Zaječice (Bečov)

{{Infobox sídlo
  | název = Zaječice
  | foto = File:Zaječice u Mostu.JPG
  | popisek.foto = Pohled na osadu ze severu
  | charakter = malá vesnice
  | obyvatelé = 
  | obyv.datum = 
  | č.p. = 21
  | PSČ = 435&nbsp;26
  | obec = [[Bečov]]
  | okres = Most
  | země = [[Čechy]]
  | k.ú. = Zaječice u Bečova
  | výměra = 2,9224
  | zem.šíř = 50°27′51″
  | zem.dél = 13°42′59″
  | nad.výš = 231
  | mapa = 
}}[[Soubor:Zaječice - kaple.JPG|thumb|240px|Kaple v Zaječicích]]
'''Zaječice''' ([[němčina|německy]]: ''Saidschitz'') je osada, která je součástí obce [[Bečov]] v [[okres Most|okrese Most]] v [[Ústecký kraj|Ústeckém kraji]]. Nachází se v nadmořské výšce 231 metrů, asi 6,5 km jihovýchodně od města [[Most (město)|Mostu]]. Obcí&nbsp;protéká Zaječický potok, který se severozápadně od obce vlévá do říčky [[Srpina|Srpiny]].
== Minerální pramen ==
Zaječice u Bečova proslavil minerální pramen, který byl znám již v 18. století a nachází se severozápadně od obce. [[Geologie|Geolog]] a [[balneologie|balneolog]] Franz Ambroz Reuss, který působil jako lékař v lázních Kyselka u [[Bílina (okres Teplice)|Bíliny]] potvrdil léčebné účinky nejen bílinské minerálky, ale i zdejší hořké vody a zasloužil se o proslulost a široké využití minerálních pramenů. Zaječická voda svým složením patří mezi silně mineralizované minerální vody sírano-hořečnatého typu, je nažloutlá, bez pachu a má výraznou hořkou chuť. Voda má projímavé a zánětům zabraňující účinky a hodí se zvláště k déle trvajícímu užívání při chronické ochablosti střev a jiných potížích.<ref>[http://www.bilinskakyselka.cz/ Chemická analýza Zaječické hořké vody]</ref> Zdejší minerální voda patří do stejné kategorie jako Vincentka, Bílinská kyselka, Mlýnský pramen, Šaratice nebo Rudolfův pramen.<ref>[http://www.szpi.gov.cz/docDetail.aspx?docid=1000415&docType=ART&nid=11327 Státní zemědělská a potravinářská inspekce]</ref> V Zaječicích vznikla stáčírna, která začala prodávat minerálku pod jménem '''Zaječická hořká voda'''. Na počátku 20. století se z minerálního pramene získávala hořká Glauberova sůl, která se prodávala pod obchodním názvem ''Seidlické prášky''. Po znárodnění Bílinských lázní a produkce minerálek se zdejší stáčírna stala pobočkou tamního národního podniku Bílinská kyselka, který zaječickou hořkou produkuje dodnes.
== Kaple ==
Z pamětihodností se v obci nachází pouze kaple [[Ferdinand Katilský|sv. Ferdinanda Kastilského]]. Byla postavena v letech 1767-1769 na náklady místního sedláka Mathiase Loose, který zbohatl na minerální vodě. Poškozená kaple je od roku [[2007]] v rekonstrukci a byla opatřena novou střechou.
==Vývoj počtu obyvatel v obci==
{| class="wikitable" style="margin: 1em auto 1em auto"
|+ Počty obyvatel mezi lety 1850 až 1970 dle sčítání <ref>Retrospektivní lexikon obcí ČSSR 1850-1970, díl I/1, Praha 1977, s. 512-513</ref>
!style="background:#ddffdd"|Rok
!style="background:#f3fff3"|'''1850'''
!style="background:#f3fff3"|'''1869'''
!style="background:#f3fff3"|'''1880'''
!style="background:#f3fff3"|'''1890'''
!style="background:#f3fff3"|'''1900'''
!style="background:#f3fff3"|'''1910'''
!style="background:#f3fff3"|'''1921'''
!style="background:#f3fff3"|'''1930'''
!style="background:#f3fff3"|'''1950'''
!style="background:#f3fff3"|'''1961'''
!style="background:#f3fff3"|'''1970'''
|-
!style="background:#ddffdd"|Počet obyvatel
| 101
| 106
| 144
| 134
| 122
| 148
| 159
| 170
| 116
| 120
| 98
|}
V následujících letech jsou údaje souhrnné pro Bečov i s oběma osadami.

==Reference==
<references/>
== Literatura ==
* J. Sýkorová, Bečov 1327-2007, vydal OÚ Bečov 2007, s. 8-9
== Externí odkazy ==
* [http://www.kostely.tnet.cz/?load=detail&id=6935 Kaple v Zaječicích]


{{Obec Bečov}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Vesnice okresu Most]]