Vít Slíva Z Multimediaexpo.cz stránky Vít Slíva Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod: Požadovanou činnost smějí provádět jen uživatelé ve skupinách Automaticky schválení uživatelé, RCRedaktors. Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky: '''Vít Slíva''' (* [[11. leden|11. ledna]] [[1951]], [[Hradec nad Moravicí]]) je současný [[Česká republika|český]] [[Poezie|básník]]. Vystudoval obor čeština-latina na filosofické fakultě brněnské [[Masarykova univerzita|Masarykovy univerzity]] a mnoho let působil jako učitel (nejdéle na brněnském královopolském gymnáziu), nyní učí na [[Biskupské gymnázium Brno|Biskupském gymnáziu v Brně]] češtinu a latinu. Jeho básnická tvorba je podle autorových vlastních slov ovlivněna obdivem k dílu [[Vladimír Holan|Vladimíra Holana]]. Kolem Víta Slívy se v průběhu [[1980-1989|80. let]] zformovalo volné sdružení básníků, které je někdy označováno jako královopolská škola. Sbírka Víta Slívy ''Bubnování na sudy'' obdržela v roce [[2003]] cenu [[Magnesia Litera]]. ==Život== Jeh otec byl učitelem, v roce [[1958]] byl však ze školství z náboženských důvodů propuštěn a pracoval jako dělník v ocelárně, slévárně a štěrkovně v [[Bohumín]]ě. V roce [[1968]] byl rehabilitován a vrátil se do školství. Matka byla v domácnosti, později pracovala jako pokladní v nádražní restauraci. Mimořádný zájem o hudbu přenášela i na své syny. Bratr [[Jiljí Slíva]] (* [[1953]]) se věnuje umělecké fotografii a [[Libor Slíva]] (* [[1955]]) píše poezii a aforismy. Absolvoval základní a střední školu v Bohumíně, poté v letech [[1969]]–[[1974]] studoval češtinu a latinu na [[Filozofická fakulta Masarykovy univerzity|Filozofické fakultě]] [[Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Brně|UJEP]] v Brně (diplomová práce ''O ‚dialektických‘ rozporech v Halasově poezii od jejích počátků do konce 20. let''). Po absolutoriu nastoupil jako učitel na zvláštní školu v Brně, po náhradní vojenské službě (říjen 1974 – únor 1975) učil v Brně na základních školách ([[1975]]) a na gymnáziu (1975–[[1998]]). Působil rovněž na Základní škole v Mladecku (okres Opava) a od roku 2004 vyučuje na [[Biskupské gymnázium Brno|Biskupském gymnáziu]] v [[Brno|Brně]]. ==Literární tvorba== V páté a šesté třídě základní školy vydával ručně psaný časopis ''Slavné obrazy staletí'' a na gymnáziu literárně zaměřené periodikum ''Vytrženo z bloku''. Od konce sedmdesátých let se podílel ve spolupráci s bratry Závodskými na samizdatovém zpracování svých textů: prózy ''Otázky saunismu'' (konec 70. let); ''Breviář'' (1979); ''Snář'' (1985); básnické texty ''Časová znamení'' (1977), ''Telefonní dvojhlasy'' (1977), ''Jabloň zářím rozjímaná'' (1978), ''Triptych trojmocné noci'' (1978), ''Deset dithyrambů'' (1978), ''Jak podzim diktuje'' (1980), ''Noli tangere: zákon'' (1981), ''Trojhlas'' (1981), ''Sora no kokoro'' (1987). Recenzemi, články, původní básnickou tvorbou přispíval do [[Brněnský večerník|Brněnského večerníku]], [[Rovnost (noviny)|Rovnosti]], [[Literární měsíčník|Literárního měsíčníku]], [[ROK|ROKu]], [[Modrý květ|Modrého květu]], [[Weles|Welesu]], [[Host|Hosta]], [[Tvar|Tvaru]], [[Čmelák a svět|Čmeláka a světa]], [[Literární noviny|Literárních novin]], [[Psí víno (časopis)|Psího vína]], [[Aluze (časopis)|Aluze]], [[Obrácená strana měsíce|Obrácené strany měsíce]], [[Protimluv|Protimluvu]]. Od tvůrčích počátku je zřejmé, že Slívova básnická poetika vzniká v kontextu básnické tvorby [[František Halas|Františka Halase]] a [[Vladimír Holan|Vladimíra Holana]], v tematice je důraz kladem na tíhu a bolest života a lásky, na nicotu, zmar a smrt, závaznost slova. Krajina jeho básní se odvolává ke konkrétním místům, ale konkrétnost je vertikálou vyzvedávána k otevřeným a nekonečným prostorům, kde se také čas protíná s věčností. Obraznost Slívovy lyriky se opírá o originální metaforiku, o příkré kontrasty a expresivitu jazykového výrazu. Tato uvolněná imaginace je však ukotvena v sevřených, mnohdy až gnómických strofách. ==Královopolská škola== Královopolská škola, nebo též královopolská družina, je významné neformální sdružení mladých básníků, které se v průběhu 80. let zformovalo okolo Víta Slívy v Brně. Mezi její představitele patří především Slívovi bývalí studenti z gymnázia [[Petr Hrbáč]], [[Norbert Holub]], Robert Fajkus a [[Věra Rosí]]. V druhé polovině 90. let k ní měli blízko také [[Vojtěch Kučera]] a [[Bogdan Trojak]]. ==Dílo== *''Nepokoj hodin, Blok 1984'' * ''Černé písmo, Blok 1990'' * ''Volské oko, Host 1997'' * ''Tanec v pochované base, Host 1998'' * ''Na zdech stíny osik, Petrov 1999'' * ''Grave, Host 2001'' * ''Bubnování na sudy, Weles 2002'' * ''Rodný hrob, Host 2004'' * ''Souvrať, Host 2007'' ==Externí odkazy== * [http://www.aluze.cz/2002_03/sliva.php Milan Exner o ''Bubnování na sudy''] (kritika) {{Článek z Wikipedie}} {{DEFAULTSORT:Slíva, Vít}} [[Kategorie:Čeští básníci]] [[Kategorie:Žijící lidé]] Šablona použitá na této stránce: Šablona:Článek z Wikipedie (ukázat zdroj) Návrat na stránku „Vít Slíva“.
