Šablona:Článek dne/2015/38

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Aktuální verze z 10. 1. 2018, 21:40

Wernher von Braun (* 23. března 1912, † 16. června 1977) byl slavný konstruktér německých a později amerických raket. Zkonstruoval první vojenskou raketu na světě (V-2), kterou Německo ostřelovalo Londýn a také gigantickou americkou nosnou raketu Saturn V, která vynesla první lidi až na Měsíc !

Již jako mladík se díky svému zájmu o vesmír aktivně zapojil do Německé raketové společnosti. Wernher von Braun byl vedoucím představitelem skupiny známé jako „raketový tým“, která stála za vývojem balistické rakety V-2 pro nacistické Německo. I přes to, že byl zaneprázdněn pracemi, 27. července 1934 von Braun získal doktorát v oboru kosmického inženýrství. Rakety V-2 byly vyráběny v laboratořích Mittelwerk, a to prostřednictví nucených prací vězňů z koncentračního tábora Dora. Úloha von Brauna v tomto kontroverzním podniku je dodnes otázkou sporů.

Von Braunova raketa V-2 měla dolet až 300 kilometrů a mohla nést jednu tunu užitečného zatížení. Raketa měla délku 14 metrů a vážila 12 246 kilogramů. Pohybovala se rychlostí 5 632 kilometrů za hodinu, a proto jí nebylo možné sestřelit před dopadem a následnou explozí.

20. června 1945 byl schválen přesun von Brauna do Ameriky. Spolu s ním byl transportován i jeho raketový tým z území poraženého Německa na americkou základnu Fort Bliss v Texasu. 14 let po Druhé světové válce von Braun pracoval pro Armádu Spojených států na výrobě balistických raket, které byly zpočátku testovány v Novém Mexiku. Zde bylo vypuštěno téměř 70 raket V-2. V roce 1950 se von Braunův tým přesunul do Redstone Arsenal nedaleko Huntsville v Alabamě a jeho práce zde vyústila stavbou rakety Redstone, jež vynesla do vesmíru první americkou družici Explorer 1.

V roce 1960 jeho raketový výzkum přešel z armádních rukou do nově vzniklé agentury NASA, pro kterou později sestrojil raketu Saturn V, která například mimo jiné pomohla Američanům dobýt Měsíc. Německý vědec se stal ve Spojených státech v 50. letech dvacátého století jedním z prominentů. V roce 1970 byl požádán agenturou NASA, aby se přestěhoval do Washingtonu, kde měl řídit práce na stavbách raket, ale na postu působil jen dva roky. Poté se rozhodl odejít pracovat do Fairchild Industries of Germantown v Marylandu.

@@ Řádka 1: / Řádka 1: @@
 <!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. -->
-[[Soubor:SUN-Ultra40-2014-002.jpg|right|160px|Dvojice konektorů IEEE 1394a na předním panelu serveru SUN Ultra 40 M2.]]
+[[Soubor:Wernher von Braun.jpg|right|160px|Wernher von Braun stojí v Marshall Space Flight Center (1964)]]
-'''[[FireWire]]''' ('''IEEE 1394''') je standardní sériová [[sběrnice]] pro připojení periférií k [[počítač]]i. Díky své technické jednoduchosti a pořizovací ceně nahrazuje dříve používané způsoby připojení, především [[SCSI]].
+'''[[Wernher von Braun]]''' (* [[23. březen|23. března]] [[1912]], † [[16. červen|16. června]] [[1977]]) byl slavný konstruktér německých a později amerických raket. Zkonstruoval první vojenskou raketu na světě ('''V-2'''), kterou [[Německo]] ostřelovalo [[Londýn]] a také gigantickou americkou nosnou raketu '''[[Saturn V]]''', která vynesla první lidi až na '''[[Měsíc]]'''&nbsp;!
-V současné době jsou k dispozici dvě verze FireWire: původní s šestipinovým kabelem označovaná dnes jako FireWire 400 neboli IEEE&nbsp;1394a s rychlostí 400 Mbit/s a FireWire 800 neboli IEEE&nbsp;1394b s rychlostí až 800&nbsp;Mbit/s a devítipinovým kabelem. Nyní se schvaluje nový&nbsp;standard IEEE 1394c s rychlostí až 3&nbsp;200&nbsp;Mbit/s. FireWire na rozdíl od USB není ale prozatím tak rozšířen a patrně už nikdy nebude. Dnes se používání tohoto rozhraní pro běžné uživatele zúžilo zejména k připojení digitálních videokamer, v profesionální sféře se používá k rychlému připojení externích disků a optických mechanik.
+Již jako mladík se díky svému zájmu o vesmír aktivně zapojil do Německé raketové společnosti. Wernher von Braun byl vedoucím představitelem skupiny známé jako „raketový tým“, která stála za vývojem balistické rakety V-2 pro nacistické Německo. I přes to, že byl zaneprázdněn pracemi, [[27. červenec|27.&nbsp;července]] [[1934]] von Braun získal doktorát v oboru kosmického inženýrství. Rakety V-2 byly vyráběny v laboratořích Mittelwerk, a to prostřednictví nucených prací vězňů z koncentračního tábora Dora. Úloha von Brauna v tomto kontroverzním podniku je dodnes otázkou sporů.
-FireWire může spojit až 63 zařízení ve stromové nebo daisy chain topologii (na rozdíl od sběrnicové topologie paralelního SCSI). To umožňuje komunikaci zařízení na principu [[peer-to-peer]], například mezi [[Scanner|skenerem]] a [[Počítačová tiskárna|tiskárnou]], bez potřeby využití systémové paměti nebo [[Procesor|procesoru]] počítače. FireWire také podporuje více hostitelských zařízení na jedné sběrnici. USB potřebuje na stejnou funkci speciální čipset, což v praxi znamená, že potřebuje speciální drahý kabel, přičemž FireWire postačuje běžný kabel se správným počtem pinů (standardně šest). FireWire podporuje technologie [[plug-and-play]] a hot swapping. Měděný kabel, který je použit nejčastěji, může mít délku až 4,5 metru a je flexibilnější než většina kabelů pro paralelní SCSI. Kabel se šesti nebo devíti piny dokáže napájet port až 45 [[watt]]y a 30&nbsp;[[volt]]y, což umožňuje energeticky středně náročným zařízením pracovat bez samostatného napájecího zdroje.
+Von Braunova raketa '''V-2''' měla dolet až 300 kilometrů a mohla nést jednu tunu užitečného zatížení. Raketa měla délku 14 metrů a vážila 12 246 kilogramů. Pohybovala se rychlostí '''5&nbsp;632 kilometrů za hodinu''', a proto jí nebylo možné sestřelit před dopadem a následnou explozí.
-Dodatek IEEE 1394a, vydaný v roce 2000, upřesnil a vylepšil původní specifikaci. Přidal podporu pro asynchronní&nbsp;streaming, rychlejší rekonfiguraci sběrnice, spojování paketů a úsporný režim spánku. IEEE 1394a nabízí několik výhod oproti IEEE 1394. 1394a je schopen rozhodčích zrychlení, což sběrnici umožňuje urychlit rozhodčí řízení cyklů, což vede ke zlepšení efektivity. To také umožňuje řídit krátký restart sběrnice, při kterém mohou být přidány nebo odebrány uzly, aniž by došlo k&nbsp;velkému poklesu v isochronním přenosu.
+[[20. červen|20. června]] [[1945]] byl schválen přesun von Brauna do Ameriky. Spolu s ním byl transportován i jeho raketový tým z území poraženého Německa na americkou základnu Fort Bliss v [[Texas]]u. 14 let po Druhé světové válce von Braun pracoval pro Armádu Spojených států na výrobě balistických raket, které byly zpočátku testovány v Novém Mexiku. Zde bylo vypuštěno téměř 70 raket V-2. V roce [[1950]] se von Braunův tým přesunul do Redstone Arsenal nedaleko Huntsville v Alabamě a jeho práce zde vyústila stavbou rakety ''Redstone'', jež vynesla do vesmíru první americkou družici '''<ext>http://mek.kosmo.cz/novinky/clanky/explorer/lk7108.htm ::Explorer 1</ext>'''.
-<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>
+V roce [[1960]] jeho raketový výzkum přešel z armádních rukou do nově vzniklé agentury [[NASA]], pro kterou později sestrojil raketu Saturn&nbsp;V, která například mimo jiné pomohla Američanům dobýt [[Měsíc]]. Německý vědec se stal ve Spojených státech v 50.&nbsp;letech dvacátého století jedním z prominentů. V roce [[1970]] byl požádán agenturou NASA, aby se přestěhoval do Washingtonu, kde měl řídit práce na stavbách raket, ale na postu působil jen dva roky. Poté se rozhodl odejít pracovat do ''Fairchild Industries of Germantown'' v&nbsp;Marylandu.
+<noinclude>[[Kategorie:Archiv Článků DNE]]</noinclude>