Šipka času

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (1 revizi)
m (1 revizi)
 

Aktuální verze z 22. 5. 2013, 14:24

Šipka nebo šíp času (angl. arrow of time) je obrazné vyjádření pro „směr“ plynutí času, pro jeho nesymetrickou povahu. Pojem vytvořil britský fyzik Arthur Eddington roku 1927.

Obsah

Problém

Ačkoli v běžném životě a zkušenosti je „směr“ času zcela samozřejmý a nepochybný, vzorce klasické mechaniky i v atomové fyziky nic takového neobsahují. Pohyby těles i částic by mohly stejně dobře probíhat opačně podle stejných zákonů. Asymetrie či šipka času se poprvé objevila v termodynamice, například ve druhé větě termodynamiky: entropie systému s časem roste nebo zůstává stejná. V knize The nature of the physical world z roku 1928 Eddington vyzvedl tři důležité okolnosti o šípu času:

  • že jej živě vnímáme ve vědomí
  • že je stejně důležitý pro naše uvažování, protože „obrácený svět“ by nedával smysl
  • že se ve fyzice vyskytuje jen při studiu hromadných jevů.

Projevy asymetrie času

Současné vědy studují několik projevů šipky času:

  • termodynamický, který se projevuje růstem entropie;
  • kosmologický, který se projevuje expanzí Vesmíru;
  • šíření vln, které postupují od středu;
  • v některých subatomárních dějích;
  • v biologii je to „směr“ evoluce.

Také kauzalita – přesvědčení, že příčina předchází účinek – je zřetelně asymetrická. Lze ovšem namítnout, že kauzalitu nelze nikdy přímo pozorovat, ale že je naopak naším klíčem k pochopení událostí a jevů.

Literatura

  • St. Hawking, Stručná historie času: od velkého třesku k černým dírám. Praha: Mladá fronta, 1991 - 186 s. ISBN 80-204-0169-5
  • St. Hawking – R. Penrose, Povaha prostoru a času. Praha: Academia, 2000 - 137 s. 24 cm ISBN 80-200-0745-8

Související články

Externí odkazy


Citováno z „http://ww.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/%C5%A0ipka_%C4%8Dasu“