Zábřeh na Moravě (zámek)

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

[[Image:Zábřeh zámek1_2.jpg|right|250px|thumb|Zámek Zábřeh - severozápadní průčelí]] '''Zámek Zábřeh na Moravě''' je [[renesance|renesanční]] [[zámek (stavba)|zámek]] ve staré části města [[Zábřeh|Zábřeh na Moravě]]. Na jeho místě stával dříve [[hrad]] postavený k ochraně zemské obchodním stezky vedoucí z [[Morava|Moravy]] do [[Čechy|Čech]] údolím řeky [[Moravská Sázava|Moravské Sázavy]] k [[Tatenice|Tatenici]]. ==Historie== Původní zábřežská tvrz byla asi v 2. polovině 13. století za držení [[Šternberkové|Šternberků]] a [[páni z Kravař|pánů z Kravař]] podstatně rozšířena a opevněna tak, že koncem 14. století se již zmiňuje zábřežský hrad. Stál na příkrém svahu spadajícím do dnešní Havlíčkovy ulice a byl chráněn vysokou kamennou zdí, jejíž zbytky jsou dodnes zachovány. Z městské strany byl oddělen hlubokým příkopem a vcházelo se do něj branou s předsazeným vytahovacím mostem nacházejícím se u severovýchodní části dnešního zámku. Z hradu vedly podzemní chodby – podle pověstí údajně až na sousední hrady [[Brníčko (hrad)|Brníčko]] a [[Hoštejn (hrad)|Hoštejn]]. Zřejmě to však byly pouze únikové východy, kterými se v čase nebezpečí bylo možno dostat za hradby města. Svědčí o tom hluboká sklepení (zčásti zachovalá) a část chodby, jež směřovala přes dnešní Masarykovo náměstí k domu „Pod podloubím“. Ta se v místě dnešního parčíku v roce [[1928]] propadla a byla následně zasypána. Na sklonku 14. století přešlo již zformované zábřežské panství na pány z Kravař. [[Jiří z Kravař]] prodal kolem roku 1442 panství [[Jan starší Tunkl|Janu staršímu Tunklovi z Drahanovic]]. Za držení [[Tunklové z Brníčka|Tunklů]] nastal rozmach zábřežského panství. Rozrostlo se o panství brníčské a hoštejnské a zábřežský hrad se stal rodovým sídlem (Brníčko bylo poničeno za česko-uherských a Hoštejn za husitských válek). Proto bylo zábřežské sídlo tak honosně vyzdobeno a v [[pozdní gotika|pozdně gotickém]] slohu upraveno. Několikerou přestavbou objekt úplně ztratil charakter opevněného hradu a úpravy mu vtiskly rysy zámecké architektury. Z tehdejší doby se dochovala vzácná památka umístěná v průjezdu zámku (původně umístěná nad hradní branou). Jedná se o štít vytesaný z [[maletínský pískovec|maletínského pískovce]] s bohatými ornamenty, se znakem [[Tunklové z Brníčka|Tunklů]] (se dvěma rybami a nápisem „''Georgius Tunkl senior de Brniczko et in Zabrzeh''“) a letopočtem 1478. Nedostupnost informací o následných úpravách neumožňují podrobněji popsat další vývoj a charakter stavebních etap objektu, vyjma pozdně renesanční přístavbu hranaté úzké věže. Za zmínku stojí pouze objekt kostelíka, který byl do 16. století součástí zámku a jež byl za jednoho z [[Boskovicové|Boskoviců]] (zřejmě [[Jan z Boskovic|Jana z Boskovic]]) zrušen a přestavěn na komnaty. Zábřežská farní kronika uvádí, že v tomto kostelíku byl pohřben ve 2. polovině 15. století probošt [[Metropolitní kapitula u svatého Václava v Olomouci|olomoucké kapituly]] a světící [[seznam olomouckých biskupů a arcibiskupů|biskup olomoucký]] [[Benedikt z Valdštejna]]. Jeho náhrobní kámen byl po zrušení kaple zasazen v zámecké zdi. Tato památka se však nedochovala. Prodejem zábřežského panství [[Jindřich Tunkl|Jindřichem Tunklem]] (roku 1510) přešel majetek do rukou [[Mikuláš Trčka z Lípy|Mikuláše Trčky z Lípy a na Lichtenburce]] a tím skončilo nejen období budování a rozšiřování panství, ale i nejslavnější období zábřežského panského sídla, neboť se majetky dostaly do rukou mocných šlechtických rodů pro něž bylo zdejší sídlo jen místem dočasným. Po dvou letech Mikuláš Trčka z Lípy (sídlící na [[Opočno (zámek)|Opočně]]) vyměnil zábřežské panství s [[Ladislav z Boskovic|Ladislavem z Boskovic]] a ten si jako sídlo vybral [[Moravská Třebová (zámek)|Moravskou Třebovou]] a na zábřežském zámku od té doby sídlili jen [[krajský hejtman|hejtmané]] a [[hospodářský správce|hospodářští správci]] panství. Výjimkou byl pouze [[Jan z Boskovic]] (pravnuk Ladislava), který v roce 1569 převzal správu obrovského majetku [[Boskovicové|Boskoviců]]. Ten si zábřežské sídlo oblíbil a často zde s manželkou pobýval. Pro ni dal přebudovat zámek v renesanční sídlo – objekt byl zvýšen o jedno patro se čtyřmi sály a na straně do náměstí vybudoval renesanční zahradu. Pod zámkem vznikl nový pivovar a rozsáhlý panský dvůr. Po smrti svého manžela zde také sídlila (až do své smrti roku 1590) sestra [[Jan z Boskovic|Jana z Boskovic]] [[Kunhuta z Boskovic|Kunhuta]], provdaná Žerotínová. Její syn, Ladislav Velen ze Žerotína se po smrti [[Jan z Boskovic|Jana z Boskovic]] stal dědicem veškerého majetku [[Boskovicové|Boskoviců]]. Za své sídlo si však vybral [[Moravská Třebová (zámek)|Moravskou Třebovou]] a v Zábřehu prodléval sporadicky. Město za dobu Boskoviců a [[Žerotínové|Žerotínů]] prožívalo léta blahobytu a rychle se rozrůstalo. Častým obyvatelem zámku byl v období 20. let 17. století i jediný Velenův syn [[Karel ze Žerotína|Karel]]. Po [[bitva na Bílé hoře|Bílé hoře]] byl Ladislav Velen, coby vojenský vůdce vzbouřených stavů, nucen uprchnout do ciziny, v nepřítomnosti byl odsouzen k trestu smrti a jeho majetek [[konfiskace|zkonfiskován]]. Od císaře [[Ferdinand II. Štýrský|Ferdinanda II.]] dostal zábřežské panství [[Karel I. z Lichtenštejna|kníže Karel z Lichtenštejna]]. V rámci lichtenštejnských panství poklesl zábřežský zámek definitivně na pouhé sídlo hospodářské správy. Období třicetileté války znamenalo pro zábřežské panství období úpadku. V roce 1621 zde byli ubytováni důstojníci [[valdštejnské vojsko|valdštejnského]] regimentu a v roce 1642 zde značné šrámy způsobili [[Švédové]]. V roce 1661 byl zámek částečně zbarokizován, na kteréžto úpravy se památkou dochoval pískovcový znak [[Lichtenštejnové|Lichtenštejnů]] (se jménem tehdejšího majitele [[Karel Eusebius z Lichtenštejna|Karla Eusebia z Lichtenštejna]]). V letech 1727–1736 došlo k další větší přestavbě, kdy s ohledem na hospodářské potřeby bylo v [[baroko|barokním slohu]] přistavěno severní zámecké křídlo. Za období slezských a napoleonských válek procházely Zábřehem nejrůznější vojska (pruská, rakouská i francouzská – po bitvě u Slavkova v roce 1805), což bylo spojeno s častým pleněním zámku i města. Zámek i město neušetřily ani živelné pohromy - největší byl požár v roce 1793, jenž zničil téměř celé město i část zámku s věží, ta byla později obnovena (nynější podoba je z roku 1869). [[Alois II. z Lichtenštejna|Kníže Alois z Lichtenštejna]] zámek v roce 1849 prodal městu a to jej pronajalo [[Okresní hejtmanství|okresnímu hejtmanství]] a [[okresní soud|okresnímu soudu]]. Pro účely úřadů slouží dodnes. ==Galerie== <gallery perrow="3" widths="150"> Image:Zábřeh zámek1 1.jpg|Pohled od východu Image:Zábřeh zámek1 1a.jpg|Pohled od severu Image:Zábřeh zámek1 3.jpg|Jihovýchodní průčelí Image:Zábřeh zámek1 4.jpg|Severozápadní průčelí se vstupem Image:Zábřeh zámek1 5.jpg|Pohled z jihu Image:Zábřeh zámek1 6.jpg|Pohled od západu </gallery> ==Současnost== V současnosti je sídlem [[Městský úřad|Městského úřadu]]. ==Externí odkazy== *[http://www.ucekaj.com/stepa/index_soubory/tunkl.html] Tunklové *[http://www.muzabreh.cz/] MěÚ {{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Zámky v Česku]] [[Kategorie:Kulturní památky v okrese Šumperk]]

Návrat na stránku „Zábřeh na Moravě (zámek)“.