V sobotu 2. listopadu proběhla mohutná oslava naší plnoletosti !!
Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!

Moskva (vrtulníkový křižník)

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (1 revizi)
(+ Výrazné vylepšení)
 
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze.)
Řádka 37: Řádka 37:
Projekt byl oficiálně schválen v roce [[1958]] jako ''Projekt 1123 Kondor''. Celý projekt byl kompromisem mezi potřebami admirality a možnostmi ruského hospodářství a loděnic. Základy lodi byly položeny v loděnici Jižní Nikolajev v roce [[1962]] a zařazena do služby byla v roce [[1967]].
Projekt byl oficiálně schválen v roce [[1958]] jako ''Projekt 1123 Kondor''. Celý projekt byl kompromisem mezi potřebami admirality a možnostmi ruského hospodářství a loděnic. Základy lodi byly položeny v loděnici Jižní Nikolajev v roce [[1962]] a zařazena do služby byla v roce [[1967]].
-
Úkolem Moskvy i její sesterské lodi mělo být hlídkování proti americkým ponorkám s balistickými střelami [[Polaris A-1]], které měly poměrně malý dolet okolo 2 100 km. S nástupem vyspělejších balistických raket s větším doletem ztratilo podobné hlídkování smysl, a proto se hlavním posláním sovětských vrtulníkových křižníků stala ochrana sovětských plavidel před americkými stíhacími [[ponorka|ponorkami]]. Třída Moskva připomínala jiné konstrukce s podobnou koncepcí - francouzský křižník [[Jean de Arc (vrtulníkový křižník)|Jean de Arc]] a italské vrtulníkové křižníky tříd [[třída Andrea Doria (vrtulníkové křižníky)|Andrea Doria]] a [[Vittorio Veneto (vrtulníkový křižník)|Vittorio Veneto]], ovšem svým výtlakem je výrazně převyšovala.
+
Úkolem Moskvy i její sesterské lodi mělo být hlídkování proti americkým ponorkám s balistickými střelami [[Polaris A-1]], které měly poměrně malý dolet okolo 2 100 km. S nástupem vyspělejších balistických raket s větším doletem ztratilo podobné hlídkování smysl, a proto se hlavním posláním sovětských vrtulníkových křižníků stala ochrana sovětských plavidel před americkými stíhacími [[ponorka|ponorkami]]. Třída Moskva připomínala jiné konstrukce s podobnou koncepcí - francouzský křižník [[Jean de Arc (vrtulníkový křižník)|Jean de Arc]] a italské vrtulníkové křižníky tříd [[třída Andrea Doria (vrtulníkové křižníky)|Andrea Doria]] a [[Vittorio Veneto (C 550)|Vittorio Veneto]], ovšem svým výtlakem je výrazně převyšovala.
Loď byla rozdělena na dvě části. V přední byla nástavba, obsahující hlavňové a raketové zbraňové systémy, zatímco zadní polovinu lodi zabírala letová paluba (86 m × 34 m) s pěti vzletovými a přistávacími plochami pro [[vrtulník]]y. Čtyři z nich byly uspořádány po dvojicích za sebou a označeny čísly 1 až 4, zatímco uprostřed byla pátá plocha označená písmenem. Dva letadlové výtahy (16,5 m × 4,5 m) spojovaly letovou palubu s velkým podpalubním hangárem (65 m × 24 m). Ve spodní části rozměrného komínu byl ještě malý hangár pro dva velitelské vrtulníky.
Loď byla rozdělena na dvě části. V přední byla nástavba, obsahující hlavňové a raketové zbraňové systémy, zatímco zadní polovinu lodi zabírala letová paluba (86 m × 34 m) s pěti vzletovými a přistávacími plochami pro [[vrtulník]]y. Čtyři z nich byly uspořádány po dvojicích za sebou a označeny čísly 1 až 4, zatímco uprostřed byla pátá plocha označená písmenem. Dva letadlové výtahy (16,5 m × 4,5 m) spojovaly letovou palubu s velkým podpalubním hangárem (65 m × 24 m). Ve spodní části rozměrného komínu byl ještě malý hangár pro dva velitelské vrtulníky.
Řádka 55: Řádka 55:
=== Související články ===
=== Související články ===
* [[Seznam ruských a sovětských letadlových lodí]]
* [[Seznam ruských a sovětských letadlových lodí]]
-
 
-
== Nejznámější sociální sítě (připojte se) ==
 
-
{{#widget:Google PlusOne|size=medium|lang=cs|count=true}}
 
-
<facelikebutton style="2" showsend="0"></facelikebutton>
 
== Externí odkazy ==
== Externí odkazy ==
-
* [http://www.military.cz/russia/navy/carriers/RussianCarriers.htm Článek o ruských letadlových lodích]
+
* [http://www.military.cz/russia/navy/carriers/RussianCarriers.htm Military.cz – článek o ruských letadlových lodích]
-
{{Commonscat|Moskva class helicopter carrier}}
+
{{Commonscat|Moskva class helicopter carrier}}{{220 sociálních sítí}}
[[Kategorie:Vrtulníkové křižníky]]
[[Kategorie:Vrtulníkové křižníky]]
[[Kategorie:Třída Moskva]]
[[Kategorie:Třída Moskva]]
[[Kategorie:Originální články Multimediaexpo.cz]]
[[Kategorie:Originální články Multimediaexpo.cz]]

Aktuální verze z 27. 8. 2016, 00:43

Letadlová loď Moskva.
Technicko-taktická data
Celková délka: 196,6 metrů
Celková šířka: 34,1 metrů
Ponor: 7,6 metrů
Standardní výtlak: 11 290 tun
Maximální výtlak: 17 500 tun
Výkon turbín: 90 MW
Maximální rychlost: 30 uzlů
Posádka: 840 mužů
Počet letadel: až 14 (vrtulníků)

Moskva byl prvním vrtulníkovým křižníkem třídy Moskva, v Sovětské klasifikaci šlo o letadlový křižník. Šlo o vůbec první, do služby zařazený, nosič letadel v SSSR. Měl sesterskou loď Leningrad. Moskva již není v aktivní službě a byla sešrotována v roce 1997.

Obsah

Historie

Projekt byl oficiálně schválen v roce 1958 jako Projekt 1123 Kondor. Celý projekt byl kompromisem mezi potřebami admirality a možnostmi ruského hospodářství a loděnic. Základy lodi byly položeny v loděnici Jižní Nikolajev v roce 1962 a zařazena do služby byla v roce 1967.

Úkolem Moskvy i její sesterské lodi mělo být hlídkování proti americkým ponorkám s balistickými střelami Polaris A-1, které měly poměrně malý dolet okolo 2 100 km. S nástupem vyspělejších balistických raket s větším doletem ztratilo podobné hlídkování smysl, a proto se hlavním posláním sovětských vrtulníkových křižníků stala ochrana sovětských plavidel před americkými stíhacími ponorkami. Třída Moskva připomínala jiné konstrukce s podobnou koncepcí - francouzský křižník Jean de Arc a italské vrtulníkové křižníky tříd Andrea Doria a Vittorio Veneto, ovšem svým výtlakem je výrazně převyšovala.

Loď byla rozdělena na dvě části. V přední byla nástavba, obsahující hlavňové a raketové zbraňové systémy, zatímco zadní polovinu lodi zabírala letová paluba (86 m × 34 m) s pěti vzletovými a přistávacími plochami pro vrtulníky. Čtyři z nich byly uspořádány po dvojicích za sebou a označeny čísly 1 až 4, zatímco uprostřed byla pátá plocha označená písmenem. Dva letadlové výtahy (16,5 m × 4,5 m) spojovaly letovou palubu s velkým podpalubním hangárem (65 m × 24 m). Ve spodní části rozměrného komínu byl ještě malý hangár pro dva velitelské vrtulníky.

Loď sloužila celou svou operační službu v Černém moři. V letech 1972–1974 byl na palubě Moskvy zkoušen prototyp kolmostartujícího stíhacího bombardéru Jakovlev Jak-38. Operačně však obě lodi nesly jen vrtulníky. Během služby prošly obě lodi řadou cvičení.

Výzbroj

Křižník Moskva nesl na palubě 14 vrtulníků Kamov Ka-25PL. Vrtulníky měly za úkol pohybovat se v malých rojích a vytvářet protiponorkovou clonu ve střední vzdálenosti.

Dále měl ve výzbroji:

  • 1 dvojité odpalovací zařízení systému RPK-1 Vichr (SUW-N-1) pro raketová torpéda 82R (FRAS-1) s doletem až 30 km. Střela FRAS-1 mohla nést jadernou hlavici. Zásoba okolo 20 kusů.
  • 2 dvojitá odpalovací zařízení pro protiletadlové rakety V-611 Štorm (SA-N-3 Goblet) s doletem 55 km a dostupem 25 km. Zásobou byla 48 střel.
  • 2 dvouhlavňové protiletadlové kanóny AK-725 ráže 57 mm
  • 2 vrhače hlubinných bomb RBU-6000
  • 10 torpédometů 533 mm (2 × 5). Ty byly v letech 1977–1978 odstraněny.

Související články

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Moskva (vrtulníkový křižník)
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly.
Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás.
Náš FIO účet — 2500575897 / 2010