Výcvikový prostor Waffen-SS na Benešovsku

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

[[Soubor:BungsplatzBoehmen.JPG|thumb|right|Výcvikový prostor jednotek SS ve středních Čechách 1942–45.<br />{{legenda|#F80403|Výcvikový prostor}}{{legenda|#FFFF80|[[Protektorát Čechy a Morava]]|outline=silver}}]] '''Výcvikový prostor [[Waffen-SS]] Čechy''' („SS-Truppenübungsplatz Beneschau“, od 1. září 1943 „SS-Truppenübungsplatz Böhmen“), byl zřízen v březnu 1942 v prostoru zhruba vymezeném [[Vltava|Vltavou]], [[Sázava|Sázavou]], [[Konopišťský potok|Konopišťským potokem]] a dnešní [[silnice I/18|silnicí I/18]] [[Vrchotovy Janovice]] – [[Sedlčany]], velitelství sídlilo v [[Benešov|Benešově]]. Funkce velitele připravovaného výcvikového prostoru byla zřízena 1. listopadu 1941. V pěti fázích došlo k vystěhování většiny původních obyvatel (cca 30 000 osob) z asi 65 obcí, menší část obyvatelstva (asi 40 %) byla donucena cvičiště zemědělsky zásobovat.<ref name=hist1> [http://www.urocnice.eu/clanky/cviciste-vojsk-ss/historie-vzniku-vycvikoveho-prostoru Historie vzniku výcvikového prostoru (1. část)], 14. 2. 2008, web Úročnice, správci stránek: Čestmír a Josef Velíškovi </ref> V prostoru platily německé říšské zákony. Postupně zde byly zřízeny dělostřelecká škola, škola tankových granátníků, ženijní škola, škola stíhačů tanků a škola útočných děl. V [[Hradištko (okres Praha-západ)|Hradištku]] byla v roce 1943 zřízena pobočka koncentračního tábora ve [[Flossenburg]]u. Cvičiště nebyla v plném rozsahu do konce války dokončena. Obdobný výcvikový prostor SS, [[Dębica]] (Heitelager) byl také v Polsku. == Historie vzniku == === Vyklizené obce a sídla === : ''Související informace můžete najít také v článku:'' Vysídlení Benešovska, Neveklovska a Sedlčanska}} Vysidlování některých oblastí bylo součástí německé germanizační politiky, jejímž cílem bylo propojit území osídlená Němci a izolovat české osídlení do menších celků.<ref name=hist1 /> Vyklízení probíhalo v pěti etapách: zóna I a Ib do [[15. října]] [[1942]], zóna II do 1. dubna 1943, zóna IIb do 15. května 1943, zóna III do 31. prosince 1943, zóna IV do 31. října 1943, zóna V do 1. dubna 1944.<ref name=hist1 /> Do 15. dubna 1944 bylo vyklizeno 65 obcí, 144 osad, 5682 domů. Vysídlení se týkalo 8619 rodin a 30 986 osob.<ref name=hist1 /> Protože předchozí několikaleté přípravy probíhaly v utajení, obyvatelstvo se o svém vysídlení dozvědělo až těsně před akcí. Z některých obcí byla vysídlena výrazná většina obyvatelstva (převážně ve střední a severozápadní části), z mnoha jen zhruba polovina nebo i méně než čtvrtina (zejména v jihozápadní části).<ref name=hist1 /> vystěhovalci v I. etapě si mohli vzít s sebou živý i neživý inventář, v dalších etapách byli obyvatelé nuceni všechen majetek ponechat na místě.<ref>Interpelace poslanců Zeminové, Mikuláše, dr Neumana, dr Buriana vládě republiky Československé ve věci znovuvybudování 62 obcí okresů benešovského, sedlčanského a jílovského, vyklizených nacisty během války a silně poškozených okupanty, tisk č. 82, Prozatímní Národní shromáždění republiky Československé, 13. 12. 1945, [http://www.urocnice.eu/clanky/cviciste-vojsk-ss/historie-vzniku-vycvikoveho-prostoru-_3_-cast_ in urocnice.eu]</ref> === Hospodaření v prostoru === K zabezpečení výživy vojenských jednotek, důstojníků SS a jejich rodin i zbylých původních obyvatel byly zřízeny tzv. SS-Hofy, zemědělské hospodářské jednotky vzniklé z dřívějších velkostatků či spojením skupin stávajících usedlostí. Pracovalo se zde denně včetně sobot a nedělí, zaměstnanci dostávali nepříliš velkou mzdu a deputát.<ref name=historie2 /> SS-Hofy nebo přidružené statky vznikly v obcích: Bezejovice, Blažim, Bukovany, Dublovice, Hostěradice, Hvozdec, Chlístov, Chvojen, Chýnov, Jablonná, Jírovice, Křepenice, Líchovy, Luhy, Maskovice, Měřín, Minartice, Mrvice, Nahoruby, Nalžovice, Pecerady, Petrovice, Podělusy, Podolí, Poličany, Pomněnice, Poříčí nad Sázavou, Třebešice, Příčovy, Rabyně, Radič, Radošovice, Suchdol, Štětkovice, Teletín, Tisem, Tvoršovice, Vatěkov, Vidlákova Lhota, Zahradnice, Sběraz, Zbořený Kostelec, Žabovřesky.<ref name=historie2>[http://www.urocnice.eu/clanky/cviciste-vojsk-ss/historie-vzniku-vycvikoveho-prostoru-_2_-cast_ Historie vzniku výcvikového prostoru (2. část)], 21. 7. 2008, web Úročnice, správci stránek: Čestmír a Josef Velíškovi</ref> Dále na území vznikly rybníkářské, lesnické a zahradnické jednotky (SS-Teichwirtschaft, SS-Forste a SS-Gartenbau).<ref name=historie2 /> === Pracovní a zajatecké tábory === Kromě místních obyvatel byly k práci později používáni i vězni. Na území bylo zřízeno několik táborů: pracovní výchovné tábory pro lidi vyhýbající se práci, sonderlagery pro lidi ze smíšených rodin (manžely židovek a potomky smíšených párů), kárný tábor pro provinilé příslušníky SS, pro politické vězně atd.<ref name=historie3>[http://www.urocnice.eu/clanky/cviciste-vojsk-ss/historie-vzniku-vycvikoveho-prostoru-_3_-cast_ Historie vzniku výcvikového prostoru (3. část)], 21. 7. 2008, web Úročnice, správci stránek: Čestmír a Josef Velíškovi</ref> Po skončení druhé světové války byl v červnu 1945 bylo v táboře v Lešanech drženo 15 000 německých zajatců, členů Wehrmachtu nebo Waffen-SS.<ref name=historie3 /> Na podzim 1945 zde byl internační tábor pro vysidlované německé obyvatelstvo.<ref name=historie3 /> === Opevnění cvičiště === Na jaře 1944 započalo velení s opevňováním cvičiště pomocí zátaras, minových polí, podminováním některých objektů atd. Tyto práce vyvrcholily na jaře 1945 s blížícím se koncem války.<ref name=historie3 /> === Ukryté materiály === V prostoru obce [[Hradištko (okres Praha-západ)|Hradištko]] bylo koncem dubna 1945 zakopáno množství beden nacistických materiálů evakuovaných z Berlína: tzv. [[Štěchovický archiv]] vykopala americká armáda bez vědomí československých úřadů o rok později. Předpokládá se, že někde v oblasti Hradištka je ukryto i množství dalšího materiálu, tzv. [[Štěchovický poklad]]. == Návrat obyvatelstva == Již začátkem května 1945 německá vojska cvičiště opustila a obyvatelstvo se začalo spontánně vracet do svých domovů. Mnohé domy však byly zničené nebo zpustlé, a někteří obyvatelé proto zůstali ve svém dočasném bydlišti nebo obsadili některou usedlost po vysídlených Němcích v pohraničí. Byl vytvořen Národní výbor vyvlastněných obcí povltavských a posázavských, jeho nepříliš úspěšná činnost však byla ukončena 7. prosince 1945.<ref name=historie3 /> Vyhláškou Ministerstva ochrany práce a sociální péče byla 18. června 1945 vydána vyhláška o zřízení zvláštních repatriačních úřadoven, kde se měli přesídlenci hlásit. Po ministerské poradě byl zřízen Koordinační výbor pro obnovu území bývalého cvičiště SS Benešov. == Velitelé cvičiště == * SS-Oberfűhrer [[Julian Scherner]] (20. leden, 1941 - 4. září, 1941) * SS-Oberfűhrer [[Bernhard Voss]] (1. listopad, 1941 - 16. červen, 1942) * SS-Oberfűhrer [[Alfred Karrasch]] (20. červen, 1942 - 20. červenec, 1942) * SS-Oberfűhrer [[Johann von Feil]] (20. červenec, 1942 - 1. říjen, 1942) * SS-Brigadefűhrer [[Alfred Karrasch]] (7. říjen, 1942 - 8. květen, 1945) == Organizační struktura cvičiště == * SS-Kavallerie Ausbildugs und Ersatzregiment (Jezdecký výcvikový a záložní pluk SS) * SS-Pionerschule Hradischko (Ženijní škola SS Hradischko) * SS-Bewahrungsabteilung Dublowitz (Zkušební rota SS Dublowitz) * SS-Panzerjäger (Sturmgeschűtz) Ausbildungs und Ersatzabteilung (Výcvikový a záložní oddíl pancéřových stíhačů SS) * SS-Bewahrungsabteilung Chlum (Zkušební rota SS Chlum) * SS-Panzerjäger Ausbildungs Abteilung 4 (4. oddíl pancéřových stíhačů SS) * SS-Wachkompanie 10 (10. strážní rota SS) * SS-Freiwilligen Kavallerie Division (Dobrovolnická jízdní divize SS) * SS-Ersatzbatterie des Feldzeugdienstes bei der SS Artillerie Schule II (Záložní baterie SS od II. dělostřelecké školy SS) * SS-Artillerie Schulle II (II. dělostřelecká škola SS) * Komandantur des Übungsplatzes Beneschau (Velitelství výcvikového prostoru Beneschau) * SS-Lehrkűche Beneschau (Cvičná kuchyň SS Beneschau) * SS-Panzergrenadier Schule Prosetschnitz (škola tankových granátníků SS Prosetschnitz) == Odkazy == === Související články === * [[Vysídlení Benešovska, Neveklovska a Sedlčanska]] * [[Konečné řešení české otázky]] === Reference === <references /> == Externí odkazy == * Jan Vajskebr, Petr Kaňák: [http://www.lovecpokladu.cz/home/waffen-ss-v-protektoratu-cechy-a-morava-95 Waffen SS v Protektorátu Čechy a Morava], web Ze světa detektorů kovu * Helmut Gaensel: [http://www.helmutgaensel.com/lokalita.htm Proč právě Štěchovice a Hradištko?] * [http://www.urocnice.eu/clanky/cviciste-vojsk-ss Cvičiště vojsk SS] na webu benešovské místní části [[Úročnice]], správci stránek: Čestmír a Josef Velíškovi === Literatura === * Jaroslava Krausová: „Cvičiště SS u Benešova (Vysídlování obyvatelstva a jeho poválečný návrat)“, diplomová práce, Universita Karlova v Praze, 1996 * Ivan Máška: „Cvičiště SS „Böhmen“ 1942-45, Příspěvek k životu obyvatel Podblanicka“, diplomová práce, Universita Karlova v Praze, 1999 * J. Hoffmannová, J. Juněcová: „Zřizování cvičiště zbraní SS Benešov a poválečná obnova území, 1942 – 1950“, faksimile, Státní ústřední archiv v Praze, 1985 {{commonscat|SS-Truppenübungsplatz Böhmen|SS-Truppenübungsplatz Böhmen}} [[Kategorie:Waffen-SS]] [[Kategorie:Protektorát Čechy a Morava]] [[Kategorie:Vojenské prostory v Česku]] [[Kategorie:Okres Praha-západ]] {{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Okres Benešov]] [[Kategorie:Okres Příbram]] [[Kategorie:Zaniklé vojenské újezdy v Česku|Benešovsko]]

Návrat na stránku „Výcvikový prostor Waffen-SS na Benešovsku“.