Vítkov (Pražská plošina)

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

[[Soubor:Praha Vitkov.jpg|right|thumb|Vrch Vítkov]] [[Soubor:Tank_VHU_1.jpg|right|thumb|Tank před Armádním muzeem Žižkov na úpatí Vítkova]] [[Image:Jan_Zizka_Vitkov_Prague_CZ_007.jpg|thumb|200px|Jezdecká socha [[Jan Žižka|Jana Žižky]] [[Bohumil Kafka|Bohumila Kafky]]]] '''Vítkov''', nazývaný též '''Žižkov''',<ref>[http://www.praha1929.cz/praha/zizkov.html Žižkov: XI.], web Obce Velké Prahy v r. 1929, Bičloch. Zdrojem je publikace Franta Žáček a František Stehlík: ''Historický a orientační průvodce Prahou'', nakladatelství Františka Stehlíka, 1929. </ref> je protáhlý [[kopec|vrch]] v [[Praha|Praze]], v pravobřežní části města. Svou hmotou odděluje čtvrti [[Karlín]] a [[Žižkov]], katastrálně patří k Žižkovu. Místo je pozoruhodné tím, že se zde [[14. červenec|14. července]] 1420 odehrála jedna z hlavních bitev husitských válek - [[bitva na Vítkově]]. Také se zde nachází [[Památník národního osvobození]]. V prostoru před památníkem dosahuje vrch nadmořské výšky 260,9&nbsp;m, na severním konci pak 270,4&nbsp;m. Na Vítkově se nachází [[bronz]]ová [[jezdec]]ká socha Jana Žižky z Trocnova s [[palcát]]em, která patří do první desítky největších jezdeckých soch na světě.<ref>http://www.e-architekt.cz/index.php?PId=2560&KatId=5&DPId=vse</ref> Jedná se o místo pěkného rozhledu na [[Praha|Prahu]]. Na úpatí Vítkova v ulici U Památníku se nachází [[Armádní muzeum Žižkov]]. == Tunely a železnice == Pod vrchem Vítkovem se nachází tři [[tunel]]ové stavby. Svažitý [[žižkovský tunel pro pěší|tunel pro pěší]] z roku 1953 spojuje [[Žižkov]] s [[Karlín]]em v severojižním směru. Po severním úpatí kopce vede od roku 1845 [[Severní státní dráha]], nyní již dvojkolejná. Od roku 1872 až do roku [[2005]] z ní odbočovala k dnešnímu [[Praha hlavní nádraží|hlavnímu nádraží]] jednokolejná tzv. [[hrabovská spojka]], součást [[Pražská spojovací dráha|Pražské spojovací dráhy]]. Rovněž roku 1872 byla po jižním úbočí západovýchodním směrem zavedena jednokolejná [[turnovsko-kralupsko-pražská dráha]], která přichází od [[Nádraží Praha-Vysočany|nádraží Praha-Vysočany]], prochází [[Vítkovský tunel|Vítkovským tunelem]] a končí na hlavním nádraží; úseku po úbočí Vítkova se říká [[Vítkovská trať]], po dokončení Nového spojení má být rovněž zrušen. Roku 1926 byla Vítkovská trať spojkou napojena směrem k [[Nádraží Praha-Libeň|Praha-Libeň]] na kolínskou trať. Nově je vybudován dvojitý [[tunel]] z [[Praha hlavní nádraží|hlavního nádraží]] do [[Libeň|Libně]], součást [[Nové spojení|Nového spojení]]. ==Historie== Kopec Vítkov byl pojmenován po pražském měšťanovi Vítkovi z Hory, který zde měl svou vinici. Do historického povědomí se vrch Vítkov dostal datem 14. července 1420, kdy na Vítkově husité pod vedením Jana Žižky z Trocnova zvítězili nad křižáky - viz článek [[Bitva na Vítkově]]. Funkcionalistický památník byl vybudován v letech 1928 až 1932. Měl připomínat a byl zasvěcen vzniku československého státu a hrdinům a činům legionářů v první světové válce. V roce 1990 byly některé ostatky komunistických představitelů vráceny rodinám, a nevyzvednuté (včetně Klementa Gottwalda) byly uloženy do společného hrobu na Olšanských hřbitovech v Praze. ==Národní památník== [[Soubor:Žižka.jpg|100 px|left|thumb|Žižka]] {{Podrobně|Národní památník na Vítkově}} Památník byl jako Památník Národního osvobození vystavěn v letech [[1929]]–[[1938]] k poctě [[Československé legie|československých legionářů]]. Za druhé světové války zde bylo skladiště [[Wehrmacht|Wehrmachtu]]. Po roce [[1948]] byl památník využit k propagaci [[Komunistický režim v Československu|komunistického režimu]]. Byli tu pohřbíváni významní představitelé [[Komunistická strana Československa|komunistické strany]]. V roce [[1953]] tu bylo otevřeno mauzoleum [[Klement Gottwald|Klementa Gottwalda]], zrušené v roce 1962. Po [[Sametová revoluce|Sametové revoluci]] v roce [[1989]] byly ostatky členů komunistické strany odvezeny. V nynější době je v rekonstruovaném památníku stálá expozice Křižovatky české a československé státnosti. Zachycuje bodové okamžiky naší země. Například [[Vznik Československa|vznik československé republiky]] v roce [[1918]], podepsání [[Mnichovská dohoda|Mnichovské dohody]] v roce [[1938]] a doby protektorátu, [[Únor 1948|komunistický převrat]] z roku [[1948]], [[Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa|Invaze vojsk Varšavské smlouvy]] v roce [[1968]] a následná [[Federalizace Československa|federalizace Československa]], [[Sametová revoluce|pád socialismu]] stejně tak jako [[zánik Československa]] roku [[1992]]. K dispozici je také nově otevřená vyhlídka ze střechy Památníku. Národní památník procházel rekonstrukcí a revitalizací, která byla dokončena v roce 2009 a stála celkově zhruba 320 milionů korun. == Reference == {{geo cz|50|05|21|14|27|08}} <references /> ==Literatura== *{{Citace monografie | rok = 1928 | titul = Památník Národního Osvobození | vydavatel = Sbor pro zbudování Památníku národního osvobození a pomníku Jana Žižky z Trocnova | místo = Praha | url = http://kramerius.mlp.cz/kramerius/handle/ABG001/255219 }} {{Původní pražské vrchy}} {{commonscat|Vítkov (Prague)}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Hory a kopce v Pražské plošině]] [[Kategorie:Kopce v Praze]] [[Kategorie:Žižkov]] [[Kategorie:Karlín]]

Návrat na stránku „Vítkov (Pražská plošina)“.