Multimediaexpo.cz je již 18 let na českém internetu !!
Šablona:Článek dne/2015/43
Z Multimediaexpo.cz
(+ Masivní vylepšení) |
m (Stránka Multimediaexpo.cz:Článek dne/2015/43 přemístěna na stránku Šablona:Článek dne/2015/43) |
||
| (Nejsou zobrazeny 4 mezilehlé verze.) | |||
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
'''[[Budapešťská operace]]''' byla sovětská útočná operace [[Velká vlastenecká válka|Velké vlastenecké války]], v jejímž důsledku padlo hlavní město Maďarska [[Budapešť]] a byla obsazena většina území [[Maďarsko|Maďarska]] a část jižního [[Slovensko|Slovenska]]. | '''[[Budapešťská operace]]''' byla sovětská útočná operace [[Velká vlastenecká válka|Velké vlastenecké války]], v jejímž důsledku padlo hlavní město Maďarska [[Budapešť]] a byla obsazena většina území [[Maďarsko|Maďarska]] a část jižního [[Slovensko|Slovenska]]. | ||
| - | Kolem [[16. říjen|16. října]] 1944 stál proti německým a maďarským jednotkám 2. ukrajinský front Rodiona Malinovského, který byl hlavní silou připravované ofenzívy a ten se skládal z 5 sovětských a 2 rumunských vševojskových armád, 1 tankové a 1 letecké armády. Měl dohromady 40 střeleckých divízí, 3 tankové, 2 mechanizované, 3 jezdecké sbory a 1 tankovou brigádu. Dohromady asi 470–500 tisíc mužů, 11 tisíc děl a minometů, 710 tanků a samohybných děl a 925 letadel. Všechny tyto jednotky prošly nedávno těžkou debrecínskou operací, kde měly velké ztráty | + | Kolem [[16. říjen|16. října]] [[1944]] stál proti německým a maďarským jednotkám 2. ukrajinský front Rodiona Malinovského, který byl hlavní silou připravované ofenzívy a ten se skládal z 5 sovětských a 2 rumunských vševojskových armád, 1 tankové a 1 letecké armády. Měl dohromady 40 střeleckých divízí, 3 tankové, 2 mechanizované, 3 jezdecké sbory a 1 tankovou brigádu. Dohromady asi 470–500 tisíc mužů, 11 tisíc děl a minometů, 710 tanků a samohybných děl a 925 letadel. Všechny tyto jednotky prošly nedávno těžkou debrecínskou operací, kde měly velké ztráty. Vojska 3. ukrajinského frontu Fjodora Tolbuchina, které právě dokončily [[Bělehradská operace|Bělehradskou operaci]], začaly vstupovat na maďarské území z jihu. Cílem obou frontů bylo rychlé obsazení Budapešti, čímž by bylo Maďarsko vyřazené z války a byl umožněn následný postup na území Rakouska a Československa. Těmto jednotkám vzdorovala německá armádní skupina Jih, které velel generál-plukovník Johannes Frießner. Jeho síly se skladaly z 35 německých divizí, z kterých bylo 9 tankových. Většina z nich byla podobně jako sovětské jednotky poznamenaná předcházejícími boji a neměla plné stavy. Jejich síly doplňovaly zbytky maďarské armády. Celkově měli Němci k dispozici asi 190 000 mužů, kteří měli bránit pevnost Budapešť ve třech liníích obrany. |
| - | [[Rudá armáda]] zahajila útok [[29. říjen|29. | + | [[Rudá armáda]] zahajila útok [[29. říjen|29. října]] [[1944]] a postupovala do maďarského vnitrozemí ve dvou směrech. Jeden byl vedený 46. armádou s 2. a 4. gardovým motorizovaným sborem, 7. gardová armáda měla za úkol vést pomocný odlehčující útok. Ostatní síly frontu měly postupovat na Miskolc a svým rychlým postupem nedovolit Němcům vybudovat si další linii. 3. ukrajinský front měl zatím soustředit své síly v Banátě a následně proniknout do vnitrozemí přes Dunaj. 2. a 4. gardový motorizovaný sbor se už 2. listopadu dostal z jihu do blízkosti Budapešti, ale k centru se jim nepodařilo prorazit kvůli posile, kterou sem z okolí Miskolce přesunuli Němci. 7. listopadu dosáhly první sovětské jednotky východní části Budapešti a 11. listopadu zaútočila i další sovětská vojska, která vytlačila Němce od Tisy až k Dunaji. Obrana Budapešti však byla úporná a Rudé armádě se nepodařilo město dobýt z chodu. Začátkem listopadu vyrazil i 3. ukrajinský front, který překročil Dunaj a po měsíci bojů dosáhl Balaton a přiblížil se k městu z jihu. Německé jednotky se ocitly ve výběžku frontu, který byl ze severu, východu i z jihu obklíčen sovětskými jednotkami. Dne [[20. prosinec|20. prosince]] začal nový útok, který [[26. prosinec|26. prosince]] přerušil spojení Budapešti s Vídní a hlavní město [[Maďarsko|Maďarska]] s 80 tisíci německými a maďarskými vojáky se dostalo do obklíčení. |
| - | <noinclude>[[Kategorie: | + | <noinclude>[[Kategorie:Archiv Článků DNE]]</noinclude> |
Aktuální verze z 10. 1. 2018, 17:07
Budapešťská operace byla sovětská útočná operace Velké vlastenecké války, v jejímž důsledku padlo hlavní město Maďarska Budapešť a byla obsazena většina území Maďarska a část jižního Slovenska.
Kolem 16. října 1944 stál proti německým a maďarským jednotkám 2. ukrajinský front Rodiona Malinovského, který byl hlavní silou připravované ofenzívy a ten se skládal z 5 sovětských a 2 rumunských vševojskových armád, 1 tankové a 1 letecké armády. Měl dohromady 40 střeleckých divízí, 3 tankové, 2 mechanizované, 3 jezdecké sbory a 1 tankovou brigádu. Dohromady asi 470–500 tisíc mužů, 11 tisíc děl a minometů, 710 tanků a samohybných děl a 925 letadel. Všechny tyto jednotky prošly nedávno těžkou debrecínskou operací, kde měly velké ztráty. Vojska 3. ukrajinského frontu Fjodora Tolbuchina, které právě dokončily Bělehradskou operaci, začaly vstupovat na maďarské území z jihu. Cílem obou frontů bylo rychlé obsazení Budapešti, čímž by bylo Maďarsko vyřazené z války a byl umožněn následný postup na území Rakouska a Československa. Těmto jednotkám vzdorovala německá armádní skupina Jih, které velel generál-plukovník Johannes Frießner. Jeho síly se skladaly z 35 německých divizí, z kterých bylo 9 tankových. Většina z nich byla podobně jako sovětské jednotky poznamenaná předcházejícími boji a neměla plné stavy. Jejich síly doplňovaly zbytky maďarské armády. Celkově měli Němci k dispozici asi 190 000 mužů, kteří měli bránit pevnost Budapešť ve třech liníích obrany.
Rudá armáda zahajila útok 29. října 1944 a postupovala do maďarského vnitrozemí ve dvou směrech. Jeden byl vedený 46. armádou s 2. a 4. gardovým motorizovaným sborem, 7. gardová armáda měla za úkol vést pomocný odlehčující útok. Ostatní síly frontu měly postupovat na Miskolc a svým rychlým postupem nedovolit Němcům vybudovat si další linii. 3. ukrajinský front měl zatím soustředit své síly v Banátě a následně proniknout do vnitrozemí přes Dunaj. 2. a 4. gardový motorizovaný sbor se už 2. listopadu dostal z jihu do blízkosti Budapešti, ale k centru se jim nepodařilo prorazit kvůli posile, kterou sem z okolí Miskolce přesunuli Němci. 7. listopadu dosáhly první sovětské jednotky východní části Budapešti a 11. listopadu zaútočila i další sovětská vojska, která vytlačila Němce od Tisy až k Dunaji. Obrana Budapešti však byla úporná a Rudé armádě se nepodařilo město dobýt z chodu. Začátkem listopadu vyrazil i 3. ukrajinský front, který překročil Dunaj a po měsíci bojů dosáhl Balaton a přiblížil se k městu z jihu. Německé jednotky se ocitly ve výběžku frontu, který byl ze severu, východu i z jihu obklíčen sovětskými jednotkami. Dne 20. prosince začal nový útok, který 26. prosince přerušil spojení Budapešti s Vídní a hlavní město Maďarska s 80 tisíci německými a maďarskými vojáky se dostalo do obklíčení.