Šablona:Článek dne/2017/20
Z Multimediaexpo.cz
m (Zamyká „Multimediaexpo.cz:Článek dne/2017/20“: Prevence...svůj požadavek můžete vložit na diskusní stránku ([edit=sysop] (do odvolání) [move=sysop] (do odvolání))) |
(+ Aktualizace) |
||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. --> | <!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. --> | ||
- | [[Soubor: | + | [[Soubor:Mikhail Tal 1968 color.jpg|right|160px|Michail Tal (1968)]] |
- | '''[[ | + | '''[[Michail Tal]]''' (* [[9. listopad]]u [[1936]], † [[28. červen|28. června]] [[1992]]), přezdívaný <u>Čaroděj z Rigy</u>, byl [[Sovětský svaz|sovětský]] [[Lotyšsko|lotyšský]] [[šachový velmistr]], mistr světa v šachu ([[1960]]–[[1961]]) a mistr světa v bleskovém šachu. |
- | + | Tal byl často označován za šachový ''meteor'' či ''supernovu'' pro bleskový start z neznáma mezi světovou elitu. Poprvé se stal alespoň trochu známým po vítězství na přeboru [[Litva|Litvy]] v roce [[1957]], na jediný zátah pak prošel turnaji kandidátů a v roce [[1960]] rozdrtil v souboji o titul mistra světa legendárního [[Michail Botvinnik|Botvinnika]] poměrem 12,5:8,5 a stal 8. mistrem světa v šachu. | |
- | + | Talova prohra v odvetném zápase o rok později byla všeobecným překvapením a předpokládalo se, že za to může jeho odbytá příprava, zdá se ale, že již tehdy začínal mít vážné zdravotní potíže. Očekával se nový souboj Tal-Botvinnik, ale už k němu nedošlo, neboť Tal se na dalším turnaji kandidátů zhroutil. Následné vyšetření u něj odhalilo celý komplex chorob zejména trávícího traktu. Dvakrát se znovu vážně ucházel o nový zápas o titul mistra světa (v roce [[1965]] podlehl teprve ve finále [[Boris Spasskij|Spasskému]] poměrem 7:4, v roce [[1968]] v semifinále [[Viktor Korčnoj|Korčnému]]). | |
- | + | V roce [[1988]] získal titul mistra světa v bleskovém šachu. Fenomenální byly jeho výsledky na šachových olympiádách, kde vždy podstatně přispěl k vítězství sovětského mužstva. | |
+ | |||
+ | Šestkrát vyhrál rovněž mistrovství Sovětského svazu. Často se však dostával do problémů se sovětskými šachovými funkcionáři. | ||
+ | |||
+ | Jako šachista byl velmi ctěn pro svůj [[šachový romantismus|romantický]] přístup k [[šachová partie|partiím]], který se vyznačoval ostrou [[kombinační hra|kombinační hrou]], pro jejíž vyvolání neváhal podstupovat enormní riziko v podobě [[nekorektní oběť|nekorektních obětí]]. Řada jeho kombinací byla vyvrácena, většinou se tak ale nestalo přímo na šachovnici, kde jeho soupeři propadali panice a nezvládali logicky nastupující časovou tíseň, ale až v analýzách po partii. | ||
+ | |||
+ | Jeho hra postupně s rostoucím věkem a zhoršujícím se [[zdraví]]m mírně upadala. Stále byl schopen skvělé hry, ale jeho organismus už nedokázal vydržet dlouhodobé vypětí a na delších turnajích a zápasech ho stále výrazněji zmáhala únava, což se projevovalo větší ochotou k [[remíza|remízám]]. Nicméně až do své smrti zůstal hodně nebezpečným protivníkem. | ||
<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude> | <noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude> |
Verze z 28. 6. 2017, 13:54
Michail Tal (* 9. listopadu 1936, † 28. června 1992), přezdívaný Čaroděj z Rigy, byl sovětský lotyšský šachový velmistr, mistr světa v šachu (1960–1961) a mistr světa v bleskovém šachu.
Tal byl často označován za šachový meteor či supernovu pro bleskový start z neznáma mezi světovou elitu. Poprvé se stal alespoň trochu známým po vítězství na přeboru Litvy v roce 1957, na jediný zátah pak prošel turnaji kandidátů a v roce 1960 rozdrtil v souboji o titul mistra světa legendárního Botvinnika poměrem 12,5:8,5 a stal 8. mistrem světa v šachu.
Talova prohra v odvetném zápase o rok později byla všeobecným překvapením a předpokládalo se, že za to může jeho odbytá příprava, zdá se ale, že již tehdy začínal mít vážné zdravotní potíže. Očekával se nový souboj Tal-Botvinnik, ale už k němu nedošlo, neboť Tal se na dalším turnaji kandidátů zhroutil. Následné vyšetření u něj odhalilo celý komplex chorob zejména trávícího traktu. Dvakrát se znovu vážně ucházel o nový zápas o titul mistra světa (v roce 1965 podlehl teprve ve finále Spasskému poměrem 7:4, v roce 1968 v semifinále Korčnému).
V roce 1988 získal titul mistra světa v bleskovém šachu. Fenomenální byly jeho výsledky na šachových olympiádách, kde vždy podstatně přispěl k vítězství sovětského mužstva.
Šestkrát vyhrál rovněž mistrovství Sovětského svazu. Často se však dostával do problémů se sovětskými šachovými funkcionáři.
Jako šachista byl velmi ctěn pro svůj romantický přístup k partiím, který se vyznačoval ostrou kombinační hrou, pro jejíž vyvolání neváhal podstupovat enormní riziko v podobě nekorektních obětí. Řada jeho kombinací byla vyvrácena, většinou se tak ale nestalo přímo na šachovnici, kde jeho soupeři propadali panice a nezvládali logicky nastupující časovou tíseň, ale až v analýzách po partii.
Jeho hra postupně s rostoucím věkem a zhoršujícím se zdravím mírně upadala. Stále byl schopen skvělé hry, ale jeho organismus už nedokázal vydržet dlouhodobé vypětí a na delších turnajích a zápasech ho stále výrazněji zmáhala únava, což se projevovalo větší ochotou k remízám. Nicméně až do své smrti zůstal hodně nebezpečným protivníkem.