Prachatice
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
(Prehistorická šablona) |
||
Řádka 191: | Řádka 191: | ||
- | {{commonscat|Prachatice}}{{Okres Prachatice}}{{Článek z Wikipedie | + | {{commonscat|Prachatice}}{{Okres Prachatice}}{{Článek z Wikipedie}} |
[[Kategorie:Města v Čechách]] | [[Kategorie:Města v Čechách]] | ||
[[Kategorie:Prachatice]] | [[Kategorie:Prachatice]] |
Aktuální verze z 17. 8. 2016, 15:26
Prachatice (německy Prachatitz) jsou okresní město v jižních Čechách, mají 11 686 obyvatel (k 1. lednu 2009) a leží asi 40 km západně od Českých Budějovic.
Obsah |
Jméno
Jméno města (původní osady) je odvozeno z osobního jména Prachata a bylo používáno ve významu „ves lidí Prachatových“[1]. Ve spojení „Prahaticih via“ bylo jméno osady poprvé uvedeno ve sporné listině krále Vratislava II. z roku 1088[2].
Geografie
Poloha
Prachatice se nacházejí v Šumavském podhůří, na jižním úpatí hory Libín v nadmořské výšce 561 m. Mají chráněnou polohu v kotlině protékáné Živným potokem a uzavřené ze západu hřebenem Libínské hornatiny, z východu hřebenem Žernovické vrchoviny.
Podnebí
Prachatice náleží do mírně teplého klimatického okrsku. Masív Libínu je charakteristický občasným fénovým prouděním a okolí města je ve srovnání s hlavním hřebenem Šumavy více ve srážkovém stínu.
Historie
Prachatice vznikly jako trhová osada v 11. století. O několik století později již to bylo vzkvétající a obchodující středověké město, žili zde převážně Němci. Největší rozmach nastal v 16. století, vznikla stará radnice, dokončilo se opevnění, přestavěn byl i původní gotický kostel ze 14. století. Koncem 16. století zde měl své alchymistické dílny Viléma z Rožmberka. Třicetiletá válka a ztráta privilegií přinesly úpadek a donutily obyvatelstvo města přeorientovat se na zpracovávání dřeva. V roce 1938 se staly pohraničním sudetským městem, které připadlo Německu. Od roku 1981 je v centru zřízena Městská památková rezervace.
Pamětihodnosti
- Kostel svatého Jakuba
- Městské hradby
- Městská brána
- Stará radnice
- Nová radnice
- Rumpálův dům
- Bozkovského dům
- Sitrův dům
- Heydlův dům
- Husův dům
- Knížecí dům
Hospodářství a infrastruktura
- Vishay Electronic s.r.o. (elektrotechnický průmysl)
- Klima a.s. (strojírenství)
- Madeta a.s. (potravinářský průmysl)
- Strabag a.s. (stavebnictví)
- M-technika s.r.o. (výroba automobilových podvozků)
- Inticom (automobilový průmysl)
- Zefa - ZZV a.s. (zemědělství a potravinářský průmysl)
Sport
Sportoviště
- Sportovní zařízení - 2 fotbalová hřiště, plavecký bazén, víceúčelová sportovní hala (sálová kopaná, volejbal, basketbal, horolezecká stěna), tělocvična pro judo, hala pro stolní tenis, skateboardový park, inline dráha, atletická dráha, tenisové kurty, volejbalové kurty
- Střelnice
- Trasy pro běžecké lyžování
- Sjezdovka na Libínském Sedle
- Sportovně relaxační centrum Albatros Prachatice (dva squashové kurty, sauna, masáže, aerobic, bodystyling)
- Dům dětí a mládeže Prachatice
Sportovní oddíly
- TJ Tatran Prachatice (fotbal) - účastník Krajského přeboru Jihočeského kraje
- Tatran Prachatice – oddíl judo - účastník I. ligy
- Tsunami Prachatice – oddíl karate[3]
Politika
Zastupitelstvo a starosta
Starostou Prachatic byl mezi lety 1998 - 2010 Jan Bauer, člen ODS. Od roku 2010 jím je Martin Malý z ODS.
Obyvatelstvo
Prachatice Počet obyvatel | |||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Rok sčítání | Počet obyvatel | ||||||||||||
1869 | 4911 | ||||||||||||
1900 | 5573 | ||||||||||||
1930 | 5926 | ||||||||||||
1950 | 5130 | ||||||||||||
1961 | 5381 | ||||||||||||
1970 | 7100 | ||||||||||||
1980 | 10 354 | ||||||||||||
1991 | 11 805 | ||||||||||||
2001 | 11 843 | ||||||||||||
2009 | 11 686 | ||||||||||||
Zdroj: Prachatice, 2005[2] |
V Prachaticích žije 11 686 obyvatel (k 1. lednu 2009) a jsou tak sedmým největším městem Jihočeského kraje. Ve 20. století nastal největší nárůst počtu obyvatel v 70. letech, kdy došlo v souvislosti s otevřením závodu ZVVZ (v roce 1968) k výstavbě velkých sídlišť v tzv. IV. a V. bytovém okrsku (od roku 1972). Dne 3. listopadu 1978 dosáhl počet obyvatel Prachatic (včetně vesnických místních částí) deseti tisíc[2]. Historického maxima 11 859 obyvatel dosáhly Prachatice k 1. lednu 2002 a od té doby se počet obyvatel zvolna snižuje.
Místní části
- Kahov
- Libínské Sedlo
- Městská Lhotka
- Oseky
- Ostrov
- Perlovice
- Podolí
- Prachatice I
- Prachatice II
- Stádla
- Staré Prachatice
- Volovice
Slavné osobnosti
Rodáci
- Mistr Křišťan z Prachatic (1366–1439)
- sv. Jan Nepomucký Neumann (1811–1860), 4. biskup filadelfský
- Josef Messner (1822–1862), spisovatel
- Oskar Günther (1894–1931), spisovatel
- Jiří Fried (1923–1999), spisovatel a scenárista
Další osobnosti
- Otakar Ševčík (1852–1934), houslista a houslový pedagog, v Prachaticích působil 1903 - 1906
- Leo Vaniš - výtvarný umělec a spisovatel, v Prachaticích prožil gymnaziální léta 1995 - 1999. Jeho tvorba je především ovlivněna prachatickem a nedalekým vlachovobřezkým okolím, odkud pochází matka Helena Vanišová, umělkyně a otec Leo Vaniš, umělec a pedagog Karlovy univerzity, který je zde pohřben.
Partnerská města
- Rogačevo, Bělorusko
- Impruneta, Itálie
- Terra del Sole, Itálie
- Ignalina, Litva
- Zvolen, Slovensko,
- Grainet, Německo
- Waldkirchen, Německo
- Mauthausen, Rakousko
Fotogalerie
Související články
Souřadnice
Reference
- ↑ LUTTERER, Ivan; ŠRÁMEK, Rudolf. Zeměpisná jména v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Havlíčkův Brod : nakladatelství Tobiáš, 1997. ISBN 80-85808-50-1. Kapitola Prachatice, s. 213.
- ↑ 2,0 2,1 2,2 KOLEKTIV. Prachatice. [s.l.] : Město Prachatice, 2005. ISBN 80-239-5443-1.
- ↑ http://tsunami-pt.cz/cz/index.html
Externí odkazy
|
Města a obce okresu Prachatice |
---|
Babice • Bohumilice • Bohunice • Borová Lada • Bošice • Budkov • Buk • Bušanovice • Čkyně • Drslavice • Dub • Dvory • Horní Vltavice • Hracholusky • Husinec • Chlumany • Chroboly • Chvalovice • Kratušín • Křišťanov • Ktiš • Kubova Huť • Kvilda • Lažiště • Lčovice • Lenora • Lhenice • Lipovice • Lužice • Mahouš • Malovice • Mičovice • Nebahovy • Němčice • Netolice • Nicov • Nová Pec • Nové Hutě • Olšovice • Pěčnov • Prachatice • Radhostice • Stachy • Stožec • Strážný • Strunkovice nad Blanicí • Svatá Maří • Šumavské Hoštice • Těšovice • Tvrzice • Újezdec • Vacov • Vimperk • Vitějovice • Vlachovo Březí • Volary • Vrbice • Záblatí • Zábrdí • Zálezly • Zbytiny • Zdíkov • Žárovná • Želnava • Žernovice |
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |