. Investoři totiž stáhli z Ruska peníze, oslabila i ruská měna a peněžní i akciové trhy utrpěly značný pokles po začátku konfliktu 8. srpna. Rychlost útěku financí byla podle [[Financial Times]] vůbec nejrychlejší od krize rublu v roce [[1998]].<ref>[http://ekonomika.ihned.cz/c1-26628480-rusko-gruzinsky-konflikt-investori-stahuji-kapital-z-moskvy Rusko-gruzínský konflikt: Investoři stahují kapitál z Moskvy]</ref> == Podobné spory == Podobné spory a snahy o [[odtržení]] probíhají v rámci postsovětského území v [[Náhorní Karabach|Náhorním Karabachu]] ([[Ázerbájdžán]]), [[Čečenská republika|Čečenské republice]] ([[Ruská federace]]) nebo [[Podněstří]] ([[Moldavsko]]). === Související články === * [[Mezinárodní uznání Abcházie a Jižní Osetie]] * [[Gruzínsko-abcházský konflikt]] * [[První čečenská válka]] * [[Druhá čečenská válka]] * [[Operace Spojenecká síla]]<ref>[http://neviditelnypes.lidovky.cz/p_cirkus.asp?c=A080810_095013_p_zahranici_wag Neviditelný pes – Chtěli jste Kosovo? Máte Jižní Osetii!]</ref><ref>[http://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/evropa/srbsko-zapadu-se-v-gruzii-vraci-kosovsky-bumerang_74976.html Týden.cz – Srbsko: Západu se v Gruzii vrací kosovský bumerang]</ref><ref>Nebojsa Malić: [http://publica.cz/content/view/592/1/ Krajina, ne Kosovo - Osetie jako zpackané opakování Balkánu]</ref> == Reference == <references/> == Externí odkazy == ;Internetové stránky * (anglicky) [http://www.globalsecurity.org/military/world/war/south-ossetia-1.htm Cesta k válce] na GlobalSecurity.org * (anglicky) [http://www.latimes.com/news/la-fg-ossetiaforces9-2008aug09,0,2550182.story Comparison of force strength] (Reuters) * (anglicky) [http://www.messenger.com.ge The Messenger] anglicky psané noviny v Tbilisi * [http://www.blisty.cz/2008/8/8/art41967.html Tři experti se shodují: Saakašvili naplánoval gruzínský útok na okamžik zahájení olympiády] * (anglicky) [http://www.hrw.org/english/docs/2008/08/13/russia19620.htm Human Rights Watch: Russia/Georgia: Investigate Civilian Deaths - High Toll from Attacks on Populated Areas] * [http://www.jaromirstetina.cz/aktuality/srpen-2008/jihoosetinske-mesto-cchinvali-znicila-ruska-58-armada-2.html DOKUMENT: Jihoosetinské město Cchinvali zničila ruská 58. armáda. (Tisková zpráva J. Štětiny, 17. srpna 2008)] * [http://www.euroskop.cz/45/1994/clanek/valka-o-osetii-bitva-o-vliv-a-bohatstvi-kavkazu/ Euroskop.cz (Petra Procházková) - Válka o Osetii: bitva o vliv a bohatství Kavkazu] * (slovensky) [http://forum.valka.cz/viewtopic.php/p/275926#275926 2008 - Konflikt v Jižní Osetii - Rusko/Gruzie. Minutu po minutě monitorování války v Gruzii] ;Videa * [http://www.youtube.com/profile_videos?user=bbcworldnews&search_query=georgia BBC World News Youtube Channel] * [http://www.vesti.ru/videos?vid=143488 Ruský vojenský konvoj míří do Cchinvali, 06:20] * [http://www.youtube.com/watch?v=sx1OJ9wLvfM Město Cchinvali po útoku gruzinské armády] {{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Války 21. století|Jižní Osetie]] [[Kategorie:Války Abcházie]] [[Kategorie:Války Gruzie]] [[Kategorie:Války Ruska]] [[Kategorie:Jižní Osetie]] [[Kategorie:2008]]

Návrat na stránku „Válka v Jižní Osetii (2008)“.