V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !! Varšava Z Multimediaexpo.cz stránky Varšava Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod: Požadovanou činnost smějí provádět jen uživatelé ve skupinách Automaticky schválení uživatelé, RCRedaktors. Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky: {{Infobox sídla světa | orig.jméno = Warszawa | jméno = Varšava | foto = Soubor:Warsaw3ge.jpg | popisek.foto = Centrum města | znak = Soubor:POL_Warszawa_COA_1.png | vlajka = Soubor:Flag_of_Warsaw.png | pojem.vyšší.celek = Vojvodství | název.vyšší.celek = Mazovské | pojem.nižší.celek = Město (''Gmina'') | název.nižší.celek = Warzsava | admin.děl = 18 městských částí | rozloha = 516,9 | obyvatelé = 1 710 076 | rok = 31.12.2008 | hustota = 3 299 <ref name="stat" /> | etnické.složení = | nábož.složení = | souřadnice = {{coor dm|52|15|N|s|21|00|E|v|type:city(1700000)}} | nad.výš = 78 – 115 | PSČ = 00-xxx až 04-xxx | telefon = +48 22 | starosta = Hanna Gronkiewicz-Waltz | web = www.um.warszawa.pl | mapa = Soubor:POL Warszawa map.png|thumb }}'''Varšava''' ([[polština|polsky]] '''Warszawa''') je hlavní (od roku 1596) a největší město [[Polsko|Polska]]. V roce [[2008]] měla 1 709 781 obyvatel<ref name="stat">Główny Urząd Statystyczny: Powierzchnia i ludność w przekroju terytorialnym w 2008 r., s. 172. [http://www.stat.gov.pl/cps/rde/xbcr/gus/PUBL_powierzchnia_ludnosc_teryt_2008.pdf]</ref>, s okolní aglomerací 3 003 000. Varšava leží ve středním Polsku v historickém [[Mazovsko|Mazovsku]] na středním toku [[Visla|Visly]] ve Varšavské kotlině v průměrné výšce 100 metrů n. m. Varšava je také hlavním městem [[Mazovské vojvodství|Mazovského vojvodství]]. V metropoli je rozvinutý průmysl, zvláště zpracovatelský, ocelářský, elektrotechnický a automobilový. Sídlí zde více než 60 vzdělávacích institucí, především Varšavská univerzita (''Uniwersytet Warszawski''), Univerzita kardinála Stefana Wyszyńského, Varšavská technická univerzita (''Politechnika Warszawska''), Varšavská ekonomická škola (''Szkoła Główna Handlowa'') a další. Je tu přes 30 divadel, včetně Národního divadla a opery a má tu sídlo Národní filharmonický orchestr. == Historie == [[Soubor:Royal-Castle-of-Warsaw AB.jpg|right|thumb|250px|Královský hrad – znovuvybudován v 70. a 80. letech po totálním zničení v roce 1944]] [[Soubor:PKiN widziany z WFC.jpg|thumb|250px|Palác kultury – "dar bratrských národů Sovětského svazu"]] [[Soubor:Warszawasy4.jpg|thumb|250px|Palác na vodě, Łazienki]] [[Soubor:Warszawa Teatr Wielki.jpg|thumb|250px|Velké Divadlo (Teatr Wielki)]] [[Soubor:Syrenka warszawska0205.jpg|thumb|250px|Varšavska Mořska Panná (Warszawska Syrenka)]] [[Soubor:Warszawa-BramaUW.jpg|thumb|250px|Varšavská Univerzita, univerzitní půda]] První opevněné osídlení na území dnešní Varšavy byla osada Bródno v 9. a 10. století a Jazdów ve 12. a 13. století. Po tom, co vévoda z [[Płock]]u, Boleslav II. Mazovský zaútočil v roce 1281 na Jazdów, byla založeno nové sídlo v místě malé rybářské vesničky Warzsowa. Na začátku 14. století se toto místo stalo jedním ze sídel [[Mazovské vojvodství|Mazovského vojvodství]] a v roce 1413 pak hlavním městem Mazovska. Po vymření místní vojvodské linie v roce 1526 bylo vojvodství začleněno pod [[Polsko|polskou korunu]]. V roce 1529 se Varšava stala poprvé sídlem polského [[Sejm]]u, trvale zde Sejm sídlí od roku 1569. Roku 1573 dala Varšava jméno Varšavské konfederaci, dohodě polské šlechty na toleranci různých náboženství v polském království. Kvůli své výhodné centrální poloze mezi [[Vilnius]]em a [[Krakov]]em v [[Rzeczpospolita|polsko-litevském společenství]] se Varšava stala hlavním městem tohoto společenství a současně v roce 1596 hlavním městem Polska, kdy sem král Zikmund III. Vasa přesunul královský dvůr z [[Krakov]]a. Varšava byla metropolí polsko-litevského společenství až do roku 1795, kdy bylo soustátí napadeno Pruskem a Varšava se stala hlavním městem provincie ''Nové Východní Prusko''. Roku 1807 bylo město osvobozeno Napoleonovou armádou a město na Visle se stává metropolí Varšavského vojvodství. V roce 1815 po Napoleonově porážce u Waterloo se sešly tehdejší mocnosti [[Rakousko]], [[Rusko]] a [[Prusko]] (Vídeňský kongres), na základě kterého se Polsko dostalo pod vliv imperiálního Ruska. To obnovilo polskou konstituční monarchii pod svým vlivem. Povstání proti ruské nadvládě v letech 1830 a 1863 jen zvýšilo represe proti polskému obyvatelstvu. Po znovuzískání nezávislosti Polska po konci [[První světová válka|první světové války]] v roce [[1918]] se Varšava stala znovu metropolí nově se tvořícího státu. V roce [[1919]] se Polsko dostalo do [[Polsko-sovětská válka|válečného konfliktu]] s bolševickým [[Rusko|Ruskem]] o historická území na [[Ukrajina|Ukrajině]] a v [[Litva|Litvě]]. V [[Bitva u Varšavy (1920)|bitvě u Varšavy]] ([[1920]]) polská vojska zcela zničila jednotky [[Rudá armáda|Rudé armády]] útočící na město a zmařila tak pokus Lenina a ruských bolševiků spojit se s německými, francouzskými a maďarskými bolševiky a ovládnout tak Evropu. [[Druhá světová válka]] byla zahájena [[1. září]] [[1939]], kdy [[Německo]] napadlo západní část Polska. Zároveň bylo [[17. září]] [[1939]] napadeno Polsko [[Sovětský svaz|Sovětským svazem]] od východu. Země kapitulovala po šesti týdnech bojů. Západ Polska byl připojen k [[Německá říše|Německé říši]] a východ k Sovětskému svazu. Centrální část Polska včetně Varšavy byla pod správou pronacistické vlády (General-Gouvernment). Při invazi v roce 1939 byla Varšava bombardována a bylo zničeno 10 až 15% budov ve městě. Přestože se jednalo o významné ztráty, v podějších dobách mělo být podle nacistických plánů město kompetně zlikvidováno a zachováno jen jako důležitý přestupní bod. Při okupaci města [[Nacismus|nacisty]] byly všechny vyšší vzdělávací instituce okamžitě uzavřeny a varšavská židovská populace - několik set tisíc lidí, asi 30 % obyvatel města – byla nahnána do tzv. [[Varšavské ghetto|Varšavského ghetta]]. Když se Němci v rámci Hitlerova „[[Holocaust|konečného řešení]]“ pokusili ghetto zlikvidovat, došlo k [[Povstání ve varšavském ghettu|židovskému povstání]]. Navzdory těžkému ostřelování a přesile se ghetto udrželo bránit skoro měsíc. Po skončení bojů byli ti, co přežili, zmasakrováni. V červenci [[1944]] sovětská vojska postupovala přes polské území, Němci pak ustupovali k Varšavě. Stalin nebyl nakloněn myšlence nezávislosti Polska, proto polská londýnská exilová vláda dala rozkaz ilegální polské [[Zemská armáda|Zemské armádě]] („''Armia Krajowa''“), aby se pokusili získat kontrolu nad městem, než tam dorazí Rusové. Dne [[1. srpen|1. srpna]] [[1944]], když se Rudá armáda k městu rychle blížila, Zemská armáda a většina populace zahájila [[Varšavské povstání]]. Navzdory Stalinovu nepřátelství k Polsku Poláci předpokládali, že jim sovětští vojáci pomohou proti jejich společnému nepříteli. Nicméně, když se Rudá armáda dostala k Varšavě, sovětská ofenzíva byla náhle zastavena a Němci mohli povstání nemilosrdně potlačit. Přestože byla doba povstání plánována na 48 hodin, obránci se udrželi 63 dní. Nakonec muselo hlavní město Polska kapitulovat. Vojáci Zemské armády byli převezeni do zajateckých táborů v Německu, civilní obyvatelstvo bylo vyhnáno z města. Adolf Hitler ignoroval dojednané podmínky [[kapitulace]] a nařídil, aby bylo město srovnáno se zemí, knihovny a muzea vyloupeny nebo spáleny. Když [[17. leden|17. ledna]] [[1945]] přecházeli sovětští vojáci přes [[Visla|Vislu]], zjistili, že Varšava téměř přestala existovat. Přes 85 % města bylo zničeno, včetně historického [[Varšavské staré město|Starého města]] a [[Královský hrad (Varšava)|Královského hradu]]. Přeživší bojovníky Zemské armády ruské [[NKVD]] zabilo nebo poslalo na [[Sibiř]]. Počet obětí válečných událostí byl tehdy vyčíslen na 800 000, jedná se především o Židy a oběti povstání. Po válce se moci ujala prostalinská vláda prezidenta [[Bolesław Bierut|Bolesława Bieruta]] a Varšava se stala hlavním městem komunistické [[Polská lidová republika|Polské lidové republiky]]. To samozřejmě kladlo naléhavou otázku na řešení obnovy metropole. Podle tehdejších sloganů tak začal "celý národ stavět novou Varšavu". Bylo nezbytné obnovit nejen historické budovy a královský hrad, ale hlavně řadové domy. Původní úzké uličky, které byly vedeny v trasách staletí starých cest nahradily moderní bulváry vedené v severo-jižním a východo-západním směru, spolu propojené kruhovými objezdy. I přestože byla velká část původních domů nahrazena, některé z počátku 20. století i starší se zachovaly. Mnohé kostely pak byly obnoveny v původním vzhledu. Novou dominantou metropole se stal [[PKiN|Palác kultury]] - vybudovaný ve stylu [[socialistický realismus|socialistického realismu]], jako "dar národů Sovětského svazu polskému lidu". Slavnostně byl dokončen roku 1955. V roce [[1980]] bylo zrekonstruované historické [[Varšavské staré město|Staré město]] zapsáno do historického dědictví [[UNESCO]]. Rozvoj silniční dopravy v duchu nového města doprovázela i výstavba dopravních staveb. Nové [[Warszawa Centralna|hlavní nádraží]] je umístěné v podzemí a spolu s celou tratí, vedenou pod středem metropole pomohlo zjednodušit dopravní situaci ve městě a zajistit rychlé spojení mezi východními a západními vlakovými spoji. [[Tramvajová doprava ve Varšavě|Tramvajová síť]], kterou má Varšava již z předválečných časů, se zmodernizovala, na nových rychlostních komunikacích se objevily moderní [[Městská autobusová doprava ve Varšavě|autobusy]]. Ke konci 80. let se začalo s výstavbou [[Metro ve Varšavě|metra]]. Metropoli však čekal i přesto velký rozvoj. Domy z padesátých a šedesátých let začaly brzy doplňovat výškové budovy. Již v 70. letech začaly růst první na severu a v širším centru města, siluetu metropole pak doplnily stavby jako [[Hotel Mariott (Varšava)|Hotel Mariott]] či [[Blue Center]]. Nová doba po roce [[1989]] pak přinesla úplné otevření západním investorům. Vznikly další kancelářské budovy, ale také i obchodní centra. == Obyvatelstvo == {| | valign="top" | {| class="wikitable" ! style="background:#efefef;" | Rok || Populace |- | 1700 || align="center" | 30 000 <small>(odhad)</small> |- | 1792 || align="center" | 120 000 |- | 1800 || align="center" | 63 400 |- | 1830 || align="center" | 139 700 |- | 1850 || align="center" | 163 600 |- | 1882 || align="center" | 383 000 |- | 1900 || align="center" | 686 000 |- | [[1925]] || align="center" | 1 003 000 |- | [[1939]] || align="center" | 1 300 000 |- | [[1945]] || align="center" | 422 000 <small>(v září)</small> |} | valign="top" | {| class="wikitable" ! style="background:#efefef;" | Rok || Populace |- | [[1956]] || align="center" | 1 000 000 |- | [[1960]] || align="center" | 1 139 200 |- | [[1970]] || align="center" | 1 315 600 |- | [[1975]] || align="center" | 1 436 100 |- | [[1980]] || align="center" | 1 596 100 |- | [[1990]] || align="center" | 1 611 800 |- | [[2002]] || align="center" | 1 707 100 |- | [[2004]] || align="center" | 1 676 600 |- | [[2005]] || align="center" | 1 694 825 |- | [[2006]] || align="center" | 1 700 536 <small>(30.6.)</small> |- | [[2008]] || align="center" | 1 709 781 |} |} == Vzdělání == Varšava je jedním z nejdůležitějších center [[Vzdělání|vzdělávání]] v Polsku. Sídlí zde čtyři hlavní [[Univerzita|univerzity]] a přes 62 dalších vzdělávacích zařízení. Nejdůležitější jsou: * [[Varšavská univerzita]] (''Uniwersytet Warszawski'') * Varšavská technická univerzita (''Politechnika Warszawska'') * Varšavská ekonomická škola (''Szkoła Główna Handlowa'') * Varšavská zemědělská univerzita (''Szkoła Główna Gospodarstwa Wiejskiego'') * Univerzita Kardinála Stefana Wyszyńského (''Uniwersytet Kardynała Stefana Wyszyńskiego'') * Varšavská lékařská univerzita (''Akademia Medyczna w Warszawie'') * Vojenská technická akademie (''Wojskowa Akademia Techniczna'') * Akademie národní obrany (''Akademia Obrony Narodowej'') * Academy of Physical Education in Warsaw (''Akademia Wychowania Fizycznego w Warszawie'') * Hudební akademie Fryderyka Chopina (''Akademia Muzyczna im. Fryderyka Chopina'') * [[Varšavská divadelní akademie]] (''Akademia Teatralna im. Aleksandra Zelwerowicza'') Celkový počet studentů všech stupňů vzdělání ve Varšavě je téměř 500,000 (29.2% z městské populace; 2002). Počet univerzitních studentů je přes 255,000. == Nejvyšší budovy == * [[Palác Kultury]], rok 1955, 231 m * [[Warsaw Trade Tower]], 1999, 208 m (WTT) * [[Rondo 1]], 2006,192 m (R1) * [[Hotel Marriott]], 1989, 170 m * [[Warsaw Financial Center]], 1998, 165 m (WFC) * Hotel [[InterContinental Warszawa]], 2004, 164 m (IC) * [[Oxford Tower]], 1979, 150 m * [[TP S.A. Tower]], 2001, 128 m * [[Hotel Westin]], 2003, 120 m * [[ORCO Tower]], 1996, 115 m, == Ekonomika == === Obchod a komerce === Ve Varšavě, zvláště v jejím centru (''[[Warszawa-Śródmieście|Śródmieście]]''), sídlí nejen mnoho národních institucí a vládních úřadů, ale i domácích a mezinárodních společností. V roce [[2003]] zde bylo registrováno 268 307 firem. Finanční spoluúčast zahraničních investorů na rozvoji města v roce [[2002]] byla odhadnuta na 650 miliónů [[euro|eur]]. Ve městě se vyprodukuje více než 15 % polského národního produktu. [[Hrubý domácí produkt|HDP]] na obyvatele Varšavy byl v roce [[2005]] kolem 28 000 USD a vysoce převyšuje celopolský průměr. Úroveň [[nezaměstnanost]]i je jednou z nejnižších v Polsku, dle oficiálních zdrojů nepřesahuje 6 %. [[Soubor:Warsaw6vb.jpg|thumb|Varšava]] === Průmysl === Po zničení města ve [[Druhá světová válka|druhé světové válce]] a po jeho rekonstrukci se komunistické vedení rozhodlo, že bude Varšava přestavěna na velké průmyslové centrum. Ve městě a v blízkém okolí bylo vybudováno několik set továren. K nejvýznamnějším patřily varšavské ocelárny ''Huta Warszawa'' a dvě automobilky. Ovšem jak komunistický ekonomický systém upadal, většina z průmyslových komplexů postupně ztrácela význam. Po roce [[1989]] po transformaci politického i ekonomického systému mnoho průmyslových firem [[Úpadek|zbankrotovalo]]. V současné době využívá např. firma ''Lucchini-Warzsawa Steel Mill'' pouze část původní továrny ''Huta Warszawa''. Automobilky ''Ursus'' a ''FSO'' (zkratka pro ''Fabryka Samochodów Osobowych'' – Továrna na osobní automobily) vyrábějí vozy většinou na export. == Panorama == {{Panorama1 |Fotovyska=413 |Sirkaobrazku=1400 |Nazevfoto=Warsawyl8.jpg |Popisek1=Panorama Varšavy |Popisek2=Panorama výškových budov Varšavy (2006)}} == Partnerská města == * {{flagicon|Kazachstán}} [[Astana]], [[Kazachstán]] ([[2002]]) * {{flagicon|Německo}} [[Berlín]], [[Německo]] ([[1991]]) * {{flagicon|Maďarsko}} [[Budapešť]], [[Maďarsko]] ([[2005]]) * {{flagicon|USA}} [[Chicago]], [[Spojené státy americké|USA]] ([[1995]]) * {{flagicon|Německo}} [[Düsseldorf]], [[Německo]] ([[1989]]) * {{flagicon|Čečensko}} [[Groznyj]], [[Čečensko]] ([[1997]]) * {{flagicon|Nizozemsko}} [[Haag]], [[Nizozemsko]] ([[1991]]) * {{flagicon|Japonsko}} [[Hamamatsu]], [[Japonsko]] ([[1990]]) * {{flagicon|Vietnam}} [[Hanoj]], [[Vietnam]] ([[2000]]) * {{flagicon|Čína}} [[Charbin]], [[Čína]] ([[1993]]) * {{flagicon|Francie}} [[Île-de-France]], [[Francie]] ([[1990]]) * {{flagicon|Turecko}} [[Istanbul]], [[Turecko]] ([[1991]]) * {{flagicon|Ukrajina}} [[Kyjev]], [[Ukrajina]] ([[1994]]) * {{flagicon|Rusko}} [[Moskva]], [[Rusko]] ([[1993]]) * {{flagicon|Norsko}} [[Oslo]], [[Norsko]] ([[2006]]) * {{flagicon|Brazílie}} [[Rio de Janeiro]], [[Brazílie]] ([[1997]]) * {{flagicon|Lotyšsko}} [[Riga]], [[Lotyšsko]] ([[2002]]) * {{flagicon|Francie}} [[Saint-Étienne]], [[Francie]] ([[1995]]) * {{flagicon|Jižní Korea}} [[Soul]], [[Jižní Korea]] ([[1996]]) * {{flagicon|Rusko}} [[Petrohrad]], [[Rusko]] ([[1997]]) * {{flagicon|Tchaj-wan}} [[Tchaj-pej]], [[Tchaj-wan]] ([[1995]]) * {{flagicon|Izrael}} [[Tel Aviv]], [[Izrael]] ([[1992]]) * {{flagicon|Kanada}} [[Toronto]], [[Kanada]] ([[1990]]) * {{flagicon|Rakousko}} [[Vídeň]], [[Rakousko]] ([[2001]]) * {{flagicon|Litva}} [[Vilnius]], [[Litva]] ([[1998]]) == Související články == * [[Metro ve Varšavě]] * [[Tramvajová doprava ve Varšavě]] * [[Trolejbusová doprava ve Varšavě]] * [[Bitva u Varšavy]] (rozcestník) == Reference == <references/> == Externí odkazy == * [http://www.e-warsaw.pl/index.php Oficiální stránky] - polsky, anglicky, německy, francouzsky, rusky, španělsky * [http://www.warsawtour.pl/index.php Oficiální turistická stránka Varšavy] - polsky, anglicky, německy, francouzsky, rusky, španělsky * [http://www.all-warsaw-apartments.eu/index.html Apartmány Varšava] * [http://www.um.warszawa.pl/v_syrenka/perelki/index.php?mi_id=&dz_id= Památky] - polsky, anglicky, německy, francouzsky, rusky * [http://um.warszawa.pl/mapa/ Interaktivní plán města] * [http://www.1944.pl Varšavské povstání 1944] {{Flickr|Warsaw}}{{Commonscat|Warsaw}}{{Polsko}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Varšava| ]] [[Kategorie:Mazovské vojvodství]] [[Kategorie:Města v Polsku]] [[Kategorie:Hlavní města v Evropě]] [[Kategorie:Panoramatické články Multimediaexpo.cz]] Šablony použité na této stránce: Šablona:Commonscat (ukázat zdroj) Šablona:Flagicon (ukázat zdroj) Šablona:Flickr (ukázat zdroj) Šablona:Infobox sídla světa (ukázat zdroj) Šablona:Panorama1 (ukázat zdroj) Šablona:Polsko (ukázat zdroj) Šablona:Článek z Wikipedie (ukázat zdroj) Návrat na stránku „Varšava“.
