Podlešín
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
(+ Výrazné vylepšení) |
||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
- | |||
{{Infobox české obce a města | {{Infobox české obce a města | ||
| název = Podlešín | | název = Podlešín | ||
Řádka 31: | Řádka 30: | ||
| NUTS3 = CZ020 | | NUTS3 = CZ020 | ||
| nad.výš = 225 | | nad.výš = 225 | ||
- | }} | + | }}'''Podlešín''' je obec v [[okres Kladno|okrese Kladno]], 24 km severozápadně od [[Praha|Prahy]]. Správním územím je město [[Slaný]]. |
- | '''Podlešín''' je obec v [[okres Kladno|okrese Kladno]], 24 km severozápadně od [[Praha|Prahy]]. Správním územím je město [[Slaný]]. | + | |
Dominantou Podlešína je [[Podlešínský viadukt|železniční viadukt]] na trati Podlešín - [[Obrnice]] a pískovcová [[Podlešínská skalní jehla|skalní jehla]]. | Dominantou Podlešína je [[Podlešínský viadukt|železniční viadukt]] na trati Podlešín - [[Obrnice]] a pískovcová [[Podlešínská skalní jehla|skalní jehla]]. | ||
== Historie == | == Historie == | ||
Řádka 42: | Řádka 40: | ||
V knize „Město Slaný a jeho památnosti” z roku [[1928]] je poznamenáno, že se roku 1052 připomíná [[Svérad z Podlešína]]. Roku 1088 patřila zde 3 popluží se třemi vinicemi ke kostelu vyšehradskému. Odtud asi nese své jméno „Vinice” zachované dodnes, návrší na severní straně u hranic katastru obce Drnova. | V knize „Město Slaný a jeho památnosti” z roku [[1928]] je poznamenáno, že se roku 1052 připomíná [[Svérad z Podlešína]]. Roku 1088 patřila zde 3 popluží se třemi vinicemi ke kostelu vyšehradskému. Odtud asi nese své jméno „Vinice” zachované dodnes, návrší na severní straně u hranic katastru obce Drnova. | ||
V okolí Podlešína na severní straně jsou zaniklé doly (nynější č.p. 60 a 62 a halda Maxmiliánka) na železnou rudu a uhlí. Dolové výměry patří Kamenouhelné společnosti v Kladně. Od Podlešína na straně jižní ve stráni zvané „za vrchem” jsou zaniklé doly Eliška I a II na rudku. Dolové výměry vlastnil Ing. Leopold z Prahy. V době dolování uhlí v katastru obce kolem roku 1852 byla obecní [[pečeť]] označena hornickými kladívky. Od roku 1865 byla zavedena nová obecní pečeť „Místní obec Podlešín”. | V okolí Podlešína na severní straně jsou zaniklé doly (nynější č.p. 60 a 62 a halda Maxmiliánka) na železnou rudu a uhlí. Dolové výměry patří Kamenouhelné společnosti v Kladně. Od Podlešína na straně jižní ve stráni zvané „za vrchem” jsou zaniklé doly Eliška I a II na rudku. Dolové výměry vlastnil Ing. Leopold z Prahy. V době dolování uhlí v katastru obce kolem roku 1852 byla obecní [[pečeť]] označena hornickými kladívky. Od roku 1865 byla zavedena nová obecní pečeť „Místní obec Podlešín”. | ||
+ | |||
+ | == Rok 1932 == | ||
+ | V obci Podlešín ''(637 obyvatel)'' byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody: 3 cihelny, holič, 3 hostince, kolář, 2 kováři, 2 krejčí, mlýn, obuvník, 4 rolníci, 2 řezníci, sadař, 4 obchody se smíšeným zbožím, stavební družstvo Lidový dům, trafika, truhlář. <ref>''Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství'', sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1069. (česky a německy)</ref> | ||
+ | |||
==Současnost== | ==Současnost== | ||
Dnes se na 419 ha rozléhá obec se 138 domy, dvěma hospodami, smíšeným zbožím, knihovnou a obecním úřadem. Na návrší se z dob minulých tyčí rozlehlá kasárna, která jsou v současné době opuštěná. Jednou z nejdůležitějších staveb je nádražní budova 1873. Podlešín se vyznačoval také tím, že měl dvě [[Železniční stanice|nádraží]], což bylo ojedinělé. Na cestě mezi nádražím a středem obce se nachází [[Památný strom]], jehož stáří se odhaduje na 150 let. Jedná se o [[Lípa malolistá|Lípu malolistou]]. Obvod kmene je 297 cm. | Dnes se na 419 ha rozléhá obec se 138 domy, dvěma hospodami, smíšeným zbožím, knihovnou a obecním úřadem. Na návrší se z dob minulých tyčí rozlehlá kasárna, která jsou v současné době opuštěná. Jednou z nejdůležitějších staveb je nádražní budova 1873. Podlešín se vyznačoval také tím, že měl dvě [[Železniční stanice|nádraží]], což bylo ojedinělé. Na cestě mezi nádražím a středem obce se nachází [[Památný strom]], jehož stáří se odhaduje na 150 let. Jedná se o [[Lípa malolistá|Lípu malolistou]]. Obvod kmene je 297 cm. | ||
- | + | ||
- | + | ||
- | + | ||
- | + | ||
- | + | ||
- | + | ||
- | + | ||
- | + | ||
- | + | ||
== Galerie == | == Galerie == | ||
<gallery> | <gallery> | ||
File:Podlesin_KL_CZ_viadukt_183.jpg|Podlešínský viadukt od západu | File:Podlesin_KL_CZ_viadukt_183.jpg|Podlešínský viadukt od západu | ||
- | + | Soubor:Podlešín, former barracks.jpg|Bývalá kasárna PLRO nad obcí | |
File:Podlešín, konec obce.jpg|Konce obce u hranice s obcí [[Zvoleněves]] | File:Podlešín, konec obce.jpg|Konce obce u hranice s obcí [[Zvoleněves]] | ||
File:Podlešín, nádraží.jpg|Nádraží | File:Podlešín, nádraží.jpg|Nádraží | ||
Řádka 62: | Řádka 56: | ||
== Související články == | == Související články == | ||
* [[Památná lípa v Podlešíně]] | * [[Památná lípa v Podlešíně]] | ||
+ | == Reference == | ||
+ | <references/> | ||
{{Commonscat|Podlešín}}{{Okres Kladno}}{{Článek z Wikipedie}} | {{Commonscat|Podlešín}}{{Okres Kladno}}{{Článek z Wikipedie}} | ||
[[Kategorie:Vesnice okresu Kladno]] | [[Kategorie:Vesnice okresu Kladno]] |
Aktuální verze z 2. 2. 2018, 00:13
Podlešín je obec v okrese Kladno, 24 km severozápadně od Prahy. Správním územím je město Slaný. Dominantou Podlešína je železniční viadukt na trati Podlešín - Obrnice a pískovcová skalní jehla.
Obsah |
Historie
V malebném údolí Svatojiřského potoka se již roku 1052 připomíná počátek obce. Historické prameny poukazují i na hrad který zde stával. Ke kostelu vyšehradskému se třemi poplužními dvory patřily roku 1088 i tři vinice, ze kterých asi pochází jméno „Vinice“, které se dodnes dochovalo pro návrší severní strany hranic katastru Drnova. V rozlehlém okolí stály uhelné doly a jeden důl na těžbu železné rudy patřící někdejší Pražské těžařské společnosti. Doly jsou již zaniklé. Dle soupisu památek historických a uměleckých v politickém okrese Slánském z roku 1904 připomíná se Podlešín v starších listinách jako Potlýštín, později pak Potleštín. V záznamu je uvedeno, že v hliníku cihelny Kocourkovy nynější číslo popisné. 96 Ferdinanda Pokrupy, bylo nalezeno letenské pohřebiště s bronzovými náramky a sponami typu duchcovského (uloženo v Zemském muzeu Pam. XV.182). Na rozhraní obce pod Bechovem bylo nalezeno sídliště z doby císařů římských s jamami popelnic, zvířecí kosti, tuhované střepy se žlábkovitými ozdobami, bronzová spona, železné struhy, železný rozpadlý předmět, brusle kostěná, kamenný brousek, hojné zbytky jeleních parohů řemeslně zpacovaných, pilkou řezaných (uloženo v Zemském muzeu Pam. XVII.420). Na obecním pozemku u zastávky dráhy poblíž domku č.p.95 byla nalezena vrstva kulturní se zbytky nádob typu hradištního (uloženo v Zemském muzeu Pam.XVI.742). Na protějším poli přes koleje dráhy byly vyorány nádobky únětického typu. Balbín nazývá Podlešín hradem, je tedy možné, že věděl , kde tvrz stávala. V zakládající listině koleg. Kostela svatého Václava ve Staré Boleslavi se tu připomíná také hrad. Nad obcí se vypíná na jihovýchodní straně táhlý vrch,který v roce 1872 prořízla Pražsko – Duchcovská dráha a který až do dnešního dne nese své pojmenování „Ritterberg”. Z pojmenování této polohy se lze domnívat, že naznačuje hradiště nebo tvrziště, které němečtí kolonisté po třicetileté válce tak nazvali. V knize „Město Slaný a jeho památnosti” z roku 1928 je poznamenáno, že se roku 1052 připomíná Svérad z Podlešína. Roku 1088 patřila zde 3 popluží se třemi vinicemi ke kostelu vyšehradskému. Odtud asi nese své jméno „Vinice” zachované dodnes, návrší na severní straně u hranic katastru obce Drnova. V okolí Podlešína na severní straně jsou zaniklé doly (nynější č.p. 60 a 62 a halda Maxmiliánka) na železnou rudu a uhlí. Dolové výměry patří Kamenouhelné společnosti v Kladně. Od Podlešína na straně jižní ve stráni zvané „za vrchem” jsou zaniklé doly Eliška I a II na rudku. Dolové výměry vlastnil Ing. Leopold z Prahy. V době dolování uhlí v katastru obce kolem roku 1852 byla obecní pečeť označena hornickými kladívky. Od roku 1865 byla zavedena nová obecní pečeť „Místní obec Podlešín”.
Rok 1932
V obci Podlešín (637 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody: 3 cihelny, holič, 3 hostince, kolář, 2 kováři, 2 krejčí, mlýn, obuvník, 4 rolníci, 2 řezníci, sadař, 4 obchody se smíšeným zbožím, stavební družstvo Lidový dům, trafika, truhlář. [1]
Současnost
Dnes se na 419 ha rozléhá obec se 138 domy, dvěma hospodami, smíšeným zbožím, knihovnou a obecním úřadem. Na návrší se z dob minulých tyčí rozlehlá kasárna, která jsou v současné době opuštěná. Jednou z nejdůležitějších staveb je nádražní budova 1873. Podlešín se vyznačoval také tím, že měl dvě nádraží, což bylo ojedinělé. Na cestě mezi nádražím a středem obce se nachází Památný strom, jehož stáří se odhaduje na 150 let. Jedná se o Lípu malolistou. Obvod kmene je 297 cm.
Galerie
Konce obce u hranice s obcí Zvoleněves |
Související články
Reference
- ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1069. (česky a německy)
|
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |