Šablona:Článek dne/2015/74

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Aktuální verze z 10. 1. 2018, 16:08

Viadukt Millau je dálniční most v jižní Francii, k roku 2014 nejvyšší v Evropě a druhý nejvyšší na světě (v roce 2012 první pozice obsazena mostem Puente Baluarte v Mexiku). Tvůrci stavby jsou francouzský projektant Michel Virlogeux a britský architekt Norman Foster. Slavnostně byl za přítomnosti francouzského prezidenta Jacquesa Chiraca otevřen 14. prosince 2004, o dva dny později již začal sloužit i veřejnosti.

Viadukt Millau je zavěšený most se sedmi betonovými pilíři a osmi mostními poli. Vlastní mostovka je ocelová a váží 36 000 tun. Délka mostu činí 2 460 m. Mostní pole nemají všechna stejnou délku; šest centrálních měří 342 metrů a dvě okrajová pak 204 metrů. Mostovka samotná pak také od severu k jihu klesá o tři procenta.

Celá stavba se navíc nachází v oblouku s poloměrem 20 km. V každém směru se nacházejí dva jízdní pruhy.

Pilíře mají velmi rozdílnou výšku; ta se pohybuje od 77 m až k 246 m (měřeno až k výšce vozovky). Nejvyšší pilíř převyšuje spolu s věží nad vozovkou svojí výškou i Eiffelovu věž. Jsou betonové a mají specifický tvar; směrem nahoru se zužují a dělí na dva menší.

Nutnost vybudovat most přes údolí a tím i přes řeku Tarn u města Millau, a dokončit tak dálnici A 75 spojující metropoli Paříž s jižní částí Francie donutila vládu už roku 1989 ke schválení projektu výstavby mostu. Během 90. let se postupně upřesňovaly plány do dnešní podoby mostu zavěšeného. Nakonec bylo rozhodnuto, že jej postaví soukromá společnost a jeho výstavba bude splacena ve formě mýtného.

16. října 2001 se začalo stavět. Nejprve vznikly pilíře a jakmile byly dokončeny do výšky vozovky, začala být vysouvána ocelová mostovka. Kromě sedmi definitivních pilířů však také vznikly další podpůrné provizorní ocelové. Mostovka se musela rozdělit na dvě části, každá z nich byla vysouvána rychlostí 600 mm za 4 minuty samostatně. Po několika měsících práce se podařilo obě části spojit, odchylka mezi nimi činila jen 1 cm. Poté byly zdviženy pylony a zavěšena lana, následně byla položena asfaltová vozovka.

Po zatěžovacích zkouškách, které most bez obtíží vydržel (prohnutí činilo 26 cm a bylo v normě) mohl být v prosinci roku 2004 a po 38 měsících stavby slavnostně otevřen.

@@ Řádka 1: / Řádka 1: @@
 <!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. -->
-[[Soubor:SUN-Ultra40-2014-002.jpg|right|160px|Dvojice konektorů IEEE 1394a na předním panelu serveru SUN Ultra 40 M2.]]
+[[Soubor:Creissels et Viaduct de Millau.jpg|right|160px|Viadukt Millau v roce 2009.]]
-'''[[FireWire]]''' ('''IEEE 1394''') je standardní sériová [[sběrnice]] pro připojení periférií k [[počítač]]i. Díky své technické jednoduchosti a pořizovací ceně nahrazuje dříve používané způsoby připojení, především [[SCSI]].
+'''[[Viadukt Millau]]''' je [[dálnice|dálniční]] [[most]] v jižní [[Francie|Francii]], k roku [[2014]] nejvyšší v Evropě a druhý [[Nejvyšší mosty světa|nejvyšší na světě]] (v roce [[2012]] první pozice obsazena mostem [[Puente Baluarte]] v [[Mexiko|Mexiku]]). Tvůrci stavby jsou francouzský projektant Michel Virlogeux a britský [[architekt]] [[Norman Foster]]. Slavnostně byl za přítomnosti francouzského [[prezident]]a [[Jacques Chirac|Jacquesa Chiraca]] otevřen [[14. prosinec|14.&nbsp;prosince]] [[2004]], o dva dny později již začal sloužit i&nbsp;veřejnosti.
-V současné době jsou k dispozici dvě verze FireWire: původní s šestipinovým kabelem označovaná dnes jako FireWire 400 neboli IEEE&nbsp;1394a s rychlostí 400 Mbit/s a FireWire 800 neboli IEEE&nbsp;1394b s rychlostí až 800&nbsp;Mbit/s a devítipinovým kabelem. Nyní se schvaluje nový&nbsp;standard IEEE 1394c s rychlostí až 3&nbsp;200&nbsp;Mbit/s. FireWire na rozdíl od USB není ale prozatím tak rozšířen a patrně už nikdy nebude. Dnes se používání tohoto rozhraní pro běžné uživatele zúžilo zejména k připojení digitálních videokamer, v profesionální sféře se používá k rychlému připojení externích disků a optických mechanik.
+Viadukt Millau je [[zavěšený most]] se sedmi [[beton]]ovými [[pilíř]]i a osmi mostními poli. Vlastní [[mostovka]] je [[ocel]]ová a váží 36&nbsp;000 tun. Délka mostu činí 2&nbsp;460 m. Mostní pole nemají všechna stejnou délku; šest centrálních měří 342&nbsp;metrů a dvě okrajová pak 204&nbsp;metrů. Mostovka samotná pak také od [[sever]]u k [[jih]]u klesá o tři procenta.
-FireWire může spojit až 63 zařízení ve stromové nebo daisy chain topologii (na rozdíl od sběrnicové topologie paralelního SCSI). To umožňuje komunikaci zařízení na principu [[peer-to-peer]], například mezi [[Scanner|skenerem]] a [[Počítačová tiskárna|tiskárnou]], bez potřeby využití systémové paměti nebo [[Procesor|procesoru]] počítače. FireWire také podporuje více hostitelských zařízení na jedné sběrnici. USB potřebuje na stejnou funkci speciální čipset, což v praxi znamená, že potřebuje speciální drahý kabel, přičemž FireWire postačuje běžný kabel se správným počtem pinů (standardně šest). FireWire podporuje technologie [[plug-and-play]] a hot swapping. Měděný kabel, který je použit nejčastěji, může mít délku až 4,5 metru a je flexibilnější než většina kabelů pro paralelní SCSI. Kabel se šesti nebo devíti piny dokáže napájet port až 45 [[watt]]y a 30&nbsp;[[volt]]y, což umožňuje energeticky středně náročným zařízením pracovat bez samostatného napájecího zdroje.
+Celá stavba se navíc nachází v oblouku s poloměrem 20 [[Kilometr|km]]. V každém směru se nacházejí dva jízdní pruhy.
-Dodatek IEEE 1394a, vydaný v roce 2000, upřesnil a vylepšil původní specifikaci. Přidal podporu pro asynchronní&nbsp;streaming, rychlejší rekonfiguraci sběrnice, spojování paketů a úsporný režim spánku. IEEE 1394a nabízí několik výhod oproti IEEE 1394. 1394a je schopen rozhodčích zrychlení, což sběrnici umožňuje urychlit rozhodčí řízení cyklů, což vede ke zlepšení efektivity. To také umožňuje řídit krátký restart sběrnice, při kterém mohou být přidány nebo odebrány uzly, aniž by došlo k&nbsp;velkému poklesu v isochronním přenosu.
+Pilíře mají velmi rozdílnou výšku; ta se pohybuje od 77 m až k 246 m (měřeno až k výšce vozovky). Nejvyšší pilíř převyšuje spolu s věží nad vozovkou svojí výškou i [[Eiffelova věž|Eiffelovu věž]]. Jsou betonové a mají specifický tvar; směrem nahoru se zužují a dělí na dva menší.
-<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>
+Nutnost vybudovat most přes údolí a tím i přes řeku [[Tarn (řeka)|Tarn]] u města [[Millau]], a dokončit tak [[Dálnice|dálnici]] A&nbsp;75 spojující metropoli [[Paříž]] s jižní částí Francie donutila vládu už roku [[1989]] ke schválení projektu výstavby mostu. Během 90. let se postupně upřesňovaly plány do dnešní podoby mostu zavěšeného. Nakonec bylo rozhodnuto, že jej postaví soukromá společnost a&nbsp;jeho výstavba bude splacena ve formě [[mýtné]]ho.
+[[16. říjen|16. října]] [[2001]] se začalo stavět. Nejprve vznikly pilíře a jakmile byly dokončeny do výšky vozovky, začala být vysouvána [[ocel]]ová [[mostovka]]. Kromě sedmi definitivních pilířů však také vznikly další podpůrné provizorní ocelové. Mostovka se musela rozdělit na dvě části, každá z nich byla vysouvána rychlostí 600 mm za 4 minuty samostatně. Po několika měsících práce se podařilo obě části spojit, odchylka mezi nimi činila jen 1 cm. Poté byly zdviženy [[pylon]]y a&nbsp;zavěšena [[lano|lana]], následně byla položena [[asfalt]]ová vozovka.
+Po zatěžovacích zkouškách, které most bez obtíží vydržel (prohnutí činilo 26 [[Metr#Centimetr|cm]] a bylo v&nbsp;normě) mohl být v prosinci roku [[2004]] a&nbsp;po 38 měsících stavby slavnostně otevřen.
+<noinclude>[[Kategorie:Archiv Článků DNE]]</noinclude>