Šablona:Článek dne/2017/20
Z Multimediaexpo.cz
(+ Doplnění) |
(+ Doplnění) |
||
Řádka 14: | Řádka 14: | ||
Jeho hra postupně s rostoucím věkem a zhoršujícím se [[zdraví]]m mírně upadala. Stále byl schopen skvělé hry, ale jeho organismus už nedokázal vydržet dlouhodobé vypětí a na delších turnajích a zápasech ho stále výrazněji zmáhala únava, což se projevovalo větší ochotou k [[remíza|remízám]]. Nicméně až do své smrti zůstal hodně nebezpečným protivníkem. | Jeho hra postupně s rostoucím věkem a zhoršujícím se [[zdraví]]m mírně upadala. Stále byl schopen skvělé hry, ale jeho organismus už nedokázal vydržet dlouhodobé vypětí a na delších turnajích a zápasech ho stále výrazněji zmáhala únava, což se projevovalo větší ochotou k [[remíza|remízám]]. Nicméně až do své smrti zůstal hodně nebezpečným protivníkem. | ||
+ | |||
+ | Hodně mu v tom napomáhal jeho údajný „dábelský“ pohled – jeho uhrančivé černé oči dokonce inspirovaly amerického velmistra [[Pál Benkő|Benköho]] (Talova tradičního dodavatele bodů) k prohlášení, že Tal své soupeře [[Hypnóza|hypnotizuje]]. | ||
<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude> | <noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude> |
Verze z 28. 6. 2017, 14:03
Michail Tal (* 9. listopadu 1936, † 28. června 1992), přezdívaný Čaroděj z Rigy, byl sovětský lotyšský šachový velmistr, mistr světa v šachu (1960–1961) a mistr světa v bleskovém šachu.
Tal byl často označován za šachový meteor či supernovu pro bleskový start z neznáma mezi světovou elitu. Poprvé se stal alespoň trochu známým po vítězství na přeboru Litvy v roce 1957, na jediný zátah pak prošel turnaji kandidátů a v roce 1960 rozdrtil v souboji o titul mistra světa legendárního Botvinnika poměrem 12,5:8,5 a stal 8. mistrem světa v šachu.
Talova prohra v odvetném zápase o rok později byla všeobecným překvapením a předpokládalo se, že za to může jeho odbytá příprava, zdá se ale, že již tehdy začínal mít vážné zdravotní potíže. Očekával se nový souboj Tal-Botvinnik, ale už k němu nedošlo, neboť Tal se na dalším turnaji kandidátů zhroutil. Následné vyšetření u něj odhalilo celý komplex chorob zejména trávícího traktu. Tal se po delším léčení účastnil ještě řady dalších turnajů a zápasů kandidátů. Dvakrát se znovu vážně ucházel o nový zápas o titul mistra světa (v roce 1965 podlehl teprve ve finále Spasskému poměrem 7:4, v roce 1968 v semifinále Korčnému).
V roce 1988 získal titul mistra světa v bleskovém šachu. Fenomenální byly jeho výsledky na šachových olympiádách, kde vždy podstatně přispěl k vítězství sovětského mužstva.
Šestkrát vyhrál rovněž mistrovství Sovětského svazu. Často se však dostával do problémů se sovětskými šachovými funkcionáři.
Jako šachista byl velmi ctěn pro svůj romantický přístup k partiím, který se vyznačoval ostrou kombinační hrou, pro jejíž vyvolání neváhal podstupovat enormní riziko v podobě nekorektních obětí. Řada jeho kombinací byla vyvrácena, většinou se tak ale nestalo přímo na šachovnici, kde jeho soupeři propadali panice a nezvládali logicky nastupující časovou tíseň, ale až v analýzách po partii. Tal byl proto stejně jako Emanuel Lasker často obviňován z toho, že má pouze štěstí, že jeho hra je jen velký bluf.
Jeho hra postupně s rostoucím věkem a zhoršujícím se zdravím mírně upadala. Stále byl schopen skvělé hry, ale jeho organismus už nedokázal vydržet dlouhodobé vypětí a na delších turnajích a zápasech ho stále výrazněji zmáhala únava, což se projevovalo větší ochotou k remízám. Nicméně až do své smrti zůstal hodně nebezpečným protivníkem.
Hodně mu v tom napomáhal jeho údajný „dábelský“ pohled – jeho uhrančivé černé oči dokonce inspirovaly amerického velmistra Benköho (Talova tradičního dodavatele bodů) k prohlášení, že Tal své soupeře hypnotizuje.