Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Moskva (vrtulníkový křižník)
Z Multimediaexpo.cz
m (Nahrazení textu „== Nejznámější sociální sítě (připojte se) == {{#widget:Google PlusOne|size=medium|lang=cs|count=true}} <facelikebutton style="2" showsend="0"></facelikebutton>“ textem „== 290 sociálních sítí a dalších služeb (při) |
(+ Výrazné vylepšení) |
||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze.) | |||
| Řádka 37: | Řádka 37: | ||
Projekt byl oficiálně schválen v roce [[1958]] jako ''Projekt 1123 Kondor''. Celý projekt byl kompromisem mezi potřebami admirality a možnostmi ruského hospodářství a loděnic. Základy lodi byly položeny v loděnici Jižní Nikolajev v roce [[1962]] a zařazena do služby byla v roce [[1967]]. | Projekt byl oficiálně schválen v roce [[1958]] jako ''Projekt 1123 Kondor''. Celý projekt byl kompromisem mezi potřebami admirality a možnostmi ruského hospodářství a loděnic. Základy lodi byly položeny v loděnici Jižní Nikolajev v roce [[1962]] a zařazena do služby byla v roce [[1967]]. | ||
| - | Úkolem Moskvy i její sesterské lodi mělo být hlídkování proti americkým ponorkám s balistickými střelami [[Polaris A-1]], které měly poměrně malý dolet okolo 2 100 km. S nástupem vyspělejších balistických raket s větším doletem ztratilo podobné hlídkování smysl, a proto se hlavním posláním sovětských vrtulníkových křižníků stala ochrana sovětských plavidel před americkými stíhacími [[ponorka|ponorkami]]. Třída Moskva připomínala jiné konstrukce s podobnou koncepcí - francouzský křižník [[Jean de Arc (vrtulníkový křižník)|Jean de Arc]] a italské vrtulníkové křižníky tříd [[třída Andrea Doria (vrtulníkové křižníky)|Andrea Doria]] a [[Vittorio Veneto ( | + | Úkolem Moskvy i její sesterské lodi mělo být hlídkování proti americkým ponorkám s balistickými střelami [[Polaris A-1]], které měly poměrně malý dolet okolo 2 100 km. S nástupem vyspělejších balistických raket s větším doletem ztratilo podobné hlídkování smysl, a proto se hlavním posláním sovětských vrtulníkových křižníků stala ochrana sovětských plavidel před americkými stíhacími [[ponorka|ponorkami]]. Třída Moskva připomínala jiné konstrukce s podobnou koncepcí - francouzský křižník [[Jean de Arc (vrtulníkový křižník)|Jean de Arc]] a italské vrtulníkové křižníky tříd [[třída Andrea Doria (vrtulníkové křižníky)|Andrea Doria]] a [[Vittorio Veneto (C 550)|Vittorio Veneto]], ovšem svým výtlakem je výrazně převyšovala. |
Loď byla rozdělena na dvě části. V přední byla nástavba, obsahující hlavňové a raketové zbraňové systémy, zatímco zadní polovinu lodi zabírala letová paluba (86 m × 34 m) s pěti vzletovými a přistávacími plochami pro [[vrtulník]]y. Čtyři z nich byly uspořádány po dvojicích za sebou a označeny čísly 1 až 4, zatímco uprostřed byla pátá plocha označená písmenem. Dva letadlové výtahy (16,5 m × 4,5 m) spojovaly letovou palubu s velkým podpalubním hangárem (65 m × 24 m). Ve spodní části rozměrného komínu byl ještě malý hangár pro dva velitelské vrtulníky. | Loď byla rozdělena na dvě části. V přední byla nástavba, obsahující hlavňové a raketové zbraňové systémy, zatímco zadní polovinu lodi zabírala letová paluba (86 m × 34 m) s pěti vzletovými a přistávacími plochami pro [[vrtulník]]y. Čtyři z nich byly uspořádány po dvojicích za sebou a označeny čísly 1 až 4, zatímco uprostřed byla pátá plocha označená písmenem. Dva letadlové výtahy (16,5 m × 4,5 m) spojovaly letovou palubu s velkým podpalubním hangárem (65 m × 24 m). Ve spodní části rozměrného komínu byl ještě malý hangár pro dva velitelské vrtulníky. | ||
| Řádka 55: | Řádka 55: | ||
=== Související články === | === Související články === | ||
* [[Seznam ruských a sovětských letadlových lodí]] | * [[Seznam ruských a sovětských letadlových lodí]] | ||
| - | |||
| - | |||
| - | |||
| - | |||
| - | |||
| - | |||
| - | |||
| - | |||
| - | |||
| - | |||
| - | |||
| - | |||
| - | |||
| - | |||
| - | |||
== Externí odkazy == | == Externí odkazy == | ||
| - | * [http://www.military.cz/russia/navy/carriers/RussianCarriers.htm | + | * [http://www.military.cz/russia/navy/carriers/RussianCarriers.htm Military.cz – článek o ruských letadlových lodích] |
| - | {{Commonscat|Moskva class helicopter carrier}} | + | {{Commonscat|Moskva class helicopter carrier}}{{220 sociálních sítí}} |
[[Kategorie:Vrtulníkové křižníky]] | [[Kategorie:Vrtulníkové křižníky]] | ||
[[Kategorie:Třída Moskva]] | [[Kategorie:Třída Moskva]] | ||
[[Kategorie:Originální články Multimediaexpo.cz]] | [[Kategorie:Originální články Multimediaexpo.cz]] | ||
Aktuální verze z 27. 8. 2016, 00:43
| |
| Technicko-taktická data | |
|---|---|
| Celková délka: | 196,6 metrů |
| Celková šířka: | 34,1 metrů |
| Ponor: | 7,6 metrů |
| Standardní výtlak: | 11 290 tun |
| Maximální výtlak: | 17 500 tun |
| Výkon turbín: | 90 MW |
| Maximální rychlost: | 30 uzlů |
| Posádka: | 840 mužů |
| Počet letadel: | až 14 (vrtulníků) |
Moskva byl prvním vrtulníkovým křižníkem třídy Moskva, v Sovětské klasifikaci šlo o letadlový křižník. Šlo o vůbec první, do služby zařazený, nosič letadel v SSSR. Měl sesterskou loď Leningrad. Moskva již není v aktivní službě a byla sešrotována v roce 1997.
Obsah |
Historie
Projekt byl oficiálně schválen v roce 1958 jako Projekt 1123 Kondor. Celý projekt byl kompromisem mezi potřebami admirality a možnostmi ruského hospodářství a loděnic. Základy lodi byly položeny v loděnici Jižní Nikolajev v roce 1962 a zařazena do služby byla v roce 1967.
Úkolem Moskvy i její sesterské lodi mělo být hlídkování proti americkým ponorkám s balistickými střelami Polaris A-1, které měly poměrně malý dolet okolo 2 100 km. S nástupem vyspělejších balistických raket s větším doletem ztratilo podobné hlídkování smysl, a proto se hlavním posláním sovětských vrtulníkových křižníků stala ochrana sovětských plavidel před americkými stíhacími ponorkami. Třída Moskva připomínala jiné konstrukce s podobnou koncepcí - francouzský křižník Jean de Arc a italské vrtulníkové křižníky tříd Andrea Doria a Vittorio Veneto, ovšem svým výtlakem je výrazně převyšovala.
Loď byla rozdělena na dvě části. V přední byla nástavba, obsahující hlavňové a raketové zbraňové systémy, zatímco zadní polovinu lodi zabírala letová paluba (86 m × 34 m) s pěti vzletovými a přistávacími plochami pro vrtulníky. Čtyři z nich byly uspořádány po dvojicích za sebou a označeny čísly 1 až 4, zatímco uprostřed byla pátá plocha označená písmenem. Dva letadlové výtahy (16,5 m × 4,5 m) spojovaly letovou palubu s velkým podpalubním hangárem (65 m × 24 m). Ve spodní části rozměrného komínu byl ještě malý hangár pro dva velitelské vrtulníky.
Loď sloužila celou svou operační službu v Černém moři. V letech 1972–1974 byl na palubě Moskvy zkoušen prototyp kolmostartujícího stíhacího bombardéru Jakovlev Jak-38. Operačně však obě lodi nesly jen vrtulníky. Během služby prošly obě lodi řadou cvičení.
Výzbroj
Křižník Moskva nesl na palubě 14 vrtulníků Kamov Ka-25PL. Vrtulníky měly za úkol pohybovat se v malých rojích a vytvářet protiponorkovou clonu ve střední vzdálenosti.
Dále měl ve výzbroji:
- 1 dvojité odpalovací zařízení systému RPK-1 Vichr (SUW-N-1) pro raketová torpéda 82R (FRAS-1) s doletem až 30 km. Střela FRAS-1 mohla nést jadernou hlavici. Zásoba okolo 20 kusů.
- 2 dvojitá odpalovací zařízení pro protiletadlové rakety V-611 Štorm (SA-N-3 Goblet) s doletem 55 km a dostupem 25 km. Zásobou byla 48 střel.
- 2 dvouhlavňové protiletadlové kanóny AK-725 ráže 57 mm
- 2 vrhače hlubinných bomb RBU-6000
- 10 torpédometů 533 mm (2 × 5). Ty byly v letech 1977–1978 odstraněny.
Související články
Externí odkazy
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|