Vulkanismus na Io

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

'''Vulkanismus na [[Io]]''', měsíci [[Jupiter (planeta)|Jupitera]], způsobuje aktivita četných [[sopka|sopek]] vytvářejících [[lávový proud|lávové proudy]], které vyvrhují [[síra|síru]] a [[oxid siřičitý]] do atmosféry měsíce. Tuto vulkanickou činnost objevila v roce [[1979]] sonda ''[[Voyager 1]]''.<ref name="Morabito1979">{{Citace periodika | titul=Discovery of currently active extraterrestrial volcanism | periodikum=[[Věda]] | příjmení=Morabito | jméno=L. A. | spoluautoři=''et al.'' | strany=972 | ročník=204 | číslo= | rok=1979 | doi=10.1126/science.204.4396.972}}</ref> Na fotografiích, které na Zem poslaly sondy [[Voyager 1]], [[Voyager 2]], [[Sonda Galileo|Galileo]], [[Sonda Cassini|Cassini]] a [[New Horizons]], [[astronom]]ové objevili 150 aktivních [[sopka|sopek]], ale předpokládá se, že by jich mohlo být celkem okolo 400.<ref name="Lopes2004">{{Citace periodika | titul=Lávová jezera na Io: Observations of Io’s volcanic activity from Galileo NIMS during the 2001 fly-bys | periodikum=[[Icarus]] | příjmení=Lopes | jméno=R. M. C. | spoluautoři=''et al.'' | strany=140–74 | ročník=169 | číslo= | rok=2004 | doi=10.1016/j.icarus.2003.11.013}}</ref>. Io je ve [[sluneční soustava|sluneční soustavě]] po [[Země|Zemi]] a možná po [[Venuše (planeta)|Venuši]] jediné těleso, kde je aktivní vulkanismus pozorován (sopky na [[Mars (planeta)|Marsu]] se zdají být vyhaslé). Sopečnou činnost na Io vyvolávají [[Slapová síla|slapové síly]] Jupiteru a blízkých [[Galileovy měsíce|galileovských měsíců]]. Io je nejvíce vulkanicky aktivní těleso ve [[sluneční soustava|sluneční soustavě]]. Vědci rozlišují tři různé typy [[sopečná erupce|sopečných erupcí]], liší se v délce trvání, intenzitou a množstvím vyvržené [[láva|lávy]]. [[láva|Lávové]] proudy na Io jsou desítky až stovky [[kilometr]]ů dlouhé, tvořeny jsou především [[čedič]]em, který je typický i pro pozemskou sopku [[Kilauea]] na [[Havaj]]i.<ref name="Keszthelyi2007">{{Citace periodika | titul=New estimates for Io eruption temperatures: Implications for the interior | periodikum=Icarus | příjmení=Keszthelyi | jméno=L. | spoluautoři=''et al.'' | strany=491–502 | ročník=192 | číslo= | rok=2007 | doi=10.1016/j.icarus.2007.07.008}}</ref> Bylo však objeveno i několik [[síra|sirných]] druhů láv a výlevy [[oxid siřičitý|oxidu siřičitého]]. Vyvrženiny při erupci dosahují teploty 1300&nbsp;[[Stupeň Celsia|°C]] (přibližně 1&nbsp;600&nbsp;[[Kelvin|K]]). Sopečné erupce vyvrhují lávu a plyny až do výšky 500 [[kilometr]]ů nad povrch měsíce, a přitom vznikají velké trychtýřovité formace vyvrženin.<ref name="Geissler2008">{{Citace periodika | titul=Galileo observations of volcanic plumes on Io | periodikum=Icarus | příjmení=Geissler | jméno=P. E. | spoluautoři=M. T. McMillan | strany=505–18 | ročník=197 | číslo= | rok=2008 | doi=10.1016/j.icarus.2008.05.005}}</ref> Oblaka plynů zbarvují okolní terén do červena, černa, nebo bíla, vlivem čehož vzniká a je doplňována na Io řídká atmosféra. [[Kosmická sonda|Kosmické sondy]], které kolem měsíce proletěly od roku 1979, zpozorovaly, že vulkanická činnost rychle mění celý povrch měsíce.<ref name="Geissler2004">{{Citace periodika | titul=Surface changes on Io during the Galileo mission | periodikum=Icarus | příjmení=Geissler | jméno=P. | spoluautoři=''et al.'' | strany=29–64 | ročník=169 | číslo= | rok=2004 | doi=10.1016/j.icarus.2003.09.024}}</ref> == Objevení == Před přeletem [[Voyager 1|Voyageru 1]] ([[5. březen|5. března]] [[1979]]) byl Io byl považován za vulkanicky neaktivní svět podobně jako pozemský [[Měsíc]]. Objev [[sodík]]u v jeho okolí vedl k teorii, že satelit bude pokryt vrstvou [[evaporit]]ů.<ref name="Fanale1974">{{Citace periodika | titul=Io: A Surface Evaporite Deposit? | periodikum=Science | příjmení=Fanale | jméno=F. P. | spoluautoři=''et al.'' | strany=pp. 922–25 | ročník=186 | číslo=4167 | rok=1974 | doi=10.1126/science.186.4167.922 | pmid=17730914}}</ref> V roce 1970, když se Io nacházel v Jupiterově [[stín]]u, bylo provedeno měření vlnové délce 10 [[mikrometr|μm]] v infračervené oblasti spektra a vědci objevili (ve srovnání s ostatními satelity [[Jupiter (planeta)|Jupitera]]) anomálně vysoké tepelné toky.<ref name="Morrison1973">{{Citace periodika | titul=Thermal Properties of the Galilean satellites | periodikum=Icarus | příjmení=Morrison | jméno=J | spoluautoři=Cruikshank, D. P. | strany=223–36 | ročník=18 | číslo= | rok=1973 | doi=10.1016/0019-1035(73)90207-8}}</ref> == Reference == <references /> {{Commonscat|Volcanoes of Io}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Io]]

Návrat na stránku „Vulkanismus na Io“.