Zámecký park Průhonice
Z Multimediaexpo.cz
(+ Nový článek...) |
(+ Velká Galerie) |
||
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze.) | |||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
[[Soubor:Pruhonice17.JPG|thumb|Zámecký park Průhonice - Alpinum]] | [[Soubor:Pruhonice17.JPG|thumb|Zámecký park Průhonice - Alpinum]] | ||
[[Soubor:Borin5.JPG|thumb|Zámecký park Průhonice u rybníka Bořín]] | [[Soubor:Borin5.JPG|thumb|Zámecký park Průhonice u rybníka Bořín]] | ||
- | '''Zámecký park u [[Průhonice (zámek)|zámku Průhonice]]''' je jeden z nejvýznamnějších zámeckých parků v [[Česká republika|ČR]]. Od roku [[2010]] je [[Národní kulturní památka|Národní kulturní památkou]]. Park a jeho sbírky rostlin byly zapsány na [[světové dědictví|Seznamu světového dědictví]] [[UNESCO]]. | + | '''Zámecký park u [[Průhonice (zámek)|zámku Průhonice]]''' je jeden z nejvýznamnějších zámeckých parků v [[Česká republika|ČR]]. Od roku [[2010]] je [[Národní kulturní památka České republiky|Národní kulturní památkou]]. Park a jeho sbírky rostlin byly zapsány na [[světové dědictví|Seznamu světového dědictví]] [[UNESCO]]. |
== Historie parku == | == Historie parku == | ||
- | Jedním z nejvýznamnějších majitelů zámku a panství [[Průhonice]] byl [[hrabě]] [[Arnošt Emanuel Silva-Tarouca]]. S mimořádným estetickým citem vytvořil zde park, který představuje vrcholné dílo českého přírodně-krajinářského slohu. Nejstarší památkou průhonického parku je románský '''kostelík Narození Panny Marie''', vysvěcený již v roce 1187. | + | Jedním z nejvýznamnějších majitelů zámku a panství [[Průhonice]] byl [[hrabě]] [[Arnošt Emanuel Silva-Tarouca]]. S mimořádným estetickým citem vytvořil zde park, který představuje vrcholné dílo českého přírodně-krajinářského slohu. Nejstarší památkou průhonického parku je románský '''kostelík Narození Panny Marie''', vysvěcený již v roce 1187. |
Hrabě Arnošt Emanuel Silva Tarouca zadal v roce 1889–1894 přestavbu Průhonického zámku architektovi [[Jiří Stibral|Jiřímu Stibralovi]], který ji provedl v tehdy novém stylu české [[novorenesance]]. | Hrabě Arnošt Emanuel Silva Tarouca zadal v roce 1889–1894 přestavbu Průhonického zámku architektovi [[Jiří Stibral|Jiřímu Stibralovi]], který ji provedl v tehdy novém stylu české [[novorenesance]]. | ||
Řádka 28: | Řádka 28: | ||
* SILVA-TAROUCA, Arnošt. Průhonický park. Praha : Ministerstvo zemědělství, 1926. Přednáška věnovaná vývoji a významu Průhonického parku (jako přírodního parku, botanické a pokusné zahrady, uměleckého díla i přírodní památky) sepsaná jeho zakladatelem. | * SILVA-TAROUCA, Arnošt. Průhonický park. Praha : Ministerstvo zemědělství, 1926. Přednáška věnovaná vývoji a významu Průhonického parku (jako přírodního parku, botanické a pokusné zahrady, uměleckého díla i přírodní památky) sepsaná jeho zakladatelem. | ||
+ | == Velká Galerie == | ||
+ | * '''[[:Kategorie:Zámecký park Průhonice září 2017|Mnoho fotografií – Zámecký park Průhonice]]''' | ||
== Souřadnice == | == Souřadnice == | ||
{{geo cz|49|59|58|14|33|25}} | {{geo cz|49|59|58|14|33|25}} |
Aktuální verze z 16. 10. 2017, 10:54
Zámecký park u zámku Průhonice je jeden z nejvýznamnějších zámeckých parků v ČR. Od roku 2010 je Národní kulturní památkou. Park a jeho sbírky rostlin byly zapsány na Seznamu světového dědictví UNESCO.
Obsah |
Historie parku
Jedním z nejvýznamnějších majitelů zámku a panství Průhonice byl hrabě Arnošt Emanuel Silva-Tarouca. S mimořádným estetickým citem vytvořil zde park, který představuje vrcholné dílo českého přírodně-krajinářského slohu. Nejstarší památkou průhonického parku je románský kostelík Narození Panny Marie, vysvěcený již v roce 1187.
Hrabě Arnošt Emanuel Silva Tarouca zadal v roce 1889–1894 přestavbu Průhonického zámku architektovi Jiřímu Stibralovi, který ji provedl v tehdy novém stylu české novorenesance.
Historie zámeckého parku začala již v roce 1885, kdy začal hrabě Arnošt Emanuel Silva-Tarouca realizovat svou představu přírodně-krajinářského parku. Hraběte tehdy očarovalo členité a malebné údolí potoka Botiče. Postupně se mu podařilo přikoupit další pozemky a zvětšit původní rozlohu parku až na stávajících 220 ha. Rozšířením ploch rybníků, vybudováním jezů a přepadů vytvořil i zdařilé vodní dílo.
S neobyčejným citem byl prováděn výběr a výsadba rostlin, pečlivě byly vybírány průhledy na zámek, bylo zbudováno rozsáhlé alpinum. Park zároveň představuje významnou sbírku rostlin a kromě hodnoty estetické má i vysokou hodnotu vědeckou.
Popis parku
Osou parku je říčka Botič se třemi většími rybníky, skalnatými partiemi, alpinem a loukami v nivě potoka. Na svazích jsou místy přirozené lesy, místy kultury mnoha druhů i vypěstovaných kultivarů dřevin. Úpravou jeho toků a přítoků vznikly příznivé klimatické podmínky pro růst původní i nové flory a společenstev dřevin. Vznikl tak postupně jeden z největších přírodně krajinářských parků v Evropě, bezprostředně u zámku byl upraven anglický park. Park je v současnosti i významným refugiem planých druhů rostlin, hub i živočichů, díky své velké diverzitě rostlin a stromů je např. významným hnízdištěm ptactva.
Nejatraktivnější rostlinou v zámeckém parku jsou pěnišníky (rhododendrony) a azalky. V celém parku se nalézá okolo 100 jejich taxonů a kultivarů, z toho 40 kultivarů vyšlechtěných v místě.
Park rozděluje silnice III/0032 na dvě části. Část bližší vsi, v níž se nachází zámek a Podzámecký rybník, se označuje jako zámecký park, část za silnicí s rybníky Labeška a Bořín se někdy označuje jako obora. V minulosti procházela po délce oběma částmi parku červeně značená turistická trasa, cca v 90. letech však byla přeložena, takže park obchází po severozápadní straně.
Potok Botič prochází oběma částmi parku. V zámecké části parku se do něj zprava vlévá Dobřejovický potok, v Oboře se do něj zleva nad rybníkem Labeška vlévá Jesenický potok.
Součástí Průhonického parku je také Botanická zahrada a genofondové sbírky Chotobuz.
Nedaleko průhonického parku se nachází další veřejně přístupný park, Dendrologická zahrada v Průhonicích na pozemku o rozloze 80 ha.
Literatura
- SILVA-TAROUCA, Arnošt. Průhonický park. Praha : Ministerstvo zemědělství, 1926. Přednáška věnovaná vývoji a významu Průhonického parku (jako přírodního parku, botanické a pokusné zahrady, uměleckého díla i přírodní památky) sepsaná jeho zakladatelem.
Velká Galerie
Souřadnice
Externí odkazy
- Průhonický park - oficiální stránky
- Park na stránkách obce Průhonice
- Informace o parku na stránkách na stránkách Botanického ústavu AV ČR
- pořad Nedej se o ohrožení Průhonického parku, Česká televize, 21. 1. 2009
- Tip na výlet do Průhonického parku
|
České památky na seznamu světového dědictví UNESCO |
---|
Historické centrum Českého Krumlova • historické centrum Prahy a zámecký park Průhonice • historické centrum Telče • kostel svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře • historické centrum Kutné Hory s kostelem svaté Barbory a chrámem Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci • Lednicko-valtický areál • Arcibiskupský zámek a zahrady v Kroměříži • Holašovice • zámek Litomyšl • sloup Nejsvětější Trojice v Olomouci • Vila Tugendhat • židovská čtvrť, hřbitov a bazilika svatého Prokopa v Třebíči |
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |