Země Koruny české

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{{Infobox zaniklý stát | název = Koruna česká | originální název = Corona Bohemiae <small>([[Latina|la]])</small> <br />Böhmische Krone <small>([[Němčina|de]])</small> | rok vzniku = 1348 | rok zániku = 1918 | více před = ano | před 1 = České království | před 1 vlajka = Small coat of arms of the Czech Republic.png | před 2 = Markrabství moravské | před 2 vlajka = Moravia.png | před 3 = slezská knížectví | před 3 vlajka = Silesia.png | před 4 = Chebsko | před 4 vlajka = Cheb_coat_of_arms.png | před 5 = Horní Lužice | před 5 vlajka = Wappen Landkreis Bautzen.png | před 6 = Dolní Lužice | před 6 vlajka = Wappen Luckau.png | před 7 = Horní Falc | před 7 vlajka = Wappen_Bezirk_Oberpfalz.png | před 8 = Braniborské markrabství | před 8 vlajka = Wappen Mark Brandenburg.png | před 9 = Lucemburské hrabství | před 9 vlajka = Luxembourg New Arms.png | více po = ano | po 1 = Lucemburské vévodství | po 1 vlajka = Luxembourg New Arms.png | po 2 = Braniborské markrabství | po 2 vlajka = Wappen Mark Brandenburg.png | po 3 = Horní Falc | po 3 vlajka = Wappen_Bezirk_Oberpfalz.png | po 4 = Kurfiřtství saské | po 4 vlajka = Flag of Electoral Saxony.png | po 5 = Prusko | po 5 vlajka = Flag of Prussia (1750).gif | po 6 = První republika | po 6 vlajka = Flag of Czechoslovakia.png | šířka 1. sloupce = | vlajka = Flag of Bohemia.png | článek o vlajce = Vlajka Česka | vlajka velikost = | znak = Znak ZKC.PNG | článek o znaku = | znak velikost = | rámeček znak = | mapa = Země Koruny české.jpg | mapa velikost = | mapa poznámka = Země Koruny české do roku 1742 | hlavní město = [[Praha]] | rozloha = | rozloha poznámka = | nejvyšší bod = | nejvyšší bod poznámka = | nejdelší řeka = [[Vltava]] | nejdelší řeka poznámka = | počet obyvatel = | počet obyvatel poznámka = | jazyky = [[latina]], [[čeština]], [[němčina]] | národnostní složení = zemské národy Čechů, [[Moravané|Moravanů]] a Slezanů (z toho ve všech třech případech podstatná část dnešní [[Němci]]), předkové dnešních [[Lužičtí Srbové|Lužických Srbů]] etc. | náboženství = [[Římskokatolická církev|římskokatolické]], [[Husité|husitské]], [[Kalvinismus|kalvinistické]] | státní zřízení = [[monarchie]], 1619–1620 [[konfederace]] | mateřská země = Svatá říše římská <small>(do roku 1806)</small><br /> [[Rakouské císařství]] <small>(do roku 1867)</small><br /> [[Rakousko-Uhersko]] <small>(do zániku)</small> | měna = | vznik = [[7. duben]] 1348 – Karel IV. svými výnosy formálně potvrdil jméno a území | zánik = [[28. říjen]] [[1918]] – po první světové válce vyhlášena nezávislost na Rakousko-Uhersku }} '''Země Koruny české''' nebo '''Koruna království českého''' či pouze '''Koruna česká''' někdy zvané '''České království a přidružené země''' nebo poněkud nepřesně jen '''České království''' je název historického [[stát]]ního útvaru charakteru [[personální unie]]<ref>{{Citace monografie| příjmení = Starý | jméno = Marek | odkaz na autora = | titul = Vývoj veřejné správy v českých zemích do roku 1848 | vydavatel = Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. | místo = Praha | rok = 2007 | isbn = 978-80-86754-79-6 | kapitola = Český stát v období vrcholného feudalismu (1200-1419) | strany = 20 | jazyk = čeština }}. </ref>, který byl tvořen svazkem zemí pod svrchovaností českého [[král]]e. Jádro tvořily [[historické české země|české země]], tj. [[České království]], [[Markrabství moravské]], [[Vévodství opavské]]<ref group = "p">Z něj se později jako samostatná země vyčlenilo Krnovsko</ref> a [[Slezsko|jednotlivá slezská knížectví]]. Po většinu doby existence tohoto státního útvaru jeho součástí bylo také celé [[Slezsko]] a [[Lužice]]. Jednotlivé země také měly v jejím rámci značnou [[autonomie|autonomii]], a tento státní útvar v poněkud odlišné podobě přežily. Korunu českou právně ustanovil Karel IV. svými výnosy ze dne [[7. duben|7. dubna]] 1348, stalo se tak vlastně na jakousi obranu před zneužitím královské moci&nbsp;– jak totiž napovídá název, tento státní celek oficiálně patřil české, tzv. [[Svatováclavská koruna|Svatováclavské koruně]]. Král si mohl korunu, a tím i vládu nad svou zemí, jen vypůjčit od [[Svatý Václav|sv. Václava]]. Termín Česká koruna se však poprvé objevuje už roku 1322<ref>{{Citace monografie| příjmení = Starý | jméno = Marek | odkaz na autora = | titul = Vývoj veřejné správy v českých zemích do roku 1848 | vydavatel = Vysoká škola finanční a správní, o.p.s. | místo = Praha | rok = 2007 | isbn = 978-80-86754-79-6 | kapitola = Český stát v období vrcholného feudalismu (1200-1419) | strany = 20 | jazyk = čeština }}. </ref> za vlády Jana Lucemburského. == Jednotlivé země == [[Soubor:HRR 14Jh.jpg|thumb|250px|left|Svatá říše římská ve 14. stol.; fialově jsou vyznačeny državy [[Lucemburkové|Lucemburků]] z čehož většina území patřila ke Koruně české]] {{Hlavní článek|Historické české země}} Karel IV. ustanovil korunu v rozsahu územních zisků svého otce Jana Lucemburského – kromě [[Čechy|Čech]], [[Morava|Moravy]] a [[Slezsko|Slezska]] území zahrnovalo i [[Chebsko]], [[Horní Lužice|Horní Lužici]] a četná léna v [[Německo|německé]] oblasti. Během Karlovy vlády ještě přibyla [[Horní Falc]] a [[Dolní Lužice]] (1370). V letech 1373–1415 bylo volně připojené [[Braniborské markrabství]]. Zvolením [[Ferdinand I. Habsburský|Ferdinanda I.]] českým králem v roce 1526 se Koruna česká připojila k územím ovládaným rodem [[Habsburkové|Habsburků]], čímž byl položen základ budoucí [[Habsburská monarchie|Habsburské monarchie]]. V letech 1619–1620 se země Koruny české změnily na čas v [[konfederace|konfederaci]]. Během třicetileté války (1635) postoupil císař Ferdinand II. území obojí Lužice [[Sasko|Sasku]]. Další územní ztrátu Koruna česká utrpěla v roce 1742, kdy byla Marie Terezie nucena vzdát se ve prospěch [[Prusko|Pruska]] většiny území Slezska, které tehdy bylo hospodářsky nejvyspělejší částí habsburského soustátí. Ačkoliv země Koruny české postupně ztratily v rámci rakouské monarchie svoji samostatnost a jako samostatný útvar v jejím rámci fakticky zanikly se zánikem svých centrálních orgánů, formálně zanikly až rozpadem [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]] v roce [[1918]], kdy se s výjimkou malé části Těšínska, zabrané [[Polsko|Polskem]], staly základem české části nově vzniklého [[První republika|Československé republiky]]. == Historie == === Za vlády Lucemburků === {{Hlavní článek|Morava za vlády Lucemburků}} === Stavovská monarchie === {{Hlavní článek|Český stát za vlády Jagellonců}} === Země Koruny české součástí habsburské monarchie === {{Podrobně|Země Koruny české za vlády Ferdinanda I.|Země Koruny české za vlády prvních Habsburků}} === Konfederace === Počátek konfederace jednotlivých zemí Koruny české je datován do období po sesazení řádně zvoleného a korunovaného českého krále [[Ferdinand II. Štýrský|Ferdinanda II.]] českými stavy. Vznik měl řešit nadřazenost Českého království nad vedlejšími zeměmi, což bylo důležité proto, aby se tyto země sjednotily a jednaly společně proti Ferdinandovi. Z výše zmíněných důvodů byl [[31. červenec|31. července]] 1619 svolán generální sněm stavů zemí Koruny české, aby byl dohodnut další postup a schválena [[Česká konfederace|konfederace]]. Všechny země měly být stmeleny jediným panovníkem s omezenými pravomocemi, měly mít společné tyto instituce: českou dvorskou kancelář, generální sněm a společné velení armády. Měla zde fungovat evangelická církev s defenzory, přičemž katolíci neměli být utlačováni, pokud budou uznávat [[Rudolfův Majestát|Majestát]] a [[jezuité]] museli odejít ze všech zemí. Podle této smlouvy byl zvolen a panoval pouze jeden král, a to [[Fridrich Falcký|Fridrich I.]], s kterým je také osud konfederace spojen, protože nedlouho poté, co na trůn nastoupil Ferdinand II., bylo vydáno [[Obnovené zřízení zemské]], které výrazně zmenšilo svobody českých stavů. Poněkud později na počátku roku 1620 na sněmu v Prešpurku byla konfederace rozšířena území ovládané [[Gabriel Betlen|Gabrielem Betlenem]], tedy [[Uherské království]] a [[Sedmihradsko|Sedmihradské knížectví]] a Dolní a Horní Rakousy. Horní Rakousy byly přinuceny vzdát císaři hold [[20. srpen|20. srpna]] 1620, poté co je vojensky obsadil vrchní velitel ligistického vojska, [[Maxmilián I. Bavorský]]. Čechy padly prakticky okamžitě po bitvě na Bílé hoře, kdy [[13. listopad|13.&nbsp;listopadu]] vydaly konfederační listiny vítězům. Morava, především [[Karel starší ze Žerotína]], začala jednat o vyrovnání s císařem [[20. prosinec|20.&nbsp;prosince]] a Slezsko poté co král [[Fridrich Falcký|Fridrich]] odjel [[22. prosinec|22.&nbsp;prosince]]. Obě Lužice mezitím dobyl [[Jan Jiří I. Saský]]. Poslední, kdo zůstal z konfederace, Betlen s Uherskem sám jednal s císařem již delší dobu za zády všech konfederovaných zemí. === Restaurace absolutismu === Nedlouho po vrácení moci nad zeměmi Koruny českými Ferdinandovi II. byl oktrojován nový systém státního zřízení, tedy [[Obnovené zřízení zemské]]. S tímto zřízením došlo k okleštění mnoha stavovských pravomocí, nejenže listina nebyla schválena stavy, ale nebyla ani nikdy přeložena do češtiny. Nejdůležitějším ustanovením nového zřízení však bylo definovaného „zapůjčování“ Svatováclavské koruny, které se mělo dít dědičně, a ne voleně, tak jak tomu bylo zvykem po mnohá staletí. Zajímavé je, že [[Legalita|legálnost]] tohoto kroku byla opírána o usnesení moravských stavů v době volby [[Ferdinand I. Habsburský|Ferdinanda I.]], kteří na truc stavům českým potvrdili dědická práva [[Anna Jagellonská|Anně Jagellonské]] a jejího muže přijali jen za svého pána.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Čornej | jméno = Petr | odkaz na autora = Petr Čornej | spoluautoři = a kol. | rok = 2001 | titul = Kdy, kde, proč a jak se to stalo v českých dějinách | vydavatel = Reader’s Digest Výběr | místo = Praha | isbn = 80-86196-33-X | kapitola = Změněný osud českého soustátí | strany = 185}}</ref> Zřízení přetrvalo bez větších změn až do revolučního roku 1848, kdy museli Habsburští panovníci v mnohém ustoupit národům spojeným ve svém [[Rakouské císařství|císařství]]. === Po roce 1848 === [[Soubor:Rozsah českého státu od polovice XVIII. století do světové války.jpg|thumb|left|Země Koruny české od poloviny 18. století do konce [[první světová válka|první světové války]]]] {{podrobně|Revoluce 1848-1849 v Rakouském císařství}} == Poznámky == <references group = "p"/> == Reference == <references/> == Literatura == * ČORNEJ, Petr, et al. Dějiny zemí Koruny české I. Praha, Litomyšl : Paseka, 2003. ISBN 80-7185-605-3. * BĚLINA, Pavel, et al. Dějiny zemí Koruny české II. Praha, Litomyšl : Paseka, 2003. ISBN 80-7185-605-3. * BĚLINA, Pavel, et al. Kronika Českých zemí. 2. vyd. Praha : Fortuna Print, 2003. ISBN 80-7321-071-1. == Související články == * [[Země Koruny svatoštěpánské]] == Externí odkazy == * [http://spcp.prf.cuni.cz/dokument/konfed.htm Konfederace stavů zemí Koruny české] {{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Země Koruny české]] [[Kategorie:Zaniklé státy Česka]] [[Kategorie:Geografie Rakouska-Uherska]]

Návrat na stránku „Země Koruny české“.