Viselsko-oderská operace

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{{Infobox válka |Střetnutí= Viselsko-oderská operace |konflikt= [[Velká vlastenecká válka]] |image= [[Image:FestungBreslau6V1945.jpg|300px]] |komentář= Kapitulace německých vojsk v Breslau | trvání= [[12. leden]] [[1945]] - [[3. únor]] [[1945]] | místo= [[Nacistické Německo|Třetí říše]] | výsledek= Vítězství [[Sovětský svaz|SSSR]] | strana1= [[Sovětský svaz|SSSR]], [[Polsko]] | strana2= [[Německo]] | velitel1= Stalin | velitel2= Adolf Hitler | síla1= cca 2 000 000 mužů, 7 000 tanků a samohybných děl, 13 800 děl, 2 200 raketometů Kaťuša, 5 000 letadel | síla2= 550 000 mužů, 1 100 tanků a samohybných děl, 4 100 děl a minometů, 250 letadel | ztráty1= 45 000 mužů | ztráty2= 295 000 mužů |}} '''Viselsko-oderská operace''' byl útok sovětských vojsk v oblasti mezi řekami [[Visla|Vislou]] a [[Odra|Odrou]]. Díky rychlému postupu [[Rudá armáda]] obsadila pravý břeh řeky Odry v [[Pruské Slezsko|pruském Slezsku]] a [[Braniborsko|Braniborsku]] a dostala na vzdálenost 60 - 70 km od [[Berlín]]a. [[Soubor:Lodz liberation2.jpg|thumb|left|Rudá armáda v Lodži]] [[Soubor:Attack of the Red Army 1-4 1945.jpg|thumb|left|Mapa bojů na východní frontě leden-duben 1945]] Operace měla původně začít až 20. února, ovšem spojenci na [[Západní fronta 1944-1945|západní frontě]] vedli tvrdé boje v [[bitva v Ardenách|Ardenách]] a potřebovali odlehčit. Proto [[Winston Churchill]] požádal Stalina o uspíšení operace. Ten jeho žádosti vyhověl a slíbil, že útok Rudé armády začne mezi 12. a 15 lednem. Byly urychleny přípravy a operace skutečně začala [[12. ledna]] [[1945]] útokem vojsk 1. ukrajinského frontu, který útočil ze [[Sandoměř]]ského předmostí a upoutal tím na sebe pozornost. 14. ledna začal hlavní útok z magnuszewského a puławského předmostí jižně od [[Varšava|Varšavy]]. Vojska 1. běloruského frontu zahájila krátkou, avšak mohutnou dělostřeleckou přípravu, díky níž rozvrátila první obrannou linii německých vojsk a postoupila o 30 kilometrů. Severně od Varšavy zaútočila vojska 2. běloruského frontu, která ji obklíčila a dne 17. ledna polské hlavní město osvobodila. Pohyb vojsk Rudé armády se rozběhl tak rychle, že i americké noviny New York Times oznamovaly, že „ruská ofenzíva se rozvíjí s bleskovou rychlostí, před níž blednou německá tažení [[1939]] v Polsku a [[1940]] ve Francii.“ Sovětské tankové armády a mechanizované sbory postupovaly denně 45 - 70 km, obcházely uzly odporu a rozvíjely útok do hloubky. 19. ledna postoupily sovětské mechanizované sbory do německého [[Slezsko|Slezska]] a pokračovaly v útoku po pravém břehu Odry. Němci začali urychleně stahovat ze západní fronty vojenské jednotky, ovšem útok sovětských vojsk a polských vojenských jednotek, které vznikly v [[Sovětský svaz|SSSR]], nezadržitelně pokračoval. [[Rudá armáda]] pronikla do konce ledna až ke [[Kostřín]]u (Küstrine), kde překročila Odru a vytvořila si předmostí na jejím levém břehu. Vojska 4. ukrajinského frontu postupovala jižním [[Polsko|Polskem]] a vytvářela si podmínky pro útok na [[Morava|Moravu]] - [[Ostravsko-opavská operace|Ostravsko-opavskou operaci]]. Stalin si přál, aby útok pokračoval až do [[Berlín]]a, ovšem sovětské vojenské velení v čele s maršálem [[Georgij Konstantinovič Žukov|Žukovem]] bylo jiného názoru. Sovětská vojska byla mohutným útokem vyčerpaná, sklady vojenského materiálu zůstaly daleko za frontou a ve [[Východní Prusko|Východním Prusku]], [[Pomořansko|Pomořansku]] a [[Slezsko|Slezsku]] se nacházely početné německé jednotky, které mohly provést útoky na křídla. Žukovův předpoklad byl správný, protože Adolf Hitler, který byl nejprve šokován rychlým postupem Rudé armády, přikázal provedení útoku z Pomořanska. Sovětská rozvědka však v tomto prostoru zjistila soustředění vojsk, na což Žukov reagoval vyčleněním dvou tankových a dvou vševojskových armád, které provedly na toto uskupení německých vojsk útok. Dne 3. března byla Rudá armáda u Baltského moře a odřízla po souši Východní Prusko od Německa. Podobný problém jako pro Žukova v Pomořansku nastal pro Koněva i v německém Slezsku (které po válce připadlo Polsku), kde musel 1. ukrajinský front porazit mohutné uskupení o síle 33 divizí. V průběhu února i počátkem března vedla sovětská vojska boje proti německým skupinám, které zůstaly v obklíčení. Vyčistěním oblastí východně od [[Odra|Odry]] a [[Kladská Nisa|Nisy]] si [[Rudá armáda]] zabezpečila prostor pro závěrečný [[bitva o Berlín|útok proti Berlínu]]. == Externí odkazy == {{Commonscat|Vistula–Oder Offensive}}{{Bitvy velké vlastenecké války}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Bitvy druhé světové války]] [[Kategorie:Dějiny Sovětského svazu]] [[Kategorie:Dějiny Německa]] [[Kategorie:Operace druhé světové války]] [[Kategorie:Velká vlastenecká válka]] [[Kategorie:Bitvy ruských dějin]]

Návrat na stránku „Viselsko-oderská operace“.