Vojenský újezd Libavá

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{{Infobox české obce a města | název = Libavá | status = vojenský újezd | kraj = [[Olomoucký kraj|Olomoucký]] | okres = Olomouc | ob.roz.půs = [[Olomouc]] | pov.ob = [[vojenský újezd Libavá]] | země = [[Morava]] | výměra = 327,2382 | obyvatelé = 1318 ''(2005)'' | zem.šíř = 49°43'13" s.š. | zem.dél = 17°31'18" v.d. | PSČ = 783 07 | početzsj = 8 | početč = 5 | početk = 5 | adresa = Úřad vojenského újezdu Město Libavá<br />náměstí č. 2<br />783 07 Město Libavá | web = www.vojujezd-libava.cz | úř.web = | email = uuvu.libava@iol.cz | starosta = plk. Mgr. Josef Dřímal | foto = | popisek.foto = | znak = | vlajka = | mapa = | NUTS5 = CZ0712 503941 | NUTS4 = CZ0712 | NUTS3 = CZ071 | nad.výš = }} '''Vojenský újezd Libavá''' je [[vojenský újezd|vojenským újezdem]] o rozloze 327,2382 km² v [[Olomoucký kraj|Olomouckém kraji]], na severovýchodě [[okres]]u [[okres Olomouc|Olomouc]], v oblasti [[Oderské vrchy|Oderských vrchů]]. Sídlem újezdního úřadu je [[Město Libavá]]. == Historie == [[Soubor:Libava 1985.jpg|thumb|right| Sovětští důstojníci ve vojenském výcvikovém prostoru [[Libavá]], zima [[1985]]]] === Vznik a vysídlení === Vojenský újezd vznikl dne [[1. říjen|1. října]] [[1946]] na základě rozhodnutí [[Klement Gottwald|Gottwaldovy]] vlády ze dne [[17. září]] [[1946]] o zřízení „vojenského výcvikového prostoru Libavá“. Jeho součástí se stala celá [[katastrální území]] 24 [[obec|obcí]] (16 ze správního okresu Moravský Beroun, přičemž Nové Oldřůvky dnes už součástí Újezdu nejsou; 1 ze správního okresu Šternberk; 4 ze správního okresu Hranice; 3 ze správního okresu Olomouc). Ve všech zdejších obcích do té doby žili téměř výhradně [[Němci]], kteří byli v roce 1946 nuceně vysídleni, poté následovalo také vysídlení [[Češi|českých]] přistěhovalců a „zlatokopů“, kteří sem postupně přicházeli od r. 1945. === Chátrání === V průběhu následujících let byly opuštěné vesnice postupně zdemolovány včetně historických památek, kterými byla řada kostelů, kaplí i polních křížů, vodních a větrných mlýnů i tradičních selských usedlostí. Výjimkou se stalo pouze [[Město Libavá]] a bývalé obce [[Heroltovice]], [[Luboměř pod Strážnou]], [[Kozlov u Města Libavá|Kozlov]] a [[Slavkov u Města Libavá|Slavkov]], kde je dodnes sporé osídlení. Památkový úřad v Brně uplatňoval památkový zájem téměř u všech libavských obcí, především u sakrálních objektů a dále u 24 větrných mlýnů různých typů, které se zde vyskytovaly. Zachoval se však pouze poutní kostel ve Staré Vodě a větrný mlýn ve Městě Libavá. Na území vojenského újezdu je zakázáno soukromé vlastnictví, což se projevuje především na chátrání dosud zachovalých budov. === Pobyt sovětských vojsk === Po [[Invaze do Československa|okupaci sovětskou armádou v roce 1968]] byl vojenský prostor Libavá společně s vojenskými prostory [[Vojenský prostor Milovice|Milovice]] a [[Vojenský prostor Ralsko|Ralsko]] postoupen sovětské [[Střední skupina vojsk|Střední skupině vojsk]]. Zatímco milovický a ralský prostor byly při odchodu sovětských vojsk v červnu 1991 zrušeny, libavský převzala opět československá, později česká armáda. === Obyvatelstvo === Vojenský prostor Libavá je ze všech vojenských újezdů nejobydlenější. Nerespektování práv obyvatel vojenských újezdů (právo na místní samosprávu a právo vlastnit majetek) se před rokem 2007 několik let systematicky věnovala senátorka [[Jitka Seitlová]], zejména v souvislosti s vojenským újezdem Libavá, kde začátkem roku 2007 žilo nejvíce, tedy 1174 obyvatel. Tři závažné podněty týkající se závažného porušování zákonů se potvrdily, jeden z nich se týkal nezákonného zahrabání bojových ochranných látek. Některé podněty se týkaly podezřelých okolností pořádání [[hon]]ů zvěře, neevidovaných a nezpoplatněných. Pro své snahy nenalezla širokou podporu ani u obyvatel vojenských újezdů (podle průzkumu z roku 2002 pořádaného armádou vyjádřilo 64 % obyvatel VÚ Libavá spokojenost se životem v újezdu), ti si však za ní chodili stěžovat neformálně soukromě, s obavou z prozrazení. Vyjádřila však vůli zabývat se problémem i z pozice zástupkyně [[veřejný ochránce práv|veřejného ochránce práv]], do které byla mezitím jmenována.<ref name=mf>sada článků ''Tady vládne jen armáda'', ''Život jako v gubernii'', ''Stála jsem sama proti Goliášovi, říká Seitlová'', MF Dnes, 28. 3. 2007, str. A10, autor [[Luděk Navara]]</ref><ref>[http://www.radio.cz/cz/zpravy/15562 ''Senátoři jsou připraveni obrátit se kvůli Libavé na Ústavní soud''], Český rozhlas, zprávy 3. 11. 2001: ''„Senátoři [[Jitka Seitlová]] (ODA) a [[František Mezihorák]] (ČSSD) jsou připraveni obrátit se na Ústavní soud kvůli vojenskému újezdu Libavá. (…) Armáda a ministerstvo obrany podle jejich názoru rozjely proti snahám senátorů mohutnou kampaň.“'' <br /> [http://www.radio.cz/cz/zpravy/15555 Senátoři pochybují o Tvrdíkově plánu na oživení újezdu Libavá], Český rozhlas, zprávy 27. 10. 2001 </ref> == Historické obce == === z někdejšího politického okresu Moravský Beroun === * [[Olověná]] (původně Barnov) * '''Čermná''', název katastrálního území však zněl [[Čermná u Města Libavá]] * [[Heroltovice]] * [[Údolná]] (původně Keprtovice) * [[Luboměř pod Strážnou]] * [[Město Libavá]] (katastrální území ''Dřemovice'', ''Předměstí Libavá'' a ''Město Libavá'') * [[Milovany]] * [[Nová Ves nad Odrou]] (název katastrálního území však zněl '''Nová Ves u Města Libavá''') * [[Olejovice]] * [[Rudoltovice]] * '''Smilov''', název katastrálního území však zněl [[Smilov u Města Libavá]] * [[Stará Voda (Libavá)|Stará Voda]] * [[Velká Střelná]] * [[Vojnovice]] * '''Mastník''', název katastrálního území však zněl [[Mastník u Města Libavá]] (původně Zigartice) * téměř celé [[Nové Oldřůvky]], jejichž nepatrná část je dnes součástí města [[Budišov nad Budišovkou]] === z někdejšího politického okresu Šternberk === * [[Bělá u Města Libavá]] === z někdejšího politického okresu Hranice === * '''Heřmánky''', název katastrálního území však zněl [[Heřmánky u Města Libavá]] * '''Kozlov''', název katastrálního území však zněl [[Kozlov u Města Libavá]] * [[Ranošov]] * '''Slavkov''', název katastrálního území zněl [[Slavkov u Města Libavá]] === z někdejšího politického okresu Olomouc-venkov === * [[Jestřabí (vojenský újezd Libavá)|Jestřabí]] * [[Nepřívaz]] * [[Varhošť (vojenský újezd Libavá)|Varhošť]] == Územní členění == === [[Katastrální území]] === V nedávné době došlo na území vojenského újezdu ke katastrální reformě, takže se dnes území újezdu dělí namísto 25 už jen na 5 katastrálních území, kterými jsou: # Čermná u Města Libavá # Město Libavá # Rudoltovice # Slavkov u Města Libavá # Velká Střelná === Místní části === # Heroltovice # Kozlov # Luboměř pod Strážnou # Město Libavá # Slavkov === Základní sídelní jednotky === Na území vojenského újezdu se v současné době nachází 8 základních sídelních jednotek, kterými jsou: # Čermná # Heroltovice # Kozlov # Luboměř pod Strážnou # Město Libavá # Rudoltovice # Slavkov # Velká Střelná == Reference == <references/> == Externí odkazy == * [http://www.vojujezd-libava.cz/ Vojenský újezd Libavá] * http://www.libavsko.cz/ * [http://www.libavsko.ic.cz/ libavsko.ic.cz] <!-- HlavičkaObecNav --><br /> [[Heroltovice]]&nbsp;| [[Kozlov (Libavá)|Kozlov]]&nbsp;| [[Luboměř pod Strážnou]]&nbsp;| [[Město Libavá]]&nbsp;| [[Slavkov (Libavá)|Slavkov]]<br /> <small>zaniklé:</small> [[Nepřívaz]]&nbsp;|&nbsp;[[Olejovice]]&nbsp;|&nbsp;[[Smilov (Libavá)|Smilov]]&nbsp;|&nbsp;[[Stará Voda (Libavá)|Stará Voda]]&nbsp;|&nbsp;[[Velká Střelná]] a další... <!-- PatičkaObecNav --><br /> {{Commonscat|Vojenský újezd Libavá}}{{okres Olomouc}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Vojenský újezd Libavá| ]] [[Kategorie:Vojenské újezdy v Česku|Libavá]] [[Kategorie:Okres Olomouc]] [[Kategorie:Morava]] [[Kategorie:Obce v okrese Olomouc]]

Návrat na stránku „Vojenský újezd Libavá“.