Vlčice (okres Jeseník)

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{{Infobox české obce a města | název = Vlčice | status = obec | kraj = [[Olomoucký kraj|Olomoucký]] | okres = Jeseník | ob.roz.půs = [[Jeseník]] | pov.ob = [[Javorník (okres Jeseník)|Javorník]] | země = [[České Slezsko|Slezsko]] | výměra = 18,64 | obyvatelé = 471 | obyv.datum = 28.&nbsp;8.&nbsp;2006 | zem.šíř = 50° 20’ 33’’ | zem.dél = 17° 2’ 46’’ | PSČ = 790&nbsp;67 | početzsj = 4 | početč = 4 | početk = 3 | adresa = Vlčice&nbsp;95<br />79065 Žulová | web = www.vlcice.cz/ | úř.web = | email = ou.vlcice@cmail.cz | starosta = Fojtek Josef ing. | foto = | popisek.foto = | znak = File:Vlčice (okres Jeseník) znak.jpg | vlajka = File:Vlčice (okres Jeseník) vlajka.jpg | loc-map = {{LocMap |Česko |label=Vlčice |lat_deg=50 |lat_min=20 |lat_sec=33 |lon_deg=17 |lon_min=2 |lon_sec=46 |float=center }} | NUTS5 = CZ0711 541346 | NUTS4 = CZ0711 | NUTS3 = CZ071 | nad.výš = 339 }} Obec '''Vlčice''' (něm. ''Wildschütz'') se nachází v okrese [[Okres Jeseník|Jeseník]], kraj [[Olomoucký kraj|Olomoucký]], ve [[slezsko|Slezsku]]. Ke dni 28.&nbsp;8.&nbsp;2006 zde žilo 471 obyvatel. == Historie == Je pravděpodobné, že se právě Vlčic týká zakládací listina z roku 1248, kterou vratislavský biskup daruje rytíři Vracivojovi 40 lánů nad říčkou Vlčicí, aby na nich založil vesnici s polskými osadníky, ale na německém právu. S jistotou se dnešní Vlčice zminují až roku 1310. Jméno pochází od [[vlk]]a, ale protože je poprvé spojováno s říčkou, možná byl původní metaforický význam "jako vlk divoké, rychlé vody". Pozdější německý název ''Wildschütz'', tedy v překladu "Pytlák", vznikl zkomolením původního slovanského názvu. V 13. století zde bylo 60 lánů (ves tedy patřila ke větším), fojtství a pravděpodobně i kostel. Již v roce 1371 byly Vlčice biskupským lénem v držení rytíře Alberta Schoffa, jehož potomci je drželi do roku 1558 (z této rodiny pochází i rod pozdějších vlastníku hrabat Schaffgotschů). V roce 1475 se zde zmiňuje sklárna, v následujícím století také tvrz se dvorem, pivovarem, sladovnou a možná též železnou hutí. Voršila Schoffová přinesla roku 1558 panství věnem svému manželu Baltazarovi von Promnitz, po Promnitzích získali léno roku 1582 výměnou pánové von Maltitz, kteří vodní tvrz přestavěli na renesanční zámek a Vlčice vlastnili do roku 1791. Středověká fara zřejmě za husitské doby zanikla. Za Maltitzů, kteří zahájili rekatolizaci panství, byl dosavadní dřevěný kostel sv. Bartoloměje po roce 1600 nahrazen zděným a fara byla roku 1678 obnovena. V letech 1732-1742 byl kostel znovu, tentokrát [[baroko|barokně]] přestavěn. Za sedmileté války v létě roku 1759 zde nějakou dobu pobýval hlavní stan císařské armády. V roce 1791 pánové z Maltitz vymřeli a vratislavský biskup [[Philipp Gotthard von Schaffgotsch]] udělil léno svému synovci Josephu Gotthardovi hraběti von Schaffgotsch (†1844), po němž dědil syn Franz Anton (†1875), pak jeho syn Rudolf Gotthard (†1914). Rudolfův syn Aloys byl posledním majitelem statku z rodu. Po vzniku [[Československo|Československa]] statek prodal: rozsáhlé lesní pozemky manželům Kutzovým, majitelům velkostatku [[Bílá Voda (okres Jeseník)|Bílá Voda]], a zámek, dvůr a polnosti, lihovar a výrobnu marmelády manželům Schubertovým, jejichž rodině patřily do roku [[1945]]. Kromě uvedených potravinářských podniků byly Vlčice vesměs zemědělskou obcí. Průmysl se zde nerozvinul, a počet obyvatel proto pomalu klesal. Tradičními venkovskému profilu odpovídala i převažující politická orientace obyvatel na [[Německá křesťansko sociální strana lidová|křesťansko-sociální stranu]]. Za druhé světové války zde byl zajatecký tábor. Po roce [[1945]] byli němečtí obyvatelé [[odsun]]uti. Následné dosídlení na polovinu předválečného počtu obyvatel lze považovat - ve srovnání s některými okolními obcemi - za relativně úspěšné. Drobné řemeslné povniky a posléze i lihovar zanikly. Zkonfiskovaný panský statek byl roku [[1949]] začleněn do Státního statku v Javorníku, zbylé zemědělské pozemky postupně získalo zdejší [[jednotné zemědělské družstvo]], než i ono bylo roku [[1962]] pohlceno uvedeným státním statkem. Zámek byl využíván jako škola a jako rekreační zařízení [[Ostravsko-karvinské doly|Ostravsko-karvinských dolů]], v jejichž vlastnictví se nachází, od roku [[1992]] však není využíván. K [[1. leden|1. lednu]] [[1985]] byly Vlčice připojeny k [[Javorník (okres Jeseník)|Javorníku]], ale [[23. listopad]]u [[1990]] se opět osamostatnily. [[26. červenec|26. června]] [[2009]] vtrhla do obce [[Povodeň v Česku 2009|povodeň]], která si vyžádala dva lidské životy. Jednou z obětí byl velitel místních [[Sbor dobrovolných hasičů|dobrovolných hasičů]]. Koncem 17. století vznikla 2,5 km západně od Vlčice osada '''Hřibová''' (do r. [[1948]] ''Pilcberk'', něm. ''Pilzberg''), pojmenovaná podle stejnojmenné hory. Na severu s ní sousedila osada Zastávka patřící k [[Uhelná|Uhelné]]. Obyvatelé se živili drobným zemědělstvím, pastevectvím a dřevařstvím. Roku 1836 zde bylo 24 domů a roku [[1930]] jich bylo 19. Po roce [[1945]] nebyla dosídlena a kolem roku [[1965]] definitivně zanikla. ===Správní vývoj<ref>Dan Gawrecki a spol. Dějiny Českého Slezska, Opava 2003</ref>=== 1848 vévodství slezské, kraj opavský, [[Nisské knížectví]] * od [[1. leden|1. ledna]] 1850 do roku 1855 vévodství slezské, politický okres Frývaldov, soudní okres Javorník * od roku 1855 do roku 1868 vévodství slezské, smíšený okres Javorník * od roku 1868 do [[30. listopad]]u [[1928]] vévodství slezské / země slezská, politický okres Frývaldov, soudní okres Javorník * od [[1. prosinec|1. prosince]] [[1928]] do [[31. leden|31. ledna]] [[1949]] země moravskoslezská, politický okres Frývaldov (od 1947 Jeseník), soudní okres Javorník : kromě: ([[20. listopad]]) [[1938]]-[[1945]] říšská župa [[Sudety]] / Reichsgau Sudetenland, vládní obvod Opava / Regierungsbezirk Troppau, Landkreis Freiwaldau, Amtsgericht Weidenau ** od [[31. květen|31. května]] [[1945]] [[Slezská expozitura země Moravskoslezské]] * od [[1. leden|1. ledna]] [[1949]] do [[30. červen|30. června]] [[1960]] [[Olomoucký kraj]], [[okres Jeseník]], * od [[1. červenec|1. července]] [[1960]] do [[31. prosinec|31. prosince]] [[1995]] [[Severomoravský kraj]], [[okres Šumperk]], * od [[1. leden|1. ledna]] [[1996]] do [[31. prosinec|31. prosince]] [[1999]] [[Severomoravský kraj]], [[okres Jeseník]] * od [[1. leden|1. ledna]] [[2000]] [[Olomoucký kraj]], [[okres Jeseník]] ===Vývoj počtu obyvatel<ref>Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005, Praha 2005, I. díl, s. 650-653; Statistický lexikon obcí v zemi Moravskoslezské, Praha 1935, s. 34; http://www.czso.cz/sldb/sldb2001.nsf/obce; Statistický lexikon obcí České republiky, Ottovo nakladatelství s.r.o., Praha 2005, s. 976-977</ref>=== ''Celá obec Vlčice'' {|class="wikitable" ! Rok !! 1836 !! 1869 !! 1880 !! 1890 !! 1900 !! 1910 !! 1921 !! 1930 !! 1939 !! 1947 !! 1950 !! 1961 !! 1970 !! 1980 !! 1991 !! 2001 |- ! Počet obyvatel | 1857 || 2030 || 2042 || 1978 || 1772 || 1608 || 1686 || 1661<ref group="p ">z toho: 17 Čechoslováků, 1629 Němců; 1659 řím. kat., 1 evang., 1 bez vyzn.</ref> || 1571 || 786 || 830 || 754 || 619 || 569 || 444 || 459<ref group="p ">z toho: 372 Čechů, Moravanů a Slezanů, 34 Slováků, 23 Němců, 1 Polák; 172 řím. kat., 5 čsl. hus., 10 evang., 9 pravosl., 214 bez vyzn.</ref> |} <references group="p " /> ''Část obce Vlčice'' {|class="wikitable" ! Rok !! 1836 !! 1869 !! 1880 !! 1890 !! 1900 !! 1910 !! 1921 !! 1930 !! 1950 !! 1961 !! 1970 !! 1980 !! 1991 !! 2001 |- ! Počet obyvatel | 1462<ref group="p ">včetně Bergova a Dolního Lesa; z toho: Vlčice 1341, Hřibová 121</ref> || 1384 || 1376 || 1340 || 1214 || 1129 || 1156 || 1120<ref group="p ">z toho: Vlčice 1038, Hřibová 82</ref><ref group="p ">z toho: 17 Čechoslováků, 1089 Němců; 1118 řím. kat., 1 evang., 1 bez vyzn.</ref> || 539 || 537 || 467 || 439 || 350 || 373 |} <references group="p " /> ===Církevní správa=== Z hlediska římskokatolické církevní správy spadá obec Vlčice do [[farnost Vlčice|farnosti Vlčice]], která patří do [[děkanát Jeseník|děkanátu Jeseník]] [[diecéze ostravsko-opavská|diecéze ostravsko-opavské]] a je administrována excurrendo z [[Bílá Voda (okres Jeseník)|Bílé Vody]]<ref>Ladislav Hosák, Historický místopis země Moravskoslezské (reprint), Academia 2004, s. 855; Zdeněk Boháč, Atlas církevních dějin českých zemí 1918-1999, Karmelitánské nakladatelství Kostelní Vydří 1999</ref>. Evangeličtí věřící patří k farnímu [[sbor (církev)|sbor]]u v [[Javorník (okres Jeseník)|Javorníku]]. Věřící [[Československá církev husitská|Československé církve husitské]] patří k náboženské obci v [[Jeseník]]u, kde je i farnost pro pravoslavné věřící. == Pamětihodnosti == * Zámek, původně gotická vodní tvrz, přestavěná kolem roku 1610 na renesanční zámek, 1829 opět přestavěný empírově a v 2. polovině 20. století hrubě účelově upraven. U zámku krajinářský park, založený roku 1845.<ref>http://www.castles.cz/zamek-vlcice/</ref> * Římskokatolický kostel svatého Bartoloměje, původní stavba z doby po roce 1600 barokizována v letech 1732-1734. Uvnitř skupina dřevěných soch a kazatelna * Socha svatého Jana Nepomuckého * Hraniční kámen == Členění obce == === Části obce === * [[Bergov]] * [[Dolní Les]] * '''Vlčice''' * [[Vojtovice]] === Základní sídelní jednotky === * Bergov * Dolní Les * Vlčice * Vojtovice === Katastrální území === * Dolní Les (96,79 ha) * Vlčice u Javorníka (1622,34 ha) * Vojtovice (145,51 ha) == Název == * Česky ''Bergov'', německy ''Bergau''. * Česky ''Dolní Les'', německy ''Niederwald''. * Česky ''Vlčice'', německy ''Wildschütz''. * Česky ''Vojtovice'', německy ''Woitzdorf''. == Reference == <references /> <!-- HlavičkaObecNav --><br /> [[Bergov]]&nbsp;| [[Dolní Les]]&nbsp;| '''Vlčice'''&nbsp;| [[Vojtovice]] <!-- PatičkaObecNav --><br /> {{Okres Jeseník}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Vesnice okresu Jeseník]]

Návrat na stránku „Vlčice (okres Jeseník)“.