Zaječice (Bečov)
Z Multimediaexpo.cz
m (Nahrazení textu) |
(+ Nová šablona) |
||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze.) | |||
| Řádka 17: | Řádka 17: | ||
| nad.výš = 231 | | nad.výš = 231 | ||
| mapa = | | mapa = | ||
| - | }} | + | }}[[Soubor:Zaječice - kaple.JPG|thumb|240px|Kaple v Zaječicích]] |
| - | '''Zaječice''' ([[němčina|německy]] ''Saidschitz'') je osada, která je součástí obce [[Bečov]] v [[okres Most|okrese Most]] v [[Ústecký kraj|Ústeckém kraji]]. Nachází se v nadmořské výšce 231 metrů, asi 6,5 km jihovýchodně od města [[Most (město)|Mostu]]. Obcí protéká Zaječický potok, který se severozápadně od obce vlévá do říčky [[Srpina|Srpiny]]. | + | '''Zaječice''' ([[němčina|německy]]: ''Saidschitz'') je osada, která je součástí obce [[Bečov]] v [[okres Most|okrese Most]] v [[Ústecký kraj|Ústeckém kraji]]. Nachází se v nadmořské výšce 231 metrů, asi 6,5 km jihovýchodně od města [[Most (město)|Mostu]]. Obcí protéká Zaječický potok, který se severozápadně od obce vlévá do říčky [[Srpina|Srpiny]]. |
== Minerální pramen == | == Minerální pramen == | ||
Zaječice u Bečova proslavil minerální pramen, který byl znám již v 18. století a nachází se severozápadně od obce. [[Geologie|Geolog]] a [[balneologie|balneolog]] Franz Ambroz Reuss, který působil jako lékař v lázních Kyselka u [[Bílina (okres Teplice)|Bíliny]] potvrdil léčebné účinky nejen bílinské minerálky, ale i zdejší hořké vody a zasloužil se o proslulost a široké využití minerálních pramenů. Zaječická voda svým složením patří mezi silně mineralizované minerální vody sírano-hořečnatého typu, je nažloutlá, bez pachu a má výraznou hořkou chuť. Voda má projímavé a zánětům zabraňující účinky a hodí se zvláště k déle trvajícímu užívání při chronické ochablosti střev a jiných potížích.<ref>[http://www.bilinskakyselka.cz/ Chemická analýza Zaječické hořké vody]</ref> Zdejší minerální voda patří do stejné kategorie jako Vincentka, Bílinská kyselka, Mlýnský pramen, Šaratice nebo Rudolfův pramen.<ref>[http://www.szpi.gov.cz/docDetail.aspx?docid=1000415&docType=ART&nid=11327 Státní zemědělská a potravinářská inspekce]</ref> V Zaječicích vznikla stáčírna, která začala prodávat minerálku pod jménem '''Zaječická hořká voda'''. Na počátku 20. století se z minerálního pramene získávala hořká Glauberova sůl, která se prodávala pod obchodním názvem ''Seidlické prášky''. Po znárodnění Bílinských lázní a produkce minerálek se zdejší stáčírna stala pobočkou tamního národního podniku Bílinská kyselka, který zaječickou hořkou produkuje dodnes. | Zaječice u Bečova proslavil minerální pramen, který byl znám již v 18. století a nachází se severozápadně od obce. [[Geologie|Geolog]] a [[balneologie|balneolog]] Franz Ambroz Reuss, který působil jako lékař v lázních Kyselka u [[Bílina (okres Teplice)|Bíliny]] potvrdil léčebné účinky nejen bílinské minerálky, ale i zdejší hořké vody a zasloužil se o proslulost a široké využití minerálních pramenů. Zaječická voda svým složením patří mezi silně mineralizované minerální vody sírano-hořečnatého typu, je nažloutlá, bez pachu a má výraznou hořkou chuť. Voda má projímavé a zánětům zabraňující účinky a hodí se zvláště k déle trvajícímu užívání při chronické ochablosti střev a jiných potížích.<ref>[http://www.bilinskakyselka.cz/ Chemická analýza Zaječické hořké vody]</ref> Zdejší minerální voda patří do stejné kategorie jako Vincentka, Bílinská kyselka, Mlýnský pramen, Šaratice nebo Rudolfův pramen.<ref>[http://www.szpi.gov.cz/docDetail.aspx?docid=1000415&docType=ART&nid=11327 Státní zemědělská a potravinářská inspekce]</ref> V Zaječicích vznikla stáčírna, která začala prodávat minerálku pod jménem '''Zaječická hořká voda'''. Na počátku 20. století se z minerálního pramene získávala hořká Glauberova sůl, která se prodávala pod obchodním názvem ''Seidlické prášky''. Po znárodnění Bílinských lázní a produkce minerálek se zdejší stáčírna stala pobočkou tamního národního podniku Bílinská kyselka, který zaječickou hořkou produkuje dodnes. | ||
| Řádka 53: | Řádka 53: | ||
|} | |} | ||
V následujících letech jsou údaje souhrnné pro Bečov i s oběma osadami. | V následujících letech jsou údaje souhrnné pro Bečov i s oběma osadami. | ||
| - | + | ||
| - | + | ==Reference== | |
| - | + | <references/> | |
| - | + | == Literatura == | |
* J. Sýkorová, Bečov 1327-2007, vydal OÚ Bečov 2007, s. 8-9 | * J. Sýkorová, Bečov 1327-2007, vydal OÚ Bečov 2007, s. 8-9 | ||
== Externí odkazy == | == Externí odkazy == | ||
| - | *[http://www.kostely.tnet.cz/?load=detail&id=6935 Kaple v Zaječicích] | + | * [http://www.kostely.tnet.cz/?load=detail&id=6935 Kaple v Zaječicích] |
| - | + | ||
| - | + | ||
| - | + | ||
| - | + | ||
| - | + | ||
| - | {{Článek z Wikipedie}} | + | {{Obec Bečov}}{{Článek z Wikipedie}} |
[[Kategorie:Vesnice okresu Most]] | [[Kategorie:Vesnice okresu Most]] | ||
Aktuální verze z 21. 11. 2017, 11:55
Zaječice (německy: Saidschitz) je osada, která je součástí obce Bečov v okrese Most v Ústeckém kraji. Nachází se v nadmořské výšce 231 metrů, asi 6,5 km jihovýchodně od města Mostu. Obcí protéká Zaječický potok, který se severozápadně od obce vlévá do říčky Srpiny.
Obsah |
Minerální pramen
Zaječice u Bečova proslavil minerální pramen, který byl znám již v 18. století a nachází se severozápadně od obce. Geolog a balneolog Franz Ambroz Reuss, který působil jako lékař v lázních Kyselka u Bíliny potvrdil léčebné účinky nejen bílinské minerálky, ale i zdejší hořké vody a zasloužil se o proslulost a široké využití minerálních pramenů. Zaječická voda svým složením patří mezi silně mineralizované minerální vody sírano-hořečnatého typu, je nažloutlá, bez pachu a má výraznou hořkou chuť. Voda má projímavé a zánětům zabraňující účinky a hodí se zvláště k déle trvajícímu užívání při chronické ochablosti střev a jiných potížích.[1] Zdejší minerální voda patří do stejné kategorie jako Vincentka, Bílinská kyselka, Mlýnský pramen, Šaratice nebo Rudolfův pramen.[2] V Zaječicích vznikla stáčírna, která začala prodávat minerálku pod jménem Zaječická hořká voda. Na počátku 20. století se z minerálního pramene získávala hořká Glauberova sůl, která se prodávala pod obchodním názvem Seidlické prášky. Po znárodnění Bílinských lázní a produkce minerálek se zdejší stáčírna stala pobočkou tamního národního podniku Bílinská kyselka, který zaječickou hořkou produkuje dodnes.
Kaple
Z pamětihodností se v obci nachází pouze kaple sv. Ferdinanda Kastilského. Byla postavena v letech 1767-1769 na náklady místního sedláka Mathiase Loose, který zbohatl na minerální vodě. Poškozená kaple je od roku 2007 v rekonstrukci a byla opatřena novou střechou.
Vývoj počtu obyvatel v obci
| Rok | 1850 | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 101 | 106 | 144 | 134 | 122 | 148 | 159 | 170 | 116 | 120 | 98 |
V následujících letech jsou údaje souhrnné pro Bečov i s oběma osadami.
Reference
- ↑ Chemická analýza Zaječické hořké vody
- ↑ Státní zemědělská a potravinářská inspekce
- ↑ Retrospektivní lexikon obcí ČSSR 1850-1970, díl I/1, Praha 1977, s. 512-513
Literatura
- J. Sýkorová, Bečov 1327-2007, vydal OÚ Bečov 2007, s. 8-9
Externí odkazy
| Obec Bečov |
|---|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |