Valcha (Plzeň)

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{{Infobox sídla ve statutárních městech|název = Valcha | charakter = osada | město = [[Plzeň|Plzně]] | obvod = Plzeň 3 | země = [[Čechy]] | k.ú. = Valcha | výměra = 6,3335 | obyvatelé = 619 | obyv.datum = 1971 | zem.šíř = 49° 42’ 31’’ | zem.dél = 13° 19’ 45’’ | PSČ = 301 00 | foto = Image:Plzeň-nadrazi Vlacha.jpg | popisek.foto = Železniční stanice Plzeň-Vlacha | nad.výš = 300 - 310 }} '''Valcha''' je osada a [[katastrální území]], jež je součástí [[Plzeň]]ského [[městská část a městský obvod|městského obvodu]] [[Plzeň 3]]. Katastr Valchy původně tvořil okrajovou severní část katastrálního území [[Plzeň 6-Litice|Litice]]. == Historie == === První zmínka === Okolo roku 1352 držitelé hradu [[Litice]] – Rous starší (1318–1369) a Protiva – dali [[klášter Chotěšov|klášteru Chotěšovskému]] polnosti mezi [[Litice|Liticí]] a [[Lhota (Plzeň)|Lhotou]] jako náhradu za role zatopené novým rybníkem Lašitovem. Nejspíše jde první záznam o místě, na němž se dnes '''Valcha''' rozkládá. Část vsi – Lašitov – nese dodnes jméno bývalého rybníka. V 17. století byla ves Litice včetně přilehlých panství, jako součást chotěšovského panství, poněmčena. === Hornická kolonie === V roce 1822, po zrušení kláštera v Chotěšově koupil panství s vsí Litice [[Karel Alexandr Thurn-Taxis]]. Ten zde otevřel kamenouhelné doly. První důl Matyldin (1857–1887), další důl Maxův (1868–[[1909]]) a později i důl Frischdlück (1884–[[1910]]). Na panství dolovali také další těžaři. Bylo to hlavně sdružení Litické těžařstvo a dále pan K. Hufnágel, hrabě Waldstein a pan K. Hýra. Správa Thurn-Taxisových dolů v Liticích podléhala ředitelství velkostatku v Chotěšově. Zásadní rozhodnutí vydávala ale knížecí komora v [[Řezno|Řezně]]. V roce 1861 Thurn-Taxis žádá o povolení stavby hornických kasáren. Kasárna měla mít 10 obytných částí pro rodiny a 8 pro svobodné. Ještě před jejich výstavbou se ale po otevření dolu Max potřeba ubytování zvyšuje – v dolech pracuje dle správy obchodní a živnostenské komory k roku 1870 celkem 324 lidí. Pro správu dolu byla v roce 1871 postavena úřední budova zvaná domácími „Inšpekcí“ (dům č.31) a nedaleko ní hornická kasárna (dům č. 100). V roce 1873 byla postavena hornická Kolonie. Jednalo se o 14 domů ve třech řadách (č. 106–119). Vedle kolonie stála pekárna, jež však nebyla užívána. Dále tu byl malý rybníček a pumpa. Na druhé straně kolonie byla postavena kaple sv. Prokopa sloužící především jako umrlčí komora. Byly z ní vypravovány pohřby. V jednom domě byla ošetřovna a ve vedlejším bydlel lékař. Kolonie byla dostavěna roku 1873 a postupně osídlována od roku 1874. Stavby navrhl a řídil inženýr [[Emanuel Seydl]] (1814–1894), který v letech 1854–1874 zastával místo hlavního dílovedoucího Thurn-Taxisova chotěšovského velkostatku. Roku 1876 byla zbudována železniční trať Plzeň – Železná Ruda. Místní zastávka Litice-Valcha sloužila pro nakládku uhlí. V říjnu tohoto roku bylo také zahájeno vyučování v německé škole v Kolonii. V říjnu roku [[1909]] bylo zahájeno české soukromé vyučování v domcích Kolonie. Prosazení českého vyučování a zřízení české školy v Liticích bylo jedním z úspěchů velmi vyhroceného boje mezi německými obyvateli Litic – převážně sedláky, a převážně českými horníky v Kolonii. Po uzavření dolů byl ze strany německých obyvatel ale i ze strany správců dolů činěn nátlak na zrušení české hornické Kolonie. Snahy o zrušení Kolonie vyvrcholily v roce [[1911]]. Všichni nájemníci dostali výpověď z bytů a až na zákrok okresního úřadu v Plzni jim byl umožněn pobyt do září [[1911]]. Poslední výplata horníků byla v listopadu [[1911]]. Firma Šimona Hoffmana z Plzně byla najata na demoliční práce a k [[1. únor]]u [[1912]] byla Kolonie definitivně zbourána. Z Kolonie zbyla pouze budova kasáren (č. 100), kde byli ubytováni horničtí penzisté. Úřední budova „Inšpekce“ (č.99) byla pronajata německé kongregaci Oblátů sv. Františka Saleského (O.S.F.S.), která zde měla vychovávat misionáře pro německé kolonie v Africe. === Osada Valcha === Roku [[1924]] zakoupilo město [[Plzeň]] v pozemkové reformě část chotěšovského statku včetně pozemků bývalé Kolonie a okolí. Pozemky o celkové výměře 10 hektarů, 44 arů a 68 m² byly rozparcelovány na 62 stavebních míst. V průběhu čtyř roků bylo postaveno 30 domků a dalších 32 muselo být dostaveno v následujících dvou letech. Tak vznikla nová osada, která dostala jméno '''Valcha'''. Jméno dostala osada podle dnes již neexistující „Staré Valchy“. Byla to valchovna sukna, která se nacházela v polovině 19. stol. pod hrází bývalého rybníka Lašitova na místě, kde dříve stál mlýn napájený vodou z rybníka. Z tohoto objektu se částečně zachovala pouze bývalá stodola (st. parcela č. 103), dnes přestavěná na sklad a moštárnu Českého zahrádkářského svazu. == Geografie == === Vodstvo === Valcha je jedinečná svojí vazbou k vodám stojatým i tekoucím. Část osady se rozkládá na místě bývalého rybníka, jehož zdrojem byl [[Luční potok (přítok Radbuzy)|Luční potok]], který protéká středem obce. Valcha dostala své jméno po [[Vodní kolový mlýn|vodním mlýnu]] a vodou poháněné valchovně sukna. Na hranici obce se rozkládá vodní nádrž [[České Údolí|České údolí]] napájená řekou [[Radbuza|Radbuzou]]. == Doprava == === Železnice === Valcha leží na [[Železniční trať Plzeň - Klatovy - Železná Ruda|železniční trati č.183]] (zastávka 753152 Plzeň-Valcha). {{Město Plzeň}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Plzeň 3]]

Návrat na stránku „Valcha (Plzeň)“.