Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
V tiskové zprávě k 18. narozeninám brzy najdete nové a zásadní informace.
Kůň Převalského
Z Multimediaexpo.cz
m (Nahrazení textu) |
(+ Výrazné vylepšení) |
||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze.) | |||
| Řádka 2: | Řádka 2: | ||
| barva = pink | | barva = pink | ||
| jméno = Kůň Převalského | | jméno = Kůň Převalského | ||
| - | | obrázek = | + | | obrázek = |
| popis obrázku = | | popis obrázku = | ||
| status = CR | | status = CR | ||
| Řádka 17: | Řádka 17: | ||
| mapa rozšíření = Leefgebied_przewalskipaard.JPG | | mapa rozšíření = Leefgebied_przewalskipaard.JPG | ||
| popis mapy = mapa rozšíření | | popis mapy = mapa rozšíření | ||
| - | }} | + | }}[[Soubor:Mongolian Wild Horse 001.jpg|thumb|250px|Kůň Převalského v americké ZOO]] |
| + | [[Soubor:Przewalskipferd cologne.jpg|thumb|250px|Klisna koně Převalského v ZOO]] | ||
| + | [[Soubor:Khustain Nuruu National Park (14).JPG|thumb|250px|Stádo koní Převalského]] | ||
'''Kůň Převalského''' (''Equus przewalskii'', Poliakov, 1881) je jediný žijící předek našeho [[domestikace|zdomácnělého]] [[kůň|koně]]. Dnes už se s ním nesetkáváme téměř nikde jinde než v [[zoologická zahrada|zoologických zahradách]], mj. v [[Zoologická zahrada Praha|Praze]]. Před několika lety bylo za spolupráce Zoo Praha několik zvířat vypuštěno do volné přírody v [[Mongolsko|Mongolsku]], původní oblasti rozšíření koní Převalského. Žije v soudružných dlouhodobých stádech, která cestují do velkých vzdáleností vyhledávat potravní zdroje – trávu, listy a pupeny. Typické [[stádo]] vede starší [[klisna]] a jsou v něm ještě 2–4 další klisny, jejich mláďata a jeden [[hřebec]], který se pohybuje na okraji stáda. Po březosti trvající 333–345 dní se rodí jedno hříbě. | '''Kůň Převalského''' (''Equus przewalskii'', Poliakov, 1881) je jediný žijící předek našeho [[domestikace|zdomácnělého]] [[kůň|koně]]. Dnes už se s ním nesetkáváme téměř nikde jinde než v [[zoologická zahrada|zoologických zahradách]], mj. v [[Zoologická zahrada Praha|Praze]]. Před několika lety bylo za spolupráce Zoo Praha několik zvířat vypuštěno do volné přírody v [[Mongolsko|Mongolsku]], původní oblasti rozšíření koní Převalského. Žije v soudružných dlouhodobých stádech, která cestují do velkých vzdáleností vyhledávat potravní zdroje – trávu, listy a pupeny. Typické [[stádo]] vede starší [[klisna]] a jsou v něm ještě 2–4 další klisny, jejich mláďata a jeden [[hřebec]], který se pohybuje na okraji stáda. Po březosti trvající 333–345 dní se rodí jedno hříbě. | ||
| Řádka 24: | Řádka 26: | ||
== Znovuobjevení druhu == | == Znovuobjevení druhu == | ||
| - | Až do poloviny 19. století o tomto divokém koni věděli jen mongolští kočovníci, kteří putovávali po okraji pouště [[Gobi]]. Jeho objevením pro světovou veřejnost začal dobrodružný lov, který koně Převalského přivedl na pokraj vyhubení. Roku 1879 propátrával | + | Až do poloviny 19. století o tomto divokém koni věděli jen mongolští kočovníci, kteří putovávali po okraji pouště [[Gobi]]. Jeho objevením pro světovou veřejnost začal dobrodružný lov, který koně Převalského přivedl na pokraj vyhubení. Roku 1879 propátrával Nikolaj Prževalskij, [[plukovník]] a kartograf carské ruské armády, okolí hor [[Tachin Schack]]. Několikrát přitom zahlédl celá stáda divokých koní, která ale nedokázal identifikovat. Vzpomínky na vzhled těchto koní se nedokázal zbavit, a tak se na ně začal vyptával místních obyvatel. Jeden lovec mu nakonec přenechal kůži uloveného koně. Przewalski ji odvezl do [[Moskva|Moskvy]] a ukázal ji přírodovědci [[Poljakov]]ovi. Ten ji prozkoumal, popsal a zaznamenal znaky divokého koně a pojmenoval ho po jeho objeviteli Przewalském. |
== Kam do Zoo == | == Kam do Zoo == | ||
| Řádka 36: | Řádka 38: | ||
| jméno = Vladimír | | jméno = Vladimír | ||
| jméno2 = Alena | | jméno2 = Alena | ||
| - | | titul = | + | | titul = Člověk a kůň |
| vydavatel = Dona | | vydavatel = Dona | ||
| místo = České Budějovice | | místo = České Budějovice | ||
| Řádka 45: | Řádka 47: | ||
}}</ref>. Je prudký a agresivní a je téměř nemožné ho zkrotit. | }}</ref>. Je prudký a agresivní a je téměř nemožné ho zkrotit. | ||
| - | |||
| - | |||
| - | |||
| - | |||
| - | |||
| - | |||
=== Související články === | === Související články === | ||
* [[František Bílek (hippolog)]] | * [[František Bílek (hippolog)]] | ||
| Řádka 58: | Řádka 54: | ||
| - | {{Commons|Equus przewalskii}}{{Článek z Wikipedie}} | + | {{Flickr|Equus+przewalskii}}{{Commons|Equus przewalskii}}{{Článek z Wikipedie}} |
[[Kategorie:Koňovití]] | [[Kategorie:Koňovití]] | ||
[[Kategorie:Plemena koní]] | [[Kategorie:Plemena koní]] | ||
[[Kategorie:Reintrodukovaní živočichové]] | [[Kategorie:Reintrodukovaní živočichové]] | ||
Aktuální verze z 3. 10. 2017, 11:53
.JPG)
Kůň Převalského (Equus przewalskii, Poliakov, 1881) je jediný žijící předek našeho zdomácnělého koně. Dnes už se s ním nesetkáváme téměř nikde jinde než v zoologických zahradách, mj. v Praze. Před několika lety bylo za spolupráce Zoo Praha několik zvířat vypuštěno do volné přírody v Mongolsku, původní oblasti rozšíření koní Převalského. Žije v soudružných dlouhodobých stádech, která cestují do velkých vzdáleností vyhledávat potravní zdroje – trávu, listy a pupeny. Typické stádo vede starší klisna a jsou v něm ještě 2–4 další klisny, jejich mláďata a jeden hřebec, který se pohybuje na okraji stáda. Po březosti trvající 333–345 dní se rodí jedno hříbě.
Obsah |
Historie plemene
Kůň Převalského je pravděpodobně přímým potomkem prakoně Equus caballus. Na území stepí a pouští střední Asie divoký kůň přežíval nerušeně až do doby, kde zde došlo k rozvoji pastevectví. Pak jej pastevci začali honit a jako konkurenta svých stád dobytka vybíjet. Zbylo z něj jen několik ojedinělých kusů. Měl tehdy různé označení, Kirgizové jej pojmenovali kertag, Mongolové tache a Číňani jema. Druhým z předků dnešních koní byl Tarpan, ten ovšem útok člověka nepřežil.
Znovuobjevení druhu
Až do poloviny 19. století o tomto divokém koni věděli jen mongolští kočovníci, kteří putovávali po okraji pouště Gobi. Jeho objevením pro světovou veřejnost začal dobrodružný lov, který koně Převalského přivedl na pokraj vyhubení. Roku 1879 propátrával Nikolaj Prževalskij, plukovník a kartograf carské ruské armády, okolí hor Tachin Schack. Několikrát přitom zahlédl celá stáda divokých koní, která ale nedokázal identifikovat. Vzpomínky na vzhled těchto koní se nedokázal zbavit, a tak se na ně začal vyptával místních obyvatel. Jeden lovec mu nakonec přenechal kůži uloveného koně. Przewalski ji odvezl do Moskvy a ukázal ji přírodovědci Poljakovovi. Ten ji prozkoumal, popsal a zaznamenal znaky divokého koně a pojmenoval ho po jeho objeviteli Przewalském.
Kam do Zoo
Koně převalského chovají zoologické zahrady v Praze, Brně a Chomutově.
Plemenná kniha v Praze
Do Prahy kertagy přivezl obchodník se zvířaty Hagenbeck. Pražská ZOO má s chovem dobré výsledky a vede celosvětovou plemennou knihu tohoto druhu koně. Do roku 1988 se jen zde narodilo 150 hříbat a bylo tak možné vypustit několik jedinců zachráněného druhu zpět na pastviny v původní domovině[1]. Je prudký a agresivní a je téměř nemožné ho zkrotit.
Související články
Reference
- ↑ DOLEŽAL, Vladimír; DOLEŽALOVÁ, Alena. Člověk a kůň. České Budějovice : Dona, 1995. ISBN 80-85463-52-0. Kapitola Známe se dva miliony let, s. 15.
|
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |